Ing. Jiří Vychopeň - strana 7

Je možné vyplatit společníkům – daňovým nerezidentům – po schválení výsledku hospodaření podíl na zisku v hotovosti? Byla by výše hotovosti omezena a do jaké výše? Vystaví příjemcům podílů nějaké potvrzení o výplatě? 

Česká společnost s r. o. má dva společníky, z toho je jeden jednatel a druhý prokurista. Může si společník, který je prokurista, vzít u společnosti bezúročnou nebo úročenou půjčku? 

Firma zaplatila zálohu dodavateli na stavení práce v roce 2022 ve výši 450 000 Kč. Ze zálohy nebylo odvedena DPH, jelikož se jednalo o přenesenou daňovou povinnost. Dodavatel prováděl práce, fakturoval si tyto práce a odběratel mu za ně hradil na základě daňového dokladu, s tím, že záloha bude vyúčtována na poslední faktuře. Práce ale nebyla dokončena. Odběratel požadoval vrátit po dodavateli zálohu ve výši 450 000 Kč. Dodavatel zálohu nevrátil, dohodli se na mimosoudním vyrovnání ve výši 150 000 Kč. Vrácenou částku odběratel zaúčtuje na MD 221/D 314. Na jaký účet zaúčtovat u odběratele nevrácenou zálohu ve výši 300 000 Kč? Lze tuto částku zaúčtovat do daňových nákladů – např. vytvořením opravné položky k pohledávkám, nebo by odúčtování mělo být v nedaňových nákladech?

1) Nákup: FO převedla obchodní podíl na firmu A, odpovídající vkladu 250 000 Kč, jež představuje 25% podíl na základním kapitálu společnosti B. Cena za převod byla stanovena ve výši 4 000 000 Kč. Firma A má již ve společnosti podíl 75 %. Firma A bude účtovat 4 000 000 Kč MD 061.xxx/D 379, MD 379/D 221? 2) Prodej: Firma A převádí obchodní podíl na fyzickou osobu, odpovídající vkladu 110 000 Kč, jež představuje 11% podíl na základním kapitálu. Cena za převod je 660 000 Kč. Firma A bude účtovat: prodej 660 000 Kč MD 378/D 661, MD 221/D 378 vyřazení 110 000 Kč MD 561/D 06x. Firma A převádí obchodní podíl na FO, odpovídající vkladu 490 000 Kč, jež představuje 49% podíl na základním kapitálu. Cena za převod je 2 000 000 Kč. Firma A bude účtovat: prodej 2 000 000 Kč MD 378/D 661, MD 221/D 378 vyřazení 490 000 Kč MD 561/D 06x. Prodej obchodního podílu je finanční činností dle § 54 odst.1 písm. a) zákona o DPH. Prodej obchodního podílu je předmětem daně. Jedná se o osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně. Tržba jako osvobozené plnění se uvede v řádku č. 50 daňového přiznání. Pokud se jedná o příležitostnou činnost, dané plnění neovlivní koeficient. V tomto případě se tržba zapíše do řádku č. 51 daňového přiznání. Je má úvaha správná?   

Společnost A poskytla v roce 2017 službu společnosti B ve výši 500 000 Kč, tuto pohledávku společnost B společnosti A neuhradila. V roce 2020 podala společnost A u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhá uhrazení výše uvedené částky. Daňová opravná položka k této pohledávce nebyla ve společnosti A do konce zdaňovacího období 2021 (zdaňovací období je kalendářní rok) tvořena, neboť společnost A byla přesvědčena o svém nezpochybnitelném nároku a předpokládala vymožení pohledávky ve 100% výši. V březnu 2023 byla uzavřena dohoda o narovnání mezi společností A a B s tím, že společnost B uhradí částku 200 000 Kč. Obě strany v této dohodě prohlašují a vzájemně si potvrzují, že uzavřením této dohody a zaplacením částky 200 000 Kč jsou veškerá vzájemná práva, nároky, pohledávky a povinnosti v plném rozsahu a zcela vypořádány. Lze vytvořit ve zdaňovacím období 2022 daňovou opravnou položku ve 100% výši vymáhané pohledávky dle § 8a zákona o rezervách? A ve zdaňovacím období 2023 tuto 100% opravnou položku (500 000 Kč) rozpustit a nezaplacený rozdíl 300 000 Kč, který vyplynul z dohody o narovnání daňově účinně zaúčtovat MD548/D311 jako změnu původní pohledávky ( dohodou obou smluvních stran se původní závazek nově nahrazuje jiným, tj. z hlediska věřitele jde adekvátní změnu jeho pohledávky, tzn. že v tomto případě se nejedná o odpis pohledávky)?

Společník s. r. o. si v říjnu 2019 vyplatil podíly na zisku. Srážkovou daň, cca 500 000 Kč, zaplatil ve správné výši, ve lhůtě a na svůj správný daňový účet. Ale podíl na zisku nebyl uveden ve vyúčtování srážkové daně za rok 2019, účetní vykázala jen srážky z DPP. Nyní v květnu 2023 jsem při kontrole stavu účtů zjistila, že finanční správa eviduje na daňovém účtu srážkové daně FO přeplatek těch 500 000 Kč. Co teď s tím? Pravděpodobně již uplynula lhůta pro vyměření a placení daně. Takže dodatečné vyúčtování podat nelze? Co teď s tím? Napadlo mě přiznat srážkovou daň ve vyúčtování za 2020 v dodatečném vyúčtování. Myslím, že by s. r. o. neměly hrozit pokuty, penále, úroky, když peníze byly celou dobu na správném daňovém účtu. Nebo se mýlím? Prosím, poradíte lepší postup? Společník neuvažuje o tom, že by využil uplynutí lhůty pro vyměření daně a peníze si nechal vrátit.

Fyzická osoba, plátce DPH, vlastní apartmán (jednotku) v apartmánovém domě. Tato FO hodlá poskytovat ubytovací služby (rekreační ubytování). Z praktických důvodů za tímto účelem uzavře komisionářskou smlouvu, kde je komisionářem společnost (právnická osoba, plátce DPH), která poskytuje ubytovací služby a všemi souvisejícími službami. Komisionář má nárok na odměnu ve výši určitého procenta z poskytnutých ubytovacích služeb třetím osobám. Je z hlediska DPH správný postup, že komisionář poskytne ubytovací službu třetím osobám a odvede DPH (10% sazba), komitent vystaví daňový doklad, kde odběratelem bude komisionář v hodnotě poskytnutých ubytovacích služeb třetím osobám (např. za měsíc), a to také v 10% sazbě DPH a následně komisionář vystaví daňový doklad na provizi za zajištění ubytovacích služeb v 21% sazbě DPH, kde odběratelem bude komitent? Z hlediska daně z příjmů je pak u FO příjmem celková hodnota ubytovacích služeb poskytnutých komisionářem třetím osobám a případným výdajem pak provize komisionáře? Nebo je možné, pokud je tak ve smlouvě ujednáno, že příjmem komitenta je pouze částka obdržená od komisionáře, kdy si oba rozdělili částku za poskytnuté ubytovací služby tak, že komitentovi náleží 50 % a komisionáři také 50 %? 

Společnost s ručením omezeným dosahuje záporný vlastní kapitál. Ve společnosti jsou pouze závazky vůči společníkům, a to závazek z nákupu nemovitosti od společníka, který je nejstarší a dále jsou ve společnosti závazky vůči společníků z titulu bezúročných půjček. Závazek z nákupu nemovitosti není dosud splatný (domluvená 10letá splatnost) a bezúročné půjčky, které následovaly po nákupu nemovitosti splatnost nemají určenou. Půjčky společníků nejsou úročené a každý společník má různou výši poskytnutých bezúročných půjček. Nemovitost je jediný majetek ve společnosti. Společník, který převedl nemovitost do společnosti, by ji chtěl zpět z důvodu neuhrazeného závazku. Jak postupovat, aby byly závazky správně narovnány?

Na základě došlé faktury v roce 2023 byl náklad ve výši 7000 Kč zaúčtován omylem do nákladů roku 2023. Jedná se o jednočlennou SRO. Daňové přiznání již odevzdáno, ÚZ schválená, výkazy v DP jsou určeny i ke zveřejnění v OR. Je ještě možná otevření a oprava roku 2022. Nebo už lze jen tento náklad v roce 2023 vyloučit z daňově účinných nákladů?

Kupující je účetní jednotkou (s. r. o.), která koupila obchodní závod fyzické osoby (OSVČ), která nevede účetnictví. Prodávají vedl daňovou evidenci a většinu majetku měl již v podstatě ve výdajích zaplacením a kupující nemá v podstatě až na minimum věcí možnost vycházet z evidence prodávajícího. Pro ocenění obchodního závodu, tj. v jakém ocenění může s. r. o. z pohledu nabyvatele zaúčtovat nakoupený majetek a převzaté závazky, nebyl vyhotoven znalecký posudek. Ocenění převzatých položek majetku z účetnictví převodce nelze uplatnit, je-li jím OSVČ s daňovou evidencí. Ocenění zrealizovali prodávající a kupující ve skutečných dohodnutých cenách, které tvoří přílohu smlouvy a v přílohách je sjednání převodní ceny specifikováno samostatně pro každou převáděnou složku majetku zvlášť. Dluhy nebyly předmětem koupě, jelikož žádné závazky nebyly a pohledávky byly převedeny na kupujícího za jmenovitou hodnotu. Celková kupní cena 7mil.Kč je pak součtem individuálního ocenění jednotlivých druhů majetku ve výši 6 mil. Kč a částkou 1 mil. Kč, na které se kupující a prodávající dohodli, že je cenou za tzv. postoupení trhu zákazníků (není znalecký posudek). Součástí nabytého majetku nejsou aktiva s dobou použitelnosti delší než 15 let. Jedná se o internetovou síť, tvořenou převážně nehmotných odepisovaným majetkem, dále drobným nehmotným a hmotným majetkem a materiálem, který by byl určen k přímé spotřebě. Lze prosím v tomto případě zvolit postup: ocenění ponechat v cenách smluvních a 1 mil. Kč odpisovat 180 měsíců analogicky jako oceňovací rozdíl nebo goodwill? nebo přecenit, tj. rozpočítat skutečně dohodnuté ceny jednotlivých položek a jednotlivě je o 1 mil. Kč vzniklého rozdílu navýšit? Kupující i prodávající jsou odborníci v oboru, a tak si ceny takto stanovili a dohodli mezi sebou podle obvyklých tržních cen k datu prodeje obchodního závodu (nejsou spojenou osobou), a za „postoupení trhu zákazníků“, lze-li takto jednoduše rozdíl 1 mil. Kč nazvat, si dohodli navíc 1 mil. Kč. Jak tento problém vyřešit?

Společnost (s. r. o.) má na základě interní směrnice zřízen sociální fond. O výši převodu z hospodářského výsledku (zisku) má rozhodnout valná hromada. Společnost má výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 1 067 000 Kč. Zajímá mne, zda je určena % možná výše, která se může ze zisku na sociální fond převést, když není zřízení sociálního fondu uvedené v zakladatelské listině. Jak nejlépe při „naplnění“ fondu postupovat?

Jediný společník s. r. o. si vybírá z banky peníze a nedokládá doklady k vyúčtování. Beru to jako jeho dluh vůči firmě a účtuji jako pohledávku za společníkem. Pokud mi tuto pohledávku nevrací rok a více, měla bych mu vyvedené peníze ze společnosti zdanit srážkovou daní? Pokud ano, tak kdy? A kdo je zdaní - s. r. o. nebo společník jako fyzická osoba?

Máme dvě s. r. o. a jednoho společného jednatele. První s. r. o. je plátce DPH, v obchodním majetku má auto, které se bude ještě rok odpisovat. Nyní toto auto chce jednatel pronajmout druhé s. r. o. - neplátci. První s. r. o. bude fakturovat druhé s. r. o. za pronájem auta včetně DPH a odpisy bude uplatňovat dál. Jednatel by nejraději druhé s. r. o. automobil zapůjčil zdarma. Jak by to bylo u této varianty, jestli je to vůbec možné?

Kolik si může jeden člověk založit s. r. o.? Je to někde v zákoně o obchodních korporacích omezeno? Mám klienta, který má 5 jednočlenných s. r. o. (1 společník, 1 jednatel) na 5 různých úplně odlišných činností. S. r. o. si mezi sebou nepůjčují peníze ani nefakturují. Je to takto akceptovatelné?

Společnost potřebuje dočasně po dobu dvou let zajistit stravování zaměstnanců. K tomuto účelu se rozhodla pronajmout si mobilní kontejnery. Pro tyto kontejnery bude nutné vyhotovit základy vč. přístřešku, budou připojeny ke kanalizaci, vodovodní přípojce, elektřině vč. zabudování světel. Z důvodu přípravy jídel bude součástí také zařízení pro ventilaci vzduchu. Jak naložit s těmito nemalými výdaji, které se budou pohybovat v milionech Kč, z pohledu zařazení? Kdyby byly kontejnery (jejich sestava) majetkem společnosti, byly by z důvodu základů a přípojek stavebním dílem a ostatní výdaje by tedy byly součástí investice. Jak postupovat v případě, kdy kontejnery jsou pouze pronajaté? Je možné aplikovat postup jako při technickém zhodnocení najaté věci? Předpokládám však, že pronajímatel bude kontejnery odpisovat v jiné odpisové skupině (zřejmě 3), než v jaké by měly být odpisovány v případě stavby, která v rámci celé investice vznikne.

Ve společnosti s r. o. došlo k prodeji obchodního podílu a nový majitel zjistil značné účetní chyby, které vedly k nutnosti podat několik dodatečných přiznání s následnou povinností doplatit daň z příjmu. Se starým majitelem proto došlo k dohodě, že uhradí dodatečnou daň i s ní spojené penále. To se také v r. 2022 stalo a tento příjem byl zaúčtován jako výnos ke zdanění. Jedná se o značné částky. Je možno v tomto případě uznat penále a případně i daň jako daňový náklad, nebo případně přijaté plnění (daň a penále) neúčtovat jako zdanitelný příjem?

Společnost provozující v určitém regionu pravidelnou přepravu osob uspořádá volbu miss, do které se mohou na základě veřejného vyhlášení soutěže přihlásit soutěžící (splňující podmínku věku 17 až 35 let, jiné omezující podmínky nejsou stanoveny). Proběhnou dvě výběrová kola, všechny účastnice obdrží odměnu za účast 2 000 Kč, porota vybere 12 finalistek, které se budou týden v tuzemském hotelu připravovat na finálový večer a následně vlastní finálový večer. Finalistky obdrží odměny 15 000 Kč, první tři v pořadí pak ještě 100 000 Kč, 50 000 Kč a 30 000 Kč. Krom finančních odměn vynaloží společnost náklady na pobyt v hotelu, pronájmy sálů na výběrová kola i finále, moderátory, kulturní doprovodný program (hudební skupinu), technické zajištění soutěže, náklady na prezentaci soutěže v tisku a na sociálních sítích, samozřejmě také na občerstvení při konání finále. Celou tuto aktivitu společnost dělá za účelem vlastní propadace regionálního dopravce. Vstup na finálový večer budou mít pouze pozvané osoby (představitelé regionu, obchodní partneři společnosti a doprovod finalistek), nebudou žádné prodávané vstupenky, tedy žádné výnosy. Protože se jedná o sebeprezentaci společnosti, nebudou ani žádné výnosy za reklamu poskytnutou jiným subjektům. Soutěž je dlouhodobě jak v období přípravy tak i následně po finálovém večeru veřejně dosti rozsáhle prezentována. Lze vynaložené náklady považovat za daňově uznatelné náklady na propagaci a lze uplatnit odpočty DPH na vstupu? Na výstupu společnost odvádí DPH z jízdného z pravidelné přepravy osob. 

Fyzická osoba pronajímá vlastněnou nemovitost již 10 let. Po celé období využívá paušální 30% výdaje. Nyní by chtěla přejít na skutečné, tzn. odpis nemovitosti. Je to tak, že mohu použít PC jako vstupní cenu, když došlo do 5 let od pořízení nemovitosti k pronájmu a uplatním 11. rok odpisu? 

Splečnost s r. o. byla založena v listopadu 2022. Její činností je maloobchod. V roce 2022 nenakoupila žádné zásoby, nerealizovala tedy žádné tržby. Nákup a prodej zboží započal až v r. 2023, po dokončení všech potřebných smluv a nastěhování do pronajatých prostor. V roce 2022 tedy společnosti nabíhaly pouze náklady na mzdu zaměstnance a drobné výdaje. Vše daňově uznatelné v r. 2022. Společnost tedy vykázala hospodářský výsledek –66 000 Kč před zdaněním. Protože by ráda ztrátu v daňovém přiznání PO nevykazovala, aby neprodlužovala možnost kontrol ze strany FÚ, lze vyloučit v ř. 40 veškeré náklady jako daňově neuznatelné a takto dostat společnost na základ daně rovný nule? Máme za to, že uplatnit daňový náklad je právo, nikoli povinnost. Uvažujeme správně? Stát nijak nepoškodíme, naopak, v následujících letech ziskových bude hradit daň bez odpočtů ztrát. Pokud nelze na ř. 40, lze v jiném řádku DPPO?

Byla uzavřena komisionářská smlouva, kdy komitent (fyzická osoba nepodnikatel) se zavázal poskytnout komisionáři finanční prostředky, které je komisionář povinen vlastním jménem na účet komitenta dále investovat (poskytnout úvěry třetím osobám). Komitentovi z uzavřené smlouvy plynou výnosy v podobě úroků, které je povinen zdanit v rámci § 8 zákona o daních z příjmů. Komisionáři náleží za tuto činnost sjednaná odměna. V komisionářské smlouvě je definován výnos komitenta následovně, kdy mu náleží výnos ve výši smluvního úroku z poskytnutých finančních prostředků ponížený o odměnu komisionáře. Tedy jak smluvně tak i fakticky přijme komitent úroky ponížené o smluvní odměnu komisionáře. Jakou částku má komitent uvést v daňovém přiznání v řádku pro § 8 zákona o daních z příjmů? Má zde být uvedená celková částka smluvních úroků bez odečtení komisionářské odměny, nebo je možné uvést částku fakticky přijatých úroků po odečtení komisionářské odměny?