Ing. Jiří Vychopeň - strana 6

Společník s.r.o. si vyplatil podíl na zisku, který je větší než nerozdělený zisk minulých let. Jak tuto situaci řešit?

Společnost s r. o., plátce DPH, vlastní rozsáhlé nemovitosti, které dále pronájímá a vytváří tak tím společnosti zisk. Nemovitosti ovšem stojí na pozemcích, které společnost nevlastní. Majiteli pozemků tak hradí nájemné. Společnost má tři společníky, fyzické osoby, pro které byla zřízena „Smlouva o zřízení služebnosti výlučného užívání komunikace, inženýrských sítí a budov i pro právní nástupce“. Cílem této smlouvy je zajištění možnosti výlučného užívání komunikace a inženýrských sítí ve vlastnictví společnosti (vlastníka), dále zajištění možnosti výlučné užívání staveb ve vlastnictví společnosti (vlastníka). Veškeré tyto služebnosti zřizuje vlastník bezúplatně. Jaké povinnosti plynou z hlediska daní oprávněným ze služebnosti (jde o společníky povinné osoby)?

Z důvodu úmrtí jednoho společníka, jsme byli vyzváni advokátní kanceláří, abychom sdělili obvyklou cenu obchodního podílu po zemřelém společníkovi. Jakým způsobem stanovíme tuto obvyklou cenu? 

Společnost má ve svém majetku akcie, které nakoupila na burze a drží je déle než jeden rok. Jedná se o společnosti v USA a Irsku. V rámci DPPO zahrne společnost dividendy od těchto společností do samostatného základu daně a aplikuje na ně 15% sazbu, případně započte americkou daň. Nebude tedy tyto dividendy danit ani 19%, ani případnými 21% v budoucnu? 

Společnost s ručením omezeným používá v účetnictví denní kurs. Při účtování faktury přijaté v měně EUR se použije denní kurs dle data, který je uveden na faktuře. Pro účtování zásob se používá způsob B. Zboží bývá dodáno většinou v jiný den než přichází faktura někdy dříve a někdy později, pro vytvoření příjemky se používá kurs dodání zboží. Tudíž vzniká rozdíl v ocenění zásob. Jak se má správně postupovat?

Lze odpustit jednateli poskytnutou půjčku ze s. r. o. za předpokladu dodanění ve mzdě 15 % ? V případě, že ano, je částka limitována? 

Dobrý den, podnikatel FO, který vede daňovou evidenci, zakoupil rybník. Plocha rybníku se neodepisuje, odepisuje se pouze stavební část - v tomto případě hráz. Součástí kupní smlouvy je i koryto vodního toku, které je vybudované uměle a je vydlážděno kamenem. Jako druh pozemku je v katastru nemovitostí uvedeno, že se jedná o vodní plochu. Bude se koryto vodního toku odepisovat - pokud ano, v jaké odpisové skupině, nebo se jedná o stejný případ jako rybník, který se neodepisuje? Pokud se jedná o stavbu, ta se vždy zařazuje do dlouhodobého majetku bez ohledu na výši vstupní ceny?

Jsme společnost s r. o., která má v majetku bytový dům, kde pronajímáme byty a nebyty, jsme každoročně v zisku a odvádíme daně z příjmu PO. Máme jediného společníka, kterým je společnost s. r. o., která vstoupila do likvidace. Musíme také vstoupit do likvidace? Společnost, která vstoupila do likvidace má 4 společníky a ti si chtějí rozdělit majetek naší společnosti, i když je společnost zdravá.

Společnost pořídila majetek na dotaci. Po sepsání dohody poskytnutí investiční dotace byl v prosinci 2022 pořízen dotovaný majetek. Společnost tak v roce 2022 musí zařadit majetek do evidence majetku. Následně v roce 2023 společnost podala žádost o platbu, na základě které došlo oznámení o výši dotace k 3. 7. 2023. K jakému okamžiku máme správně snížit vstupní cenu investičního majetku. Ještě v roce 2022 nebo v roce 2023? Ke kontrole podmínek naplnění dotačních podmínek dochází až po naší žádosti o platbu. V minulosti se nám vícekrát stálo, že dotace pak byla krácená. Nezpochybnitelně tedy víme, že dotaci obdržíme až po oznámení o výši dotace. Nicméně je pravdou, že po sepsání dohody o investičním majetku a nakoupení majetku už víme, že bychom měli dotaci obdržet. Následně se jen zkoumá, zda byly dodrženy podmínky, pokud ale byly, máme na dotaci v podstatě nárok už po zakoupení tohoto majetku.

Matka a dcera jsou spoluvlastníci (50 % : 50 %) nemovitosti. Matka vlastní nemovitost od r. 1995. Dcera dostala svou půlku od matky darem v r. 2004, kdy byla zaplacena darovací daň. Matka (svou půlku) má nemovitost zařazenou v obchodním majetku. Příjmy z pronájmu daní v par.7 ZDP. Dcera (svou půlku) neměla v obchodním majetku, příjmy z pronájmu danila v § 9 ZDP do r. 2010, do výdajů dávala odpisy. Od r. 2011 všechny příjmy z nájmu daní matka, do výdajů dává svůj odpis půlky nemovitosti i odpis půlky nemovitosti dcery. Nyní k 31. 12. 2023 chce ukončit podnikání. Příjmy z nájmu se tedy budou danit od r. 2024 v § 9 ZDP. Opět bude pokračovat v odepisování svém i dcery. Jak by to bylo, kdyby celou nemovitost prodaly? Je zde časový test 5 let od vyřazení z OM - ovšem pouze u matky? Dcera by měla prodej své půlky osvobozen? Co by bylo výdajem u matky - ZC pouze z její půlky odepisování?

Co vše je potřeba učinit při úmrtí poplatníka daně z příjmů fyzických osob a plátce DPH? Poplatník měl pouze příjmy z pronájmu hmotného majetku. V pronájmu bude pokračovat jeho družka dle dohody dědiců.

Cizozemec – fyzická osoba, občan Francie, vlastní v ČR byt v osobním vlastnictví. Tuto nemovitost koupil před více než deseti lety. V posledních letech byt pronajímal a v ČR podával přiznání k dani z příjmu fyzických osob – kde zdaňoval příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP. V letošním roce byt prodává za cenu vyšší než 5 mil. Kč. Dle mého názoru tento prodej nepodléhá zdanění daní z příjmu fyzických osob, ani zdanění dle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Francií. Má ale povinnost ohlásit na finanční úřad osvobozený příjem z prodeje nemovitosti. Je tomu tak?

Zemědělský podnikatel dostává provozní dotace od státu. Započítávají se dotace do obratu podle § 4a zákona o DPH? Započítávají se dotace do obratu podle § 1 odst. 2 písm. e) zákona o účetnictví? Pokud ano, započítají se ke dni připsání dotace na účet, nebo ke dni rozhodnutí, nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí?

Jednatel společnosti má sídlo v domě, kde má trvalý pobyt. Nyní provádí úpravy na domě. Podnikání je v oblasti výroby akustických stěn do zkušeben. Zároveň podniká v další oblasti jako FO, kde je účelem podnikání úprava hudby. Větší část domu využívá pro obě podnikání. Nyní chce náklady na opravu domu dávat do nákladů s. r. o. Je nějaká možnost, jak dát tyto náklady do s. r. o. nebo případně částečně do výdajů FO? 

Společenská smlouva s. r. io. zakazuje dědění podílu. Po náhlém úmrtí společníka je společnost povinna stanovit a vyplatit vypořádací podíl. Pro tento účel musí využít služeb expertů na obchodní právo, účetnictví. Jsou náklady na tyto nezbytné služby daňově uznatelné a lze uplatnit odpočet DPH? Podle našeho názoru ano, protože se jedná o splnění zákonné povinnosti. V jakém případě by daňově uznatelné nebyly?

Dne 29. 7. 2017 byla koupena půda za 5.000.000 Kč fyzickou osobou, nevloženo do majetku dne 25. 5. 2021 byla provedena kolaudace bytu z půdy. Fyzická osoba nemá výdaje na přestavbu – přestavba provedena svépomocí. Od 1. 7. 2023 chce fyzická osoba byt pronajímat. A: Je možné odpisovat v roce 2023 ze vstupní ceny 5.000.000 Kč? B: Je možné roce 2023 odpisovat z reprodukční pořizovací ceny stanovené znalcem na 10.000.000 Kč? C: Je možné od 1. 6. 2026, tedy 5 let od kolaudace odpisovat z reprodukční pořizovací ceny stanovené k datu 6/2023 znalcem, tedy z 10.000.000 Kč? D: Je možné byt odpisovat z reprodukční pořizovací ceny stanovené k datu 7/2026? Předpokládáme, že od 7/2026 bude další nájemce. Shrnutí: jde nám o to, zda si k vyšší ceně odpisování než 5.000.000 Kč pomůžeme už znaleckým posudkem vypracovaným k datu 6/2023 nebo až 7/2026, a od kdy. 

Fyzická osoba podnikatel, plátce DPH vede podvojné účetnictví, chce již ukončit činnost a jít do důchodu. Nemovitost, kterou má vloženou v obchodním majetku chce darovat dětem. U nákupu nemovitosti nebyl uplatněn odpočet, kolaudace proběhla před 30 lety, v 11/2019 byla provedena významná oprava- výměna oken za 290 000 Kč. V tomto roce 2023 by chtěl nemovitost vyřadit z obchodního majetku a nemovitost darovat svým dětem. Děti jako fyzické nepodnikající osoby by následně chtěly nemovitost pronajímat své společnosti s ručením omezeným a současně uplatňovat opravy a případné odpisy z technického zhodnocení v daňově účinných nákladech v s. r. o. Jak vše daňově řešit?

Společnost s r. o. nabyla v roce 2016 podíl v jiné s. r. o. ve výši 30 %, čemuž odpovídal splacený vklad do kapitálu společnosti ve výši 30 000 Kč. Převod podílu společnost pořídila úplatně za částku ve výši 1 155 000 Kč. Dne 13. 3. 2023 byla uzavřena „Smlouva o převodu podílu" za kupní cenu 2 000 000 Kč. Jak zaúčtovat tyto transakce (čísla účtů)? Předpokládám, že rozdíl ceny nepodléhá zdanění. 

Prodejce (společnost s r. o.) motocyklů nakoupil nový nepoužitý motocykl na sklad jako zboží k prodeji v 1/2023. V 4/2023 se prodejce rozhodl, že tento motocykl bude bude vložen do majetku firmy k užívání, v 4/2023 skladník udělal výdejku ze skladu. V 5/2023 dostal motocykl SPZ, kde je firma uvedena jako první vlastník. Firma chce využít mimořádné odpisy. V jakém měsíci musí firma začít odepisovat? Dle § 30a odst. 3 v návaznosti na § 26 odst. 5 ZDP se domnívám, že první měsíční mimořádný odpis musí provést v období 6/2023. (tj. měsíc po zařazení do užívání, který proběhl v 5/2023 registrací SPZ na úřadě). Je to tak?

Je možné vyplatit společníkům – daňovým nerezidentům – po schválení výsledku hospodaření podíl na zisku v hotovosti? Byla by výše hotovosti omezena a do jaké výše? Vystaví příjemcům podílů nějaké potvrzení o výplatě?