Ing. Jiří Vychopeň - strana 9

Poplatník se zaregistroval do 2. pásma paušální daně. V březnu činnost přerušil a obnovení činnosti plánuje až v další roce s tím, že by se rád zaregistroval do 1. pásma paušální daně. Může případně má povinnost za první dva měsíce roku 2023 podat daňové přiznání a přehledy na správu sociálního pojištění a zdravotní pojišťovnu? Poplatník je studentem a tedy spadá do vedlejší činnosti a žádný příjem za první dva měsíce nakonec neobdržel. Vrátí mu FU a SSZ a zdravotní pojišťovna všechny přeplatky, které si zaplatil v rámci paušální daně za první dva měsíce?

OSVČ podnikající (vedení daňové evidence) vlastní nemovitost, ve které má provozovnu (hostinec), jelikož je již v důchodu uvažuje, že tuto nemovitost daruje dceři. Otázka zní jaký dopad bude mít vliv darování nemovitosti? Budovu odepisuje od roku 1993 a ještě není zcela odepsaná. FO není plátce DPH a nikdy nebyl. Bude stačit vyřazení nemovitosti z majetku bez uplatnění zbývajících odpisů do nákladů, nebo jsou ještě další povinnosti a dopady? 

Dobrý den, OSVČ účetní pracuje pro právnickou osobu a posílá za ni vyhotovená přiznání k DPH, silniční dani atd. Jak správně ošetřit možnost tyto dokumenty na finanční úřad podávat? Stačí být pověřenou osobou k datové schránce této právnické osoby a z této DS to posílat? Nebo je třeba mít pověření přístupem do DIS+? Nebo je nutné mít plnou moc? Účetní není daň. poradcem.

OSVČ, plátce DPH, nakoupil v lednu osobní automobil v Německu ve zvláštním režimu, a nemá tak nárok na odpočet. Cena automobilu 300 000 Kč, faktura za přepravu automobilu 15 000 Kč. Dále v lednu před registrací a před technickou prohlídkou pořídil náhradní díly na opravu automobilu, kterou provedl svépomocí, ve výši 7 000 Kč. Za technickou prohlídku a emise zaplatil 2 100 Kč. Dne 3. 2. došlo k registraci vozidla a k zařazení do užívání. Co vše se zahrne do pořizovací ceny majetku pro účely odpisování?

Zaměstnanec a zároveň společník s. r. o. A si v lednu 2023 vzal od s.r.o. bezúročnou zápůjčku 100 000 Kč. Splatnost této zápůjčky zaměstnancem je v 8/2023. V 3/2023 valná hromada této s. r. o. rozhodla, že si ze zisku po zdanění 3 společníci A, B, C vyplatí každý 100 000 Kč. Všichni společníci jsou zároveň zaměstnanci této s. r. o. Lze po vzájemné písemné dohodě udělat zápočet pohledávky vůči společníkovi a zároveň zaměstnanci A a závazku vůči společníkovi A?

1) OSVČ začala podnikat od r.2023. Byla jí zřízena datová schránka ze zákona. Nyní bude podávat daňové přiznání za rok 2022, kde má pouze příjmy ze závislé činnosti v par.6 ZDP. Musí podat daňové přiznání elektronicky? 2) Jiná OSVČ má přerušené podnikání. Byla jí zřízena datová schránka ze zákona. Nyní podává daňové přiznání za rok 2022, kde má pouze příjmy ze závislé činnosti v par.6 ZDP. Musí podat daňové přiznání elektronicky?

Jednatel firmy s. r. o. není zaměstnanec, ale chtěl by dostat příspěvek na dovolenou ve výši 20 000 Kč jako ostatní zaměstnanci. Může firma vyplatit jednateli 20 000 Kč bez srážkové daně a bez odvodů sociálního a zdravotního pojištění? Jak máme zaúčtovat? 

Developer postavil bytový dům a prodává jednotlivé byty. Jaké DUZP má být uvedeno na faktuře? Používáme datum, kdy byl byt fyzicky předán předávacím protokolem, i když smlouva byla podepsána dříve. Co je správně - předání, smlouva, zápis do KN? 

Postupuji správně, když v případně příjmů z pronájmů zdaňuji celý příjem, v nájemní smlouvě je uveden celkový nájem vč. energií např. 10 000 Kč. Energie platí pronajímatel a dále již nic nevyúčtovává. Do příjmů dle § 9 ZDP zahrnuji celých 10 000 Kč (za rok 120 000 Kč). Do výdajů si pouze v tomto případně dávám výdaje na energie, úroky z hypotečního úvěru, dále pak pojištění bytu, daň z nemovitosti, drobné opravy a výdaje na údržbu,odpisy a paušální výdaj na dopravu (za rok 48 000 Kč, nájem trvá celý rok), je to takto možné, odděleně vedu evidenci příjmů a výdajů.

Manželé byli podílovými vlastníky bytu a rodinného domu (pořízen na hypotéku, žádná nemovitost nebyla v SJM), v roce 2022 se rozvedli, byt vlastnili méně než 5 let. V rámci majetkového vyrovnání manžel přenechal manželce svůj podíl na bytě a manželka naopak podíl na rodinném domě. Bude nutné ocenit obě nemovitosti a příjem manžela ze směny uvést v daňovém přiznání? Pokud ano, je možné osvobodit tento příjem z důvodu pořízení bytové potřeby (v RD trvale bydlí)? Bude případně tato směna, respektive bezúplatný příjem z ní, důvodem pro porušení režimu paušální daně, ke které byl manžel v roce 2022 přihlášen?

Dvoučlenné s.r.o. má pronajatou nemovitost, ve které podniká, od jednoho společníka - fyzické osoby, neplátce DPH. Z důvodu zhoršených hospodářských výsledků se společník rozhodl, že odpustí společnosti nájem za 2. pololetí roku 2022. Nájemní smlouva bude dále pokračovat. Jaké daňové důsledky bude tato skutečnost mít: 1. u společníka při zpracování DPFO? 2. u společnosti při zpracování DPPO? 3. u společnosti z důvodu uznatelnosti nákladů na opravy a údržbu nemovitosti? Jaké by byly daňové důsledky, pokud by společník snížil nájemné na úroveň, která nedosahuje ceny obvyklé nájmu?

V prosinci 2022 byla založena společnost s. r. o. s poplatkem notáři 6 000 Kč a zápis živnosti také v roce 2022 ve výši 1 000 Kč. Zápis do obchodního rejstříku proběhl až 2. 1. 2023. Může si společnost dát do výdajů částku za založení společnosti v tomto roce, když byly poplatky hrazeny v roce 2022 se zaúčtováním: založení společnosti na 518, a poplatek za zapsání živnosti na 538?

Osoba A, neplátce DPH (fyzická osoba nepodnikatel zdaňující v § 9 ZDP), pronajímá komerční budovu osobě B, plátci DPH, a ta ji následně podnajímá osobám C, D, E, F. Pokud proběhnou na budově větší opravy, může si nájemce B dát opravy a technická zhodnocení do nákladů a uplatnit DPH?

Před Vánoci jsme měli pro zaměstnance vánoční večírek. Občerstvení bylo zaplaceno z peněz ze sociálního fondu. Z peněz, které zbyly na tuto akci, jsme za 14 dní nakoupili pro každého zaměstnance lahev alkoholu. Jedná se o nepeněžní plnění, ze kterého je nutné srazit zdravotní a sociální pojištění, zálohu na daň z příjmu?

Fyzická osoba nepodnikající v roce 2017 koupila do SJM nemovitost, kterou v roce 2022 prodala (neprošla časovým testem) a za danou částku koupila jiný dům pro účely bydlení jednoho z manželů, kdy se manželé dohodly, že stávající dům, ve kterém společně bydlí bude ve vlastnictví manželky a druhý dům bude ve vlastnictví manžela. Je možné osvobodit od daně z příjmu prodej nemovitosti, která byla prodána z důvodu aby se mohl koupit druhý dům pro druhého z manželů? 

Stavební firma provádí stavební práce na dokončené nemovitosti. V katastru nemovitostí je tato nemovitost zapsána jako objekt k bydlení. V této nemovitosti se nachází obchod, kanceláře a část slouží jako ubytovna. Majitel nemovitosti (neplátce DPH) prohlásil, že se nejedná o ubytovnu, ale o pronájem bytů. Pronájem bytů představuje víc jak polovinu podlahové plochy. Jakou sazbu DPH má stavební firma uplatnit? Jestliže se bude jednat o 15% DPH má si nechat podepsat od majitele čestné prohlášení, že se jedná o stavbu pro bydlení? Jaký je zásadní rozdíl mezi pronájmem bytů a ubytovnou? Má toto vůbec stavební firma povinnost řešit?

Společníci s. r o. (podíl 10 % + 10 %), manželé vlastnící výrobní halu, kterou mají v obchodním majetku FO a pronajímali ji s. r. o., se rozhodli tuto halu převést na společnost. Nevíme, jaký způsob převodu zvolit. V případě že by se rozhodli halu vložit do s. r. o. formou příplatku, je nutné rozhodnutí valné hromady ověřené notářem, je nutný znalecký posudek, nebo je možné určit cenu dohodou, nebo jako zůstatková cena v obchodním majetku FO? Lze takto nabytý majetek v s. r. o. odpisovat? Nebo zvolit formu prodeje za cenu dle znaleckého posudku (popř. lze použít cenu dohodou?)? V případě darování haly dětem (zbývající společníci s. r. o.), které by halu vložily do s. r. o. odpisovat nelze? Je případně jiná možnosti řešení problému?

Společník A ve společnosti s ručením omezeným v minulosti poskytl příplatek mimo základní kapitál ve výši 500 000 Kč. Společník B ve společnosti s ručením omezeným v minulosti poskytl příplatek mimo základní kapitál ve výši 500 000 Kč. V současné době již příplatek mimo základní kapitál není ve společnosti zapotřebí, proto bylo rozhodnuto o jeho zpětném vyplacení společníkům. Společník A dostane 150 000 Kč a 350 000 Kč zůstane jako bezúročná zápůjčka od společníka A společnosti. Společník B dostane vyplacených 500 000 Kč a 350 000 Kč mu bude poskytnuto společností jako bezúročná zápůjčka se splatností do 2 let (fiktivní úrok ze zápůjčky poskytnuté společníkovi při obvyklém úroku v místě a čase činní v součtu za zdaňovací období cca 25 000 Kč). Je tento přístup ke zdanění správný? 1) U společníka A: zpětně vyplacená částka 150 000 Kč dani z příjmů nepodléhá, nebude ji podléhat ani zbylá část 350 000 Kč, která prozatím zůstala ve společnosti jako bezúročná zápůjčka 2) U společníka B: zpětně vyplacená částka 500 000,- Kč dani z příjmů nepodléhá 3) U s.r.o.: společnost žádnou daň nesráží, neodvádí, neupravuje ani základ daně ve svém DPPO. Změnil by se pohled na „přidanění“ úroků z bezúročné zápůjčky poskytnuté společníkovi B, kdyby byl současně: a) Jednatelem (má příp. vliv na posouzení smlouva o výkonu funkce jednatele)? b) Zaměstnancem [§ 6 odst. 9 písm. v) ZDP]? c) Jednatelem i zaměstnancem (v odborných článcích se setkáváme s protichůdnými názory)?

Otec předává celý zemědělský závod synovi formou prodeje a ukončuje provozování činnosti zemědělského podnikatele. Syn bude pokračovat v provozování zemědělské činnosti po dobu více jak tři další zdaňovací období. Oba dva jsou plátci DPH a oba dva vedou daňovou evidenci. Zajímá mě, zda příjmy získané z prodeje bude otec zdaňovat a zda kupní cena za prodaný závod bude předmětem DPH. Dle časopisu Účetnictví v zemědělství ze září 2015, příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými, pokud syn pokračuje v zem. činnosti nejsou předmětem daně z příjmu a nejsou ani předmětem DPH. Platí toto stále a nic se od té doby nezměnilo? Je v tomto případě výhodnější převod formou kupní smlouvy nebo formou darovací smlouvy? Podle mě je pro syna výhodnější smlouva kupní, protože si může uplatňovat odpisy ze vstupní ceny majetku.

FO uzavřela dohodu s klientem, který ji poškodil zfalšováním profesní zprávy o zdravotním stavu (veterinární lékař). Je peněžní příjem získaný z této Dohody o náhradě nemajetkové újmy zdanitelným příjmem? Pokud ano, je to příjem podle § 7 nebo § 10?