Ing. Jiří Vychopeň - strana 5

Společník chce ukončit svou účast ve společnosti. Společnost by si vzala půjčku na výplatu vypořádacího podílu. Budou úroky pro společnost daňově uznatelné? Jaké bude zaúčtování celého případu? Vypořádací podíl je daněn srážkovou daní? Hodnota vypořádacího podílu musí být nějakým způsobem podložena, či je to na dohodě mezi stávajícím společníkem a společníkem odcházejícím? 

Společnost s r. o. plánuje výstavu nové výrobní haly, zhotovila na svém pozemku el. přípojku za 1,2 mil Kč. Můžeme tuto přípojku zařadit do odpisové skupiny č. 4? Pokud ano, kdy můžeme přípojku zařadit a odpisovat? Platí stále pokyn D-22 v tom, co je a není součástí budovy? 

Do jaké odpisové skupiny zařadit čelní nakladač M3 a vysokozdvižný vozík? V minulosti bych zařadila do 2. odpisové skupiny, ale již jsem se setkala s názorem o 3. skupině. 

Fyzická osoba nepodnikající pronajímá právnické osobě nemovitost. Nájemné bude vypláceno na základě uzavřené smlouvy, kde je nájemné detailně popsáno, nebo musí být pravidelně fakturováno? Fyzická osoba nezná pojem fakturace.

Firma A a firma B mají společného majitele. Oba jsou plátci DPH. Firma A koupí nový byt s 15% DPH, který bude pronajímat firmě B. Firma A se rozhodla, že pronájem firmě B bude s DPH, který si bude firma B odečítat. Je nějaký problém s odpočtem DPH při nákupu bytu u firmy A a odpočtem DPH z pronájmu u firmy B? Firma B si chce v tomto bytě zřídit sídlo, kancelář , zasedací místnost pro jednání s obchodními partnery i možnost přespání pro obchodní partnery. Je toto korektní důvod k odpočtu DPH z pronájmu bytu u firmy B? Je potřeba vyjmout byt z bytového fondu?

Fyzická osoba vlastní 10 let bytovou jednotku. Následně ji dva roky pronajímá jako fyzická osoba. Po 13 letech se rozhodne, že bytovou jednotku vloží jako nepeněžní vklad mimo základní kapitál do svého s. r. o. Soudní znalec ocení a jako nepeněžení vklad je vloženo do s. r. o. v ceně, která je násobkem ceny původní pořízené nemovitosti. Je tak vytvořena zcela nová „účetní“ hodnota, která se odpisuje 30 let, roční náklad, odpis proti příjmům z pronájmu. V budoucnu valná hromada rozhodne, že část vkladu mimo základní kapitál bude vyplacena. Proti hodnotě se použije jako náklad cena pořízení, a tedy výsledná 15% daňová povinnost  bude nulová. Je prostým oceněním znaleckým posudkem při vkladu do s. r. o. je vytvořena nová hodnota? 

Společnost prodávající automobily koupila reklamní sloup světelný, který má hodnotu 180.000 Kč. V jaké odpisové skupině bude zařazen?

Bratr a sestra vlastní obytný dům, který podle § 9 ZDP pronajímají. Vlastnický poměr je 60 : 40. Bratr zajištuje celou správu a na konci roku se rozdělí příjmy a výdaje v poměru vlastnických práv a podávají si samostatná přiznání. Bratr zemřel, tři daňová přiznání za zemřelého. Sestra pokračuje dále, odpisy majetku podle stávající knihy majetku. V rámci dědického řízení došlo ke značnému navýšení ceny majetku zemřelého, tedy i jeho podílu na obytném domě. Majetek lze odpisovat i v rámci nabytí děděním, a to z té nové reprodukční pořizovací ceny. Ale jak postupovat, když je 40 % v původní ceně a 60 % v ceně dědického řízení: pokračovat v odpisování původní ceny započaté vlastníkem vytvořit dvě karty majetku, část 40 % původní a pokračovat + 60 % v nové ceně dědického řízení - považovat navýšení v rámci dědického řízení o cenu navýšení hodnoty majetku a pokračovat jako v případě nového ocenění (např. modernizace). 

Firma pořídila FVE, která je na nosné konstrukci přichycena na střeše najaté skladové haly. Dodavatel fakturuje položkově – panely, bateriová stanice, rozvaděč, komponenty nadřazeného řízení pro obchodování na spotovém trhu (tyto položky evidujeme jako technologickou část FVE). Dále položku nosná konstrukce evidujeme odděleně jako technické zhodnocení budovy (máme souhlas s technickým zhodnocením včetně jeho odpisování). Na faktuře jsou však další položky jako projektová dokumentace prováděcí, kabeláž, chráničky a nosné prvky kabelů, instalační práce a nastavení, drobný instalační a spojovací materiál, práce jeřábem (doprava panelů a montáž na střechu), revize, přesun materiálu a osob. U těchto dalších položek nedokážeme jednoznačně posoudit, zda by souvisely jen s konstrukcí nebo jen s FVE, je rozumné to matematicky rozpočíst na oba majetky? Dále je na faktuře celková sleva ke všem položkám, tu rozpočítáme také na oba majetky. Mimo tuto fakturu od hlavního dodavatele proběhly k této investici další přípravní práce od jiných dodavatelů a jsou evidovány z minulých let – projekt k dotaci, poplatek za příkon skrz FVE, provize za získání dotace, zpracování projektu, požárně bezpečnostní řešení, připojení do výrobny. Bude dobře, když tyto částky také rozpočteme matematicky na oba majetky? Fakturu za vypracování statických posouzení střešních konstrukcí FVE dáme jen do stavební části – TZH budovy. Je celkový postup rozdělení na tyto dva majetky správný? Neměla by nějaká položka být zařazena jiným způsobem? Jelikož na část se váže dotace a má vliv na rozdílené odpisy, tak bychom to chtěli rozdělit správně.

Fyzická osoba vlastní pozemek (nezahrnutý v obchodním majeteku) s další fyzickou osobou – podíly obou jsou 50 % beze změny cca 20 let. Nyní došlo k dohodě a po rozhodnutí stavebního úřadu je tento pozemek rozdělen na 4 díly, přičemž každá fyzická osoba má/bude mít ve svém výlučném vlastnictví 2 pozemky. Je podepsána smlouva o vypořádání – je určeno, na koho která část pozemku přejde. Takto bude změna v katastru nemovitostí v letošním roce zaevidována. Považuje se tato změna za „nové vlastnictví“ nebo se prodlužuje původní doba? Jelikož přichází v úvahu prodej, směřuje dotaz k tomu, zda se bude pro daňové osvobození testovat vlastnictví pozemku od poslední změny v katastru, tzn. od r. 2023, nebo zůstává doba vlastnictví od původního nabytí před dvaceti lety?

Může studentka, která nastoupila 4. 9. 2023 k dennímu studiu na VŠ, podepsat smlouvu na HPP 40/hod. týdně? Řeříme dvojí odvody ZP, SP. A jak to bude s případnými slevami na studenta a poplatníka a  mohou si rodiče uplatňovat slevu na dítě?

Fyzická osoba odkoupí od právnické osoby budovy i s pozemky za úplatu(standardní kupní smlouva). Následně chce FO jako vlastník uzavřít se stejnou PO, od které nemovité věci zakoupil na zřízení věcného břemene na 20let, kde by úplata za věcné břemeno probíhala pravidelně měsíčně. Věcné břemeno by PO opravňovalo k plnému užívání nemovitých věcí. Fyzické osobě jde prioritně o to, aby bylo právo užívání zaspáno v katastru, má obavy z vlastní zkušenosti, že každá nájemní smlouvu lze vypovědět. FO nebude mít nemovité věci v obchodním majetku. Obávám se, že příjem z věcného břemene bude příjmem podle § 10 ZDP a nelze proti tomu postavit v tom případě jako náklad ani odpisy ani údržbu, či opravy. Souhlasíte? Bylo by to jinak, pokud by FO zahrnula uvedené nemovitosti do obchodního majetku a příjem z věcného břemene považovala za příjem podle § 7 ZDP? Pravidelný příjem z věcného břemene bude považován za ekonomickou činnost a počítat se do obratu pro účely DPH? Bude moci PO z titulu užívání na základě věcného břemene moci odepisovat technické zhodnocení, případně opravovat a udržovat majetek s tím, že výdaje budou daňovým nákladem? 

Fyzická osoba, nepodnikatel, prodala v roce 2022 nemovitost, která nesplňovala parametry pro osvobození od daně z příjmů. Prodejní cena 6mil.Kč. Tuto nemovitost FO pořídila kupní smlouvou za 4mil.Kč v roce 2021. Na FU včas předložila oznámení o využití režimu osvobození od daně z příjmů s podmínkou využití prostředků na vlastní bydlení do konce následujícího roku. 1) Aby byla podmínka pro osvobození splněna, je nutné vynaložit na pořízení bytové potřeby celou částku 6 mil.Kč, nebo postačí na rozdíl, tedy 2 mil. Kč (6-4)? Tady podotknu, že jsem volal na FU a tam mi sdělili, že na celou částku 6mil.Kč, ale s tím se mi nechce souhlasit, proto prosím o Váš názor. 2) Pokud bytovou potřebu splním tím, že si koupím pozemek na výstavbu RD, je zde podmínka , že musím zahájit výstavbu do 4 let. Platí tato podmínka i pro tento režim osvobození? 3) Pokud by platila tato podmínka, zahájit výstavbu do 4let a výstavba zahájena nebude, znamená to, že tento 4rok musím dodanit původní osvobození z prodeje, tj částku 6 mil.Kč nebo 4 mil. Kč? 

Ve společnosti s. r. o. je základní kapitál v celkové výši 2 000 000 Kč představován 2 druhy podílů: A) zvláštním investičním obchodním podílem ve výši 200 000 Kč, ke kterému nebyl vydán kmenový list a B) zvláštním kapitálovým obchodním podílem ve výši 1 800 000 Kč, který je představován kmenovým listem. Oba obchodní podíly drží od vzniku společnosti v roce 2017 jedna fyzická osoba, nabývací cena odpovídá splacenému základnímu kapitálu, tj. 2 000 000 Kč. Základní kapitál nebyl zvyšován z vlastních zdrojů společnosti. V roce 2021 došlo ke snížení základního kapitálu z 2 000 000 Kč na 1 000 000 Kč, resp. každý z podílů byl snížen o 50 %. Z důvodu snížení základního kapitálu u obchodního podílu B o 900 000 Kč byl společníkovi vydán (vyměněn) původní kmenový list se jmenovitou hodnotou 1 800 000 Kč za nový kmenový list se jmenovitou hodnotou 900 000 Kč. Společník v roce 2023 oba své podíly prodá za kupní cenu ve výši 4 000 000 Kč. Bude celkový příjem 4 000 000 Kč příjmem osvobozeným podle § 4 odst. 1 písm. s) u podílu A), respektive podle § 4 odst. 1 písm. x) u podílu B, který je představován kmenovým listem? Nedošlo z důvody výměny původního kmenového listu při snížení základního kapitálu za nový kmenový list k přerušení doby držby u časového testu pro osvobození příjmů z prodeje dle § 4 odst. 1 písm. x) 5 ZDP let?

Pořizujeme FVE, v dodávce je měnič (invertor), panely a kabeláž. Kabeláž půjde do TZ budovy. Zbytek jsme se rozhodli zařadit jako celek. Nejsme si jisti, jakou kategorii majetku zvolit, zda se bude jednat o IN, OH či jinou? A dotaz druhý, je pravda, že pokud bude FVE vyrábět elektriku pro spotřebu v budově, že dle § 26 ZDP se nejedná o samostatný majetek, ale o funkční celek s budovou? 

OSVČ, nyní paušální režim, prodej použitého zboží ze zahraničí v ČR (nákup i prodej ve větší míře probíhá pouze s nepodnikateli). Po překročení obratu (případně možná i dříve) se stane plátcem DPH, následně bude uplatňovat skutečné výdaje. Možnou „novou“ překážkou však bude, že nákup použitého zboží (luxusní kabelky, boty) probíhá od neplátců (soukromníků, nepodnikatelů) ze zahraničí (IT, DE) přes portály typu vinted, aukro, atp. K nákupu není možné dostávat kupní smlouvy, lze doložit nákup jen přes pohyby na účtu (nic není nakupováno za hotové) + mailovou komunikací nebo výpisem objednávek z daného portálu (včetně fotek, popisu a ceny). Je možné prokazovat skutečné výdaje za nákupy zboží od nepodnikatelů tímto způsobem? Případně, jakým jiným způsobem dokazovat při případné kontrole oprávněnost výdajů OSVČ z hlediska DPFO? A dále si trochu nevím rady s DPH. Je mi jasné, že při prodeji bude moci být uplatněn § 90 zvláštní režim použitého zboží. Ale jak je to s DPH pak při pořizování zboží ze zahraničí? Podle § 5 by měl zde odvádět DPH z té nákupní ceny zboží? Ale nemůže si proti tomu nic odečíst, protože vlastně daňové doklady mít nebude.

Podnikatel, právnická osoba, s. r. o., podniká ve výrobní hale v oblasti zpracování dřeva a dřevěných produktů. Při tom dochází k prašnosti. Proto se rozhodl zakoupit a nainstalovat filtrační jednotku. Pro představu, jde o systém rozvodů, kdy v jednotlivých místnostech nasávají vzduch, ten jde potrubním systém mimo budovu do filtrační jednotky a opět se čistý vrací zpět do budovy. Nevyrábí to teplo ani chlad, byt vizuálně to vypadá podobně jako rozvody klimatizace. Samozřejmě vše je s montáží / pevném spojení s budovou. Prosím o pomoc se zařazením do odpisové skupiny. Nejsem si jistý, zda bude zařízení součástí budovy, a tedy technické zhodnocení, nebo samostatný movitý majetek s odkazem na pokyn D-59.

Jak je to se způsoby zdanění výnosů/příjmů z prodeje cenných papírů (rozdíl mezi účetní jednotkou a fyzickou osobou, která je daní podle § 10 ZDP)? Účetní jednotka: Prodá akcie, výnosy jsou mi jasné. Náklady ale můžeme dopočíst třemi způsoby dle zákona o účetnictví, a to se přeleje výsledku hospodaření: 1) Pořizovací cena (např. si vedu evidenci, vím, že jsem prodala tranži s pořizovací cenou XY, a tu použiji do nákladů). 2) FIFO – použiji tedy nejstarší pořizovací cenu. 3) Vážený průměr – vypočítám. Je zde nějaké omezení, z které tranže mohu akcie prodat? Například nemohu prodat akcie nakoupené v červnu, ale musím prodat ty, co jsem nakoupila před tím – něco jako metoda FIFO u zásob. Ale u fyzických osob, které nejsou účetními jednotkami a prodají cenné papíry dle § 10 ZDP, v případě, že nesplníme osvobození, jde proti prodejní ceně pořizovací cena (§ 10 odst. 5 ZDP). Častokrát jsem se ale setkala v učebnicích/článcích že se je možné si dopočíst výdajovou stranu metodou FIFO a průměrem, stejně jako výše zmíněná účetní jednotka. Je tomu tak skutečně a kde to má oporu? V zákoně o ZDP jsem nedohledala.

Česká OSVČ malíř-natěrač hodlá pracovat v destinaci Gibraltar. Daně v ČR platí v režimu paušální daně. Středisko životních zájmů má dosud v ČR. Pokud by v ČR neměl žádný příjem, musí se jeho daňovým domicilem stát Gibraltar? Existuje s Gibraltarem smlouva o zamezení dvojího zdanění? Nejraději by zůstal daňovým rezidentem ČR a příjmy zdanil v ČR.

Ve společnosti bylo rozhodnuto valnou hromadou, že člen správní rady má obdržet tantiemu – podíl na zisku společnosti. Uvedená osoba není zaměstnancem této společnosti, nepobírá odměnu za výkon funkce a nevlastní žádný podíl na společnosti. Jde o cizince, ale je daňovým rezidentem ČR. Otázkou je, jestli tato výplata podléhá odvodu sociálního a zdravotního pojištění a jak ji správně zdanit.