doc. Ing. Hana Březinová, CSc. - strana 2

Mateřská společnost je mikro účetní jednotkou. Vlastní ze 100 % dvě další mikro účetní jednotky a z 50 % (společný vliv) vlastní velkou účetní jednotku. Podléhá mateřská společnost povinnosti konsolidace? 

Účetní jednotka má transakce s propojenou osobou za ceny nižší než je obvyklá cena. Vyplývá pro účetní jednotku riziko, že nepoužívá obvyklou cenu?

Společnost v předchozích letech sponzorovala natáčení filmu a vystupuje jako sponzor. Všechny tyto náklady byly zaúčtovány jako náklady příštích období. V tomto roce byl film uveden do kin, ale společnost zatím nezískala žádné příjmy z distribuce. Je možné tyto náklady příštích období nyní přeúčtovat do nákladů společnosti pouze na základě toho, že film byl uveden do kin? Nebo to není možné, protože společnost dosud nezaznamenala odpovídající výnos? 

Klient má dlužníka, který mu neuhradil pohledávku (pohledávka vznikla v roce 2024). Podle informace od právničky byl podán exekuční příkaz, ale k reálnému vymožení dosud nedošlo. Z informací od právničky a exekutorů vyplývá, že: • dlužník má pouze jeden bankovní účet, na kterém nejsou žádné finanční prostředky, • firma nemá žádný dlouhodobý majetek, zásoby ani jiný majetek, • od roku 2024 je na tuto firmu vedeno přibližně 0,5 mil. Kč v různých exekucích, • právnička uvádí, že situace je velmi komplikovaná a vyhlídky na vymožení jsou nízké, nicméně pokud by se na účtu dlužníka v budoucnu objevily prostředky, mohlo by dojít k částečné úhradě ve prospěch našeho klienta. Jaký je v této situaci správný daňový postup? Je možné tuto pohledávku označit jako nedobytnou pohledávku (nedobytná pohledávka) a uplatnit ji jako daňově uznatelný náklad? Pokud ano, za jakých podmínek a jaké podklady jsou k tomu potřeba? Nebo je v tomto případě nutné vyčkat na likvidaci či insolvenční řízení dlužníka a teprve po zahájení příslušného řízení uvažovat o odpisu? Jsou potřeba nějaké další kroky k prokázání, že se skutečně jedná o nedobytnou pohledávku z pohledu zákona o daních z příjmů? Jaký postup je pro klienta v této situaci optimální?

Je možné, aby organizační složka státu vedla vystavené doklady k inkasu/faktury výhradně v elektronické podobě a zasílala je klientům e‑mailem bez elektronického podpisu, aniž by tím došlo k porušení požadavků § 11 a § 33a zákona o účetnictví či dalších souvisejících předpisů? Prosíme o potvrzení souladu s právními předpisy a případné upozornění na podmínky nebo omezení, které je nutné dodržet.

První zveřejněné a auditované Zprávy o udržitelnosti za rok 2024 má 27 podniků, resp. skupin v České republice, za sebou a řadí se tak do rodiny 300 povinných v rámci celé Evropy. Souběžně s jejich zpracováváním a ověřováním probíhaly široké diskuse o nadměrné administrativní zátěži související se sběrem, zpracováváním a vyhodnocováním dat. Výsledkem bylo přijetí opatření snižující administrativní zátěž (Omnibus). Stále se jedná a diskutuje o rozsahu a potřebě finálních informací obsažených ve Zprávě o udržitelnosti. Povinnosti velkých podniků totiž díky nutnosti zpracovat informace za celé dodavatelské řetězce těchto podniků významně zatěžují i střední a malé subjekty, na které by reporting ESG měl dopadnout až později.

Účtování kryptoměny doc. Ing. Hana Březinová CSc. https://www.dauc.cz/detail-otazky/50245/uctovani-kryptomeny Dotaz Česká s. r. o. je identifikovaná osoba. Dostane od firmy z EU 10 000 EUR a tyto peníze vloží na...

Výrobní firma pořizuje ze třetích zemí přímý materiál pro výrobu, který účtuje metodou A pomocí objednávek v softwaru Sap. Přímý materiál pořizuje ve standardní pevné ceně. Některé nákupní objednávky obsahují cenové podmínky pro vedlejší pořizovací náklady dopravu, clo, balení a účtují se MD 111/D 321, pokud se fakturační cena balení liší od ceny balení na objednávce, rozdíl se účtuje na 112 jako cenové odchylky. Některé nákupní objednávky nemají zadané cenové podmínky pro vedlejší pořizovací náklady clo, doprava, balení. Je zaúčtování vedlejších pořizovacích nákladů clo, doprava, balení správné ?MD 112/D 321 jako odchylky?

Nestátní školská právnická osoba má schválenou investiční dotaci od MMR na přístavbu odborných učeben s typem financování Ex post. Součástí dotace je 7% podíl na nepřímé náklady účtované přímo do spotřeby. Prosím o kontrolu účtování: Rozhodnutí o poskytnutí dotace MD 348/D 901, Přijetí plateb (průběžné financování) MD 221/D 348, Zaúčtování 7% podílu nepřímých nákladů MD 901/D 649, Zařazení investice MD 022/D 042, Poměrná část odpisů z dotace MD 901/D 649. Lze mezi nepřímé náklady zařadit faktury od architektů na vybavení odborných učeben (rozmístění nábytku, design)? 

Firma zakoupila pozemek v roce 2017, v roce 2025 nám byl vyměřen poplatek za odvod ze ZPF ve výši 600 000 Kč. Na něm nebude realizována žádná stavba, bude používán pouze pro nezemědělské účely. Můžeme poplatek za odvod ze ZPF dát celý do nákladů nebo vstoupí do pořizovací hodnoty pozemku účtu 031?

Je možné v roce 2023 zaúčtovat do nákladů interním dokladem odměnu jednatele schválenou orgány společnosti, ale samotnou odměnu a odvody z ní proúčtovat až v roce 2024? V roce 2023 je účtováno pouze interním dokladem MD 521/D 383 (300 000 Kč) a v roce 2024 je potom schválená odměna postupně 1.–6. měsíc (50 000 Kč) součástí mzdy zaměstnance (tatáž osoba jako jednatel) a je až v jednotlivých měsících z toho odvedené sociální a zdravotní pojištění a daň a odměna je vyplacena z HM, je potom daná část 50 000 Kč odúčtována MD 383/D 521. Je toto možný postup? 

Společnost koupila v r. 2006 starší budovu a začala ji odpisovat. Daňové i účetní odpisy byly stanoveny na 30 let, tj. do roku 2036. Letos se provádí technické zhodnocení za 10 mil. Kč. Je možné změnit účetní odpisy a prodloužit dobu odepisování do roku 2046 nebo i déle? Pokud ano, co je k tomu potřeba? Jak by to bylo s daňovými odpisy, kdyby se udělalo technické zhodnocení na budově, která už je odepsaná?

Naše firma s. r. o. zaplatila zálohu ve výši 150 000 Kč za zboží dodavateli, který se později ukázal jako podvodník. Plnění nikdy nebylo uskutečněno. Případ jsme řešili i na Policii ČR, dosud bez úspěchu. Ráda bych se zeptala, jakým způsobem postupovat z pohledu účetnictví – zda je možné zálohu odepsat jako nedobytnou pohledávku nebo jak účtovat, aby byla v souladu s daňovými předpisy a hodnota ZF nevisela na 314.

Klient vlastní nebytovou nemovitost s číslem popisným, kterou odpisuje. Část této nemovitosti v roce 2025 přestavěl na bytové jednotky. Přestavěné části bylo přiděleno samostatné číslo popisné a byla zapsána do katastru nemovitostí jako samostatná stavba. Jaký je postup v účetnictví, pokud by chtěl tuto novou část vést jako samostatný dlouhodobý majetek? Lze ponížit zůstatkovou cenu původní nemovitosti poměrem plochy a tuto část zůstatkové ceny zaúčtovat jako pořizovací cenu nové části? 

Společnosti (s. r. o., neplátce DPH) při ukončení nájmu na budově nebyla vrácena kauce na nájem a vyúčtovány zálohy na energie za rok 2020 a první polovinu roku 2021. K těmto zálohám byl zároveň vytvořený v účetnictví dohad. Energie byly součástí nájmu, vyúčtovával pronajímatel, dodavatel energií a spotřeba neznáma. Pronajímatel nereagoval na několik výzev včetně přežalobní. K soudu nakonec nepředáno. Dále se vymáhat nebude. Jak nyní správně účetně vypořádat?

Firma vznikla dne 1. 1. 2025, formou odštěpení. Byla vytvořena počáteční rozvaha ke dni 1. 1. 2025. V aktivech je zůstatek na účtu 097 ve výši 1 565 000 Kč. V pasivech je zůstatek na účtu 418 ve výši 1 565 000 Kč. Tyto částky řeším pomocí účtu 557-Oprávky k oceňovacímu rozdílu. Ale také je v pasivech zůstatek na účtu 481 ve výši 328 650 Kč. V roce 2025 účtuji účetní případy. Na konci roku vypočítám daňovou povinnost a předpis zaúčtuji MD 591/D 341. Jak se budu vypořádávat z účtem 481? Myslela jsem si, že na konci roku 2025 zaúčtuji rozpuštění odloženého závazku a pohledávky jako MD 481/D 592, ale prý to není možné. 

Česká s. r. o. je identifikovaná osoba. Dostane od firmy z EU 10 000 EUR a tyto peníze vloží na krypto burzu. Budeme to účtovat jako zboží na účet 132? Pak z burzy přijde na účet firmy 200 EUR, to je zřejmě provize a bude to zisk naší firmy. Z burzy pak zbytek peněz odejde zpět klientovi firmy, to bude výdělek klienta firmy, ne náš. U nás bude minus zboží na úctě 132? Jak správně zaúčtovat tyto transakce a na co si dát případně pozor?

Společnost odpisuje drobný hmotný dlouhodobý majetek v rozmezí pořizovacích cen 15 000 Kč – 80 000 Kč po dobu 24 měsíců. Během doby odpisování vyřadila majetek – konkrétně šlo o mobilní telefon, který byl vyřazen následkem škody (pádem na zem), telefon byl vyhozen do elektroodpadu. Je zůstatková cena daňová při vyřazení a účtujeme o ní na účtu 551?

Právnická osoba, neplátce DPH, pořídila osobní vozidlo. Část hradila z vlastních prostředků, a na část jí byl poskytnut finanční úvěr (ne finanční leasing). V technickém průkazu je právnická osoba zapsána jako provozovatel do doby splacení úvěru. Lze celou pořizovací cenu vozidla daňově odpisovat, nebo lze odepisovat pouze část pořizovací ceny, kterou právnická osoba hradila z vlastních prostředků?

Firma s. r. o. (účtuje o zásobách způsobem B) – kromě jiného - prodává stroje, které nakupuje od dodavatele z Německa. Instalace takového stroje je komplikovaná a vyžaduje odborníka, je to delší proces trvající min. jeden den, někdy několik dní. Bez nainstalování stroj fungovat nemůže, proto většinu strojů prodáváme rovnou včetně instalace a tuto instalaci máme již zahrnutou v prodejní ceně stroje. Stroj se musí nainstalovat až na místě odběratele, na kterém potom trvale stojí (přesun by vyžadoval odbornou odinstalaci + instalaci). Instalaci strojů nám dělá specializovaný subdodavatel, který nám ji následně fakturuje. Můžeme tyto náklady účtovat na účet 518? Dle definice vedlejších pořizovacích nákladů (vedlejší náklady související s pořízením zásob…) mi nepřipadá, že by instalace prováděná u odběratelů do vedlejších pořizovacích nákladů patřila. Patří tedy, nebo nepatří popsané náklady na instalace do vedlejších pořizovacích nákladů, protože pro samotné pořízení stroje není instalace nutná?