doc. Ing. Hana Březinová, CSc. - strana 4

Společnost s ručením omezeným se zabývá nákupem a prodejem nemovitostí. Nemovitost zakoupí a poté účtuje vše související s pořízením nemovitosti na účet 042 - tj. nákup nemovitosti, právní služby, opravy, rekonstrukce, úklid a další a teprve při prodeji nemovitosti přeúčtuje na 504 ( většinou až v následujícím roce po koupi) a prodej nemovitosti zaúčtuje na 604. Nyní společnost zakoupila nemovitost , avšak došlo v dané oblasti k záplavám a nemovitost byla poničena, od pojišťovny obdržela pojistné plnění a společnost nadále pokračuje v opravách. Jak zaúčtovat pojistné plnění a k němu vzniklé náklady ? Může zaúčtovat přijaté pojistné plnění také na 042 a související opravy také na 042 ? Jelikož přijaté pojistné plnění a opravy jsou v různých zdaňovacích obdobích.

Při založení s.r.o. byla splacena pouze část základního kapitálu. Nyní by společník chtěl základní kapitál doplatit. Jaký bude postup, a jak se celá operace zaúčtuje, a propíše do veřejného rejstříku? Společník pošle doplatek základního kapitálu na účet společnosti? Tato platba se zaúčtuje jako 221/411 nebo jinak? Jakým způsobem pak proběhne aktualizace údajů o doplacení ve veřejném rejstříku? Jak konkrétně se to dělá (je na to nějaký formulář?), jaké jsou k tomu potřeba podklady (výpisy z účtů? jiné?)?

Může být do účetnictví zaevidován jako vystavený zjednodušených daňový doklad souhrnný závěrkový doklad z pokladního systému, kde je patrné, že bylo vystaveno 1000 paragonů, 800 jich bylo hrazeno hotově, 100 kartou a ještě je vše rozpadnuté na základ DPH a DPH v patřičné sazbě, je tam IČ, DIČ....i všechny ostatní zákonné náležitosti. Není nutné paragony tisknout a shromažďovat? Mohou být uchovávané jen v pokladním systému?

Společnost s r. o. chce pořídit FTVE. Ta bude umístěna na střeše budovy, kterou si společnost pronajímá, majitelem je společník a jednatel s. r. o. Od 1. 8. 2025 by mělo dojít ke zrušení ustanovení § 30b ZDP a podle metodiky GFŘ (č.j.: 44604/25/7100-20110) pokud by byla budova v majetku, stavební část stavby by byla klasifikovaná jako technické zhodnocení budovy a technologická část - fotovoltaické panely, střídače, rozvaděče odděleně jako samostatný majetek. FTVE by měla být pořízená formou dotace, kterou žádá s. r. o. Jakým způsobem bychom ale měli postupovat, když je budova pronajatá. Je možné odepisovat stavební část, která je součástí budovy samostatně ve stejné odpisové skupině jako pronajatý majetek a technologii samostatně?

V s.r.o. se budou konat 2 valné hromady (VH) v 1 dni bezprostředně po sobě. V 1. VH se společníci jednomyslně rozhodnou, že se bude dělit zisk nerovnoměrně a část nerozděleného zisku společnosti bude vyplacena jednomu společníkovi A a druhému společníkovi B. Ostatní společníci 0Kč. Po ukončení VH bude neprodleně následovat druhá VH, kde bude rozhodnuto, že společník A převede svůj 1/10 podíl na ostatní společníky. Společník A daruje svůj podíl mezi své sourozence na VH na základě darovací smlouvy, společný otec je prokázán NZ z dědického řízení. Kroky po první VH- Daňová povinnost u společnosti: Společnost neplatí žádnou další daň z výplaty podílů na zisku. Výplata podílu na zisku není daňově uznatelným nákladem společnosti. Z hlediska účetnictví: MD 431 – Nerozdělený zisk minulých let / Dal 364 – Závazky ke společníkům Daňová povinnost u společníka (fyzické osoby): Společnost, která vyplácí podíl na zisku fyzické osobě, je plátcem srážkové daně ve výši 15 %. Rozhodnutý podíl před zdaněním: 7 058 823 Kč (společník A) a 1 176 470Kč (společník B) Srážková daň (15 %): 1 058 823 Kč a 176 470 Kč Čistá částka k výplatě: 6 000 000 Kč a 1 000 000 Kč. Společnost podává hlášení a platí srážkovou daň finančnímu úřadu. Fyzická výplata na účet společníka: Společnost fyzicky pošle na účet společníka čistou částku, tedy: 6 000 000Kč a 1 000 000Kč. Společníci tento příjem nezahrnují do svého daňového přiznání, protože je zdaněn srážkovou daní u zdroje. Administrativní povinnosti společnosti: Společnost vystaví potvrzení o sražené dani společníkovi. Podá Vyúčtování daně vybírané srážkou na příslušný finanční úřad. Kroky po druhé VH: Fyzická osoba, která získává podíl bezúplatně od osvobozeného příbuzného (nevlastní sestra), nemá povinnost: Podávat kvůli tomuto osvobozenému příjmu daňové přiznání. Uvádět tento příjem v jakékoli části daňového přiznáni. Odůvodnění: Hodnota 1/40 obchodního podílu ve společnosti je: 2 373 875 Kč (pro každého ze 4 sourozenců). Celkově se tedy převádí podíl v hodnotě 9 495 500 Kč, který se rovnoměrně rozdělí mezi 4 nové spoluvlastníky. Je tedy pod hranicí limitu pro povinnost podat daňové přiznání. Zákon o daních z příjmů (§ 10 odst. 3 písm. c bod 1 ZDP) uvádí, že od daně jsou osvobozeny příjmy získané bezúplatně od příbuzných v linii přímé a vedlejší (včetně sourozenců). Příbuzenský vztah je doložen nedávným dědickým řízením, případně lze doložit rodnými listy sourozenců, kde je uveden stejný otec. Je toto řešení v souladu s legislativou? Není něco opomíjeno?

Firma provozuje vlastní stravovací zařízení, kde se stravují zaměstnanci a bývalí zaměstnanci. Určitý počet obědů se vydá na reprezentaci (obchodní partneři, návštěvy…). Rovněž se obědy prodávají jiným subjektům Veškeré náklady spojené s provozem jsou evidovány na tomto středisku – účty skupiny 50 – 55 a z tohoto je zkalkulována cena obědu. U zaměstnanců se sleduje, zda je dodržen limit příspěvku na stravování a v případě, že např. obdrží při přesčasu 2 jídla, je rozdíl dodaněn v závislé činnosti. Jak metodicky správně zaúčtovat benefit zaměstnancům na účet 527 a obědy pro reprezentaci na účet 513 - obdobně jako v případě nakoupených obědů, kdy na účtu 527 je částka za oběd bez DPH po odečtení úhrady zaměstnance?

Je možné bez mezitimní účetní závěrky rozdělit zisk minulých let na základě rozhodnutí valné hromady i po termínu 30. 6. 2025, tzn. např. 30. 9. 2025?

V roce 2023 byla klientovi způsobena škoda: nezjištěným způsobem získal pachatel přístup k bankovnímu účtu a odeslal několik částek na různé účty, ze kterých byla hotovost přes bankomat okamžitě vybrána. Až v roce 2024 Policie ČR uzavřela případ jako škodu způsobenou neznámým pachatelem a případ byl odložen, tudíž škoda daňově uznatelná. Klient nadále vedl spor s bankou a upozorňoval, že vinu nese banka, jelikož tyto transakce nebyly klientem potvrzeny a částky i účty byly velmi odlišné než pravidelně prováděné platby z běžného účtu. V roce 2025 uzavřela banka s klientem Dohodu o narovnání a rozhodla banka polovinu této hotovosti vrátit na účet Nevím v kterém období mohu účtovat jako o škodě daňové a náhradě od banky: Rok 2024 – škoda daňová + náhrada od banky jako pohledávka k 31. 12. 2024 nebo Rok 2024 – škoda daňová celá částka, rok 2025 – náhrada do výnosů? 

1. Přeceňujeme měsíčně pohyby těchto zásob k poslednímu dni měsíce a reverzujeme toto přecenění prvního následujícího měsíce. Jak postupovat u roční závěrky a přecenění k 31. 12.? Reverzovat nebo nereverzovat 1. 1. přístího roku? 2. Současně přeceňujeme stav zásob vlastní výroby na skladě k 31. 12./1. 1. aktuální kalkulací hodnoty zásoby. Je toto přecenění nákladem/výnosem starého nebo nového roku?

Společnost provozující FVE na základě § 11 ZOR tvořila daňovou rezervu na nakládání s elektroodpadem. Její výše byla určena na základě příspěvku poskytnutého provozovateli kolektivního systému v souladu se ZOR. Tento provozovatel však přišel o licenci, vybrané finanční prostředky zřejmě zpronevěřil, v 3/2025 došlo k prohlášení konkurzu a zároveň bylo rozhodnuto, že provozovatelé FVE musí sjednat smlouvu s jiným poskytovatelem kolektivního systému, zcela bez vazby na ten původní (tj. nedojde k žádnému postoupení apod.) Domnívám se, že by se měla zrušit a přidanit celá rezerva vytvořená dle § 11 ZOR a po úhradě nového příspěvku se bude tvořit nová rezerva dle nových podmínek. Nejsem si jistá, v kterém období tuto úpravu provést, společnost má hospodářský rok do 30. 11. 2024, problémy provozovatele v té době již byly známy, ale konkurz byl prohlášen až v 3/2025. V tomto zdaňovacím období (od 1. 12. 2024-30. 11. 2025) došlo také k úhradě nového příspěvku. Měla by se úprava provést v období do 30. 11. 2024 nebo až v dalším zdaňovacím období?

Od ledna 2025 zákon č. 263/2024 Sb. o veřejných kulturních institucích, upravuje účel a činnost veřejné kulturní instituce, její zřízení a vznik, postavení jejího zřizovatele a působnost jejích orgánů, její hospodaření a nakládání s jejím majetkem, stejně tak jako další záležitosti týkající se jejího postavení. Zákon přináší významné změny v oblasti poskytování veřejných kulturních služeb, zavádí koncept veřejné kulturní instituce jako nové právnické osoby, která by měla nahradit stávající příspěvkové organizace. Nová právní úprava slibuje odpolitizování kultury, širší zapojení odborné veřejnosti a zlepšení finanční stability prostřednictvím rozmanitějších zdrojů financování. Nový zákon také přináší změny ve způsobu řízení, hospodaření a nakládání s majetkem těchto kulturních subjektů, což může ovlivnit současná divadla, muzea, knihovny a další instituce, které zvažují přechod na tuto novou právní formu.

Naše společnost s r. o. vyfakturovala na přání zákazníka práci na konci roku 2024. Veškeré náklady však máme v roce 2025 a celá realizace byla v roce 2025. Jak má být zaúčtována vydaná faktura v roce 2024, popř. jak máme toto účetně ošetřit?

Společnost s r. o. vstoupí 1. 7. 2025 do likvidace a je velmi pravděpodobné, že do konce roku 2025 bude společnost zlikvidována. Pronájem nebytových prostor bude ukončen k 30. 9. 2025. Společnost platí zálohy na služby k nájmu (osvětlení, voda, úklid atd.) a tyto služby jsou vždy v následujícím roce vyúčtovány pronajímatelem. Má společnost za období 1–6/2025 vytvořit dohadnou položku (daňově účinnou) ke službám k nájmu, i když vyúčtování služeb za rok 2025 v letošním roce nedostane? Má společnost vytvářet dohadnou položku na služby k nájmu i po vstupu do likvidace (opět vyúčtování do konce likvidace nedostane)? Nebo má zaplacené zálohy na rok 2025 odepsat do daňově neuznaných nákladů? 

Jak postupovat v daňové evidenci, když k 31. 12. 2024 mi nesedí konečné stavy po přepočtu v korunách k 31. 12. 2024 mezi výpisem z banky, kde jsou uvedeny zůstatky k 31. 12. 2024 v euro a také přepočten zůstatek v Kč dle kurzu ČNB k 31. 12. 2024 a stavem v bance dle daňové evidence. V daňové evidenci byl používán pevný kurz k 1. 1. 2024. V tomto případě se dělá kurzový rozdíl? Jak postupovat, aby se zůstatky v Kč shodovaly.

Společnost se blíží ke konci insolvenčního řízení, po posledním rozvrhu na věřitele zbydou v účetnictví ještě zbytky závazků, které již nebude z čeho vypořádat; pohledávky, které není možné vymoci a další rozvahové položky typu neuhrazených ztrát z minulých let atd. Jaký je správný postup pro vytvoření účetní závěrky (a jaký typ účetní závěrky to bude - mimořádná?), ve které by měly být tyto položky zúčtovány? A jak bude vypadat konečná rozvaha? Prosím o účetní případy na zúčtování těchto položek. A jaké dopady to bude mít do přiznání k dani z příjmů - např. odpis pohledávek bude nedaňový; odpis závazků se naopak bude muset zdanit? Je třeba také sestavit přiznání k dani z příjmů k datu této závěrky?

Pracovní agentura provádí nábor pracovníků na Filipínách, zde si vyřídí vízum. např. datum dokladu za vyřízení víz je z 11/2024. Pracovní agentura tento náklad proplatí až v roce 2025. Do kterého roku patří správně náklad zaúčtovat?

Česká firma, plátce DPH, provozuje bar. Nyní obdržela fakturu od barmana za poskytnuté barové služby, na které je také vyčísleno spropitné. Jak toto spropitné zaúčtovat? Je pro firmu daňovým výdajem, či nikoli?

Společnost s.r.o. pořídila kogenerační jednotku na spalování zemního plynu vyrábějí současně elektřinu a teplo. Zajímalo by mě zatřídění kogeneračních jednotek pro účely daně z příjmů. Instalace jednotky bude mimo vytápěný objekt a nebude sloužit k vytápění objektu, ale energie bude distribuována další společnosti, která ji od nás bude nakupovat.

Stále hledám legislativní oporu pro uplatnění nového způsobu odpisu FVE, § 30b je stále v původní podobě. Můžete mě prosím nasměrovat? Je to uvedeno v přechodném ustanovení nebo metodickém pokynu? Lex OZE III prošel, ale jak se to podepsalo na zákoně o daních z příjmů, se mi nepodařilo vypátrat. 

Akciová společnost, jako kupující, na základě kupní smlouvy na zpětní odkup akcií odkoupila od svého akcionáře za nižší hodnotu ( pod nominální hodnotou) vlastní akcie, ke snížení základního kapitálu nedošlo. Jakým způsobem tuto účetní transakci zaúčtovat?