doc. Ing. Hana Březinová, CSc. - strana 3

Od 1. 1. 2026 by měla být účinná novela zákona o účetnictví a s tím spojená změna limitů pro zákonný audit. Naše společnost (s. r. o.) stávající limity překročila v roce 2024 a překročí i v roce 2025, tedy auditu by podléhala. Nyní se ale plánuje přejít na hospodářský rok od 1. 7. 2026 a účetní období předcházející hospodářskému roku bude trvat od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2026. Budou se limity pro tento případ (tj. pro období 1. 1. 2025 až 30. 6. 2026) posuzovat podle aktuálního zákona o účetnictví, nebo již podle novely platné od 1. 1. 2026?

Jsme fond dle ZISIF. Při oceňování a vykazování finančních nástrojů se řídíme vyhláškou 501. Fond má obchodní model pro finanční nástroje FVTPL. Fond pořídil dle smlouvy o převodu investiční akcie (IA) jiného fondu, které nejsou obchodované na burze. Nejedná se o podíly nad 10 %. Na základě smlouvy o převodu investičních akcií, je pořídil za cenu výrazně nižší (cca o 25 mil.), než byla hodnota investiční akcie vypočtena dle NAV k datu prodeje. Fond má k dispozici výpis z majetkového účtu prodávajícího fondu, kde je uvedena aktuální hodnota CP. Jak správně ocenit investiční akcie v souladu s vyhláškou 501, potažmo speciálním ustanovením pro finanční nástroje, když se smluvní cena výrazně odlišuje od aktuální ceny?

Firma s.r.o. má v saldu přeplatky na vystavených fakturách z let 2020 - 2024. V knize pohledávek jsou tyto přeplatky znázorněné mínusem, jednotlivě se jedná o menší částky, které jsou v souhrnu cca 40 tis. Kč. Přeplatky už se nebudou vracet, jak postupovat se zaúčtováním/odepsáním v rámci účetní závěrky roku 2025? 

Již vyšla novela zákona č. 316/2025 Sb. a dočetla jsem se různých výkladů, odkdy se limity zvyšují. Posuzuje se nový limit již za rok 2025? Nebo pro posouzení za rok 2025 platí stávající limity. Z přechodných ustanovení si nejsem jistá. 

S.r.o., plátce DPH, provoz hotelu. Máme nyní fakturu přijatou za cimbálovou muziku od hudebnice, která podniká na základě autorského zákona. Tzn., že faktura je bez IČ, máme pouze její rodné číslo. Je možné si hudebnici někde ověřit? 

Společnost, pivovar, vede evidenci zásob způsobem A, mimo běžnou vlastní výrobu si nechává pod svojí značkou vařit také pivo v jiném pivovaru, nákup takto vyrobeného piva naskladňuje na základě dodacího listu a faktury do skladu pivovaru, a to jako hotové výrobky – příjem externí. Domnívám se, že příjem externí nemůžou být hotové výrobky, které jsou definovány jako zásoby vlastní výroby. Jak správně naskladňovat externí příjem takto vyrobeného piva?

Pořizovací cena scanneru činí 36 000 Kč. S nákupem tohoto výrobku je zároveň poskytnut tzv. OneCare servisní a podpůrný plán za 5 000 Kč. Tedy kromě záruky na hardware podpora pokrývá vady materiálu, běžné opotřebení, výměnu tiskové a skenovací hlavy, případně výměnu zařízení, pokud je oprava ekonomicky nevýhodná. Má být tento servisní plán (OneCare) součástí pořizovací ceny, nebo se má účtovat samostatně jako služba?

Firma A s.r.o. je jediný společník firmy B s.r.o. Jediný společník firmy A s.r.o. je fyzická osoba, která je současně jediným jednatelem v obou firmách. Společnost B s.r.o. je už několik let bez činnosti (protože její tehdejší činnost přestala být rentabilní), se záměrem využít ji pro jinou budoucí činnost, ale tento záměr se zatím neuskutečnil. Účetnictví je vedeno a placeno z malé hotovosti v pokladně, jiný majetek firma B nemá. Můj dotaz je ohledně zápůjčky, kterou poskytla v roce 2018 firma A s.r.o. firmě B s.r.o. na pokrytí všech jejich závazků v době, kdy byla ukončována činnost firmy B s.r.o. Tato zápůjčka ve výši 1,5 mil. Kč byla poskytnuta bezúročně, se splatností "na požádání" (k čemuž dosud nedošlo, zápůjčku není z čeho uhradit a firma A zatím tyto peníze nepotřebuje). Můžeme takto nadále pokračovat s tím, že zápůjčka zatím řešena nebude? Nevyplývá z tohoto stavu pro jednatele nějaká povinnost?

U klienta byl vyhlášen konkurz ke dni 19.8.2025. Vzhledem k tomu, že musíme sestavit mimořádnou účetní závěrku, chci požádat o radu, zda v mimořádné účetní závěrce musí být proúčtovány i kurzovní rozdíly neuhrazených faktur, zda můžeme uplatnit ½ daňových odpisů, časové rozlišení atd. jako v řádné účetní závěrce? Vzhledem k tomu, že byl vyhlášen konkurz v průběhu měsíce srpna, musí být v mimořádné účetní závěrce proúčtovány i poměrně vypočtené mzdy a odvody zaměstnanců za dny v srpnu před vyhlášením konkurzu? Jak, prosím, provést Vyúčtování daně ze závislé činnosti? Naposled za měsíc červenec a nezahrnout mzdy za srpen? Jaké další povinnosti vůči institucím (sociální správa, zdrav. pojišťovny, FÚ) musíme splnit za období od začátku roku do dne předcházejícího vyhlášení konkurzu? 

Společnost účtuje způsobem B. Nakupuje náhradní díly zpravidla společně s dalšími díly nebo materiálem do výroby. Díly přijme na sklad a poté podle potřeby jsou díly použity buď do výroby nebo v rámci servisu u zákazníka nebo pokud si zákazník objedná pouze díl, jsou dodány bez služeb. Někdy se už při účtování přijaté faktury ví, jestli bude díl prodán zákazníkovi bez dalších služeb, dost často je to známo až později. Jak správně účtovat? Vše co se nakoupí účtovat na účet 501 (přijatá faktura). Výnos k ND, který se prodá spolu se servisní službou – celé na 602 (vydaná faktura) Výnos k ND, který se prodá bez služby – na 642 (vydaná faktura) Náklady k ND, které se prodají bez služeb přeúčtovat interním dokladem z účtu 501 na 542?

Je možné mít v účetnictví dva kurzy? Provozujeme e-shop, kde si zákazníci mohou nakoupit v české i eurové měně. Odtud se nám vystavují fakturu, které následně propadávají k nám do účetnictví a právě v e-shopu máme nastavený konkrétní kurz podle pečlivého propočtu, aby odrážel všechno pro nás potřebné. Máme ho celý rok, je neměnný (pro představu kurz EUR k CZK je zde nastaven na 26,50). V účetnictví používáme na všechny ostatní doklady měsíční kurz podle ČNB. A jelikož se dnes pohybuje kurz kolem 24,50 vznikají zde velké kurzové rozdíly mezi fakturami vystavenými a jejich úhradami. Můžeme vůbec mít na faktury vystavené nějaký kurz a na všechno ostatní zas kurz jiný?

Jak správně na konci roku postupujeme v případě, když zajišťujeme pro naše klienty službu, kterou nelze k 31.12.2025 vyfakturovat (není plně dokončená) a kdy tyto jsou řešeny: a) subdodávkami ve 100% výši, na zakázku pouze dohlíží manažer b) subdodávkami 5O% vlastními silami a 50% subdodávkami. Kdy účtujeme na konci roku o nedokončené výrobě a kdy nikoliv? Budou se do výpočtu nedokončené výroby započítávat mzdové náklady manažera, který na zakázku pouze dohlíží? Jak obecně řešit případy, kdy subdodávka byla od dodavatele fakturovaná v 12/2025 a z naší strany fakturujeme až v 1/2026? Jak správně postupujeme na konci roku v případě, kdy dodáváme dílo, na které jsme subdodávkou získali projektovou dokumentaci od jednoho dodavatele a druhou subdodávkou jsme od jiného dodavatele získali celé dílo na klíč. Dílo bude dokončeno v 2/2026. Bude se zde účtovat o nedokončené výrobě? Náš manažer na zakázku pouze dohlíží, jiné personální zapojení ze strany naší společnosti není.

Prosím o doplnění konkrétních souvztažných účtů k následujícím účetním případům v společenství vlastníků jednotek (variantně rozvahové i výsledkové účtování): faktura od dodavatele za dodávku vody 200 000,- kč předpis zálohových plateb vlastníků na odběr vody 180 000,- skutečná úhrada zálohových plateb vlastníků na odběr vody 120 000,- roční vyúčtování vody vlastníkům - doplatek k zaúčtování 20 000 nebo 80 000,.? kč

S.r.o. musela na výzvu rejstříkového soudu provést změnu zakladatelské listiny, vše proběhlo včetně přímého zápisu do ISVR u notáře, který společnosti fakturoval: - "za úkony notářské činnosti": 6700 Kč bez daně, DPH 1407 Kč - "soudní poplatek za přímý zápis do ISVR - změna": 1000 Kč, DPH 0 Kč. Jaké je správné účtování: -o tom, že za za úkony notářské činnosti: 6700 Kč se má účtovat na účet 518, u s.r.o. konkrétně 518.400 (Ostatní služby - právní a účetní) a DPH 1407 Kč na účet 343, u s.r.o. konkrétně 343.100 DPH na vstupu nepochybuji. Ale u "soudního poplatku za přímý zápis do ISVR - změna": 1000 Kč na účet 538, konkrétně 538.100 Ostatní daně a poplatky nebo také na 518.400, protože se to platilo notářovi? Můžu soudní poplatek účtovat na účet 538.100, i když ho s.r.o. přímo neplatí státu, ale platí ho přes notáře, tedy notářovi? Platba notáři i soudní poplatek jsou v tomto případě daňově uznatelné náklady?

S.r.o. s jedním společníkem má v pokladně manko cca 500 tis. Kč. Společník, které si pokladnu eviduje sám tvrdí, že hotovost nemá a neví jak je to možné. Je možné takovou situaci vyřešit zaúčtováním manka (daňově neuznatelné) při inventarizaci na účtu 549.999/211,nebo 569.999/211? Bude toto řešení v pořádku?

Společnost vyrábí software k prodeji. Na který účet účtovat náklady na výrobu software? Jaký postup v účetnictví pří prodeje software? 

s.r.o. se rozhodla rozdělit k 30.6. na základě zápisu z valné hromady zisk z minulých let ve výši 1 mil. Kč. Je účetně správný uvedený postup včetně správného výpočtu daně? 1. Na převod zisku k rozdělení byl vytvořený interní doklad, zaúčtováno 428/431 1 mil. Kč 2. Vytvořen závazek , rozdělení zisku společníkovi 431/364 - 850 tis., srážková daň 15% = 431/342 150 tis. 3. úhrada závazku společníkovi 364/221 -850 tis., úhrada daně 342/221-150 tis.

Obecně prospěšná společnost má nerozdělený zisk minulých let. Může správní rada rozhodnout o vytvoření fondu na investici z nerozděleného zisku? Lze na základě tohoto rozhodnutí přeúčtovat z účtu nerozděleného zisku na účet fondu? Fond bude následně čerpán na úhradu investice a postupně se znovu promítne do výsledku hospodaření prostřednictvím účtu 649 v poměru k účetním odpisům. Je tento postup v souladu s platnou legislativou?

Firma má vytvořenou rezervu na pěstební činnost. Obnovu lesa provádí dodavatelsky i vlastními pracovníky, jejich činnost je oceňována vlastními náklady. Účetní předpisy definují vlastní náklady velmi volně (popř. přiřaditelné nepřímé náklady). Dotazy: Které konkrétní druhy nepřímých nákladů je možné uplatnit pro čerpání rezervy, případně, které nelze použít. Je možné finanční prostředky již uložené ve výši rezervy na běžném účtě převést na jiný účet s výhodnějším úrokem? Firma má v pronájmu také les kde hospodaří v souladu se sjednanými podmínkami. Na obnovu tohoto lesa má vytvořenu rezervu na pěstební činnost. V případě ukončení nájmu musí vytvořenou rezervu nájemce rozpustit nebo je možné ji převést v nevyčerpané výši včetně finančních prostředků na pronajímatele?

Ve firmě budeme uzavírat pojištění odpovědnosti pro zaměstnance. Jaký dopad do nákladů firmy by mělo rozhodnutí uzavřít pojištění přímo na jednotlivé zaměstnance, tedy na rodné číslo. Firma by pojistku platila. Jsou nějaké možnosti, jak dostat tyto finance do nákladů společnosti? Napadlo mě pouze do mzdy, ale tam si zvyšujeme také odvody ... Pokud bychom chtěli platit zaměstnancům toto pojištění na firmu, jakou zvolit možnost?