doc. Ing. Hana Březinová, CSc. - strana 1

Firma A (s. r. o.) účtuje o zásobách metodou B. Nakupuje od německého dodavatele speciální papír do strojů a tento dodavatel poskytl firmě A zdarma vzorky papíru jiných než obvyklých rozměrů, s tím, že je má nabídnout/rozdat svým odběratelům, s cílem zjistit, zda i o takový papír by byl mezi nimi zájem. Je možnost o nich v tomto případě vůbec neúčtovat (tedy mimo sklad a mimo účetnictví) a jenom si evidovat, komu byly vzorky rozdány? V případě, že to nejde takto jednoduše, stačilo by zaúčtovat (mimo sklad) 501/648 v reprodukční pořizovací ceně? 

Jsme společnost která je součástí koncernu a vede zajišťovací účetnictví. Předmětem zajištění jsou naše tržby, typem zajišťovacího vztahu je tedy zajištění peněžních toků. Transakce jsou plánovány v určitém objemu každý měsíc a jejich výsledek jsme vždy zaúčtovali do výsledovky na základě podkladů z koncernu. Z důvodu odchodu z koncernu nám byly hotovostně všechny plánované transakce vypořádány a zaslány na bankovní účet. Chci se zeptat, zda toto vypořádání ze skupiny je důvodem pro ukončení zajišťovacího účetnictví a má být oceňovací rozdíl zaúčtován do výsledovky? Nebo jen přeceněn na reálnou hodnotu a dále časově rozlišován a účtován do výsledku podle plánovaných transakcí?

Jak dlouho firma, plátce DPHm povinnost archivovat doklady (roky, desetiletí)? 

Malá s.r.o. - mikro účetní jednotka. Jedná se o s.r.o., kde je společník a jednatel paní doktorka, která vede dětskou soukromou ambulanci. Má zde jednu sestřičku a jednu paní další doktorku na 50 % pracovní úvazek. Jaké jsou povinné náležitosti přílohy k účetní závěrce? Kde v zákoně mohu najít tyto náležitosti? Pokud bychom nějakou informaci zapomněli do přílohy uvést, jedná se o velkou hrubku, kterou bude zkoumat např. finanční úřad?

Jsme společnost s ručením omezeným Atom. Majitel společnosti (zároveň jednatel) nám předal Smlouvu o převodu 100% obchodního podílu společnosti Sádlo. Smlouva byla uzavřena v roce 2015. Společnost Sádlo byla koupena jménem společnosti Atom. 100% vlastníkem společnosti Atom je fyzická osoba (Novák), 100% vlastníkem společnosti Sádlo je právnická osoba Atom s.r.o. Původní majitel společnosti Sádlo byla jiná právnická osoba. Kupní cenu zaplatil majitel ze svých osobních peněz v roce 2015 (proto jsme se o uvedené transakci nedozvěděli). K zápisu změny majitele v obchodním rejstříku došlo v roce 2024. Ve smlouvě je uveden bod: Účinky převodu obchodního podílu nastávají zápisem do obchodního rejstříku. Měli účetní zápisy o nabytí majetkové účasti proběhnout již v roce 2015 a nyní budeme řešit opravu zaúčtování chyb z minulých let, nebo účetní zápisy proběhnou v roce 2024? Pokud by se jednalo o opravu zaúčtování chyb z minulých let, účtujeme na standardní účty 061/321, 321/365? A následně v účetních výkazech za rok 2024 v účetním období minulých let ručně opravíme rozvahu a popíšeme v příloze?

Jednatel své manželce platí přes účet větší mzdu, než je předpis na úhradu mzdy, protože některý měsíc mzdu neuhradí. Jaký je správný postup zaúčtování? Jak správně spárovat výše uvedený přeplatek s nedoplatkem na mzdě? Na jaký účet si mám tento přeplatek zaúčtovat, abych případně tento přeplatek mohla proúčtovat s nedoplatkem?

Jsme s. r. o., plátci DPH, účtujeme způsobem B. Uzavřeli jsme s naším dodavatelem zboží „Kupní smlouvu na zboží a smlouvu o poskytnutí finančního bonusu“. Dodavatel nám dodal stroj (pro nás hmotný majetek) za 30 0000 Kč bez DPH, vystavil fakturu a splátkový kalendář na 30 měsíců na celou tuto částku. Je ujednáno, že pokud odebereme od dodavatele každý měsíc zboží ve stanovené výši, tak nám bude každý měsíc dobropisovat částku ve výši splátky, stanovené ve splátkovém kalendáři, až do celkové výše ceny stroje. Vlastnické právo ke stroji přechází na nás až po úplném zaplacení stroje. 1. Jak účtovat pořízení stroje a v jaké výši a kdy ho zařadit do majetku? 2. Jak účtovat jedn. dobropisy – minusem na účet zboží nebo pořízení majetku? 3. Jak je to s účetními a daňovými odpisy – kdy a v jaké výši začít odpisování 4. Pokud nesplníme výši odebraného zboží v měsíci, tak musíme v tomto měsíci splátku zaplatit a dodavatel nevystaví dobropis. Bude to mít vliv na pořizovací cenu stroje při odpisování?

Tuzemská společnost s ručením omezeným dostala od živnostenského úřadu pokutu, že na vystavených fakturách není uvedena informace o zápisu do obchodního rejstříku. Na základě jakého ustanovení mohla být tato pokuta udělena ?

Jak zaúčtovat, odepisovat, popř, rozlišit nákup know-how? Jedná se o akciovou společnost - pivovar, společnost založena v roce 2018, fakturovaná částka v roce 2024 je 650 000 Kč.

Veřejná obchodní společnost sestavuje k poslednímu dni kalendářního roku účetní závěrku. Jsou součástí této účetní závěrky běžné výkazy, jako je příloha k účetní závěrce, rozvaha a výkaz zisků a ztrát nebo má nějakou výjimku? Musí sestavovat i zprávu o vztazích mezi spojenými osobami, pokud je podíl jedné právnické osoby 90 % a druhé právnické osoby 10 %?

Maloobchodní prodejna, s. r. o., sklad účtuje variantou B. Vratné obaly přijaté i vydané účtuji na 504/analytika vratné obaly. Na konci roku udělám inventuru a na jejím základě přeúčtuji 504 na 112. Je tento postup správný?

Jak správně interpretovat v rozvaze závazky se záporným znaménkem (obvykle jsou závazky vykázány v pasivech v kladných číslech). Konkrétně se jedná o položku ř. 146: C. II Krátkodobé závazky ve výši: - 210 a dále závazky ke společníkům - 180 (ř. C. II. 8.1.) a závazky ke státu (ř. C. II. 8. 5.) - 80 (firma není plátce DPH). O jaké konkrétní věci se může jednat například? Rozvaha je k 31. 12. zpracovaná s těmito zápornými čísly - budou mít nějaký vliv tyto záporná čísla na výsledek hospodaří a základ daně, resp. úpravu základu daně nebo se tyto záporné částky vůbec výsledku hospodaří, resp. základu daně z příjmů právnických osob nedotýkají - neovlivní ho či ho ovlivnily již při samotném výpočtu výsledovky, která je již také zpracována?

Zemědělské družstvo eviduje ve svém účetnictví jako součást základního kapitálu členské vklady zemřelých členů (zemřelých pět a více let). Jak správně s těmito vklady naložit (vypořádat) a jaká je promlčecí lhůta pro vyplacení vypořádacích podílů těchto zemřelých členů?

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec omylem zaplatí svoji osobní kartou náklad (nákup) pro zaměstnavatele? Je nutné doložit jeho bankovní výpis či prohlášení? Máme takový náklad proplatit na účet, nebo raději v hotovosti? Účtovat budeme jako závazek vůči zaměstnanci?

Dodavatel nemá zveřejněn v registru DPH žádný bankovní účet, registrovaný je od roku 2016. Při naší apelaci, aby si účet zveřejnil nám oponuje, že nemusí. Jak je to správně?

Je možné všechny faktury vystavené dodavateli v lednu a přijaté v lednu, které se ale vztahují k předchozímu roku zaúčtovat tak, že v účetním programu bude datum zdanitelného plnění leden, ale datum účetního případu 31. 12. (a interní číslená řada roku, ke kterému se vztahují) a zaúčtováno rovnou zápisem 501(518)/321 a k 31. 12., tak bude zůstatek na účtu 321? Nebo je nutné, případně v jakých případech je nutné, zaúčtovat doklad s lednovými daty (jak DUZP, tak účetní případ a číselná řada roku, ve kterém doklad dorazil) zápisem 383/321 a vytvořit interní doklad 501(518)/383 k 31. 12., tedy k 31. 12. bude zůstatek na účtu 383 a nikoliv 321? Stejně tak v případě vystavení faktur odběratelům v lednu za práci v prosinci - je možné zaúčtovat rovnou 311/602 a k 31. 12. mít zůstatek na účtu 311 nebo je nutné a případně v jakých případech, vystavit interní doklad k 31. 12. 385/602 a následně vystavenou fakturu 311/385 s DUZP 31. 12., ale datem účetního případu by byl datum vystavení? 

Občan a zároveň OSVČ, plátce DPH, má ve svém osobním majetku bytový dům s pěti byty. V jednom bytě bydlí, zbylé čtyři byty pronajímá nájemníkům - občanům, příjmy z nájmu zdaňuje dle §9 ZDP a v DAP DPH vykazuje jako osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. Na střeše tohoto bytového domu vybuduje FVE s výkonem do 10kWp, která bude prioritně sloužit k dodávkám EE do těchto 5 bytů. Sezónně se však předpokládají přebytky vyrobené EE, které budou prodávány obchodníkovi s energiemi. V jakém daňovém režimu (dle jakého § ZDP), z pohledu zákona o daních z příjmů, bude občan zdaňovat prodej elektřiny z FVE nájemníkům a obchodníkovi s energiemi? V jakém daňovém režimu, z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty, bude občan, plátce DPH, zdaňovat prodej elektřiny z FVE nájemníkům a obchodníkovi s energiemi?

Vlastníme ekonomický systém přes který vystavujeme objednávky pro různé dodavatele. Na objednávce je napsáno objednkávku schválil a jméno schvalovatele. Není však opatřena elektronickým podpisem, proto ji necháváme zvlášť ještě podepsat (fyzicky nebo elektronicky). Je tento podpis na objednávce povinný nebo můžeme objenávku odeslat bez jakéhokoliv podpisu?

Malá firma, kde evidují oceňovací rozdíl v hodnotě 500.000 Kč od roku 2015, který se bude odpisovat 180 měsíců. Odpisy jsou daňově uznatelné, oceňovací rozdíl vznikl koupí. Já jsem ale teď při přepočítání zjistila, že měsíční odpis nemá být cca 2.500 Kč, jak byl dosud účtován, ale cca 2.700 Kč, tedy že si firma vlastně odpisuje měsíčně méně. Tudíž, pokud bych pokračovala dále v té částce cca 2.500 Kč měsíčně, dostanu se přes 180 měsíců. Anebo bych se po ukončení odpisování po 180 měsících nedostala s odpisováním na cenu oceňovacího rozdílu. Jak toto opravit? Lze to přepočítat a začít uplatňovat odpisy ve správné výši cca 2.700 Kč, abych se dostala na 180 měsíců? Je nutné podávat dodatečná daňová přiznání (pokud jednatel nebude požadovat), když jsme vlastně uplatňovali nižší odpisy, tudíž jsme stát na dani neošidili? Jde mi hlavně o to, spočítat to teď správně, vyřešit „papírově“, abych se dostala na těch 180 měsíců a bylo to už správně. Když se určí, že částka rozdílu není pro firmu nákladově významná a nebudu brát teď v potaz účet 426 - Jiný výsledek hospodaření, přemýšlela bych nad úpravou takto: Rozdíl, který vznikl za těch několik let špatně stanovenými odpisy, bych dala na nedaňový účet 557xxx/098xxx. Dále bych pokračovala v odpisování přes daňově uznatelný účet 557xxx již se správnou výší odpisů. 

Týká se ESG report (dále také „Zpráva o udržitelnosti“) týká státních podniků a v případě, že ano, od jakého roku a za jakých podmínek a podle jakých ustanovení. Domníváme se, že se na státní podniky ESG report nevztahuje, neboť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 čl. 1 a 2 a přílohy I a II se ESG týká subjektů veřejného zájmu, a to jsou společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost. Státní podniky tam nejsou uvedeny, ale dle čl. 2 odst. 1 písm. d) to mohou být podniky, které za subjekty veřejného zájmu označí členské státy, což mohou být například podniky, které jsou důležité z hlediska veřejného zájmu vzhledem k povaze své činnosti, své velikosti nebo počtu svých zaměstnanců. Z ustanovení § 1a a § 19a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, též nevyplývá, že by státní podnik měl ESG report vykazovat. Na druhou stranu dle § 32f odst. 1 písm. c) a d) se domníváme, že pokud státní podnik splňuje toto ustanovení, má tedy povinnost od roku 2024 Zprávu o udržitelnosti sestavovat.