doc. Ing. Hana Březinová, CSc. - strana 1

Jak zaúčtovat, odepisovat, popř, rozlišit nákup know-how? Jedná se o akciovou společnost - pivovar, společnost založena v roce 2018, fakturovaná částka v roce 2024 je 650 000 Kč.
Vydáno: 15. 04. 2024
Veřejná obchodní společnost sestavuje k poslednímu dni kalendářního roku účetní závěrku. Jsou součástí této účetní závěrky běžné výkazy, jako je příloha k účetní závěrce, rozvaha a výkaz zisků a ztrát nebo má nějakou výjimku? Musí sestavovat i zprávu o vztazích mezi spojenými osobami, pokud je podíl jedné právnické osoby 90 % a druhé právnické osoby 10 %?
Vydáno: 12. 04. 2024
Maloobchodní prodejna, s. r. o., sklad účtuje variantou B. Vratné obaly přijaté i vydané účtuji na 504/analytika vratné obaly. Na konci roku udělám inventuru a na jejím základě přeúčtuji 504 na 112. Je tento postup správný?
Vydáno: 10. 04. 2024
Jak správně interpretovat v rozvaze závazky se záporným znaménkem (obvykle jsou závazky vykázány v pasivech v kladných číslech). Konkrétně se jedná o položku ř. 146: C. II Krátkodobé závazky ve výši: - 210 a dále závazky ke společníkům - 180 (ř. C. II. 8.1.) a závazky ke státu (ř. C. II. 8. 5.) - 80 (firma není plátce DPH). O jaké konkrétní věci se může jednat například? Rozvaha je k 31. 12. zpracovaná s těmito zápornými čísly - budou mít nějaký vliv tyto záporná čísla na výsledek hospodaří a základ daně, resp. úpravu základu daně nebo se tyto záporné částky vůbec výsledku hospodaří, resp. základu daně z příjmů právnických osob nedotýkají - neovlivní ho či ho ovlivnily již při samotném výpočtu výsledovky, která je již také zpracována?
Vydáno: 08. 04. 2024
Zemědělské družstvo eviduje ve svém účetnictví jako součást základního kapitálu členské vklady zemřelých členů (zemřelých pět a více let). Jak správně s těmito vklady naložit (vypořádat) a jaká je promlčecí lhůta pro vyplacení vypořádacích podílů těchto zemřelých členů?
Vydáno: 03. 04. 2024
Dodavatel nemá zveřejněn v registru DPH žádný bankovní účet, registrovaný je od roku 2016. Při naší apelaci, aby si účet zveřejnil nám oponuje, že nemusí. Jak je to správně?
Vydáno: 03. 04. 2024
Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec omylem zaplatí svoji osobní kartou náklad (nákup) pro zaměstnavatele? Je nutné doložit jeho bankovní výpis či prohlášení? Máme takový náklad proplatit na účet, nebo raději v hotovosti? Účtovat budeme jako závazek vůči zaměstnanci?
Vydáno: 03. 04. 2024
Je možné všechny faktury vystavené dodavateli v lednu a přijaté v lednu, které se ale vztahují k předchozímu roku zaúčtovat tak, že v účetním programu bude datum zdanitelného plnění leden, ale datum účetního případu 31. 12. (a interní číslená řada roku, ke kterému se vztahují) a zaúčtováno rovnou zápisem 501(518)/321 a k 31. 12., tak bude zůstatek na účtu 321? Nebo je nutné, případně v jakých případech je nutné, zaúčtovat doklad s lednovými daty (jak DUZP, tak účetní případ a číselná řada roku, ve kterém doklad dorazil) zápisem 383/321 a vytvořit interní doklad 501(518)/383 k 31. 12., tedy k 31. 12. bude zůstatek na účtu 383 a nikoliv 321? Stejně tak v případě vystavení faktur odběratelům v lednu za práci v prosinci - je možné zaúčtovat rovnou 311/602 a k 31. 12. mít zůstatek na účtu 311 nebo je nutné a případně v jakých případech, vystavit interní doklad k 31. 12. 385/602 a následně vystavenou fakturu 311/385 s DUZP 31. 12., ale datem účetního případu by byl datum vystavení? 
Vydáno: 02. 04. 2024
Občan a zároveň OSVČ, plátce DPH, má ve svém osobním majetku bytový dům s pěti byty. V jednom bytě bydlí, zbylé čtyři byty pronajímá nájemníkům - občanům, příjmy z nájmu zdaňuje dle §9 ZDP a v DAP DPH vykazuje jako osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně. Na střeše tohoto bytového domu vybuduje FVE s výkonem do 10kWp, která bude prioritně sloužit k dodávkám EE do těchto 5 bytů. Sezónně se však předpokládají přebytky vyrobené EE, které budou prodávány obchodníkovi s energiemi. V jakém daňovém režimu (dle jakého § ZDP), z pohledu zákona o daních z příjmů, bude občan zdaňovat prodej elektřiny z FVE nájemníkům a obchodníkovi s energiemi? V jakém daňovém režimu, z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty, bude občan, plátce DPH, zdaňovat prodej elektřiny z FVE nájemníkům a obchodníkovi s energiemi?
Vydáno: 02. 04. 2024
Malá firma, kde evidují oceňovací rozdíl v hodnotě 500.000 Kč od roku 2015, který se bude odpisovat 180 měsíců. Odpisy jsou daňově uznatelné, oceňovací rozdíl vznikl koupí. Já jsem ale teď při přepočítání zjistila, že měsíční odpis nemá být cca 2.500 Kč, jak byl dosud účtován, ale cca 2.700 Kč, tedy že si firma vlastně odpisuje měsíčně méně. Tudíž, pokud bych pokračovala dále v té částce cca 2.500 Kč měsíčně, dostanu se přes 180 měsíců. Anebo bych se po ukončení odpisování po 180 měsících nedostala s odpisováním na cenu oceňovacího rozdílu. Jak toto opravit? Lze to přepočítat a začít uplatňovat odpisy ve správné výši cca 2.700 Kč, abych se dostala na 180 měsíců? Je nutné podávat dodatečná daňová přiznání (pokud jednatel nebude požadovat), když jsme vlastně uplatňovali nižší odpisy, tudíž jsme stát na dani neošidili? Jde mi hlavně o to, spočítat to teď správně, vyřešit „papírově“, abych se dostala na těch 180 měsíců a bylo to už správně. Když se určí, že částka rozdílu není pro firmu nákladově významná a nebudu brát teď v potaz účet 426 - Jiný výsledek hospodaření, přemýšlela bych nad úpravou takto: Rozdíl, který vznikl za těch několik let špatně stanovenými odpisy, bych dala na nedaňový účet 557xxx/098xxx. Dále bych pokračovala v odpisování přes daňově uznatelný účet 557xxx již se správnou výší odpisů. 
Vydáno: 02. 04. 2024
Vlastníme ekonomický systém přes který vystavujeme objednávky pro různé dodavatele. Na objednávce je napsáno objednkávku schválil a jméno schvalovatele. Není však opatřena elektronickým podpisem, proto ji necháváme zvlášť ještě podepsat (fyzicky nebo elektronicky). Je tento podpis na objednávce povinný nebo můžeme objenávku odeslat bez jakéhokoliv podpisu?
Vydáno: 02. 04. 2024
Týká se ESG report (dále také „Zpráva o udržitelnosti“) týká státních podniků a v případě, že ano, od jakého roku a za jakých podmínek a podle jakých ustanovení. Domníváme se, že se na státní podniky ESG report nevztahuje, neboť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 čl. 1 a 2 a přílohy I a II se ESG týká subjektů veřejného zájmu, a to jsou společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost. Státní podniky tam nejsou uvedeny, ale dle čl. 2 odst. 1 písm. d) to mohou být podniky, které za subjekty veřejného zájmu označí členské státy, což mohou být například podniky, které jsou důležité z hlediska veřejného zájmu vzhledem k povaze své činnosti, své velikosti nebo počtu svých zaměstnanců. Z ustanovení § 1a a § 19a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, též nevyplývá, že by státní podnik měl ESG report vykazovat. Na druhou stranu dle § 32f odst. 1 písm. c) a d) se domníváme, že pokud státní podnik splňuje toto ustanovení, má tedy povinnost od roku 2024 Zprávu o udržitelnosti sestavovat. 
Vydáno: 02. 04. 2024
Po přečtení skartačního řádu a mnoha článků o skartaci daňových dokladů si nejsem jistá zda jsem vše pochopila správně. Jde mi o účetní jednotku s.r.o., plátce DPH. Tato jednotka chce provést skartaci daňových dokladů z roku 2012, včetně účetní závěrky, bankovních výpisů, atd.. Daňové doklady a bankovní výpisy z tohoto roku předpokládám, že může nechat fyzicky zlikvidovat. Na to si sjedná společnost, která zajistí fyzickou likvidaci a vystaví doklad o provedení skartace. Jak to bude s účetní závěrkou s.r.o.? Může taktéž nechat fyzicky zlikvidovat, nebo se musí obrátit na místně příslušný archiv a tam nejprve zažádat, zda může i toto postoupit k fyzické likvidaci? Nebo lze již rovnou vše postoupit ke skartaci? U účetní jednotky proběhla v roce 2015 kontrola správce daně za rok 2013. Má i toto nějaký vliv, na archivaci a následnou skartaci?
Vydáno: 02. 04. 2024
Jsme s. r. o. a plátci DPH. Na faktuře, v hlavičce u odběratele, vždy uvádíme jméno nebo název společnosti, adresu a příp. DIČ. IČO odběratele na fakturách neuvádíme. Máme za to, že občanský zákoník ukládá povinnost uvedení IČO pouze dodavateli. Pokud je povinnost uvádět také IČO odběratele, prosím o odkaz na konkrétní paragraf.
Vydáno: 19. 03. 2024
Společnost se rozhodla prodat nepoužívaný (již odepsaný) stroj zařazený v DHM. Faktura byla vystavena i uhrazena koncem roku. Ovšem kupní smlouva byla sepsána až počátkem nového roku (s datem nového roku). Také vyřazení majetku, předání na základě předávacího protokolu a nákladního listu proběhlo až počátkem roku nového. Ve smlouvě není specifikováno konkrétně, kdy dojde k převodu vlastnictví (je zde pouze zmínka o výhradě vlastnictví, tedy, že až po zaplacení kupní ceny). V jakém okamžiku je dle Vašeho názoru správné účtovat o výnosu na účtu 641? Ve starém či novém roce?
Vydáno: 19. 03. 2024
Podnikatel, FO, vedoucí podvojné účetnictví, zemřel 24. 2. Dědic, syn, bude pokračovat v provozování živnosti. Jak konkrétně se tato situace promítne ve vedení účetnictví - bude se otevírat účetnictví pro nový subjekt nebo se bude pokračovat a provede se pouze mimořádná uzávěrka? 
Vydáno: 19. 03. 2024
Firma s r .o., plátce DPH, prodala dva malé stroj - ještě měly být odepisovány rok a dva roky. Firma s. r. o. je prodala za více než zůstatkovou cenu a to za prodejní cenu 50 000 a 90 000 Kč - vše proběhlo v roce 2023. Ale nyní, v roce 2024, je odběratel bude vracet a firma musí vystavit dobropis. S jakou hodnotou a na jakou dobu odpisování je nutné tyto vrácené stroje přijmout zpět do účetnictví? S hodnotou dobropisované částky (= fakturované částky) a s zařazením bez ohledu na předcházející odpisy, resp. zůstatkovou dobu odepisování původního?
Vydáno: 15. 03. 2024
Jakým způsobem se bude odpisovat stavební buňka v záplavové oblasti? Buňka byla umístěna bez jakýchkoli stavebních úprav jako doplněk budovy, která byla zkolaudována jako stavba dočasná (záplavová oblast). Buňka slouží jako kanceláře. Jediná práce na této buňce byla - napojení na elektřinu „z vnějšku“ bez jakýchkoli stavebních prací. Bude se tato buňka odpisovat v 2. odpisové skupině jako výrobek plnící funkci stavby (nebyly provedeny stavební úpravy), nebo ve 4. odpisové skupině, jelikož byla zavedena elektřiny, anebo bude kopírovat odpisy budovy „hlavní“ - tedy měsíční daňové odpisy (stavba dočasná) - dočasnost této „hlavní“ budovy je do roku 2025, letos se bude žádat o prodloužení na dalších 5 let.
Vydáno: 14. 03. 2024
Poplatník není založen za účelem podnikání, vede podvojné účetnictví, úzký základ daně a má ve vlastnictví lesní pozemky. Obdržel dotaci na zmírnění následků kůrovcové kalamity podle §46/1/l zákona 289/1995 Sb. Příjem dotace není, dle vyjádření ministerstva financí č.j.: MF-19987/2019/15-4, podle § 18a odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. předmětem daně a náklady v souvislosti s tímto příjmem nejsou daňově účinné podle § 25 odst. 1 písm. i) téhož zákona. Jak má správně postupovat poplatník z hlediska účetnictví a daně z příjmu právnických osob, když v jednom účetním období obdrží dotaci a náklady v souvislosti s obnovou lesa budou v tomto účetním období nižší a budou vynaloženy až v následujícím roce?
Vydáno: 13. 03. 2024
V nedokončené výrobní hale, kde dále probíhají stavební práce, máme několik nakoupených a nezprovozněných strojů. Až se dokončí stavba, budou zprovozněny. Nyní jsme museli tyto stroje přemisťovat, aby se mohla stavět podlaha v hale a poté je zase vracet. Což jsme dělali svépomocí (společníci a zárověň zaměstnanci). Patří náklady na přemisťování strojů do pořizovací ceny stavby? Také se přesunoval stavební materiál, který do pořizovací ceny asi bude patřit.
Vydáno: 13. 03. 2024