Hana Rampírová - strana 7

Je možné proplatit práci přesčas průměrným výdělkem, který vychází pod minimální hodinovou mzdu, tzn. méně než 58,70 Kč?

Dne 4. 7. 2016 nám exekutor doručil exekuční příkaz na provedení exekuce srážkami ze mzdy zaměstnance v pracovním poměru. Na to samé číslo jednací nám doručil 13. 7. 2016 exekuční příkaz na provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky na daňový bonus. Musíme opravdu provádět srážky ze mzdy zároveň na základě obou exekučních titulů, nebo pouze toho na srážky ze mzdy?

Zaměstnanec má následující exekuce, který byly doručeny prvnímu plátci takto: nepřednostní 02/2011, přednostní 03/2014, nepředností 05/2015, přednostní 06/2016. Jaká výše bude strhávaná - zaměstnanec má čistou mzdu 12 000 Kč. Budou strhávány 2/3 na nepředno. 02/2011 1/3 a na předností 03/2014 2./3 a ostatní dvě zůstanou bez odeslání srážek?

Zaměstnankyni byla omylem zadána dovolená v měsíci, kdy čerpala náhradní volno, tudíž jí dovolená nenáležela, byla jí vyplacena náhrada za dovolenou. Jak má zaměstnavatel postupovat při této chybě?

Student (středoškolák), který pracoval u zaměstnavatele na základě dohody o dborné praxi se školou, kterou navštěvuje, má nárok na odměnu. Tato odměna nepodléhá odvodům ZP, SP ani zdaněním, nejedná se o pracovněprávní vztah. Odměna bude zaúčtována na účet 548. Je to tak správně?

V souvislosti s pracovním úrazem měla zaměstnankyně další pracovní neschopnost od 10. 11. 2015 do 31. 5. 2016. Náhrada za ztrátu na výdělku byla podávána po etapách: 1) od 10. 11. 2015 - 31. 12. 2015. 2) od 1. 1. 2016 - 30. 4. 2016. 3) od 1. 5. 2016 - 31. 5. 2016. U všech tří podání byl použit průměrný roční výdělek z roku 2014 ve výši 158,79 Kč, protože byl výhodnější (odkaz na § 271m ZP). Dotaz zaměstnavatele: Zda neměl být ve všech případech použit tzv. pravděpodobný výdělek, neboť poškozená v rozhodném období neodpracovala alespoň 21 dní (§ 355 ZP) nebo zda neměl být pro odškodnění v roce 2016 (tj od 1. 1. 2016 - 30. 4. 2016, 1. 5. 2016 - 31. 5. 2016) použit průměrný roční výdělek z roku 2015. V případě, že ano, prosím též o jeho kontrolu. V roce 2015 byla zaměstnankyni vyplacena pouze dovolená v celkové výši 34 972 Kč za 33 dní. (výpočet 34972 : 33 dní x 7,5 hod. = 141 Kč). Jinak, žádný příjem neměla, buď byla nemocná, nebo ošetřovala dítě.  

Prodavačka v obchodě pracuje 6 dní v týdnu, týdně by měla odpracovat 40 hodin. Má měsíční, zaručenou mzdu, příplatek za sobotu. Jak správně postupovat při výpočtu mzdy a řádné dovolené? Existuje více variant? 1/ Odpracuje počet hodin dle pracovních dnů / dorovná se pracovním volnem nebo napracuje, řádná dovolená se proplácí 8 hod./ 2/ Odpracuje hodiny dle směn a do dalšího měsíce se převádí buď přesčas, nebo nějaké hodiny chybí, a pro výpočet řádné dovolené a ostatních náhrad se použije průměrná hodnota hodin? Musí být součástí pracovní smlouvy nebo dodatku délka zkušební doby – nestačí odvolání na zákoník práce a způsob výplaty mzdy? V případě, že ano - při změně způsobu výplaty z bezhotovostního na hotovostní (např.) – musí být řešeno dodatky?

Zaměstnanec má nepravidelnou pracovní dobu s úvazkem 38,75 hodin týdně: 1) Jak dorovnat hodiny za vyrovnávací období, pokud mu budou chybět? Řeší se to dovolenou nebo neplaceným volnem? 2) Může se zaměstnavatel dohodnout se zaměstnancem, že mu místo příplatků za noční směny a za víkendy bude dávat do prémií paušální částku?

Splňuje celodenní nebo dvoudenní hospitalizace podmínky uvedené v nařízení vlády „nezbytně nutná doba pro ošetření nebo vyšetření....“, tzn. uznat náhradu mzdy nebo platu za celý den? Zaměstnanec si odmítl vzít pracovní neschopnost na uvedené dny, zaměstnavateli předložil potvrzení, že byl v uvedených dnech hospitalizován. Plus na třetí den své absence předložil zprávu od lékaře, že byl vyšetřen a je nutný pracovní klid, tudíž nebyl opět celý den v práci. Jak tedy pohlížet na tyto situace z hlediska zákoníku práce a nařízení vlády o důležitých osobních překážkách v práci v souvislosti s proplácením mzdy?

Zaměstnankyni se stal pracovní úraz, který byl odškodněn za období 5. 4. 2015 až 6. 6. 2015. (Tenkrát byl průměr 158,64 Kč, pracovala na 7,5 hodiny. Do práce nenastoupila, ale čerpala si dovolenou 8. 6. až 22. 7., na to následovalo ošetřování člena rodiny na 1 dítě 23. 7. až 11. 8. 2015, 2. dítě 12. 8. až 31. 8. 2015, 1. dítě 1. 9. až 2. 11. 2015, 2. dítě 3. 11. až 9. 11. 2015. Od 10. 11. 2015 je opět na neschopence až dosud, údajně v souvislosti s prvním úrazem. Mezitím byla převedena na jinou práci od září 2015 s platem 15 610 Kč na 8 hodinovou pracovní dobu. Průměr nebyl z čeho počítat, tak jsem jí zadala 89,75 Kč/hod (což je 15 610 / 173,92 hod.). Pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku při nemoci od 10. 11. 2015 jsem použila tento průměr, tedy 89,75 x 8 hod = 718 Kč/den. Je to správně? Došlo totiž k tomu, že vyplacené nemocenské dávky jsou vyšší, než náhrada a není co odškodňovat. Kooperativa to vrátila zaměstnavateli k prošetření. Je použitý výpočet správně, nebo měl být použit průměr (158,64 Kč), který byl použit při první neschopence?

Bývalý zaměstnanec má 12měsíční konkureční doložku. Plnění podléhá zdanění a zpojistnění jako standardní mzda (jaký je postup zaměstnavatele)? Dále je bývalý zaměstnanec osobou bez zdanitelných příjmů pro účely zdravotního pojištění, je povinen si navíc sám osobně platit ZP, pokud ano, z jakého základu a na základě jakého ustanovení?

Firma absolvovala kontrolu z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), která shledala dva problémy: 1. Zaměstnankyni byla nedopatřením vyplacena náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele za prvních 14 dní dvakrát, a to konkrétně za měsíc červen i za měsíc červenec v částce 2691 Kč x 2 = 5 382 Kč. Co vše musí zaměstnavatel udělat pro to, aby tato chyba byla napravena, co se týče daní, zdravotního a sociálního pojištění a zaměstnance? 2. Zaměstnanec nenahlásil svému zaměstnavateli, že má důchodové spoření II. pilíře, zaměstnavatel proto odváděl sociální pojistné ve výši 6,5 % namísto 3,5 %, tudíž vznikl přeplatek na pojistném. Jak se postupuje v tomto případě tak, aby bylo vše v pořádku vůči ZP, SP, finančnímu úřadu a zaměstnanci?    

Jak je možné vypořádat exekuce, pokud jich zaměstnanec má např. 10? Nejdříve vypořádat exekuci, které byla první doručena a pak až se vypořádá další nebo lze/je povinnost exekuce vypořádávat najednou? V případě, že byl zaměstnavateli doručeno oznámení o pozastavení exekuce a zároveň v něm výzva o uhrazení nákladů, ale tato exekuce je až čtvrtá v pořadí - mají se náklady přednostně uhradit?

Může zaměstnanec pracující na dohodu o provedení práce podepsat prohlášení poplatníka? Znamenalo by to, že srážkovou daň nemusíme odvádět? Plat je do 10 000 Kč.

Chtěla bych se zeptat, zda může zaměstnavatel v souladu s ZDP § 6 odst. 9 písm. g) poskytnout nepeněžní odměnu zaměstnanci ve formě voucheru do Tesca do úhrnné výše 2 000 Kč ročně s tím, že tato odměna je na straně zaměstnance osvobozena od dani příjmů. Na straně zaměstnavatele půjde hodnota tohoto plnění na vrub zisku po jeho zdanění.

Zaměstnanec šel se synem k lékaři na prohlídku. Od lékaře dostal potvrzení (které předal zaměstnavateli), že doprovod byl nutný. Protože lékař je v jiném městě než máme sídlo firmy, zaměstnanec nepřišel ten den do práce. Má zaměstnanec nárok na placené volno (vypočítává se stejně jako např. dovolená?) na celých 8 hodin? A potvrzení od lékaře - je zákonem dané, jak má toto povrzení vypadat, nebo stačí jen datum a razítko lékaře?

Naši novou zaměstnankyni jsme přijali na úvazek 25 hodin/týdně za hrubou mzdu 10 000 Kč. Do konce roku 2016 bude ještě pobírat rodičovský příspěvek. Jak to bude se sociálním, zdravotním pojištěním a daní?

Zaměstnanec předložil do mzdové účtárny rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) - žádost o ošetřovné. Osobou, která onemocněla a potřebovala nezbytně ošetřování, je jeho matka, se kterou trvale nežije ve společné domácnosti. Domnívám se, že nárok na ošetřovné zaměstnanci nevzniká a rozhodnutí o potřebě ošetřování slouží pouze jako "omluvenka" pro zaměstnavatele. Je můj názor správný?

Zaměstnanci se narodí tento rok dítě se slečnou, která není jeho manželkou. Vyžadují potvrzení příjmů zaměstnance, který pracuje v naší firmě, ona v naší firmě nepracuje, dokončuje školu. Příspěvek v mateřství se vyměřuje z platu partnera? Co jsem povinna jako zaměstnavatel vyplnit a předložit a komu?

Jakou evidenci musí vést zaměstnavatel, aby mohl svým zaměstnancům vyplácet odměny z dohod o provedení práce?