Ing. Barbora Krížová - strana 4

Může někdo napadnout takovéto podnikání? Dvě OSVČ podnikající na živnostenský list grafické a designerské služby (uplatňují výdaje % z příjmů), založí společnost s. r. o., činnost s. r. o. – grafické a designerské služby. Do společnosti s. r. o. přijmou zaměstnance, který bude v jejich společnosti s. r. o. vykonávat tutéž činnost grafické a designerské služby. Obě tyto OSVČ budou nadále podnikat jako fyzické osoby v činnosti grafické a designerské služby, ale nové zákazníky by fakturovala již jejich společnost s. r. o. Fakturace mezi spojenými osobami (s. r. o. a OSVČ) by neprobíhala. (Jako OSVČ si mohou uplatňovat nadále výdaje ve výši 60 %, což u s. r. o. není možné... do s. r. o. by zúčtováváli skutečné výdaje a zisk s. r. o. by si vypláceli.

Zaměstnanec bude užívat služební vozidlo firmy – plátce DPH. Dle poměru soukromých a služebních km mu firma vyčíslí za soukromé jízdy částku k úhradě. K výpočtu firma použije průměrnou cenu PHM dle vyhlášky MPSV (Natural 95 = 36,10 Kč/litr). S tím souvisí dotazy: 1) Bude firma k vypočítané částce přičítávat DPH, nebo je vyhlášková cena již považována jako cena včetně DPH? 2) O předpisu pohledávky za zaměstnancem chceme účtovat na 335/501PHM v celé částce včetně DPH. Předpis odvodu státu pak chceme účtovat tak, že základ daně zaúčtujeme na 349/349 a DPH na 501PHM/343. Je to tak v pořádku?

Česká matka, a. s. vlastní 100% podíl na české s. r. o. Doba držby více než pět let. Má v úmyslu prodat podíl do zahraničí (Afrika). Domnívám se, že plně splňuje podmínky pro osvobození příjmu z prodeje podle § 19 odst. 1 písm. ze) a § 19 odst. 4, a že osoba kupujícího nárok na osvobození neovlivní. Je tomu tak? A je možné uplatnit pořizovací cenu podílu jako daňový náklad, pokud byl podíl pořízen a) koupí a b) vkladem?

Jsme právnická osoba, s. r. o., jsme plátci DPH a vedeme účetnictví. Na podnikovém parkovišti byl poškozen nárazník os. automobilu zaměstnance. Tato událost byla nahlášena a sepsána na vrátnici a fyzicky zkontrolována vrátným. Zaměstnavatel chce zaměstnanci škodu uhradit (máme daňový doklad na opravu automobilu). Lze zaúčtovat jako škodu? Daňově nebo nedaňově? A co DPH, uplatnit?

Jak postupovat a jak účtovat, v případě, když si firma (s. r. o.) pořídí starší automobil, část např. 100 000 Kč uhradí a zbytek bude na úvěr, ale úvěr bude vyřízen na jméno jednatele firmy?

Firma, plátce DPH, dováží materiál pro svou výrobu z EU i ze třetích zemí. Při nákupu ze třetí země (Turecka) byl materiál proclen v Německu, firma obdržela německý proclívací doklad, kde bylo vyměřeno clo i daň. Od české celnice již firma žádný doklad nemá. Je tato situace vůbec možná? Jaké povinnosti vzhledem k DPH tato situace přináší české firmě v ČR, případně v DE? Jak máme postupovat při účtování cla a DPH, vyměřeného německou celnicí? Jaká data pro přečet kursů používat?

V rámci daňové kontroly (za roky 2010 a 2011) s. r. o. bylo zjištěno finančním úřadem pochybení, v důsledku toho dojde ke zvýšení měsíční sražené daně ze závislé činnosti. Interním auditem bylo zjištěno, že v celoročním výpočtu daně, které zaměstnanec žádal, bude dodatečně doměřená daň nižší. Musí finanční úřad provést kontrolu a dodatečně opravit i výpočet daně a daňové zhodnocení za celý rok?

Podnikatel je fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH. V živnostenském listu má místo podnikání ve svém bydlišti – provádí konstrukční práce. V současné době si pronajal kancelář kvůli styku s klienty. Pronajímatel, který je také plátce DPH mu vystavil fakturu na nájemné a služby spojené s nájemným na 7/2013 ve výši 4 000 Kč včetně DPH 21 % a další fakturu, kterou nazval akontace ve výši tří nájmů na 12 000 Kč také včetně 21 % DPH. Mám dotaz jak zaúčtovat v daňové evidenci fakturu na 12 000 Kč z pohledu daně z příjmů a z pohledu DPH (akontace by měla být v případě ukončení nájmu vrácena, pokud nevzniknou nějaké nedoplatky nebo jiné závazky spojené s nájmem). Dále bych potřebovala vědět, jestli musí podnikatel oznámit tuto pronajímanou kancelář jako provozovnu, aby si mohl nájemné a ostatní náklady s ním spojené účtovat do daňových výdajů a odečítat DPH.

Fyzická osoba, vede účetnictví, je plátce DPH v Česku, Slovensku, Polsku. Na Slovensku a Polsku nemá sídlo ani provozovnu. Dodavatel slovenská firma, plátce DPH na Slovensku, odběratel česká firma, plátce DPH na Slovensku. Odběratel nakoupí zboží na Slovensku a zboží je přepraveno do Čech. Může odběratel uplatnit nárok na odpočet daně 20 % ve slovenském daňovém přiznání? Nebo nesmí?

Z důvodu přísunu nových klientů, naše firma (s. r. o.) chce udělat akci: Přiveď zákazníka a dostaneš peněžitou odměnu ve výši 600 Kč. Jak postupovat při zaúčtovaní částky? Bude to náš daňový náklad? Jaký daňový dopad to bude mít na našeho klienta, který částku obdrží?

Firma ze Slovenska uzavřela smlouvu o dílo s fyzickou osobou (ne podnikatelem ne na IČ) na marketingovou činnost. Tato činnost není totožná s činností na kterou má FO živnostenské oprávnění. Příjem cca 3x za rok bude v korunách připsán na účet fyzické osoby. Je možné danit po skončení roku v daňovém přiznání dle § 10 Ostatní příjem - příjem z příležitostných činností, nebo má FO žádat potvrzení o výdělku?

Vedeme daňovou evidenci a v roce 2010 jsme pořídili na úvěr nákladní auto v částce 2 209 200 Kč. Z této částky musíme uhradit úrok z úvěru 352 296 Kč. Uvedené úroky jsme zahrnuli do pořizovací ceny auta a prováděli odpisy. Splatnost úvěru je od 11. 03. 2010 do 11. 02. 2014. Můžeme tímto způsobem pokračovat i nadále? Nebo musíme udělat dodatečná daňová přiznání a úrok zaúčtovat do nákladů dle jednotlivých měsíčních úhrad?

Fyzická osoba měla za rok 2012 pouze příjmy ze závislé činnosti od Rakouského zaměstnavatele v Rakousku (3-11/2012). 1-2/2012 byl na úřadu práce v ČR a ve 12/12 na úřadu práce v Rakousku. Poplatník má v ČR manželku, dům a děti, za kterými dojíždí cca týden za měsíc. V Rakousku požádal o vyrovnání daně, které mu provedou. Má povinnost podat ještě přiznání k DPFO v ČR?

Klient přerušil podnikání k 1. 9. 2012 - vedl daňovou evidenci podle skutečnosti a do konce roku 2012 už nezahájil podnikání. 1. V roce 2010, 2011 si uplatnil odpisy stroje - částka kolem 200 000 Kč. Musíme tyto odpisy dodanit? Musíme podat dodatečné daňové přiznání za roky 2010, 2011? 2. V roce 2012 stroj prodal a měl z něho příjem 80 000 Kč, můžu mu uplatnit ještě odpis za 1/2 roku, pokud ho prodal 1. 7. 2012?

Je kurzový rozdíl, který vznikne při přepočtu k 31. 12. daňovým nákladem nebo daňovým výnosem? Podle názoru NSS jsou nerealizované kurzové rozdíly nedaňové. Vydalo generální finanční ředitelství k tomuto problému nějaký postoj?

S. r. o., plátce DPH, vede účetnictví. V minulosti vymáhal pohledávku soudně, proto vytvořil 100 % daňovou opravnou položku. Nyní soud prohrál. Odpis pohledávky bude daňový, protože opravná položka byla daňová, nebo nedaňový, protože soud prohrál?

Jsme právnická osoba, plátce DPH, bez koef., pronajímáme pozemky plátcům DPH s DPH na výstupu. Vyúčtovací období v nájemní smlouvě je kalendářní rok, účtuje se standardně k 31. 12. běžného roku zpětně za rok. Situace 1: v únoru 2013 dohodneme s nájemcem zvýšení nájmu za 2012 zpětně. Situace 2: v únoru 2013 konečně dohledáme nájemce, který na našich pozemcích hospodaří a naúčtujeme mu zpětně nájem za 2010-2012. Jak přiznat DPH, fakturovat a zohlednit v přiznání k DPH a DPPO?

Automechanik si chce v daňovém přiznání uplatnit výdaje procentem z příjmů. Kromě práce fakturuje i náhradní díly na vozidlo. Může si uplatnit 80 % na celkové příjmy z této živnosti (Opravy silničních vozidel - živnost řemeslná 80 %), nebo je potřeba rozdělit práci (Opravy silničních vozidel - 80 % výdajů z příjmů) a náhradní díly (Maloobchod motorovými vozidly a jejich příslušenstvím – 60 % výdajů z příjmů)?

Jsme s. r. o. a probíhá u nás daňová kontrola DPFO ze záv. činnosti za 2010 a 2011. V rámci kontroly nám bylo zjištěno finančním úřadem pochybení, v důsledku toho dojde ke zvýšení měsíční sražené daně ze ZČ. Vlastním auditem jsme zjistili, že v celoročním výpočtu daně, které zaměstnanec žádal, bude dodatečně doměřená daň nižší. Musí finanční úřad provést kontrolu a dodatečně opravit i výpočet daně a daňové zhodnocení za celý rok - které je pro nás výhodnější, doměrek bude nižší nebo může finanční úřad doměřit jen sraženou daň na mzdových listech?

Můžete mi prosím vysvětlit na konkrétním příkladu význam § 38p zákona o dani z příjmů? Moc nerozumím definici, že rozdíl musí činit 1 000 Kč.