Ing. Barbora Krížová - strana 5

V letošním roce budeme poprvé podávat přiznání k dani z nemovitostí za objekt, který má v katastru zapsáno: objekt k bydlení. I když v něm dlouho nikdo nebydlí, je to chalupa ve špatném stavu, předpokládám, že se jedná o typ stavby H - obytný dům - pro výpočet daně z nemovitostí. Dále prosím o informaci, zda bude podáno pouze dílčí daňové přiznání (samozřejmě na nové územní pracoviště dle kraje) v případě, že již daň z dalších nemovitostí hradíme, i když byly v jiném okrese v rámci kraje.

Fyzická osoba žijící z ČR žije v Austrálii (vízum na do 31. 10. 2016, po roce chce zažádat o neomezené), pracuje v Austrálii, zprostředkuje obchod z ČR a bude mu vyplacena provize od Českého dodavatele. Fyzická osoba je nerezident ČR. Potřebovala bych vědět, jestli tuto provizi zdaní v ČR a bude to konečné zdanění dle § 10 - ostatní příjmy-upozorňuji, že fyzická osoba v ČR nyní nežije ani nepodniká, nebo bude muset tyto příjmy danit i v Austrálii? Nikde jsem přesnou specifikaci-zdanění provize nenašla. Do budoucna bude těchto provizí více. Jak bude vyplňovat daňové přiznání v ČR, zatrhne pouze příjmy z ČR nebo i zahraničí?

Podnikatel, fyzická osoba, chce dodatečně upravit základ daně za rok 2011 pro účely přechodu z paušálu 2011 na skutečné výdaje 2012. Pohledávka k 31. 12. 2011 ve výši 100 000 Kč. Z hlediska daní fyzických osob mu žádné sankce nehrozí - § 23 odst. 8 písm. b) ZDP – doplatí 15 000 Kč = zvýšení daně za 2011. Jak je to ale v případě sociálního pojištění, kde vyměřovací základ pro SP je základ daně. Základ daně se úpravou zvýší o 100 000 Kč z čehož pojistné na SP činí 100 000 x 0,5 x 0,292 = 14 600 Kč. Podá se opravný přehled a 14 600 Kč se doplatí. Jaké sankce ale může podnikatel očekávat když: a) – zaplatí o 10 měsíců později 14 600 Kč b) – měl od dubna 2012 platit zálohy ve výši o 1217 Kč větší, než platil (100 000 x 0,5 / 12 x 0,292 = 1 217 Kč)? Vztahuje se i na tento případ sankce 0,05% za každý den prodlení? Na doplatek i na zálohy?

Podnikatel, fyzická osoba, chce dodatečně upravit základ daně za rok 2011 pro účely přechodu z paušálu 2011 na skutečné výdaje 2012. Pohledávka k 31. 12. 2011 ve výši 100 000 Kč. Z hlediska daní fyzických osob mu žádné sankce nehrozí - § 23 odst. 8 písm. b) ZDP – doplatí 15 000 Kč = zvýšení daně za 2011. Jak je to ale v případě sociálního pojištění, kde vyměřovací základ pro SP je základ daně. Základ daně se úpravou zvýší o 100 000 Kč z čehož pojistné na SP činí 100 000 x 0,5 x 0,292 = 14 600 Kč. Podá se opravný přehled a 14 600 Kč se doplatí. Jaké sankce ale může podnikatel očekávat když: a) – zaplatí o 10 měsíců později 14 600 Kč b) – měl od dubna 2012 platit zálohy ve výši o 1217 Kč větší, než platil (100 000 x 0,5 / 12 x 0,292 = 1 217 Kč)? Vztahuje se i na tento případ sankce 0,05% za každý den prodlení? Na doplatek i na zálohy?

Pronajal jsem mému odběrateli ze SRN část kanceláře v nemovitosti-průmyslovém objektu. V takto pronajaté části kanceláře bude vyčleněno jedno pracoviště, kam bude vysílat nájemce své pracovníky k provádění ověřování kvality odebíraných výrobků, uskutečňování studijních pobytů a odborných stáží, ověřování technologických postupů a dalších údajů o výrobě. Je uzavření nájemní smlouvy dostatečný legislativní podklad pro uskutečňování uvedené činnosti nájemcem? Je třeba hodnotit jeho činnost jako zdroj příjmů podléhající zdanění v ČR?

Bude daňově uznatelným nákladem investice do podílového fondu, když takto učiní s. r. o.? Bude výnos, pokud bude doba trvání investice více než 6 měsíců rovněž osvobozen od daně z příjmu právnických osob, nebo se toto vztahuje jen na fyzické osoby?

Sportovec, plátce DPH odjede do zahraničí, v rámci EU, kde má uzavřenou smlouvu s klubem, který za něj všechno vyřizuje a platí. V ČR podává nulové hlášení k DPH. Po nějaké době však sám finanční úřad registraci k DPH zruší. Jak se bude postupovat s uplatněním odpočtu DPH na automobil z roku 2010. Bude muset odpočet vracet a v jaké výši?

Jako zaměstnavatel a. s. provádíme zaměstnancům na začátku roku roční zúčtování dani z příjmu fyzických osob. Zaměstnanec má kromě příjmu ze závislé činnosti pouze od jednoho zaměstnavatele také nárok na úhradu nájmu za pozemky na základě smlouvy o pronájmu ve výši 15 000 Kč/rok, jiné příjmy nemá. Zaměstnanec ale část příjmu z pronájmu smlouvou o postoupení pohledávky (§ 524 obč. zák.) převede za 1 Kč na své příbuzné (2 x 5 000 Kč). Protože jeho ostatní příjmy nedosahují 6 000 Kč/rok, nemusí zaměstnanec tyto jiné příjmy přiznávat a dodanit. Je tento postup správný?

Zpracovávám teď DPH a mám tady paragony za benzín nakupovaný u čerpací stanice Tesco. Na každém paragonu mi nesedí částka DPH, vždy je o několik haléřu vyšší, než by měla být - př. cena bez DPH 1523,32 Kč - DPH 304,74 Kč - celkem 1 828,06 Kč. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli je to možné, jestli uvedená společnost tohle může. Je to rozdíl skoro 10 hal, za deset odběrů benzínu to už dělá 1 Kč.

A. s., tuzemský měsíční plátce DPH, pořídil zboží z EU od ORD z Nizozemí. Pořízení tohoto zboží přiznal podle § 25 ZDPH ke dni vystavení daňového dokladu (doplnění údajů na doklad) v daňovém přiznání za měsíc 08/2012. V měsíci 9/2012 dofakturoval dodavatel zboží ještě přepravu tohoto zboží. Podle § 36 odst. 3 písm. 4 se do základu daně zahrnují také vedlejší náklady mj. i přeprava. Může plátce uvést hodnotu přepravy za zdaňovací období 9/2012 uvést do daňového přiznání k DPH jako pořízení zboží do ř. 3/43 nebo je nutné podat dodatečné daňové přiznání anebo se jedná o poskytnutí přepravní služby podle § 9 odst. 1, kterou je třeba přiznat ke dni jejího poskytnutí tj. v 8/2012 do ř. 5/43 daňového přiznání k DPH?

Český a slovenský plátce DPH pořídil zboží z Číny. Toto zboží bylo dovezeno na Slovensko. Faktura od čínského dodavatele byla v plné výši na slovenského plátce DPH. Část zboží přefakturoval slovenský plátce DPH na českého plátce DPH, ale ta část přefakturovaného zboží byla přepravena do Čech pod tranzitním listem a doproclena v Čechách (na Slovensku byla proclena jen ta část zboží, která tam také zůstala). Jakým způsobem se řeší v rámci daňového přiznání DPH? Je to stejné, jako při dodání zboží v rámci EU nebo jako při dovozu zboží ze třetí země nebo je postup ještě úplně odlišný? Je zboží předmětem Intrastatu? Doplňující otázka: Ještě se raději zeptám - do výkazu pro odvod poplatku z elektrozařízení (recyklační poplatky) předpokládám, tedy také nevykazujeme. Logicky mi vyplývá, že ne, ale raději si to chci ověřit. Doplňující otázka č. 2: Ještě mě přeci jen napadl k tomuto další dotaz - slovenský plátce DPH (ten, pro kterého byl zbytek dodávky z Číny) vystavil fakturu - jednalo se o částečně přefakturované náklady za dopravné z Číny na Slovensko. Měla jsem za to, že by měla doprava vstupovat do hodnoty zboží pro celnici - tzn. mělo by z ní být odvedeno clo v rámci JSD a na základě tohoto dokladu pak také dopočteno DPH - je to tak správně? Nebo proto, že se jedná o službu v rámci členských států EU, bude z faktury na dopravu zboží odvedeno DPH na základě faktury od dodavatele? A jakým způsobem by se řešila doprava z SK do ČR, pokud by ji prováděl externí dopravce, případně český plátce DPH, který zboží z Číny přes Slovensko pořídil?

Zaměstnanec vyhrál v rámci svého pracovního poměru nový automobil. Tento automobil následně prodal. Domnívám se, že příjem z prodeje vozidla je příjem dle § 10. Lze proti tomu uplatnit výdaje ve výši obvyklé ceny automobilu před výhrou?

Jsme akciová společnost, plátci DPH a vedeme účetnictví. Zahraniční odběratel nám omylem 2 x zaplatil jednu fakturu. Přeplatek jsme ihned druhý den vrátili zpět, ale vzhledem k tomu, že kurs eura se změnil o 20 haléřů, vznikl velký kursový rozdíl. V účetnictví používáme denní kurs. Bude tento kursový rozdíl daňově uznatelný?

Firma - plátce DPH prodává jiné firmě plátci DPH vyřazené stroje na náhradní díly za cenu kovošrotu. Bude v tomto případě uplatněna přenesená daň jako u kovošrotu?

Podnikatel, fyzická osoba vede daňovou evidenci, je plátce DPH. Koupil byt v osobním vlastnictví, který chce zařadit do svého investičního majetku a odepisovat. Bude tento byt pronajímat. Musí z tohoto pronájmu odvádět DPH?

Akciová společnost zabývající se tiskem časopisů, periodik a brožur na základě smlouvy obdržela od onkologické nadace nadační příspěvek ve výši 80 000 Kč na tisk literatury zabývající se touto problematikou. Jakým zůsobem má tento příspěvek akciová společnost zaúčtovat a zdanit?

Jsme právnická osoba, měsíční plátce DPH. Jako hlavní ekonomická činnost je pronájem nebytových prostor a jejich správa. Mám dotaz na ohledně přefakturace služeb (jako je vodné apod.). Dostali jsme fakturu na spotřebu vody, kterou přefakturováváme nájemci. Datum zdanitelného plnění na faktuře je 30. 7., ale došla nám 2. 8., tedy DPH patří do srpna? Ale když to přefakturováváme nájemci, které datum zdanitelného plnění uvedu jemu? Červencové, nebo srpnové? Kdy bude u nás tedy odpočet DPH, v červenci, nebo v srpnu?

Právnická osoba prodala pozemek zahrnutý v obchodním majetku, prodej byl ziskový. Kupní smlouva byla uzavřena v 11/2010, peníze na účet od kupujícího obdržela také v 11/2010. K přepisu v katastru nemovitosti došlo až v následujícím roce 2011. Je příjem z prodeje pozemku (respektive rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou) příjmem roku 2010 nebo 2011. Naše daňová poradkyně nám tvrdí, že důležité je datum zápisu do katastru, což bylo v roce 2011 a proto bez ohledu na kupní smlouvu a příjem peněz v roce 2010, je tento příjem příjmem roku 2011. Do kterého účetního období by jste daňově zahrnuli tento příjem?

Společnost s ručením omezeným v minulém zdaňovacím období vytvořila k pohledávce opravnou položku ve výši 20 %. Jelikož se jednalo o pohledávku v rozvahové hodnotě do 30 000 Kč, lze dotvořit v následujícím období opravnou položku do výše 100 %?

Přerušení živnosti Ing. Barbora Krížová Podnikatel-plátce DPH přerušil k 31. 12. živnost, v obchodním majetku má automobil, u kterého uplatnil odpočet DPH na vstupu. Automobil není odepsaný. Je nutné...