Ing. Barbora Krížová - strana 3

S. r. o. má jednatele ze země EU (Německo). S tímto jednatelem je uzavřena smlouva o výkonu funkce jednatele za cenu 2 400 Kč/měsíc. Jiné příjmy na území ČR jednatel nemá, centrum veškerých jeho aktivit je v Německu, kde se prakticky celý rok zdržuje. Je možno na tento příjem pohlížet jako na zaměstnání malého rozsahu, tzn. nebudu z tohoto příjmu odvádět sociální pojištění, zdravotní pojištění se v tomto případě bude odvádět z částky 2 400 Kč. Jak bude tento příjem zdaňován? Může se zde uplatnit ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění? Nebo se odvádí záloha na mzdu ze superhrubé mzdy?

Česká firma s. r. o. dostala jednorázovou zakázku (pokládku podlahových krytin) v Německu pro soukromou osobu (neplátce DPH). Jak je to s pracovním povolením pro zaměstnance českého s. r. o.? Musí se někde hlásit? Je stanoven nějaký fakturační limit? Jak by to bylo, kdyby práce byla vykonávána pro německou FO plátce DPH?

Měla bych dotaz ohledně daně darovací. Matka prodá byt a získanou částku rozdělí mezi své 4 děti. Budou muset děti podávat daňové přiznání a platit daň darovací? Jde o přímou linii. Částka pro každé dítě přesáhne 70 000 Kč.

Zaměstnanci bylo omylem sráženo sociální pojištění i po dosažení maximálního vyměřovacího základu (u jednoho zaměstnavatele) za rok 2013. Musíme vyhotovit opravné přehledy a požádat ČSSZ o vrácení přeplatku? Zaměstnanec si za rok 2013 už podal daňové přiznání. Jak máme vyřešit vrácení přeplatku na dani za rok 2013?

Fyzická osoba, zaměstnanec, daňový rezident ČR má příjmy ze zaměstnání v Saudské Arábii. Obdobně pracoval v Saudské Arábii i v loňském roce a účetní firma, která mu dělala přiznání k dani z příjmu, na řádku č. 32 vyčíslila tzv. hypotetické příspěvky na sociální pojištění. Tato částka se rovnala asi 10 % zdanitelných příjmů z řádku 31. Nevím, jak k této částce došla, případně, jak postupovat letos.

Měla bych dotaz ohledně daně darovací. Matka prodá byt a získanou částku rozdělí mezi své 4 děti. Budou muset děti podávat daňové přiznání a platit daň darovací? Jde o přímou linii. Částka pro každé dítě přesáhne 70 000 Kč.

Prosím o odpověď, vztahující se k dotazu a odpovědi ID 11007: 1)      Jak v praxi určit cenu podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH - stačí, když si podnikatel sám ohodnotí majetek, anebo musí mít nějaký podklad? 2)      V případě, že otec daruje synovi předmět, uplatní na výstupu DPH, může si toto DPH zase syn uplatnit na vstupu? 3)      V případě daně z příjmu asi nebude darování věci příjmem ani výdajem u syna i otce?

Společnost se zabývá poskytováním úvěrů. Může si účetní jednotka stanovit vnitřní směrnicí, že měsíční úroky, poplatky a sankční úroky se budou zaokrouhlovat na celé Kč dolů?

Může otec (jednatel a společník s. r. o.) darovat svůj obchodní podíl v s. r. o. synovi? Bude darování obchodního podílu podléhat nějaké dani, případně nějakému časovému testu? Bude darován obch. podíl, který otec nabyl cca před rokem.

Podnikatel je fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH. V živnostenském listu má místo podnikání ve svém bydlišti - provádí konstrukční práce. V současné době si pronajal kancelář kvůli styku s klienty. Pronajímatel, který je také plátce DPH, mu vystavil fakturu na nájemné a služby spojené s nájemným na 7/2013 ve výši 4 000 Kč včetně DPH 21% a další fakturu, kterou nazval akontace ve výši tří nájmů na 12 000 Kč také včetně 21% DPH. Jak má podnikatel zaúčtovat v daňové evidenci fakturu na 12 000 Kč z pohledu daně z příjmů a z pohledu DPH (akontace by měla být v případě ukončení nájmu vrácena, pokud nevzniknou nějaké nedoplatky nebo jiné závazky spojené s nájmem)? Musí podnikatel oznámit tuto pronajímanou kancelář jako provozovnu, aby si mohl nájemné a ostatní náklady s ním spojené účtovat do daňových výdajů a odečítat DPH?

Měla bych ještě doplňující dotaz k dané problematice: Jaké dopady by mělo řešení výpůjčkou. Předpokládám, že používání otcova majetku synem, a tím i uplatňování výdajů s tímto spojených jako daňově uznatelné by bylo i tímto způsobem vyřešeno (?) Pokud by měl předměty vypůjčené, jednalo by se o zdanitelné plnění k DPH?

Otec a syn, oba podnikají v rozdílných oborech, fyzické osoby, plátci DPH. Řeším násl. problém: Otec má v majetku předměty, které používá ke své podnikatel. činnosti syn. Mám tento problém vyřešit darováním anebo vyřazením do osobního vlastnictví u otce (v případě drobného majetku) a zařazením do evidence u syna? Jak by to bylo případně s DPH?

V roce 2014 budu prodávat byt, ve kterém jsem neměla napsaný trvalý pobyt. V daňových zákonech jsem se dočetla, že tento byt budu muset dát do příjmů § 10 - ostatní příjmy. Tzn. daň 15 %: ( + daň z převodu nemovitosti 4 %). 1)      Pokud bych začala stavit a peníze vložila do nového domu, budu muset příjem z bytu zdanit 15 % daní? 2)      Při prodeji bytu budu muset zdanit i pozemek, pod kterým se byt nachází? 21 %?

Společnost s r. o. podala automobil fyzické osobě, která je jako podnikatel plátce DPH. Tato fyzická osoba bude pro s. r. o. jezdit tímto automobilem a bude fakturovat ujeté kilometry. Jak se to bude provádět? Je třeba nějaká smlouva, nebo musí být sjednaný nájem na každou cestu? Jak se bude cena za ujeté kilometry počítat, bude to předmětem DPH?

Poplatník z ČR je plátcem DPH a dovezl z DÉ zboží. Faktura má vedeno DPH, což je nesprávné. Němec nechce fakturu opravit. Můžeme zaúčtovat cenu včet. DPH s tím, že vlastní DPH bychom dali daňově neúčinné nebo bychom měli dat DPH jako pohledávku za Německem? Jak v takovém případe pohledávku zlikvidovat? Prosíme o kontaci.   PH s tím,ze vlastní DPH bychom dali daňově neůcinné nebo bychom měli dat DPH jako pohledávku za Německém? Jak v takovem případe pohledávku zlikvidovat? Prosíme o kontaci.

Firma vyhrála soud, který potvrdil oprávněnost její pohledávky. Firma i po ukončení soudu může nadále tvořit opravnou položku až do její 100% výše, neboť pohledávka splňuje podmínky pro její tvorbu. Opravnou položku ale tvoří dle časového testu. Dlužník závazek písemně neuznal, promlčecí lhůta je tedy předpokládám 4 roky po splatnosti faktury. Počítá se do běhu této lhůty doba od podání žaloby až do doby vydání rozhodnutí soudu, nebo je běh promlčecí lhůty soudem přerušen a tudíž se o dobu soudního řízení prodlužuje?

Česká společnost s. r. o. - A, plátce DPH, zastupuje výkonného umělce, českou fyzickou osobu. Česká společnost A uzavře smlouvu na vystoupení umělce s jinou českou společností B, plátcem DPH. Vystoupení organizuje společnost B na Slovensku. Umělec skutečně vystoupí na Slovensku. Společnost A vystaví fakturu společnosti B, místo plnění je v ČR, takže s českou DPH --- např. 10 000 Kč + 2 100 Kč = 12 100 Kč --- a zaúčtuje MD 311/D 602 – 10 000 Kč, MD 311/D 343 – 2 100 Kč. V souladu se smlouvou č.100/2003 Sb. o zamezení dvojího zdanění čl. 16 odst. 2) bylo provedeno na Slovensku zajištění daně ve výši 1 900 Kč. --- Společnost B uhradí společnosti A částku – 10 200 Kč (fakturovaná částka - zajištění). Jak se má účtovat o částce – 1 900 Kč u společnosti A? Dle mého názoru jde zajištění daně z příjmu fyzických osob – tedy umělce. Potvrzení o zaplacení daně je vystaveno na Slovensku na fyzickou osobu – umělce. Daň sraženou na Slovensku by si měl zohlednit ve svém daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob umělec. Je možné tedy zaúčtovat úhradu 1 900 Kč 315- pohledávka za umělcem/311?

Společnost s. r. o. eviduje ve svém účetnictví pohledávku za odběratelem se splatností v roce 2007. Na pohledávku byl v 5/2007 vydán rozsudek, který oznamoval, že žalovaný je povinen pohledávku uhradit. Žalovaný však doposud pohledávku neuhradil. S. r. o. odběratele u exekučního soudu na vymáhání částky již nežalovalo. V roce 2009 byla na pohledávku vytvořena opravná položka ve výši 60 %, tato opravná položka je stále vedena v účetnictví. Je v roce 2013 možné daňově dovytvořit opravnou položku do výše 100 % a posléze opravnou položku rozpustit a pohledávku tudíž daňově odepsat?

Může si podnikatel uplatnit v DPH a v dani z příjmů následující: kávovar, mikrovlnku, ledničku, varnou konvici, skleničky a talířky?

Naše tuzemská firmy, akciová společnost, má sepsanou smlouvu s fyzickou osobou z Chorvatska, kdy tato fyzická osoba pro nás vykonává služby obchodního zastoupení na chorvatském trhu. Jedná se o tyto služby: zajišťování komplexního servisu v marketing. řetězcích, získávání nových zákazníků, kontrola dodaného zboží a průzkum trhu v Chorvatsku. Fyzická osoba nemá přiděleno ani IČ ani DIČ. Za tyto služby je ve smlouvě sjednána provize z inkasa kupních cen za prodeje zboží naší firmy v Chorvatsku. Jsme povinni z této vyplacené provize zadržet a odvést daň z příjmů? Jak z pohledu DPH?