Ing. Ivana Pilařová - strana 7

Jsme slévárna, která vyrábí odlitky. Pro výrobu odlitků je potřeba polystyrenový nebo dřevěný model, který zajistíme na základě objednávky zákazníka, abychom na něm mohli odlitky vyrobit. V případě modelu polystyrenového, který se spálí při lití odlitku, vstupuje náklad za pořízení na účet 501 a je účtován spolu s odlitkem na účet výnosový 601. V případě modelů dřevěných, kdy náklad za pořízení je v řádech statisíců a nedochází k jeho zničení při lití, pouze opotřebení a životnost může být 10 let i více. Jak účtovat na naší straně pořízení tohoto modelu a dále jeho prodej zákazníkovi? Model zůstává ve vlastnictví zákazníka a je používán k výrobě dalších odlitků. 

Společnost A provádí správu nemovitostí společnosti B (jde o spojené osoby – obě dceřiné společnosti vlastněné jednou mateřskou společností). Společnost A (omylem byla faktura vystavena na společnost A, a ne B) nakoupila příslušenství (motor) k venkovním žaluziím, které jsou součástí nemovitosti vlastněné společností B (nemovitosti jsou ve výstavbě). Daňový doklad tedy byl přeúčtován ze společnosti A do společnosti B. Je správné toto účtování u A: nákup zboží za účelem dalšího prodeje FP 504/321 a FV 311/604, nebo spíše FP 518/321 a FV 311/518 (přeúčtování bylo bez marže)?

1) Zaměstnanec u nás nepodepsal prohlášení k dani na DPP a sráží se mu srážková daň a DPP trvá do konce roku, pak je možné, aby do 15. 2. podepsal prohlášení a my jsme mu udělali roční zúčtování nebo to možné není a bude si muset sám podat daňové přiznání? 2) Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou dne 5. 7. a pracovní poměr jí končí dne 20. 8. – pracovní poměr na dobu určitou a má podepsané prohlášení. Může tato zaměstnankyně požádat nás (jako posledního zaměstnavatele) jiného mít do konce roku nebude o roční zúčtování daně? Je naše povinnost jí roční zúčtování daně provést? 3) Stejné situace u zaměstnankyně, která k  1. 8. odchází zaměstnankyně do důchodu a končí jí pracovní poměr. Můžete nás tato zaměstnankyně požádat o roční zúčtování daně, nebo v případě, že bude chtít vrátit nějakou daň za těch 8 odpracovaných měsíců (vždy nějakou daň ve mzdě odváděla, byť měla podepsané prohlášení), bude si muset sama podat daňové přiznání?

Jsme mateřská společnost, na základě našeho rozhodnutí v dceřiné společnosti musí proběhnout změna jednatele. Objednali jsme právníky, aby to udělali za nás. Tento náklad na legal pro DPPO a DPH účely by měl patřit matce (protože na základě její rozhodnutí a matka to potřebuje) nebo dceři (protože náklad souvisí s touto společnosti)? Spíš se přikláním k druhé variantě, že náklad patří dceřiné společnosti.

Společnost X a. s. sestavuje rozvahu a výkaz zisku a ztrát. Jediným akcionářem společnosti X a. s. je Y a. s. Skutečným majitelem X a. s. je FO, která půjčila do společnosti X a. s. peníze. Bude se tato půjčka vykazovat na řádcích rozvahy C.I.6 (případně C.II.6) - Závazky ovládaná nebo ovládající osoba a úroky na řádku J.1 Nákladové úroky a podobné náklady - ovládaná nebo ovládající osoba?

Majitel nemovitosti, právnická osoba, plátce, pronajímá své vlastní nebytové prostory. Nakupuje elektřinu, plyn do kotelny, vodu/srážky od dodavatelů na své jméno. Tyto náklady poté přefakturovává podle skutečné spotřeby/vyhlášky na nájemce. Některé náklady (jako např. srážkovou vodu za nepronajatý prostor) nese majitel. Přeúčtování podle § 36 odst. 13 ZDPH není předmětem daně, účtuje se přes 3xx účty – pokud tedy dostanu fakturu za 100 + 21 DPH, dám ji celou na 3xx a takto ji přeúčtuji nájemci, v hodnotě 121? DPH se mi tedy „ztratí“? Pro nájemce, plátce, tedy nedává smysl? Je tedy potom alternativou (protože nájemci jsou plátci) účtovat do nákladů, uplatnit si DPH a pak vyfakturovat s DPH opět přes výnosy? Náklady a výnosy půjdou proti sobě do nuly. Ale nabrutuje  to výkaz ZaZ (jaká je zde souvislost s ČÚS č. 019 – kde mě navádí, pokud znám částku, mám jít přes 3xx, já ji zde znám). Přes jaké účty v této variantě účtovat – jsou to energie, nabízí se tedy MD 502/D 602, ale nejsme prodejci elektřiny, nemáme licenci, bylo by tedy smysluplnější dávat na MD 548/D 648? 

V roce 2009 uzavřela firma A smlouvu o dílo na dodávku svařovacích konstrukcí pro zalití do betonu a byla vyfakturována v plné výši a zaúčtována do výnosů a odvedena DPH. Vymezení předmětu díla mělo být provedeno v dokumentaci, jež mělo být postupně upřesněno ve výrobní dokumentaci, které firma B měla postupně předávat firmě A. Avšak firma B byla téměř dva roky v prodlení s dodaním detailních pokynů a dodaná dokumentace byla chybná a neustále se opravovala. Po dvou letech podala firma B žalobu na absolutní neplatnost smlouvy o dílo od počátku a žádala vrácení všech vynaložených finančních prostředků a zadala dokončení díla jiné firmě. Firma A dodala dílo pouze v rozsahu první etapy, další etapy dokončil jiný subjekt. Soud prvního stupně žalobu v celém rozsahu zamítl, dospěl k názoru, že odstoupení od smlouvy bylo neplatné právní jednání a smlouva zanikla pro nemožnost plnění. Krajský soud přisvědčil soudu 1. stupně ohledně toho, že odstoupení od smlouvy bylo neplatné a určil, že je třeba zúčtovat peněžní plnění. Bylo ustanoveno několik znalců na určení hodnoty díla, soud ale neuznal marné náklady a ušlý zisk, které vznikly prodlením s dodáním dokumentace. Nyní Vrchní soud uložil zaplatit firmě B určitou částku (hodnota plnění – hodnota posudku). Může firma B tuto částku dát do daňových nákladů? Předpokládá se, že se bude podávat dovolání – má se rozsudek zaúčtovat až po dovolání, nebo již nyní?

Nezaměstnaný pracovník evidovaný v úřadu práce od 2022/09 si vyřídí v červenci 2023 živnostenský list a od srpna 2023 začne podnikat. Koncem července oznámí na FÚ úmysl vstupu do paušáního režimu od 1. 8. 2023. Splňuje podmínky stanovené v § 7a ZDP. Má tato OSVČ tím, že začne podnikat v srpnu 2023 nějaká obratová omezení? Může mít do konce roku také příjmy z podnikání do 2 milionů Kč? Hledám v zákonech marně, ale předpokládal bych omezení ve vazbě na kratší dobu činnosti v roce 2023.

Podléhá vyplacení vypořádacího podílu zdanění srážkovou daní a jaký je způsob výpočtu srážkové daně? Vypořádací podíl činí 500 000 Kč, peněžní vklad do vlastního kapitálu (základního jmění) činil 400 000 Kč. Podléhá tato operace podléhá zdanění, a v jaké výši?

Do jaké míry je nutné a dle zákona a vyhlášek povinné evidovat u vydaných faktur, respektive přijatých faktur jiné účty než 311 a 321? Dle našeho názoru by měly být tyto účty rozdělené analyticky na českou a cizí měnu. Ale je otázka, zda je nutné jiné obchodní vztahy, než vyloženě výrobu a služby, tzn. např. nájmy, prodej DHM apod., či pohledávky za poskytovateli plateb při platbách kartou evidovat přes účty 315, resp. 325 nebo stačí vše evidovat přes účty 311 a 321? Přes účty 315 (378) a 325 (379) bychom účtovali pouze jiné pohledávky či závazky, které zdánlivě s ekonomickou činností subjektů již „téměř nesouvisí“ jako např. různé pokuty, pojištění, postoupení a nabytí pohledávek apod. Je někde přesně specifikováno, co je nutné přes jaké účty evidovat, nebo má každý subjekt v tomto relativně volnější ruku? 

Zaměstnanec zaplatil firemní kartou platbu za nákup zboží nejmenovanému e-shopu, který se ukázal jako podvodný (zboží dodáno nebylo, platba nebyla vrácena) - účtovat nedaňově na 548/221?

Jakým kurzem přepočítat přijatou fakturu za dodávku zboží ze Slovenska vystavenou v EUR u plátce DPH, který vede daňovou evidenci (OSVČ)? Je rozdíl pro DPH a daň z příjmu? Je možné použít částku v CZK, kterou si banka přepočítala eura hrazená z korunového účtu?

Naše společnost přijme likvidační zůstatek v nepeněžní podobě, budovu a pozemek. Hodnota nemovitostí dle znaleckého posudku bude převyšovat hodnotu zachycenou v účetnictví. Nevíme přesně, jak si vyložit ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 10 „kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, kterým je vypořádáván vypořádací podíl nebo likvidační zůstatek v nepeněžní formě, a výši jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní korporace podle právních předpisů upravujících účetnictví, a to u poplatníka, který je členem obchodní korporace..." Účetní hodnotou se rozumí účetní hodnota majetku v likvidované společnosti nebo u nás, jakožto příjemce likvidačního zůstatku a hodnota zachycená na našich účtech 021 a 031? 

Dodavatel z Číny zaslal náhradní díly s fakturou k proclení na 10 USD. Fakturu jsme účtovali jako závazek. Dodavatel tuto částku však nechce od nás uhradit. Jak správně závazek proúčtovat? Zboží jsme nehradili, bylo zasláno zdarma. 

Společnost zpracovává odpad, ze kterého vytěžuje materiál a následně zpracovává výrobky. Za to, že odpad ekologicky zpracuje, si účtuje odměnu. Kvůli controllingu by společnost chtěla zohlednit tuto odměnu v ceně zásob. Je možné snížit cenu pořizovaného materiálu o odměnu za zpracování? Jak případně účtovat o vystavené faktuře za ekologické zpracování odpadu? Pokud to nelze a je nutné účtovat zpracování odpadu do výnosů, jak se zachovat k nákladům které souvisejí se zpracováním, ale i s pořízením nových zásob? Například doprava odpadu k nám na provozovnu a naše následné náklady se zpracováním odpadu.

Na jaký účet v účtové osnově zaúčtovat převozní registrační značku? Značka slouží pro vozidla pořízená na prodej, pokud jsou jako předváděcí vozidla. Značka stojí 1000 Kč, nemá omezenu životnost. Přesunuje se z vozidla na vozidlo.

OSVČ plátce DPH, vede daňovou evidenci. V lednu 2023 pořídil nový vůz do podnikání. Dodavatel vozu vyřídil na úřadě registraci vozidla a za službu si naúčtoval 500 Kč. Bude částka 500 Kč odpisována spolu s novým vozem, anebo se bude jednat o jednorázový výdaj a 500 Kč si OSVČ může uplatnit najednou?

Stavební firma účtuje o zásobách metodou B. 1)Má firma povinnost vést skladovou evidenci, pokud veškerý materiál vozí přímo na jednotlivé stavby a žádný svůj sklad, kde by materiál skladovala, ani fyzicky nemá? Doposud firma skladovou evidenci nevedla, pouze na konci roku dělala inventuru majetku na jednotlivých stavbách a materiál, který se nestihl do konce roku spotřebovat, přeúčtovala z účtu 501 na účet 112. Je to správný postup? V jaké ceně by měl být ale v tomto případě materiál na konci roku správně oceněn, pokud neexistuje žádná evidence o pořizovacích cenách? Pokud i přesto, že firma nemá sklad, měla povinnost vést skladovou evidenci, jak by taková evidence měla vypadat? Příjem na sklad by mohla účtárna udělat na základě faktur za materiál, nicméně kdy přesně byl jaký materiál na dané stavbě spotřebován nelze zjistit. 2) Některý materiál je dodáván i s paletami. Palety dodavatel fakturuje klasicky s DPH (firma je může vrátit a nemusí), účtujeme je na příslušnou analytiku účtu 501 a v případě vrácení palet nám dodavatel vystavuje dobropis a my účtujeme na stejnou analytiku mínusem. Zajímalo by mě, zda bychom na konci roku měli dělat inventuru i těchto palet a nevrácené palety přeúčtovat na účet 112? I za předpokladu, že není jisté, že budou palety v dalších letech vráceny (některé se na stavbě zničí, někdy bývají záměrně k něčemu použity, někdy bývají i ukradeny)? Nebo můžeme všechny palety nechat v nákladech a případně ponížit náklady až v účetním období, kdy budou vráceny? Pokud by musela být prováděna inventura i u palet a zjistilo by se, že palety nebyly vráceny a fyzicky je nemáme, musí se účtovat o manku?

Klient právnická osoba plátce daně měl na zálohách na daň z příjmu na rok 2022 platit čtvrtletní zálohu ve výši 78 000 Kč. 1. záloha byla uhrazena v 7/2022, 2. záloha v 9/2022, 3. záloha v 12/2022 a 4. záloha v 3/2023. Klient podával DPPO s plnou mocí advokáta v termínu 3. 7. 2023 a zároveň žádal o vrácení vratitelného přeplatku ve výši 312 000 Kč, protože za rok 2022 vykázal ztrátu a tedy nulovou daňovou povinnost. Tento týden ale přišlo vyrozumění, že správce daně vrátí pouze 156 000 Kč, což je evidovaný vratitelný přeplatek k 11. 7. 2023. Nyní jsem volal správci daně a paní mi vysvětlovala, že záloha zaplacená v 3/2023 se počítá až do roku 2023 a 15. 6. 2023 naběhla povinnost platby další zálohy 78 000 Kč, na jejíž úhradu se použije část přeplatku. To znamená, že o druhých 156 000 Kč prý lze požádat až po odevzdání DPPO 2023. Je tento postup v souladu s daňovým řádem nebo máme podat námitku na rozhodnutí správce daně? Zálohy se přece týkají roku 2022, který byl podáním DPPO vyúčtován, a tak by měly být všechny zálohy na tento rok vráceny bez ohledu na to, že byly placeny v roce 2023 nebo použity na úhradu 5. zálohy, která naběhla před podáním DPPO nebo ne? Ještě doplním, že na ostatních daňových účtech subjektu není evidován žádný nedoplatek, takže správce daně nemůže zajišťovat zálohy na pokrytí jiných daňových povinností.

Plátce uhradil v 5/2023 zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek (patenty na výzkum a vývoj). Od 1. 6. 2023 se stal plátcem DPH. Má nárok na zpětné vrácení DPH?