Ing. Ivana Pilařová - strana 8

Stavební firma účtuje o zásobách metodou B. 1)Má firma povinnost vést skladovou evidenci, pokud veškerý materiál vozí přímo na jednotlivé stavby a žádný svůj sklad, kde by materiál skladovala, ani fyzicky nemá? Doposud firma skladovou evidenci nevedla, pouze na konci roku dělala inventuru majetku na jednotlivých stavbách a materiál, který se nestihl do konce roku spotřebovat, přeúčtovala z účtu 501 na účet 112. Je to správný postup? V jaké ceně by měl být ale v tomto případě materiál na konci roku správně oceněn, pokud neexistuje žádná evidence o pořizovacích cenách? Pokud i přesto, že firma nemá sklad, měla povinnost vést skladovou evidenci, jak by taková evidence měla vypadat? Příjem na sklad by mohla účtárna udělat na základě faktur za materiál, nicméně kdy přesně byl jaký materiál na dané stavbě spotřebován nelze zjistit. 2) Některý materiál je dodáván i s paletami. Palety dodavatel fakturuje klasicky s DPH (firma je může vrátit a nemusí), účtujeme je na příslušnou analytiku účtu 501 a v případě vrácení palet nám dodavatel vystavuje dobropis a my účtujeme na stejnou analytiku mínusem. Zajímalo by mě, zda bychom na konci roku měli dělat inventuru i těchto palet a nevrácené palety přeúčtovat na účet 112? I za předpokladu, že není jisté, že budou palety v dalších letech vráceny (některé se na stavbě zničí, někdy bývají záměrně k něčemu použity, někdy bývají i ukradeny)? Nebo můžeme všechny palety nechat v nákladech a případně ponížit náklady až v účetním období, kdy budou vráceny? Pokud by musela být prováděna inventura i u palet a zjistilo by se, že palety nebyly vráceny a fyzicky je nemáme, musí se účtovat o manku?

Klient právnická osoba plátce daně měl na zálohách na daň z příjmu na rok 2022 platit čtvrtletní zálohu ve výši 78 000 Kč. 1. záloha byla uhrazena v 7/2022, 2. záloha v 9/2022, 3. záloha v 12/2022 a 4. záloha v 3/2023. Klient podával DPPO s plnou mocí advokáta v termínu 3. 7. 2023 a zároveň žádal o vrácení vratitelného přeplatku ve výši 312 000 Kč, protože za rok 2022 vykázal ztrátu a tedy nulovou daňovou povinnost. Tento týden ale přišlo vyrozumění, že správce daně vrátí pouze 156 000 Kč, což je evidovaný vratitelný přeplatek k 11. 7. 2023. Nyní jsem volal správci daně a paní mi vysvětlovala, že záloha zaplacená v 3/2023 se počítá až do roku 2023 a 15. 6. 2023 naběhla povinnost platby další zálohy 78 000 Kč, na jejíž úhradu se použije část přeplatku. To znamená, že o druhých 156 000 Kč prý lze požádat až po odevzdání DPPO 2023. Je tento postup v souladu s daňovým řádem nebo máme podat námitku na rozhodnutí správce daně? Zálohy se přece týkají roku 2022, který byl podáním DPPO vyúčtován, a tak by měly být všechny zálohy na tento rok vráceny bez ohledu na to, že byly placeny v roce 2023 nebo použity na úhradu 5. zálohy, která naběhla před podáním DPPO nebo ne? Ještě doplním, že na ostatních daňových účtech subjektu není evidován žádný nedoplatek, takže správce daně nemůže zajišťovat zálohy na pokrytí jiných daňových povinností.

Plátce uhradil v 5/2023 zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek (patenty na výzkum a vývoj). Od 1. 6. 2023 se stal plátcem DPH. Má nárok na zpětné vrácení DPH?

Firma poskytující stavební práce koupí beton na zakázku. Na faktuře je uvedeno Beton, vykládka, nakládka, přistavení čerpadla, výkon čerpadla, použití rozjezdové chemikálie. Je správné účtovat celé plnění na 501? Podle mě jsou vykládka, nakládka a ostatní činnosti vedlejší služby související s pořízením základního materiálu na zakázku.

Dovezli jsme zboží z Číny. Firma UPS nám zaslala fakturu, kde si účtuje položku Předplacení celního dluhu 350,00 Kč? Kam byste zaúčtovali tuto položku? Jak zaúčtovat, když je na faktuře vyměřené clo? Účtujeme způsobem A. 

Fyzická osoba, plátce DPH, stavební firma má v pohledávkách dvě nezaplacené vydané faktury z r.2012. Jedna je vystavená na zálohu na stavební práce (100.000,- Kč) a druhá na zálohu na zboží (50.000,- Kč). Stavební práce se nikdy neuskutečnily. Obě faktury jsou bez DPH. Myslím, že v roce 2012 už byl režim přenosu daňové povinnosti na stav. práce a proto záloha je bez DPH. Co se týče zboží, tak také nebyla přijata úplata a proto nedošlo ke zdanění DPH. Lze tyto faktury z daňové evidence vyřadit bez nějakého dopadu do daně z příjmů a DPH?

S.r.o. (neplátce DPH) dostává každé čtvrtletí příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce od Úřadu práce. Jak správně tento příspěvek zaúčtovat? Rozhodnutí za 1. čtvrtletí přišlo 30.5.2023. Zaplaceno na účet s.r.o. 1.6.2023. Předpokládáme, že se jedná o zdanitelný výnos. Vstupuje tento příspěvek do obratu DPH?

Společník A vlastnil od 01/1997 podíl v s. r. o. ve výši 100 %. V 07/2022 daroval 50 % svému synovi. Nyní, tedy v 07/2023, zamýšlí společník A úplatný převod svého 50% podílu na 3. osobu. Doba 5 let pro posouzení osvobození prodeje podílu od daně podle § 4 zákona č. 586/1992 Sb. se v případě společníka A posuzuje od 01/1997, test 5 let pro osvobození je tedy splněn a bezúplatný převod části podílu na syna v 07/2022 na tuto skutečnost nemá žádný vliv? 

Účetní jednotka nakupuje majetkové cenné papíry (akcie) za účelem obchodování v krátkodobém horizontu a eviduje je na účtu 251-Majetkové cenné papíry k obchodování. Při prodeji účtuje na výsledkové účty 661-Tržby z prodeje cenných papírů a 561-Prodané cenné papíry. Obchodování s cennými papíry není hlavním předmětem činnosti, ale objemy obchodů jsou z pohledu účetní závěrky významné. Je v účetní závěrce sestavené dle zákona o účetnictví a vyhlášky č. 500/2002 Sb. možné souhrnné vykázání těchto prodejů ve výkazu zisku a ztráty? Tzn. vykázat ve výkazu zisku a ztráty pouze čistý zisk nebo ztrátu s tím, že uvedené souhrnné vykázání bude náležitě popsáno do přílohy účetní závěrky.

Pořizovaný majetek formou finančního leasingu účetní jednotky většinou zahrnují do své podrozvahové evidence jako užívání najatého majetku a současně jako vznik podrozvahového závazku. Z pohledu nájemce je účtováno o závazku, který plyne z leasingové smlouvy, a zároveň o časovém rozlišení příslušných nákladů tak, aby souvisely s daným obdobím. Setkali jsme se také s postupem, kdy nájemce nezvolil účtování přes podrozvahu a na počátku zaúčtoval leasingovou hodnotu leasingu na základě daňového dokladu předpisem MD 381 a 343 / DAL 321, následně proúčtoval MD 321 / DAL 379. Z účtu 381 jsou v průběhu leasingu časově rozlišovány náklady do období, se kterým souvisí. Z účtu 379 dochází k umořování závazku prostřednictvím úhrad leasingových splátek. V aktivech rozvahy jsou tedy vykazovány náklady příštích období, které se postupně zúčtovávají do nákladů v období, do kterého patří. V pasivech rozvahy je vykazován celkový závazek z titulu leasingových splátek umořovaný v návaznosti na úhrady jednotlivých splátek. Je z pohledu českých účetních standardů (resp. obecně české účetní legislativy) uvedený způsob také akceptovatelný?

V roce 2022 jsme obdrželi fakturu za službu, která byla provedena v r. 2021 a vztahuje se k materiálu na skladě, jedná se o dodatečnou úpravu na zakoupeném materiálu. Na tyto náklady nebyla v roce 2021 vytvořena dohadná položka. Sestavujeme dílo, a tedy účtujeme o nedokončené výrobě. Jak správně naložit s nákladem z předchozího období?Výnosy budeme realizovat příští rok, výsledkově je tedy tato situace v roce 2022 neutrální, ale jsem nucena náklady roku 2021 v tomto případě mít zaúčtovány v roce 2022 na nedaňový účet nebo lze akceptovat, že všechny náklady vykážeme jako daňově uznatelné v období, ve kterém vykážeme výnosy, a tedy mohu náklad z roku 2021 v roce 2022 zaúčtovat takto dodatečně jako daňově uznatelný náklad a takto zahrnout na účet nedokončené výroby?

Je možné změnit způsob účtování zásob? Účetní jednotka - spol. s r.o. účtuje pořízený materiál rovnou do spotřeby, přičemž ale vede podrobnou skladovou evidenci. Způsobem B ale o materiálu neúčtuje. Účetní období je kalendářní rok. Mohu se rozhodnout, že v rámci tohoto účetního období provedu změnu v účtování nakupovaného materiálu, a to tak, že o něm začnu účtovat způsobem B, protože stejně už vedu podrobnou skladovou evidenci? Na konci účetního období tedy provedu inventarizaci a na příslušný materiálový účet zaúčtuji zjištěný stav. Protože materiálový účet nemá počáteční stav, nebudu nic převádět do spotřeby. K tomu dojde až v následujícím účetním obdobi. 

Zaplatili jsme 2 přijaté zálohové faktury za zboží - použitý denní kurz. 1. zálohová faktura např. 1000 EUR - kurz 23,810 k 13.6.2023. 2. zálohová faktura např. 2000 EUR - kurz 23,765 k 15.6.2023. Jelikož neměli veškeré zboží skladem, z obou zálohových faktur zaslali zboží jen některé. Zbytek bude dodán později. Dle vnitřních směrnic se řídíme "Interpretací Národní účetní rady I-43 Poskytnuté zálohy vedené v cizí měně". Nepředpokládá se vrácení zálohy, ale dokončení celé transakce. Doposud jsme oceňovali pořizované aktivum cenou odpovídající směnné transakci. Nevznikl tedy kurzový rozdíl (bez doplatku). Používáme program Pohoda, který mi neumožní zadat ke každému pořízenému zboží jiný kurz (v tomto případě zboží platba z 13.6.23 a zboží platba z 15.6.23. U odpočtu záloh lze kurz upravit ručně. Mohu zadat přijatou fakturu "do dvou řádků" v programu (dodavatel fakturu nechce upravit), tak aby bylo zboží oceněno dle směnné transakce? Lze tento postup použít co se týče ocenění zboží? Vyměření DPH lze ručně upravit.

V současné zrychlené době obvykle nemáme čas trpělivě nastudovat poučení k vyplnění formuláře daňového přiznání, proto jsme pro vás připravili souhrn praktických tipů „na co si dát pozor a na co nezapomenout“. Ve vztahu k aktuálně platnému formuláři k dani z příjmů právnických osob (vzor 33) předkládáme výběr chyb, omylů, mýtů, ale také ujištění o správném postupu a částečně též návod, jak správně vyplnit formulář a jakými částmi se nezabývat, pokud jsme podnikatelským daňovým subjektem, nebo naopak veřejně prospěšným poplatníkem.

V účetní skupině jedna účetní napsala, že mikro a malé účetní jednotky mají povinnost zveřejnit do sbírky listin výkaz zisků a ztrát v plném rozsahu podle nějakého právního předpisu. V zákoně o účetnictví je uvedené, že mikro a malé účetní jednotky mají povinnost zveřejnit výkaz zisků a ztrát v případě, kdy podléhají povinnému auditu. Mám dotaz: má-li povinnost mikro/mala účetní jednotka zveřejnit výkaz zisků a ztrát ve zkráceném/plném rozsahu pokud nepodléhá povinnému auditu? Hledala jsem právní předpis, ale nic jsem nenašla. 

Firma obdržela fakturu za obědy, které zajistila pro své zaměstnance. Obědy zaměstnanci dostávají v boxech a můžou si je sníst ve firemní kuchyňce. Obědy jsou za 1 545 Kč vč. 15 % DPH, na faktuře dále doprava v ceně 450 Kč vč. 15 % DPH. Dle dohody zaměstnanci hradí 40 % z ceny obědů vč. DPH formou srážky ze mzdy. Jak správně zaúčtovat? Lze dát do daňově uznatelných nákladů také náklady vynaložené na dopravu? Jsou moje úvahy ohledně účtování níže správné? Faktura přijatá 55 % z ceny obědů bez DPH 738,91 Kč MD 527/D 321, 110,84 Kč MD 343/D 321 část ceny obědů hrazená zaměstnanci 537,39 Kč MD 527.1/D 321 80,61 Kč, MD 343/D 321 částka, co je nad limit 77,25 Kč MD 528/D 321 předpis zaměstnancům vč. srážky 537,39 Kč MD 315/D 648, 80,61 Kč MD 315/D 343, 618 Kč MD 331/D 315.

Fyzická osoba, daňová evidence eviduje nezaplacené pohledávky z roku 2007 až 2008. Víme, že někteří věřitelé jsou již vymazáni z obchodního rejstříku. Myslíme si ale, že nemůžeme vyřadit pohledávku z obchodního majetku, protože by bylo nutné zvýšit základ daně o výdaje, které se k těmto pohledávkám vztahují. § 24 odst. 2 písm. y) ZDP bychom použili až při případném ukončení, přerušení, přechodu na paušál atd. - přímo nás na tento paragraf odkazuje § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. Tyto pohledávky tedy budeme každý rok inventarizujeme a uvedeme je ve výkazu o majetku. Řešit případné zdanění či nezdanění budeme, až když nastane výše uvedený okamžik. Je náš postup akceptovatelný?

S. r. o. nakoupila zboží na Amazon.de. Amazon.de má registraci k DPH v ČR. Faktura je v EUR , DPH je vyčísleno v EUR i v CZK. Společnost používá pro přepočet denní kurz ČNB. Kurz na faktuře uveden není. Máme použít kurz přepočtu k odpočtu DPH, jaký použil dodavatel? Částka vyčísleného DPH, podle faktury dodavatele, nesouhlasí s denním kurzem ČNB. 

Fyzická osoba, daňová evidence, má nezaplacenou pohledávku z r. 2008. Tato pohledávka nebyla přihlášena u insolvenčního soudu, ale byla vymáhána soudní cestou. Jestliže by nyní fyzická osoba ukončila svou činnost, bude tato pohledávka předmětem dodanění, nebo lze použít § 24 odst. 2 písm. y) ZDP a nezvyšovat o tuto pohledávku základ daně? Který bod by se k tomu vztahoval?

V daňové evidenci 2022 je použit stanovený jednotný kurz, jakým kurzem přepočítat stav pohledávek, závazků a peněžních prostředků v cizích měnách k 31. 12. 2022 - data, která se uvádějí do daňového přiznání? Také jednotným kurzem nebo kurzem ČNB 31. 12. 2022?