Ing. Ivana Pilařová - strana 5

Společník s. r. o. prodává svůj majetkový podíl ve společnosti. Chtěl by si vyplatit celý podíl na zisku za dobu svého trvání ve společnosti, dohodli se tak s novým nabyvatelem podílu. Může mu být vyplacen podíl na zisku i po jeho výmazu z obchodního rejstříku? Výmaz z OR bude k 31. 12. 2023. Podíl na zisku bude zjištěn po sestavení účetní závěrky za rok 2023. Má tato jejich dohoda nějaké řešení?

Firma pořizuje zboží od dodavatele, který má sídlo na stejné adrese jako daná firma. My objednáme přepravu tohoto zboží k zákazníkovi. Je tato přeprava považována za dodatečný náklad související s pořízením daného zboží od dodavatele a má být účtována na účet 50400, nebo se jedná o službu pro zákazníka a má být faktura za přepravu účtována na účtu 518000?

Společnost nakoupila od dodavatele dárkové poukazy na mytí vozidla (5 ks á 1 000 Kč vč. 21 % DPH) pro své klienty, které tímto obdaruje. Jak zaúčtovat nákup poukazu a výdej za účelem daru? Jaké jsou daňové dopady z pohledu DPH a daně z příjmů pro společnost, která poukazy nakoupila a dále darovala svým odběratelům?

Jak postupovat v následujícím roce po vzniku společnosti (sdružení živnostníků), resp. jednoho živnostníka a jednoho s. r. o. V roce 2023 vzniklo sdružení, já jako účetní OSVČ stále účtuji v daňové evidenci a vzájemně si fakturujeme se s. r. o. Nevím, zda je nutné vést nějakou oddělenou evidenci pro účely daně z příjmů nebo podávat extra daňové přiznání? A jakým způsobem se vypořádají závazky a pohledávky před zahájením vedení účetnictví?

Ve firmě zemřel jeden ze společníků. Nový společník (na základě dědictví) se na základě soudního rozhodnutí zřekl účasti ve firmě. Tak se pokoušela jeho podíl prodat, ale neúspěšně. Byla vyhotovena mimořádná účetní závěrka a byl vypočten jeho podíl 5 ml. Kč. Ten mu byl po částečném zdanění srážkovou daní vyplacen. Dále máme notářský zápis, že se bude snižovat základní kapitál ve výši 4 mil. Kč (podíl vystupujícího společníka). Je správné následující účtování a data operací: MD 252/D 379 = 5 mil. – datum výplaty? Předpis podílu MD 419/D 252 = 4 mil. – datum notářského zápisu o snížení kapitálu, či datum zápisu do OR? MD 428/D 252 = 1 mil. – datum notářského zápisu o snížení kapitálu, či datum zápisu do OR? MD 411D /419 = 4 mil. – datum zapsání do OR? Po těchto operacích nastane řízení ohledně výše vypláceného podílu. Na základě mimosoudního vyrovnání bude firma zřejmě muset vyplatit další peníze. Opět budu účtovat o MD 252/D 379, MD 428/D 252 s datem dohody? Samozřejmostí bude zdanění vyplácené částky srážkovou daní. 

Plátce DPH přijme od ORD z Polska službu, kde se stanoví místo plnění v tuzemsku dle základního pravidla dle § 9 zákona o DPH, pravidlo B2B. Na faktuře uvede polská ORD pouze částku v Eurech. Faktura z DUZP 20. 9. 2023, datum vystavení 25. 9. 2023 a plátce jí přijme a uhradí dne 1. 10. 2023. Uhradí jí ze svého korunového účtu, kde zadá platbu 1 000 EUR, ale banka mu odečte již přímo Kč např. 25 000 Kč + zvlášť naúčtuje poplatky (tj. banka to sama přepočte za ten poplatek). 1) Je správný postup, když si dá plátce do daňové evidence rovnou 25 000 Kč jako daňový výdaj + výdaj 100 na bankovní poplatek? Nemusí přepočítávat např. pevným kurzem fakturu, ačkoliv byla vystavena v Eurech? Jeho výdaj odešel z korunového účtu, a proto se nic nepřepočítává? Je tento postup z pohledu zákona o daních z příjmů správný? 2) A jaký je pohled zákona o DPH – bude fakturu 1 000 EUR plátce přepočítávat k datu DUZP nebo ke dni poskytnutí úplaty, tj. ke dni který nastal dříve? V daném případě musí plátce ke dni DUZP, tj. k 20. 9. 2023 přepočítat 1 000 EUR (užívá pevný kurz k 1. 1. 2023)? Přepočítá základ daně kurzem 24,115, tj. základ daně bude v přiznání na řádku 5. 24 115 Kč a DPH = 5064,15 --> zokrouhleno na 5 064 Kč. Je tento postup z pohledu DPH správný? Pokud by se jednalo o malé částky např. 100 EUR, pak by se již v přiznání zaokrouhlil základ daně 2411,5 na 2412 a daň pak na 506,52 na 507 Kč. Je možné takto postupně zaokrouhlovat jednotlivé faktury? A pak součet, několika faktur takto zaokrouhlený, uvést v přiznání? Plátce má pouze několik faktur do měsíce, a proto je může jednoduše „sečíst v ruce“ na kalkulačce.

Společník vložil v minulosti do základního kapitálu společnosti nepeněžitým vkladem nemovitost. Znaleckým posudkem byla tato nemovitost oceněna na 5 mil. Kč. O to byl v minulosti základní kapitál zvýšen. Nyní po 3 letech chce provést snížení základního kapitálu o 5 mil. Kč, neboť má volné peněžní prostředky a celou částku si vyplatit. Předpoklad je, že původní hodnota vkladu 5 mil. Kč dle znaleckého posudku do základního kapitálu je hodnotou vkladu, a tedy nyní při snížení bude uplatněna jako výdaj, resp. snížení kapitálu a výplata finančních prostředků ze snížení základního kapitálu, který byl v minulosti zvýšen nepeněžitým vkladem, bude pro společníka osvobozena z hlediska daně z příjmů. Nemovitost zůstává nadále ve společnosti.

Právnická osoba , plátce DPH má v pronájmu nemovitost od nepodnikající osoby, kterou využívá ke své podnikatelské činnosti. Smlouvy na energie jsou vedeny na nájemce. Majitel nemovitosti se rozhodl umístit na střechu FVE do 10 Kw. Případné příjmy z prodeje přebytků vyrobené energie tak plynou nájemci. Podléhá tento prodej dani z přijmu a DPH? Jakým způsobem o těchto příjmech účtovat ?

Česká firma s r. o., registrován k DPH pouze v ČR. Provádí stavbu na Slovensku, v rámci toho nakupuje materiál i práce přímo od slovenských dodavatelů, plátců slovenské DPH. Ti vystavují svoje faktury vč. slovenské DPH. Takovou fakturu zatím účtuji vč. DPH do nákladů - je to správně? Naše firma má právo na odpočet na Slovensku (žádost o vrácení zpracovala odborná firma). Pokud Slovensko DPH vrátí, jak se o ní účtuje? Jako snížení původně zaúčtovaného nákladu? Nebo toto pojetí je celé špatné, a má se to celé účtovat úplně jinak? Předem děkuji za přesný návod, jak v tomto případě správně účtovat jak přijaté faktury, tak případnou vratku DPH ze Slovenska.

Jak účtovat nákup nemovitosti ve stavební firmě, která prozatím nestanovila, jakým způsobem bude s nemovitostí nakládat? Koupě proběhla za účelem rekonstrukce a výstavby bytů k prodeji. Kvůli současné situaci na trhu společnost zamýšlí, že buď nemovitost nechá pouze stát, popřípadě ji pronajme a až třeba za rok, dva uskuteční výstavbu bytů k prodeji. Společnost nebude využívat tuto nemovitost k vlastní potřebě. Je pořízena za účelem zisku, jen zatím neví, jakým směrem se záměr vyvine. 

Účetní jednotka vytváří software (dlouhodobý majetek) vlastní činností, přičemž vždy k poslednímu dni v měsíci zúčtuje veškeré náklady použité k vytvoření tohoto software. Takto postupuje až do doby, než je software zařazen do užívání. Příklad: 1) měsíční náklady k 31/5, které se týkají sw 250.000 Kč 5xx/321, 331; 2) kapitalizace nákladů k 31/5 250.000 Kč 041/587; 3) měsíční náklady k 30/6, které se týkají sw 300.000 Kč 5xx/321, 331; 4) kapitalizace nákladů k 30/6 300.000 Kč 041/587; 5) zařazení do užívání k 30/6 550.000 Kč 013/041. Účetní odpisy jsou učetní jednotkou stanovené na 36 měsíců. Od kterého měsíce může být sw odepisován? Už od června, nebo až od následujícího měsíce července? Nikde v zákoně, ani vyhlášce tuto informaci nemůžu najít. V následujících měsících po zařazení pokračuje vytváření sw vlastní činností i nadále, přičemž se formou technického zhodnocení postupuje stejně jako je uvedeno výše s tím, že odpisy jsou počítány z navýšené zůstatkové ceny opět na 36 měsíců. ÚJ rozhodla, že TZ prodlužuje dobu použitelnosti sw zase na 36 měsíců z důvodu vylepšených vlastností sw. Je to takto v pořádku? Poslední část dotazu směřuje na DPH. ÚJ je plátce DPH (plný nárok na odpočet, nikoliv krácený či poměrový nárok) a vyvstává tak otázka, jestli se ke dni zařazení sw do užívání má uvádět hodnota kapitalizovaného majetku, resp. TZ do daňového přiznání k DPH na ř. 47? Pokud ano, má se tam uvádět celá hodnota (550.000 Kč) nebo jenom ta přijatá plnění, u kterých byl nárokován odpočet DPH? Předpokládám, že z důvodu absence poměru či kráticího koeficientu není důvod uvádět plnění na ř. 1 a 40. Je to správně? 

Český dodavatel fakturuje českému odběrateli v EUR. Odběratel poskytne dodavateli zálohu v EUR. Jak bude odběratel účtovat následující: 25. 7. úhrada přijaté ZF 1210 EUR (1000 EUR + 210 EUR) (účetní kurz 24,16). Zaúčtováno 29.233,6 Kč (314000/221). Následně odběratel obdrží od dodavatele daňový doklad k uhrazené záloze 1210 EUR (kurz dodavatele na daňovém dokladu 23,73). 23 730 Kč + 4983,3 = 28713,3 (314777,343/314000). Jak zaúčtovat rozdíl na účtu 314 000 ve výši 520,3 Kč? Je správné ho zaúčtovat na účet kursových rozdílů jako daňový náklad (563/314000)?

Valná hromada schválila 30. 6. 2023 účetní závěrku za rok 2022. Nebylo rozhodnuto o výplatě podílu na zisku. Zisk byl převeden na účet nerozděleného zisku minulých let. Může se konat další valná hromada v říjnu 2023, kde bude již rozhodnuto o výplatě podílu na zisku? S. r. o. má dva společníky (podíl na společnosti je 20:80). Musí být v tomto poměru vyplacen i podíl na zisku nebo lze rozhodnout, že podíl na zisku bude vyplacen pouze společníkovi, který má větší podíl (80 %)? Valná hromada by proběhla v říjnu, k výplatě společníkovi by také došlo v říjnu, ke sražení srážkové daně také v říjnu. Poté odvedení 15% srážkové daně na FÚ by bylo provedeno do 30. 11. 2023. Je toto řešení takto možné?

Valná hromada u s. r. o. proběhla v červnu 2023, kde byla schválena účetní závěrka za rok 2022. Bylo rozhodnuto o výplatě podílu na zisku jedinému společníkovi ve výši 900 000 Kč, a to tak, že výplata bude probíhat ve třech splátkách – v říjnu, listopadu a do konce prosince 2023 vždy ve výši 255 000 Kč. Do 3 měsíců, tzn. do 30. 9. 2023 bude sražena srážková daň ve výši 135 000 Kč a do konce října 2023 bude odvedena na FÚ. Je toto řešení akceptovatelné?

Společnost dostala faktury v kryptoměně. Jakým způsobem zaúčtovat?

Společnost s r. o. chce poskytnout finanční dar základní škole na činnost ukrajinských asistentů ve škole, školní družině, středisku volného času, a to na jejich platy a zákonné odvody. Je prosím tento dar daňové uznatelný? 

Zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 7 odst. 6 používá pojem „vzájemném zúčtování“, nicméně v účtárnách častěji zaslechneme pojem „kompenzace“, zejména ve spojení se zákazem kompenzace. Z důvodu „vžitého odborného slangu“ budu i v tomto článku používat pojem „kompenzace“. Jedná se o účetní zásadu, která je v obecné rovině zákonem o účetnictví definována, nicméně tato definice již není podzákonnými předpisy dále rozvedena, proto panují dohady, jak ji správně uchopit a v praxi realizovat.

Společnost s r. o. by chtěla prodat část podniku. Jedná se o dílny, které již společnost nepotřebuje. Může je prodat jako část podniku, anebo je musí prodat jako soupis nehmotného a hmotného majetku? Dílny jsou samostatně stojící mimo „hlavní“ část společnosti. Jaké by byly daňové dopady (DPH a daň z příjmů právnických osob) v obou případech? Jak by to vypadalo, pokud by se společníci nakonec rozhodli prodat celou společnost s r. o. jako prodej podniku? Jak se určuje cena části nebo celého podniku, je nutný znalecký posudek na určení ceny? Společnost je na trhu více než 20 let. 

Společnost má vůči dlužníkovi pohledávky vzniklé v letech 2007 a 2008. Jedná se o několik faktur v celkové původní výši 228 000 Kč, z toho neuhrazeno 191 000 Kč. Ale žádná z těchto faktur nebyla vyšší než 200 000 Kč. V roce 2008 vyhlášen konkurz. Pohledávky jsme přihlásili pozdě a nebyly přijaty. Konkurz byl zrušen v roce 2023 splněním rozvahového usnesení (dlužník dosud nezanikl). Splňují tyto pohledávky podmínky daňově účinného odpisu padle § 24 odst. 2 písm. y) bod 2 („za dlužníkem který je v úpadku na základě výsledků insolvenčního řízení“). Pokud ne, je možné daňově účinně odepsat pohledávky alespoň po zániku dlužníka, ikdyž již mohou být v té době promlčené? Opravné položky jsme netvořili.

Společnost přihlásila včas pohledávku ve výši 1 000 Kč do insolvenčního řízení a vytvořila 100% zákonnou opravnou položku dle § 8 ZoR. Po několika letech postoupala pohledávku za nižší cenu 600 Kč. Insolvenční řízení stále probíhá, prodej se uskutečnil se souhlasem. Budu daňově posuzovat následujícím způsobem? Jako postupitel zruším opravnou položku MD 391/D 558 1 000 Kč, zaúčtuji prodej pohledávky MD 315/D 646 600 Kč, vyřadím daňově v ceně prodeje ND 546/D 311 600 Kč, zbylou část nominální hodnoty odepíši daňově (z důvodu krytí zákonnou opravnou položkou) MD 546/D 311 400 Kč.