RNDr. Libor Fiala - strana 5

Společnost 2. 1. 2023 načerpala dlouhodobý úvěr v eurech na eurový účet. Splátky jsou smluvně dohodnuty dle smlouvy o úvěru kvartálně, po celý rok 2023 společnost bude splácet pouze úroky, jistinu ne. První splátka úroku byla provedena k datu 31. 3. 2023 a týkala se období úroku od načerpání úvěru do dne předcházejícího dni úhrady úroků tj. na období 2. 1.-30. 3. 2023. Může si společnost dát do vnitropodnikové směrnice, že splátky úroků z úvěru budou přepočteny na české koruny kurzem ČNB k datu úhrady (společnost používá pro přepočet cizí měny na českou denní kurzy ČNB) a nebude tudíž účtovat o kurzovém rozdílu (předpis proti úhradě) v našem případě: předpisu úroku k 30.3. a úhrada úroků k 31. 3.? jednotlivé splátky úroků můžeme účtovat MD 562/D 221 nebo se doporučuje závazkový účet 461, tj. MD 562/D 461 a MD 461/D 221? Pokud už bude stržena i jistina úvěru pak kurzové rozdíly vyčíslovat jak?

Starobní důchodce pracující na DPP do limitu 10.000 Kč měsíčně neměl podepsané prohlášení poplatníka k dani. Prohlášení neměl podepsané ani v minulých letech i přesto, že neměl jiný pracovní poměr. Za rok 2022 podal daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a zažádal o přeplatek na dani. V přechozích letech daňové přiznání nepodal. Ze mzdy mu byla sražena srážková daň. Lze podat zpětně daňové přiznání za rok 2021 atd. a žádat o přeplatek na dani? Případně kolik let zpětně?

Jsme společnost s r. o., plátce DPH, registrovaná v ČR k DPH, která se zabývá prodejem vozů do zahraničí. Spolupracujeme s firmou z Madeiry, která je registrována k DPH na Madeiře a sdělila nám své daňové identifikační číslo. Této firmě jsme prodali několik vozů, máme objednaného českého dopravce, který nám vystavuje fakturu s přiloženými CMR listy. Doprava ale končí v přístavu v Marseille. Dále si přepravu přebírá firma z Madeiry, které vozy prodáváme. Nemáme žádné potvrzení, že vozy jsou dále přepraveny na Madeiru. Je možno i v tomto případě, kdy vlastně nevíme, kam vozy jsou dále přepraveny, použít osvobození při dodání zboží do jiného členského státu dle § 64 zákona o DPH? 

Obdrželi jsme fakturu od dodavatele (neplátce DPH) vystavenou v roce 2022 až dnes 28. 3. 2023. Účetnictví za rok 2022 ještě stále nemáme uzavřené. Faktura ale souvisí věcně i časově s rokem 2023. Mohu tedy fakturu zaúčtovat s dnešním datem účetního případu přímo do nákladů roku 2023 souvztažností MD 518/D 321? Nebo mám správně účtovat přes dohadné účty pasivní 389 v roce 2022, a pak přes 121 nedokončená výroba a v letošním roce pak do nákladů MD 581/D 121 a letošní příjem faktury v březnu MD 389/D 321. 

Zaměstnanec k nám nastoupil v průběhu roku 2022. Je možné uplatnit mu v ročním zúčtování záloh na daň odečet ze zaplacených úroků z hypotečního úvěru, pokud je účelem úvěru převod družstevního podílu v bytovém družstvu, přičemž od roku 2019 je zaměstnanec již vlastníkem bytové jednotky, na kterou se hypoteční úvěr z roku 2018 vztahuje a užívá byt k vlastnímu trvalému bydlení. To znamená, že mezičasem si zaměstnanec družstevní byt odkoupil do osobního vlastnictví za vlastní finanční zdroje a hypoteční úvěr na převod družstevního podílu v bytovém družstvu stále splácí. Je v tomto případě překážkou fakt, že zaměstnanec byt už vlastní a nejedná se o družstevní byt? 

Je možné za nějakých okolností uplatnit náklady na založení dceřiné společnosti jako daňově uznatelné pro mateřskou organizaci nebo jsou vždy daňově uznatelné pouze u dceřiné společnosti, a pokud byla faktura vystavená od notáře na matku, tak je nutné jí přefakturovat na dceru? Tím pádem pokud došlo k uplatnění nároku na DPH, tak zároveň přefakturací dojde k odvedení DPH na výstupu, protože dcera je neplátce DPH. Nebo to lze udělat jiným způsobem? 

Je možné, aby k dokladům, které byly omylem vystaveny na jméno společníka (a není možné je nechat předělat), popř. na jméno jednatele, byly na základě čestného prohlášení daných osob zaúčtovány do daňově uznatelných nákladů?

Poplatník s příjmy podle § 7 ZDP, DPH osvobozená činnost dle § 57 Finanční činnosti, příjem překračuje částku pro povinný obrat (ale neregistruje se, vzhledem k tomu, že má pouze osvobozenou činnost). V r. 2022 si na svůj rodinný dům, který nemá v podnikání, nechal namontovat FVE do 10KW - nemá licenci. Na dodávku elektřiny do sítě má s ČEZ smlouvu. Očekává, že v létě r. 2023 nějaké množství elektřiny do sítě dodá, za což dostane od ČEZ úhradu. 1) Nebude se muset registrovat k DPH, když dodá elektřinu do sítě, nebo tam bude limit pro registraci těch 30 000 Kč osvobození dle § 10 ZDP? 2) Protože FVE nemá v podnikání bude příjem do 30 000 Kč osvobozený od daně dle § 10 ZDP? 3) Bude příjem z dodané elektřiny opravdu zdaňovat dle § 10? Když se dodání elektřiny smlouvá s ČEZem za účelem dosažení zisku a předpokládá se, že dodání není nahodilé, ale vlastně když svítí sluníčko a vyrobená elektřina se nespotřebuje, tak dodání je soustavné. A může si k tomuto příjmu § 10 (půjde-li to zdanit podle § 10) odečíst nějaké náklady, např. pořízení FVE = odpisy - 240 měsíců? 

Fyzická osoba, neplátce DPH mající pouze příjmy z pronájmu a vedoucí daňovou evidenci vlastní nemovitost s byty. Nájemníci hradí nájemné a zálohy na služby, které jsou každoročně vyúčtovávané dle skutečných výdajů. Lze zálohy nezahrnovat do zdanitelných příjmů a současně nezahrnovat výdaje za energie do zdanitelných výdajů, když je doložitelné, že je vše řádným způsobem zahrnuto ve vyúčtování služeb bez jakékoholiv navýšení? Předpokládám, že v případě, že by byl uplatňovaný paušál 30 %, do zdanitelných příjmů by zálohy musely být zahrnuty. Dále tato osoba daruje v průběhu roku dům synovi, jaký je správný postup pro stanovení základu daně v tomto posledním roce? Jakým způsobem se budou rozdělovat zdanitelné příjmy a výdaje?

Klient má pronajatá vozidla, pronajímatel mu přefakturovává náklady na provoz např. PHM, opravy a mimo jiné i pokuty a s tím spojený poplatek za zpracování pokuty. Pokuta je nedaňový náklad. Lze uplatnit poplatek za zpracování pokuty jako daňový náklad?

Zaměstnanec byl v pracovním poměru k naší organizaci v roce 2022 do 15. listopadu 2022 a měl u nás zdanitelné příjmy ze závislé činnosti. Po skončení v naší organizaci začal bezprostředně pracovat (a dosud pracuje) v Bruselu pod Evropskou komisí jako referent a pobírá příjmy z Evropské komise. Požádal nás o provedení ročního zúčtování daně s tvrzením, že příjmy z Evropské komise nepodléhají dani v České republice, a tudíž nemá povinnost si podat daňové přiznání a může žádat o RZD. Zaměstnanec se dovolává Protokolu (č.7) o výsadách a imunitách Evropské unie, který je součástí Konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 12 uvedeného protokolu říká, že úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od vnitrostátních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje Unie, a tudíž tento příjem nepodléhá dani v ČR. Je možné v tomto případě provést zaměstnanci roční zúčtování daně nebo je povinen si podat daňové přiznání? Hraje danění/nedanění příjmů v jiném státě roli při rozhodování, zda provést RZD či ne? 

OSVČ, plátce DPH s živností zednické práce fakturuje obecnímu úřadu (není plátce DPH) jako správci hřbitova opravu chodníků na hřbitově a opravu obvodové zdi okolo hřbitova. Jakou sazbu DPH máme použít při uskutečnění uvedených prací?

Pokud v jedné právní operaci přijmu do s. r. o. nového společníka (dceru) a také požádám o snížení základního vkladu a vyplacení rozdílu vkladu, dojde k časově rozdílným operacím a vklad přejde také na nového společníka a bude se provádět výplata i novému společníkovi. Vzhledem k tomu, že vklad je v s. r. o. již více než 10 let a nový společník bude mít vklad několik měsíců, jaká bude povinnost z daňového hlediska?

Jsme s. r. o., plátce DPH, a omylem jsme zaplatili za fakturu místo 135 euro, 145 euro. Jak správně tento přeplatek zaúčtovat? Jedná se o daňový nebo nedaňový náklad?

Jakou povinnost má český plátce DPH, stavební firma s. r. o., která bude poskytovat stavební práce na Slovensku pro neplátce DPH (stavba rodinného domu dům), a bude zajišťovat také subdodávky od neplátců ČR? Musí se česká s. r. o. registrovat k DPH na Slovensku? A musí se registrovat subdodavatelé – neplátci (české s. r. o.)?

Společnost spolupracuje s agenturami práce a zaměstnává agenturní pracovníky. V souvislosti se změnami ve výrobě potřebuje proškolit i tyto agenturní pracovníky. Standardně společnost náklady na takové školení přeúčtuje na agenturu práce. Agentura následně navýší fakturaci služeb i o tyto náklady. Společnost by z důvodu snížení administrativní zátěže chtěla s agenturami práce zasmluvnit formou dodatku ke smlouvě, že ponese náklady na školení těchto agenturních zaměstnanců sama. Domníváme se, že tomu nic nebrání. Nicméně obáváme se, zda by v takovém případě byly náklady vynaložené na školení agenturních pracovníků daňově uznatelnými náklady, a to vzhledem k tomu, že zákon o dani z příjmů v § 24 odst. 2 písm. j) hovoří o odborném rozvoji zaměstnanců. Je možné externí náklady vynaložené na školení agenturních pracovníků považovat za daňově uznatelné náklady?

OSVČ zemědělec a zároveň starobní důchodce má v roce 2022 příjmy pouze dotace a příjem z nájmu pozemku 8 000 Kč. Jsou to dotace na obdělávaného pozemku. 1) OSVČ se o ně stará a udržuje v souladu s podmínkami nároku na dotaci. Lze na tento příjem uplatnit 80% paušál? 2) Příjem z dotace byl inkasován ve výši 9 000 Kč v roce 2022 a dále bude v roce 2023 ještě vyúčtování – pravděpodobně OSVČ dostane ještě nějaký příjem v řádově tisícikorun – ať už dostane nebo nikoliv – bude se tento příjem započítávat už do roku 2023 – je tomu tak (zdanění příjmů na peněžní bázi)? 3) Nájem a příjem ve výši 8 000 Kč zdaní OSVČ dle § 9 zákona o daních z příjmů za použití paušálních výdajů ve výši 30 % nebo příjem z nájmu pozemku bude zdaňovat také jako příjmy z podnikání s 80 % paušálem? OSVČ nemá obchodní majetek a nevede daňovou evidenci. 4) Pokud by příjmy důchodce nepřesáhly 15 000 Kč (v roce 2022 však přesáhly) není povinen přiznání podat dle § 38g zákona o daních z příjmů? 5) V přehledech pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ uvede OSVČ své příjmy a u OSSZ nebude odvádět žádnou platbu (nepřekročí limit pro účast vedlejší činnost) a u ZP vypočte a odvede příslušnou částku a následně žádné zálohy platit nebude, je tomu tak?

1/ Žena na rodičovské dovolené, nepodniká. Každý měsíc prodá nějaké dětské oblečení na Aukru. Musí to danit? A když prodá toto oblečení, tak jednou za 3 měsíce?  2/Žena na rodičovské dovolené, nepodniká. Jenom jednou za rok prodala na Aukru kočárek včetně příslušenství za cca 45 000 Kč. Musí zdanit? Nic jiného neprodala.  3/ Student vyrobí občas menší součástku na hudební nástroje. Částka je cca 150,- Kč za kus. Prodej je uskutečněn náhodně. Nemá živnost. Musí danit? Za rok jich prodá cca 10 4/ Student doučuje tak jednou za dva měsíce žáka základní školy, angličtinu. Musí toto danit?

Jedinému akcionáři bude v dubnu 2023 vyplacena dividenda z podílu na majetku akciové společnosti se sídlem v ČR. Tento akcionář ukončil v lednu 2023 registraci k dani z příjmů na území ČR a odstěhoval se do Dubaje, kde mu bude v druhém pololetí roku 2023 po splnění podmínek této země uděleno rezidenství. Jak zdanit příjmy z dividend vyplácených v dubnu 2023 akciovou společnosti tomuto akcionáři, pokud není už rezidentem ČR, ale také prozatím není rezidentem Dubaje?

Zaměstnanci s A1 v Polsku budeme vyplácet mzdu sníženou o pojistné zaplacené v Polsku. Jaký zadat kurz přepočtu měny, abychom mohli zaměstnanci vyplatit mzdu součastně s ostatními zaměstnanci a nemuseli čekat na datum platby pojistného. Protože, pokud bychom měli datum pojistného, použila bych kurz § 143 odst. ZP dle data úhrady.