Ing. Vladimíra Kraftová - strana 5

Mám dotaz ohledně DPH v restauraci, týká se rozvozu pizza, rovněž rozvozu navařených jídel. Jaká by měla být přesná evidence, registrační pokladna v restauraci není.

Akciová společnost je vlastníkem pozemku A (komunikace umožňující příjezd k sídlu a. s.), spol. s r. o. je vlastníkem přilehlého pozemku B (výrobní areál). Smlouvou je zřízeno bezúplatné věcné břemeno (právo chůze a jízdy) přes pozemek A ve prospěch vlastníka pozemku B. Dotaz: 1) Je poskytnutí této služby předmětem DPH? 2) Pokud ano, co bude obsahem celkových vynaložených nákladů (§ 36/6b). S ohledem na § 2/1b by tato služba neměla být předmětem DPH, zbývá otázka, zda zřízením věcného břemena se naplňuje § 14/1c a § 14/3a s přihlédnutím k § 5/2. Z uvedených paragrafů lze sestavit postupové schéma: Služba je za úplatu? ANO - v rámci ekonomické činnosti? - ano - služba je předmětem daně (§ 2/1b) ... větev A - ne - služba není předmětem daně (§ 2/1b) ... větev B NE - v rámci ekonomické činnosti? - ano - služba je předmětem daně (§ 2/1b) ... větev C - ne - podle § 14/3a se algoritmus dostává do větve B Je to správně?

1) Právnická osoba, plátce DPH. Chtěla bych se zeptat, zda je nutné rozlišit roční poplatek za dálniční známku při prodeji automobilu. Nákladní automobil byl pořízen na leasing, po ukončení leasingu byl ještě cca rok používán. Poté byl prodán. V roce prodeje byla v lednu zakoupena dálniční známka. V dubnu byl automobil prodán. Je nutno rozlišit na daňový náklad - po dobu vlastnictví auta - a poté po prodeji na nedaňový. 2) Já jsem se chtěla zeptat na náklady a ne na DPH. Asi jsem to chybně 2) formulovala. Vzhledem k tomu, že poplatek za známku je plně v nákladech zaúčtován při nákupu a automobil nebyl po celý rok v majetku (známka je roční), jestli je nutnost tuto položku alikvotně krátit a přidanit při daňovém přiznání?

Je lékař, neplátce vedoucí daňovou evidenci, povinen se zaregistrovat k dani z přidané hodnoty, pokud ze zdravotnické činnosti přesáhl obrat 1. mil za 12 měsíců (zdr. služby - osvobozena od daně) a zároveň začal provozovat i prodej léčiv, zdravotních potřeb a pomůcek (není osvobozeno), jejichž obrat však nepřesahuje uvedený obrat za 12 měsíců.

Slovenský občan si u české firmy, která je plátce DPH objednal materiál s montáží. Česká firma objednala montáž u slovenské firmy se sídlem na Slovenku, která je rovněž plátcem DPH na Slovensku. Česká firma vyrobí materiál, který převeze na Slovensko, kde práci na nemovitosti provede slovenská firma. Postup: 1.Vyfakturuje česká firma slovenskému občanovi materiál s českým DPH. 2. Slovenská firma vystaví české firmě fakturu za provedenou službu s DPH, poněvadž místo plnění při poskytnutí služby na nemovitosti je na Slovensku. 3. Česká firma provede přeúčtování služby slovenskému občanovi s DPH, protože příjemcem služby je slovenský občan a místo plnění je tam, kde má poskytovatel místo podnikání. 4. Česká firma požádá o vrácení DPH na Slovensku za provedené práce. 5. Fakturu za zboží a přeúčtování služby v daňovém přiznání vykážeme v řádku 1, přijatou fakturu za služby nevstupuje do českého daňového přiznání. Je tento postup správný?

Chtěla bych se zeptat na změnu zákona č. 235/2004 Sb., zákonem č. 120/2010 Sb., která se týká § 36a. Jako plátci DPH jsme v I/IV 2010 postupovali dle tohoto § a danili obědy našich zaměstnanců dle ceny obvyklé, kterou máme vykalkulovánu pro cizí strávníky. Účinnost zákona č. 120/2010 Sb. platí od 29. 4. 2010. Znamená to, že tedy do tohoto data daníme dle ceny obvyklé a nebudeme už nic měnit a od 5/2010 budeme danit jako v roce 2009 nebo máme provést opravu I/IV?

Nově založená s. r. o. překročila obrat 1 mil. Kč již za první měsíc svého působení, v dubnu 2010. Kdy je povinna firma podat přihlášku k registraci? Hned do 15dnů v květnu 2010 nebo v r. 2011, resp. jakou roli hraje formulace obratu za 12 kalendářních měsíců?

Obec Ludvíkovice - územně samosprávný celek, plátce DPH (provozovatel vodovodu) Komunální odpady s občany řešíme uzavřením smlouvy obec - občan (cena za nádobu), následně účtujeme jako službu a odvádíme z ní DPH. Z nákupu služby od provozovatele systému sběru, komunálních odpadů (technické služby) uplatňujeme odpočet DPH. Dotaz : 1) je případ odpadů, kdy nejsme v systému poplatků ani přeprodeje, výkonem veřejné správy a je osvobozen od DPH? Nebo je správně náš postup. 2) můžeme uplatnit odpočet DPH u došlých faktur za likvidaci velkoobjemných a nebezpečných odpadů? Pokud ano tak v plné výši nebo jen do výše kalkulované částky? Vysvětlení: obec zakalkulovala do ceny popelnice 100,- Kč na řešení velkoobjemových a nebezpečných odpadů, což je cca 30.000 ročně. Faktura za likvidaci, kterou hradíme firmě MP činí 80.000,- ročně. Rozdíl hradí obec z rozpočtu.

Jaké vznikají povinnosti (registrace) pro neplátce DPH v souvislosti s novelou ZDPH od 1. 1. 2010 při poskytování služeb vztahujících se k nemovitosti v rámci EU.

Jsme s. r. o., vedeme účetnictví a jsme plátci DPH. Obědy pro své zaměstnance zajišťujeme v závodní jídelně cizí organizace - plátce DPH.. Dostáváme fakturu na odebrané obědy a to pouze s vyčíslením celkového počtu odebraných obědů krát cena za oběd a celková suma včetně DPH. Následně rozpočítáváme obědy na zaměstnance. Přispíváme na cenu jednoho oběda ve výši 55%. Zbývající část hradí zaměstnanec. Z částky, kterou hradí zaměstnanec odvádíme DPH, tudíž zaměstnanec platí 45% z ceny oběda, plus DPH z tohoto. Jak postupovat v roce 2010? Vztahuje se na toto cena obvyklá? Znamená to, že pracovníkovi budeme počítat DPH z celé ceny oběda a ne pouze z částky, kterou hradí? Příklad: r. 2009 zaměstnanec hradil část ceny oběda Kč 42,- k tomu byla DPH 19% Kč 7,- r. 2010 bude platit stávající výpočet plus 20% DPH nebo část ceny oběda Kč 42,- plus 20% DPH, ale z částky Kč 91,- což by znamenalo zvýšení částky pro zaměstnance na Kč 60,-

Firma má uzavřenou smlouvu o výkonu umělecké činnosti (tanečnice). Dle této smlouvy tanečnice inkasují od návštěvníků klubu odměnu za předvedené tance a 1/2 z této vybrané částky odevzdávají klubu (firmě). Zajímalo by mě, zda tyto peníze může firma zařadit do kategorie 92.3 Činnosti samostatných umělců a odvádět z nich 9% DPH (dle přílohy č.2 k zákonu o DPH) či do této kategorie patří pouze příjmy té samotné umělkyně, ale příjmy klubu už toto označení neunesou a tudíž musí uplatňovat sazbu základní.

Společnost s ručením omezeným se sídlem v ČR dodává vyrobená okna k rodinným domkům do Francie, někdy se jedná o dodávku bez montáže a někdy i s montáží. Dodávky se provádí většinou pro francouzské občany - nepodnikatele a někdy se dodává pro společnost \\SOCIETE CIVILE\\ jedná se o \\občanskou společnost\\ obdoba našeho občanského sdružení. Jakým způsobem řešit DPH v těchto případech ?

Dovolím si Vás požádat o názor ke správnému zdanění DPH u tzv. balíčků v ubytovacích zařízeních. Ubytovací zařízení poskytuje balíček služeb: příklad balíček pro dvojice zahrnuje: ubytování se snídaní, večeře, lekce jízdy na koni, masáže, půjčení horského kola, jízda v bugině, bouwling. sauna včetně bazénu a whirlpoolu. Jak tedy tento balíček správně zdanit - jedná se o vedlejší službu, tzn. zdanim sníženou sazbou v rámci ubytování? Nebo musím jednotlivé služby daňově rozdělit - co patří do základní a co do snížené sazby DPH? Lze toto balíčkování služeb nabídnout hostům i při normálním víkendovém pobytu nebo to platí jenom při objednání balíčku předem? Stravovací služby zajišťuje sám hotel, součástí hotelového komplexu jsou i jízdárna koní, bugina, bouwling, bazén, sauna, whirlpool. Externí služby - masáže - jsou hotelem nakupovány a ten je prodává dál pod svým jménem a na svůj účet.

Jsme s. r. o., plátci DPH. Obdrželi jsme fakturu od nizozemské společnosti za službu - aktualizace map střední a západní Evropy na 79,60 EUR a s rozepsáním základu a 19% DPH, přepočtem na české Kč.Na faktuře není uvedeno DIČ. Máme si zavést fa - základ + DPH a DPH v přiznání uplatnit na vstupu, nebo je potřeba ještě v přiznání DPH uplatnit i na výstupu? Nebo, pokud není uvedeno DIČ, zavedeme fakturu bez rozúčtování na z.+DPH?

Jsme právnická osoba-s. r. o., vedeme účetnictví a jsme plátci DPH. Podnikáme v kamionové dopravě. Naši řidiči nakupují v zahraničí (EU) naftu a platí poplatky za mýtné. Tyto nákupy nám vyúčtovává firma CCS a AGIP. U těchto faktur za poplatky a naftu nedopočítáváme české DPH na výstupu (pořízení zboží z jiného členského státu § 16) a ani na vstupu (ze zdanitelných plnění vykázaných na řádek 3-12). Neuvádíme je vůbec do daňového přiznání. Na základě těchto dokladů nám firma ITS vrací zaplacenou DPH ze zahraničí. Je náš postup správný?

Není mi zcela jasné vypořádání záloh u DPH na přelomu roku a tedy u změny sazeb. Zákazník, který u s. r. o. (vede účetnictví, je plátce DPH) nakoupí zboží, které bude předáno zákazníkovi až v roce 2010, složí zálohu např. 30 % - 100 % v prosinci. Za prosinec s. r. o. odvede 19 % ze zálohy, jak bude fakturováno v r. 2010?

Český přepravce - plátce DPH (DIČ vydané v ČR) provede přepravu zboží v Německu pro německého plátce DPH. Postupujeme tak, že vystavíme fakturu za přepravu bez DPH, protože tato přeprava není předmětem DPH v ČR, ale plnění uvedeme na řádku 510 daňového přiznání. Jaké ale vzniknou českému plátci DPH povinnosti v Německu? Musí se tam registrovat jako plátce DPH a odvést daň z uskutečněných plnění?

Naše firma provádí zakázku na Slovensku,je to dodávka a montáž na nemovitosti na území SK, chci se zeptat některé práce pro nás provedla česká firma např. topenářské práce, poslali nám fakturu k zaplacení kde je uvedeno DPH, tedy CZ fakturuje CZ ale ta práce byla provedena na území SK. Můžeme si toto DPH Uplatnit? Jak máme v tomto případě postupovat?

Prosíme o posouzení DPH při prodeji pozemku. Firma je s. r. o. a je plátcem DPH. 1. Vyřizujeme územní rozhodnutí včetně přípojek inženýrských sítí, podle podmínek Stavebního úřadu. Tím kupující (stavebník) následně již nemusí žádat o stavební povolení na RD a požádá pouze Ohlášením. 2. Stavebně budeme realizovat přípojky inženýrských sítí až na stavební pozemky (v prvním případě jsme nechtěli) včetně přípojky NN (nízké napětí). 3. Prodej stavebních pozemků budeme realizovat po kolaudaci infrastruktury, tedy inženýrských sítí, silnic a chodníků. 4.Budeme uzavírat Smlouvy o smlouvách budoucích pro vydání územního rozhodnutí v právní moci. 5. Po předání staveniště dodavateli infrastruktury, budeme vybírat zálohy z kupní ceny ve výši 100.000 Kč.

Rakouská společnost (DIČ AT) přemístí své zboží do najatého skladu v ČR. Po určité době (cca 1 měsíc) toto zboží přemístí dále do skladů (také nájem) v jiných členských státech EU. Zakládá toto jednání povinnost registrace k DPH v ČR? Nelze v tomto případě použít výjimku v § 16/6 ve vazbě na § 13/7 d) zákona o DPH. Doplnění dotazu: Obchodní společnost registrovaná k DPH v Rakousku hodlá skladovat své zboží na území ČR, ve skladu pronajatém od české dceřiné společnosti. Důvodem je to, že skladování v ČR je výrazně levnější než v Rakousku. Se zbožím následně (cca po měsíci) naloží tímto způsobem: 1. částečně návrat zpět do Rakouska, kde je pak prodáno, 2. částečně dodání jedinému českému plátci (dceři), 3. částečně přemístění zboží do skladů v Polsku, Maďarsku (obecně JČS), odkud po určité době bude opět dodáno jedinému polskému/ maďarskémuplátci. Situace AD1 - předpokládám není důvod k registraci v ČR (zboží je vráceno), situace AD2 - dodaní jediný kupující (konsignační sklad - call off), také nevidím důvod k registraci, situace AD3 - na tu se dotazuji. Zakládá situace AD3, tj. přemístění zboží z AT do ČR (levnější sklad) a následné přemístění z ČR do jiného skladu v JČS povinnost registrace v ČR? Jde tedy o zdanitelné plnění? Dle jakého ustanovení?