Ing. Vladimíra Kraftová - strana 1

Při pořízení zboží z EU (VAT = ano) jsou na faktuře uvedeny jednotlivé řádky za zboží a za dopravu = zboží se uvede do ř. 3 DPH, jak je to s dopravou, zahrnuje se do ceny zboží, tedy se do DPH uvádí totožně na ř. 3 nebo na ř. 5? Stejný případ při dodání zboží do EU (VAT = ano) = doprava ř. 20 nebo 21 DPH? Vývoz zboží = doprava ř. 22 nebo 26 DPH?

Jsme plátci DPH, vedoucí podvojné účetnictví. Nakoupili jsme režijní materiál ve Francii za 180 EUR, faktura je vyčíslena bez DPH, datum vystavení 3. 2. 2014. Dodavatel tvrdí, že nemá VAT číslo (DIČ), jde tedy patrně o neplátce. Znamená to, že v tomto případě jde faktura mimo přiznání k DPH?

České s. r. o. - neplátce DPH nakupuje od neplátců (soukromých osob) z EU použitý nábytek. Stane se identifikovanou osobou, případně plátcem DPH při překročení limitu 326 000 Kč? Pokud by se stala dobrovolným plátcem DPH a chtěla použít zvláštní režim DPH pro použité zboží, jak bude postupovat z hlediska DPH při nákupech a dovozu zboží do ČR od těchto osob z EU?

Akciová společnost, plátce DPH, dodává zboží do Německa, po dohodě s odběratelem byl zřízen konsignační sklad, z tohoto konsignačního skladu odebírá zboží pouze tento jeden odběratel, který na vlastní náklady sklad spravuje. Vzniká naší společnosti povinnost registrace k DPH v Německu? Fakturace probíhá jedenkrát měsíčně na základě skutečného odběru, zásoba zboží je cca na 3 měsíce. Společnost vykazuje v hlášení k intrastatu přemístění zboží do Německa, ale nevykazuje jako přemístění v souhrnném hlášení. Do souhrnného hlášení vstupuje faktura, která je vystavena vždy ke konci měsíce. Je tento postup správný? Pokud ne, jak správně postupovat a jak popř. napravit chyby, které vznikly v minulosti?

Se změnou zatřídění z SKP 55 do CZ-CPA 55 jde o ujasnění sazby DPH u ubytovacích služeb, včetně balíčků služeb. Konkrétně: Hotel je umístěn v lesích, dostupnost do nejbližšího obydleného místa cca 10-15 km. Aby hotel naplnil kapacitu a mohl vůbec poskytovat ubytování, řeší toto tak, že ubytování poskytuje zároveň s polopenzí, nebo plnou penzí. Toto zdaňuje sníženou sazbou daně. Další doplňkovou službu – využívání střelnice pak zdaňuje základní sazbou daně. Je tento postup správný? Poskytnutí stravy k ubytování vnímáme jako neoddělitelnou část ubytovací služby. Bez ní by hotel v jeho konkrétních podmínkách nemohl vůbec ubytování nabízet.

Zákazník ze Švýcarska objednal zboží u české firmy (plátce DPH), ale zboží chce dodat do Německa (německé firmě s registrací k DPH v Německu). Faktura má být tedy vystavena do Švýcarska, ale zboží fyzicky dodáno z České republiky do Německa. Dopravu zajišťuje, resp. objednává česká firma u mezinárodních dopravců (typu DHL, Fedex apod.) Podle mého názoru musí být v tomto případě vystavena faktura pro švýcarskou firmu včetně české DPH. Daňový poradce ze Švýcarska tvrdí, že faktura má být bez DPH. Můžete mi poradit, jestli má být opravdu fakturováno s českou DPH?

Fakturujeme dodávku a montáž prefabrikovaných konstrukcí na stavbu do Maďarska, maďarského plátci DPH, dle smlouvy o dílo. Místo plnění bude v Maďarsku. Jak správně vyhodnotit toto plnění z hlediska zákona o DPH? Jedná se o dodávku a montáž movité věci dle § 7 odst. 3 nebo o služby vztahující se k nemovitosti dle § 10? V rámci tuzemských plnění se jedná o CZ-CPA 43.99.70, na které uplatňujeme tuzemský reverse-charge dle § 92e. Pozn. prefabrikované konstrukce se stávající nosnou konstrukcí stavby.

Potřebuji ověřit případy, kdy pracovník při služební cestě do zahraničí přiveze doklady o ubytování, nákupu PHM v zemích EU. Doklad je včetně DPH, zaplacený v cizině, do nákladů jde celá částka vč. DPH a v přiznání k DPH už znovu daň nepřiznáváme, ani neuplatňujeme. Je tento postup správný?

Tuzemský plátce DPH přijímá často faktury za zprostředkovatelské provize od osob povinných k dani z EU, ale i třetích zemí. Zprostředkovatelské provize jsou podle provizních smluv vázány (jejich právní nárok) na datum úplného zaplacení zprostředkovávaného plnění (obvykle dodávky technologií). V praxi se bohužel stává, že zprostředkovatelé vystavují svou fakturu zároveň s naší konečnou fakturou za dodávku technologie. § 24 odst. 2 ZDPH stanoví, že plnění z titulu přijatých služeb od takových osob se považuje za uskutečněné: 1)      K DUZP, 2)      ke dni poskytnutí úplaty, podle toho co nastane dříve, přičemž plnění se považuje za uskutečněné dle § 21 odst. 4 písm. b) a § 21 odst. 5-9. Je tedy správná naše úvaha, že plnění se nepovažuje za uskutečněné dnem vystavení DD zprostředkovatelem [odpovídá § 21 odst. 4 písm. a], ale až dnem, kdy mu skutečně podle smluvního ujednání vznikl nárok na provizi (tj. dnem konečné úhrady naším odběratelem)?

Český podnikatel vyvezl do Německa zboží plátci DPH. V Německu zboží převzal zaměstnanec firmy na sklad. Záznamy o tom existují. Český podnikatel podal za srpen 2013 Souhrnné hlášení. Následně se dozvěděl, že německý podnikatel – majitel firmy s několika zaměstnanci dne 22. 8. 2013 zemřel. Firmu převzal dědic, ale německé DIČ dostal až v září 2013 a zboží prodává, možná už i prodal. Zůstává souhrnné hlášení za srpen 2013 platné nebo bylo německé DIČ zrušeno k poslednímu dni uceleného měsíce, což by bylo k 31. 7. 2013? Pokud by podle německých zákonů DIČ zemřelého bylo ukončeno k 31. 7. 2013 a DIČ dědici přiděleno až od 1. 9. 2013, musel bych pravděpodobně DPH dodanit?

Jsme s. r. o., plátce DPH. Jeden klient nám nezaplatil fakturu za služby z roku 2011. Nyní jsme zjistili nějaké chyby na dané práci z naší strany – proto jsme se dohodli, že část této faktury budeme dobropisovat. Chceme si ověřit, že u tohoto dobropisu bude sazba DPH stejná, jako byla u původní faktury, tedy 20 %.

Jsme česká firma se společníkem (matkou v Německu - vlastnící 80 %). Jedná se o dodání obřího jeřábu včetně montáže. Jeřáb i s montáží si objednala německá firma u naší sesterské společnosti v Německu. Sesterská firma v Německu jeřáb včetně montáže objednala u nás a my následně u české firmy Česká firma (náš dodavatel) dodá jeřáb na místo určení do Německa a provede i montáž na místě. Následně nám vyfakturuje prodej zboží (jeřáb) včetně montáže. My (české s. r. o.) budeme fakturovat naší sesterské firmě do Německa totéž: "prodej zboží (jeřáb) včetně montáže". Německá sestra bude fakturovat svému odběrateli, pro něhož se dodání zboží a montáž uskutečnila, taktéž "prodej zboží (jeřáb) včetně montáže". V jakém režimu bude probíhat fakturace od našeho dodavatele z ČR k nám a v jakém od nás našemu odběrateli (sestře v Německu)? Jak to bude s DPH?

Česká firma – plátce DPH vystaví fakturu za prodej zboží - lokomotivy jiné české firmě (plátci DPH). Lokomotiva v době prodeje stojí v Německu a vlastnické právo přechází na kupujícího v tomto státě. Bude na faktuře vyčísleno DPH a kdo a kde ho bude odvádět? Jak se projeví na daňovém přiznání?

Firma - plátce DPH, provedla pro odběratele - podnikatele v GB služby podléhající reverse charge dle § 9. Do daňového přiznání vyplnila ř. 21. Vzhledem k tomu, že odběratel je ve své zemi neplátcem, neposkytl DIČ. Do souhrnného hlášení tedy nebylo možno nic vyplnit. Odběratel nesplnil svou zákonnou povinnost a jako osoba identifikovaná k dani se v GB nezaregistroval k DPH. Nyní český finanční úřad požaduje, aby kvůli nesouladu mezi souhrnným hlášením a přiznáním k DPH a zároveň kvůli nedodání DIČ odběratele, doodvedl dodavatel DPH ze služby v ČR. Na tomto požadavku FÚ trvá, i když obdržel od plátce kopii registrace odběratele k podnikání. Má na toto FÚ právo, jestli ne, jak se zachovat?

Je chybný tento postup v režimu přenesení DPH - odběratel? Daň na výstupu byla na řádku 10 vykázána k datu zdanitelného plnění, ale nárok na odpočet byl uplatněn až v následujícím zdaňovacím období na řádku 43, tzn. při odpočtu hodnota na řádku 43 byla vyšší než hodnoty na řádcích 3-13. Správce daně požaduje podání dodatečných přiznání na daná období tak, aby daň na výstupu i nárok na odpočet byly ve stejném období. Musíme dodatečná přiznání podávat, pokud nároky můžeme prokázat, pouze se jedná o to, že byly uplatněny v následujícím období?

Jsme český plátce DPH, máme sjednanou smlouvu o dílo s německým plátcem DPH o provedení stavebních prací na nemovitosti v Německu. Práce provádíme vlastními zaměstnanci a na část prací jsme si sjednali české subdodavatele. Tito subdodavatelé nám fakturují: a) český neplátce DPH na faktuře není zmíněna DPH, b) český plátce DPH faktura je bez DPH a uvádí na faktuře, že se jedná o plnění dle § 10 , mimo tuzemsko. Jsou vystavené faktury v pořádku? My je obě nebudeme vůbec uvádět v českém přiznání k DPH? Kdo z nás má vypořádat DPH v Německu z obou faktur? Stane se některý z nás (z obou faktur) plátcem DPH v Německu? My jako poskytovatel prací německému odběrateli budeme fakturovat bez DPH? Uvedeme na řádku 26 přiznání k DPH? Na fakturu napíšeme sdělení, že se jedná o plnění dle § 10 s místem plnění mimo tuzemsko? Souhrnné hlášení nebudeme podávat? Odběratel tzv. dodaní a oddaní DPH v jeho Přiznání k DPH?

Firma, s. r. o., plátce DPH, nakupuje zboží (písek) v Polsku od ORD a následně toto zboží prodává odběrateli v Chorvatsku (mimo EU). Zboží je přepravováno přímo z Polska do Chorvatska. Firma má Potvrzení polského celního úřadu, na kterém je uvedena jako exportér (příjemcem je firma z Chorvatska). Polská firma vystavuje české firmě faktury bez DPH. Je to v pořádku, když zboží z Polska oficiálně vyváží česká firma? Má česká firma povinnost registrovat se v Polsku nebo v Chorvatsku k DPH?

Fyzická osoba, plátce DPH, výdaje paušálem. Při podnikání má zapůjčen automobil. Může odpočíst DPH ze spotřebovaných pohonných hmot tímto automobilem? Bude platit silniční daň? Auto si půjčuje cca 3x do měsíce od známého, jedná se jak o osobní tak někdy i o nákladní vůz.

U internetového prodeje zboží je datum zdanitelného plnění den (den, kdy odvedu DPH), kdy já zboží předám přepravci, nebo den kdy mi přepravce zboží zaplatí? Zboží se nám hodně vrací a museli bychom vystavovat např. deset opravných daň. dokladů denně. Takže odvádíme DPH, až nám to zboží přijde zaplaceno od přepravce, ale to asi není dobrý způsob.

Společnost s. r. o. vlastní dům, ve kterém je poskytováno ubytování pro sociálně slabé rodiny a matky s dětmi. S. r. o. uzavře s rodinou nájemní resp. ubytovací smlouvu na určitou sumu. Sociální správa částečně uhradí toto ubytování společnosti a zbytek si rodiny doplácí samy. Rodinám jsou poskytovány částečně vybavené pokoje, je možnost využití společné kuchyňky a sociálních zařízení. Pohlíží se na tuto službu z hlediska DPH jako na nájem (osvobozený od DPH) nebo se jedná o ubytování ve snížené sazbě. Žádné další služby nejsou poskytovány.