Ing. Martin Děrgel - strana 176

V roce 2006 nám na Slovensku vznikla organizační složka - stálá provozovna. Účetnictví vede stálá provozovna ve SK, k 31. 12. 2006 transformujeme účetnictví této provozovny do účetnictví naší společnosti, a to přepočtem kurzu k 31. 12. 2006. Provozovna podá daňové přiznání na Slovensku a zaplatí daň z příjmů. Jak zaúčtovat tuto daň v našem účetnictví a kde se zaplacená daň na Slovensku promítne v daňovém přiznání za celou naší společnost, tj. na kterých řádcích daňového přiznání? Musím v této souvislosti vyplňovat tabulku I daňového přiznání (jedná se o úplný zápočet?), nebo jenom promítnu zaplacenou daň na ř. 320. Musím mít potvrzení finančního úřadu ze Slovenska, že daň byla zaplacena? Pokud ano, uhrazena bude až v roce 2007.

Česká společnost s ručením omezeným (dále \\\"společnost\\\") je vlastněna německou společností (dále \\\"vlastník\\\"). Vlastník jmenuje do funkce jednatele společnosti svého zaměstnance, německého státního příslušníka. Jednatel má v Německu trvalé bydliště, zdržuje se tam jeho manželka ve společném bytě, je placen vlastníkem v Německu. Vlastník za práci jednatele vykonané v České republice fakturuje čtvrtletně společnosti jako za poskytované poradenství. Jednatel nyní v České republice pobývá po pracovní dny, na víkendy jezdí do Německa. Tato skutečnost znamená, že se v dohledné době bude zdržovat v České Republice déle než 183 dní v průběhu 12 po sobě následujících měsíců. 1. Stane se jednatel rezidentem ČR? Pokud ano, jaké to pro něj bude znamenat dopady z hlediska české DPŘ? 2. Má jednatel nějaké povinnosti vzhledem sociálnímu zabezpečení a zdravotnímu pojištění v ČR? 3. Bude výše uvedené poradenství daňovým nákladem společnosti? Doplňující otázka: Žádám o upřesnění odpovědi v té části, kde se zmiňujete o tom, že příjmy jednatele jsou považovány za příjmy podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP. Domnívám se, že se nejedná o tento případ, protože německý státní příslušník, který pracuje jako jednatel české s. r. o. je stále zaměstnanec německé mateřské společnosti a ta ho jako svého zaměstnance platí v Německu za výkon funkce jednatele dceřiné společnosti v Česku. Od české dceřiné s. r. o., u níž vykonává funkci jednatele, nepobírá žádný příjem. Za jeho práci fakturuje německá mateřská společnost své české dceřiné společnosti.

Pracovník má hlavní pracovní poměr a zároveň přispívá autor. příspěvky do časopisu, jeho honorář je 4 000 Kč měsíčně. Jaké povinnosti má pracovník k finančnímu úřadu, musí platit sociální, zdravotní pojištění a musí mít živnostenský list na tuto činnost? Pokud jeho honorář nepřesáhne částku 3 000 Kč měsíčně je odvedena 10% srážková daň. Má ještě povinnost platit zdravotní pojištění z honorářů, které podléhají srážkové dani?

Jaké doklady je nutno archivovat ve st. archivu po zrušení spol. s r. o.? Je to povinnost? Z jakých prostředků se má nájem zaplatit, když firma už nemá finanční prostředky? Musí uložit mzdové doklady, jde-li pouze o jednoho zaměstnance?

Podnikám podle § 7 zákona o daních z příjmů a vedu daňovou evidenci. Jaké výdaje na stravné při zahraničních cestách do zemí Evropské unie mohu použít v daňových výdajích a podle jakého kurzu? Mohu též uplatnit i výdaje na kapesné (do výše 40 % stravného)? Kterými zákony a paragrafy se v tomto případě náhrady řídí?

Podnikatel, fyzická osoba, vede daňovou evidenci a není plátcem DPH. Podnikatel provozuje restauraci, ve které zákazníci platí jak hotově, tak stravenkami (ceninami), ty pak lx za měsíc odváží do firmy, jež stravenky vydala a ta mu je proplatí a strhne si zprostředk. provizi. Kdy má účtovat v peněžním deníku o zdanitelných příjmech, v den kdy stravenku obdrží od zákazníka nebo v den, kdy je mu proplacena firmou? Jak je to se započítáním do obratu pro stanovení plátcovství DPH?

Můj klient - právnická osoba (a. s.) si při zahájení činnosti v roce 2004 půjčil finance (EUR) od zahraniční firmy. Dle smlouvy je půjčka každoročně úročena, úroky dosud nebyly spláceny, proto byly v rámci přiznání k DPPO vyjímány z nákladů dle rady daňové kanceláře. V tomto roce firma počítá s tím, že celou půjčku včetně úroků splatí. Zahraniční firma přesídlila na Seychely a vzhledem k tomu, že tento stát je daňovým rájem, není prý možné si ani po splacení úroků tyto dát do nákladů. Kontakty s firmou jsou takové, že by bylo možné zjistit, zda přijaté úroky jsou na jejich straně výnosem a nedomnívám se, že výše a způsob úročení na jejich straně by pro nás mělo být podstatné. Nicméně problematika je pro mě cizí a žádám o Vaše stanovisko.

V novém zákoníku práce je uvedeno, že zaměstnavatel je oprávněn za každé bezplatně poskytnuté jídlo zaměstnanci během pracovní cesty, krátit stravné až o hodnotu uvedenou v zákoně. Pokud se zaměstnavatel nerozhodne stravné krátit, bude celé stravné poskytnuté zaměstnanci daňově uznatelným nákladem na straně zaměstnavatele a je nutné dodaňovat příjem ze závislé činnosti zaměstnance dle § 6 zákona o daních z příjmu?

Rodinný dům zdědily v roce 2005 dvě dcery a vnučka - rovným dílem. Jedna z dcer hned po dědickém vypořádání darovala svůj díl zbylým 2 dědičkám. Každá z nich teď vlastní část nemovitosti - ovšem ne ideální - jedna má dům, druhá zahradu. Z daru odvedly daň darovací. Ani jedna z žen v domě nebydlela, ani ho fakticky neužívala. V roce 2006 obě ženy celou nemovitost prodaly. Musí z tohoto prodeje odvádět daň z příjmů? Z celého prodeje nebo jen z části kterou nabyly darem? Původní majitelka bydlela v domě 20 let, dům nebyl nikdy součástí OM. Vztahuje se na takovýto prodej osvobození dle § 4 zákona o daních z příjmů? Jedná se o větší částku. Ženy jsou přesvědčené, že nic danit nemusí, protože jim na FÚ řekli, že majetek nabytý dědictvím se nedaní. Ovšem o daru se jim ani jedna nezmínila. Prostředky získané prodejem ani jedna nepoužila a nepoužije na uspokojení svých bytových potřeb. Měly by tento příjem FÚ oznámit a napsat, že se jedná o příjem osvobozený od daně?

Při poskytnutí stravného na pracovní cestě zaměstnance společnosti s ručením omezeným je dle ZP stanovena minimální částka při 5-12 hod. cestě 58 Kč, max. výše není stanovena. Platí tedy jako maximální limit částka stravného jako pro zaměstnance veřejného sektoru, aby nebyla zdaněna u zaměstnance daní z příjmů a vystavena odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Na základě jakého předpisu? Znamená to, že při poskytnutí výše stravného 70 Kč a více při cestě 5-12 hod. částka nad 69 Kč vstupuje na straně zaměstnance jako příjem a povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění?

Jako účetní našeho SVJ každoročně vyvěšuji ve vchodě náklady všech majitelů bytů a rovněž položkově u všech majitelů přeplatky, popřípadě nedoplatky za služby, tak jak nám to v minulosti vyvěšovala realitní kancelář. Někdo mě informoval, že by to mělo být v rozporu se zákonem, a že tyto informace by neměly viset ve vchodě. Prosím o radu, pokud tomu tak opravdu je, podle kterého zákona.

Mám hlavní příjem ze závislé činnosti dle § 6 zákona o daních z příjmů. Kromě toho podnikám dle § 7 a vedu daňovou evidenci. V květnu 2004 jsem koupila na leasing k podnikání Škodu Fabii. Cena vozidla byla uhrazena částečně hotově, zbytek ve splátkách leasingové společnosti na tři roky, tj. do května 2007. Pro uplatnění nákladů v účetnictví byla zaplacená záloha a splátka leasingu rozpočítána na tři roky. V roce 2004 bylo vozidlo využíváno 100% na podnikání. V roce 2005 byly splátky kráceny podle najetých km k soukromým účelům na 65 % pro podnikání. V roce 2006 bylo využíváno vozidlo stejným způsobem. Bohužel 14. září 2006 bylo odcizeno a to včetně knihy jízd a dokladů za benzin. Odcizení vozidla bylo nahlášeno na policii. Dne 20. 10. 2006 přišlo od policie oznámení, že se odkládá pátrání ve věci trestního činu krádeže. Leasing musel být zaplacen ještě další dva měsíce po odcizení vozidla, až do doručení oznámení policie. Pojistné plnění ze smlouvy, která sice byla podepsána se mnou, plnila pojišťovna na leasingovou společnost (po odečtení spoluúčasti a zbytku splátek pojištění a 50% krácení pojistného plnění). Po odečtení pohledávky leasingové společnosti za předčasné ukončení leasingové smlouvy a zbývajícího doplatku leasingu mě vrátila leasingová společnost na účet finanční částku ve výši 93 763 Kč. - Lze pro stanovení nákladů v roce 2006 do doby odcizení využít údajů v roce 2005, tj. spotřeba PHM podle ujetých km v knize jízd do data 14. 9. 2005 násobením průměrné ceny PHM za 1l dle § 7 odst. 5 ZP. Nebo jakým způsobem stanovit jinak náklady na provoz vozidla? - Kolik splátek leasingu (poměrných částí) lze započítat do nákladů, je možné započítat i dvě splátky, které byly uhrazeny až po datu odcizení vozidla? Jak to bude se zbývajícími splátkami za leasing, které si leasingová společnost odečetla jako doplatek leasingu? - Je částka poukázaná leasingovou společností (její poměrná část) daňovým nebo nedaňovým výnosem? Jaká výše (poměrná část) se uplatní, když každý rok nebylo vozidlo využíváno k podnikání stejným procentem?

Můj manžel je podnikající fyzická osoba v autodopravě. Do 31. 12. 2005 vedl daňovou evidenci a od 1. 1. 2006 se stal účetní jednotkou (dle čl. XV. přechodná ustanovení zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb.). Můžeme za rok 2006 tvořit opravné položky dle zákona o rezervách č. 593/1992 Sb. dle § 8, 8a a 8c, i když je v § 2 odst. 2 uvedeno, že opravné položky lze tvořit pouze k pohledávkám, o kterých bylo při jejich vzniku účtováno ve výnosech...? Jedná se o pohledávky splatné v roce 2000, 2001 a 2003. K § 8 odst. 1 žádáme o vysvětlení, že nepromlčenou pohledávku musíme přihlásit u soudu ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkurzu. Zda od prohlášení konkurzu běží nějaká lhůta stanovená zákonem, popř. kterým. Víme že pohledávky vzniklé k 1. 1. 2006 můžeme zahrnout do základu daně buď jednorázově nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích obdobích.

Je možné proplácet zaměstnancům u podnikatele cestovní náhrady při přijetí do pracovního poměru po dobu 4 let od nástupu do zaměstnání? Uvažujeme o proplácení paušální náhrady cestovních výdajů spojených s cestou do zaměstnání. Pokud ano, tak jaký daňový dopad bude mít vyplácení výše uvedených cestovních náhrad u zaměstnance a zaměstnavatele?

Dva společníci, občan ČR a občan Švýcarska založili české s. r. o., sídlo v Praze, správa a pronájem činžovního domu. Každý poskytl půjčku společnosti (úroky a kapitalizace v souladu s požadovanými pravidly). Úrok z půjčky v roce 2005, 2006 každému vyčíslen, účtován, nevyplacen, při výpočtu daně DPPO roků 2005 i 2006 z daňového základu vyloučen. Dotaz zní: pro českého účastníka bude daňová povinnost podle DPFO, § 8, v roce úhrady úroků v roce 2007. Současně bude možné zaplacené úroky uplatnit v daňovém přiznání DPPO v roce 2007. Výklad odborné literatury: u druhého společníka, švýcarského občana, bez trvalého pobytu na území ČR, podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění, by se měly údajně úroky účtovat do daňových nákladů již v roce 2005 i 2006 a to bez ohledu na jejich úhradu v roce 2007. Současně měly být zdaněny 15% srážkovou daní ke dni zaúčtování již v roce 2005 a 2006? Smlouva o zamezení dvojího zdanění, jak jsem z textu pochopil, by měla zajistit rovnoprávné postavení účastníkovi spol s r. o., stejně jako jsou práva českého účastníka na území ČR: V jednom s. r. o. se účtuje o úrocích podle typů společníka? Alespoň tak vyplývá z výkladů odborných článků.

Dne 1. 3. 2003 jsem jako fyzická osoba - podnikatel vedoucí daňovou evidenci, koupila na finanční leasing vůz Škoda Fabia, v pořizovací ceně 250 tis. Kč. Smlouva byla uzavřena na 48 měsíců. Dne 1. 3. 2003 jsem zaplatila 1. navýšenou splátku 25 000 Kč a pak 36 pravidelných splátek ve výši á 5 720 Kč. Do daňových nákladů bylo zaúčtováno v roce 2003 - 60 280 Kč, v roce 2004 - 72 336 Kč, v roce 2005 - 72 336 Kč, v roce 2006 - 12 056 Kč. V roce 2006 5. 2. byla uhrazena 36. splátka a dne 14. 2. 2006 byla Škoda Fabia odkoupena od leasingové společnosti za zůstatkovou cenu 70 934 Kč. Ke dni 14. 2. 2006 byl vůz zařazen do majetku firmy a dne 31. 3. 2006 vyřazen pro osobní potřebu. Dne 8. 4. 2006 byl vůz prodán za 160 tis. Kč. V roce 2006 byly všechny transakce zaúčtovány takto: Odkup vozu 70 934 Kč do daňových nákladů (splátky leasingu se účtovaly v průběhu celého leasingu jako nedaňové). Prodej vozu za 160 tis. Kč byl zdaněn v § 10 bez vlivu na zdravotní a sociální pojištění. Je tento postup správný?

Má zaměstnanec nárok na kapesné ve výši 40 % denní sazby stravného při zahraniční pracovní cestě a může si ho dát zaměstnavatel do nákladů?

Jsme společnost s ručením omezeným, vedeme účetnictví, jsme plátci DPH. Můj manžel je podnikající fyzická osoba (vede podvojné účetnictví) a ještě společníkem a jednatelem společnosti s ručením omezeným. Jako podnikající fyzická osoba si v roce 2004 pořídil osobní automobil na leasing, který byl řádně ukončen v lednu 2007 odkoupením za dohodnutou cenu 2 000 Kč + DPH. V účetnictví fyzické osoby byl zařazen do drobného hmotného majetku. V minulosti jsme prováděli prodej osobních i nákladních automobilů přefakturací z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. V roce 2007 by chtěl osobní automobil darovat do společnosti s ručením omezeným. Z důvodu darování bychom si zajistili znalecký posudek na osobní automobil. Jaké daňové dopady (daně z příjmu, DPH, daně darovací apod.) by nastaly v případě: 1) podnikající fyzické osoby 2) jako občana 3) ve společnosti s ručením omezeným.

Jak postupovat v případě zaúčtování likvidované společnosti? soudem ustanoven likvidátor s. r. o.: nebylo možné sehnat doklady, společnost při svém vzniku - r. 2002 - uvedla (dle výpisu z OR), že společníci(3) splatili základní kapitál v hotovosti při vzniku v celkové částce 125 000 Kč. Nepodávali daňová přiznání, nezakládali listiny do OR, pravděpodobně nevyvíjeli ani žádnou činnost, nejsou ani dluhy, ale nebyly uzavřeny účetní knihy, nebyla sestavena mimořádná účetní závěrka, fyzicky peníze nikde nejsou, společníky není možné sehnat (asi se bude muset podat žaloba), vstup do likvidace ke dni 18. 10. 2005. Jedná se mi o to, zda postupovat tímto způsobem: 1. Podat daňové přiznání k 17. 10. 2005, protože nebylo uvedenou společností podané, zjistila jsem, že si FÚ vyměřoval DP sám nulové, protože nesehnal žádného jednatele. 2. Otevřít účetnictví a sestavit zahajovací rozvahu k 18. 10. 2005 (zápis do OR byl likvidátorem proveden) - ale není nic k dispozici, ale musíme účtovat o pokladně, kde by mělo být uvedených 125 000 Kč: účtovali bychom 701 MD/411 Dal 125 000 Kč 211 MD/701 Dal 125 000 Kč (peníze nevíme kde skončily, ale v OR je uvedeno, že byl vklad splacen v hotovosti a žádné výdaje se vznikem společnosti nejsou známy). 3. Podat daňové přiznání za období 18. 10. - 31. 12. 2005, kde budou promítnuty výdaje likvidátora (poštovné, kolky, poplatek na OR, ostatní ...) - to znamená, že bude uvedena ztráta, ale soud vyplatil likvidátorovi zálohu na náklady exekuce 7 000 Kč, z těchto prostředků likvidátor výše uvedené výdaje hradil, jak a kam máme zaúčtovat tyto poskytnuté prostředky soudem? Můžete mi napsat účetní postup? 4. Dále budeme pokračovat v roce 2006 - v účetnictví a podáme DPPO za období 1. 1. - 31. 12. 2006. 5. Ke dni skončení likvidace uzavřeme účetní knihy, sestavíme účetní závěrku, podáme daňové přiznání, dáme návrh na výmaz. Je tento postup správný? Můžete mi uvést, jak bych měla postupovat?

Koupili jsme na leasing leštičku. Přišel nám splátkový kalendář, na kterém jsou samozřejmě uvedeny měsíční splátky a jedna mimořádná splátka. Účtujeme takto: Předpis první zvýšené splátky 381/325 Úhrada první zvýšené splátky 325/221 Předpis běžných splátek 518/325 Úhrada běžných splátek 325/221 Poměrné části zvýšené spl. 518/381 Našim problémem však je, jestli má být zaúčtována celková hodnota leasingu a jak dále postupovat? Někde přece musíme sledovat náš závazek leasingové společnosti?