Ing. Martin Děrgel - strana 178

Jsme a. s., měsíční plátce DPH. Jak správně postupovat a účtovat v tomto případě? V sousedství naší provozovny se nachází hospodářská budova, majitel je ochoten nám ji pronajmout k provozování naší činnosti. Je však potřeba provést mnoho úprav, aby prostor vyhovoval, ale majitel nemá potřebné finance, navrhuje, ať úpravy provedeme a zaplatíme sami, a on nám pak např. na 2 roky odpustí sjednané nájemné. Pokud na to přistoupíme, jak dostaneme vynaložené finance do nákladů firmy, když využívaný prostor nebude naším majetkem, ale pouze pronajatý? Vše by bylo podloženo paragony, příp. fakturami za materiál a opravy, větší výdaj bude za pořízení kotle na vytápění prostoru a el. osvětlení.

Do organizační složky v ČR jsou vysíláni na práci zaměstnanci německé centrály GmbH. Daňový poradce doporučil náklady na jejich ubytování považovat za náklady daňově uznatelné, neboť prý splňují podmínku nákladů nutných pro zajištění zdanitelných příjmů, tj. pro běh výroby. Neměli by si tito pracovníci uplatňovat tyto výdaje u své centrály - GmbH v souvislosti s cestovným? V případě, že má daňový poradce pravdu, jak by to mělo být ošetřeno v organizační složce, která je účetní jednotkou, na kterou jsou doklady za ubytování vystavovány?

V souvislosti s čerpáním prostředků z fondů EU, vyvstala v naší organizaci otázka zaúčtování nákladů na vypracování resp. zprostředkování žádosti o tyto prostředky. Žádost nám zpracovává specializovaná firma formou smlouvy o dílo. Jsme toho názoru, že náklady na tuto subdodavatelskou činnost jsou daňově uznatelné stejně, jako náklady, které by nám vznikly, kdybychom si tyto práce prováděli ve vlastní režii. Nicméně na různých daňových školeních jsme slyšeli i názor, že by měli být tyto náklady zahrnuty do investice konkrétní zakázky, na níž jsou prostředky přiděleny. Poněvadž jsme v žádné publikaci ani výkladu zákona nenašli na tuto problematiku jednoznačnou odpověď a předpokládáme, že se rozsah těchto vztahů bude i nadále zvětšovat, žádáme o stanovisko, jak v této věci postupovat a eventuálně i sdělení zdrojů, ze kterých váš názor vyplynul.

Naše společnost pořídila v r. 2005 osobní automobil na leasing. Původní splátkový kalendář vypadal následovně: akontace ve výši 165 000 Kč uhrazeno při podpisu LS 36 splátek po 15 334 Kč kupní cena 1 190 Kč --------------------------------- celková cena po ukončení LS 718 214 Kč. LS začala od 7/05 V roce 2005 jsme uplatnili do daňově uznatelných nákladů 165000/36 x 6 = 27 505 Kč 6 x 15 334 =92 004 Kč ----------------------- Celkem 119 508 Kč Na účtu časového rozlišení zůstává 137 496 Kč (165000/36 x 30) Jednotlivé splátky měly splatnost vždy k 28. Splátky byly řádně placeny v termínu. V letošním roce jsme předčasně ukončili LS k 28. 5. 2006 a vrátili vozidlo leasingové společnosti, ta nám zaslala vypořádání v následujícím znění. akontace 165 000 splatná 7/05 11 x splátky po 15 334 Kč, tj. do 28. 5. 2006 ------------------------- nájemce (naše spol.) uhradí 333 674 Kč Jelikož jsme měli všechny splátky uhrazeny, byly tímto naše závazky uhrazeny. Poté co leasingová společnost prodala námi vrácené vozidlo, zaslala nám daňový doklad na škodu z titulu předčasného ukončení LS ve výši 61 108 Kč. Je správné následné zaúčtování nákladu při takto předčasně ukončeném LS. Za letošní rok uplatníme do nákladů částku ve vši : 165 000/11 x 5 =75 000 Kč 15 334 x 5 = 76 670 Kč -------------------------------- celkem 151 670 Kč na účtu časového rozlišení zůstává 165 000 Kč - pom. část r. 05 27 505 Kč - pom. část r. 06 75 000 Kč ----------------------------------------------- zůstatek 62 495 Kč zaúčtováno jako nedaňový náklad. Vyčísl. škoda ve výši 61 108 Kč rovněž v r. 2006 zaúčtována nedaňově. Rok 2005 zůstává beze změn.

Fyzická osoba A a fyzická osoba B (každá osoba má své IČ, živnostenský list) vytvoří sdružení fyzických osob, kde je stanoveno, že vše bude účtováno na fyzickou osobu A a příjmy a výdaje se budou dělit na polovic - pro účely daně z příjmu. Každý z účastníků sdružení si koupí na leasing automobil. Leasing se splatí, automobily přejdou do majetku firmy a jeden automobil se zaregistruje v technickém průkazu na osobu A a druhý na osobu B. Obě vozidla figurují v účetnictví sdružení - tedy osoby A. Druhá fyzická osoba B si založí další živnost, kterou provozuje souběžně s činností sdružení. V daňovém přiznání osoby B jsou tedy 50% příjmy a výdaje ze sdružení a 100% příjmy a výdaje z další soukromé činnosti. Postupem začne soukromá činnost osoby B převažovat nad činností ve sdružení. Vozidlo, které je napsáno na osobu B, se převážně používá pro soukromou činnost osoby B. Osoba B tedy chce, aby vozidlo, které má zapsána v technickém průkaze na sebe, přestalo figurovat v účetnictví sdružení - tedy osoby A a začalo figurovat v účetnictví soukromé činnosti osoby B. Jak to má udělat?

Akciová společnost s ročním obratem cca 20 mil. Kč. uzavřela s Pražskou manažerskou školou při VŠE Praha smlouvu, na základě které její zaměstnanec a současně předseda představenstva bude absolvovat studium MBA rezidenční formou. Náklady tohoto studia jsou 230 000 Kč (bez DPH) a jsou splatné na počátku studia. Jsou tyto náklady daňově uznatelné pro akciovou společnost? V případě daňové uznatelnosti lze tento výdaj časově rozlišit po dobu studia (tří let) nebo se stává daňově uznatelným až po absolvování studia? Jak to bude v případě, že zaměstnanec toto studium nedokončí, dle smlouvy nevzniká nárok na vrácení počáteční platby při nedokončení. Jak se na to bude pohlížet ze strany zaměstnance a § 6?

Jsem podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH. Podnikám od r. 1992. Mám rekreační chalupu, kterou jsem nabyl kupní smlouvou ze dne 10. 7. 1997, den zápisu do KÚ 14. 7. 1999. Tuto chalupu nemám v majetku firmy. Chci jí teď prodat. Musím celý zisk z prodeje nemovitosti dát do výnosů? Myslím si, že ne. Nebo zaplatím pouze daň z prodeje nemovitosti? Mohu si tuto daň dát do nákladů, když nemovitost není v majetku firmy? Jak postupovat a zaúčtovat?

Jsme instalatérská firma, zaměstnáváme učně (ze SOU). Učni jsou vyplácení hodinovou mzdou na základě jimi předaného výkazu práce/hodin. Není však možné tento podklad od nich dostat tak, aby bylo možné zúčtovat mzdy vč. odvodů za celou firmu v řádném termínu. Je možné jejich výplatu zúčtovat s měsíčním zpožděním (př. odpracovaný březen zúčtovat/vyplatit v období duben)? V naší firmě pracují každý př. sudý týden, někdy jsou v této době nemocní, nebo prostě nepřijdou, zájem o řešení nemá, zdá se, ani jejich škola. Jak postupovat, domnívám se, že toto nelze řešit opravami zúčt. mezd, pokud výkaz doručí př. 20-tého při výplatnímu termínu př. 5-tého dne.

Investujeme do nové výrobní linky. Výrobní linka se skládá ze tří technologických částí, které budou zařazeny samostatně do majetku, neboť se jedná o zařízení, která mají samostatné technicko-ekonomické určení. Zároveň s počátkem realizace jsme podali projekt na Czech Invest s nadějí, že nám bude přidělena dotace na investici ze strukturální fondů EU. K dokončení 1. investice došlo již koncem roku 2005. Je to stroj zařazený do 2. odpisové skupiny a protože splňujeme kritéria ZDP (jsme 1. vlastník, jedná se o nový DHM a je ve 2. OS), uplatnili jsme 10 % navýšení daňového odpisu v souladu s ustanovením § 31/1 d) a § 31/2 bod 4. Dotační projekt byl schválen také v roce 2005, ale jeho schválení ještě neznamená, že příjemce obdrží dotaci. Teprve při ukončení celého projektu se podává tzv. Žádost o platbu, na základě které se pak zasílá dotace (v našem případě se jedná o období 2006/08). Můj dotaz je tedy následující: 1) Není uplatnění navýšení 10 % daňového odpisu z plné pořizovací ceny u investice dokončené již v roce 2005 napadnutelné ze strany správce daně? 2) Je postup, kdy podáním žádosti o platbu snížíme VC pro odpisování u všech 3 zařazených investic chybný? Kterým okamžikem by se měla snížit cena pro odpisování DHM je-li předmětem dotace? Pro úplnost ještě dodávám, že přesnou výši dotace není možné určit ani dnem přijetí projektu a ani dnem podání žádosti o platbu, neboť kontrolní orgány MPO mohou na základě kontroly věcné, časové i formální dotaci krátit. Účtování o inv. dotaci pak proběhne následně: Zařazení investic 2005 i 2006 022/042 Podání žádosti o platbu 388/022 Dotace na běžný účet 221/346 Zúčtování dotace 346/388 Případný rozdíl proti žádosti 022/388

K 31. 12. 2005 podnikatel přerušil podnikání. V daňovém přiznání jsem upravila příjmy a výdaje o pohledávky a závazky. V přehledu pro zdravotní a sociální pojištění jsem započetla do příjmů pohledávky a do výdajů závazky. Jak jsem se již od vás dozvěděla, nebylo to nutné. Mezi pohledávkami byly neuhrazené vydané faktury a pohledávka za FÚ z titulu přeplatku na silniční dani. Mezi závazky bylo pojistné na zdravotní pojištění za prosinec 2005. Chci udělat opravné přehledy, ale ještě se chci utvrdit, že o pohledávku z přeplatku sil. daně a závazku - pojistném vůči VZP nemusím upravovat příjmy a výdaje na přehledech.

Občanské sdružení bylo zřízeno hlavně za účelem zajištění přístupu k internetu (jednalo se pro komerční poskytovatele internetu o nevýhodnou lokalitu). Ve stanovách je uvedeno, že zdrojem příjmů jsou členské příspěvky, příjmy z dotací a darů. Každý zakládající člen zaplatil 150 Kč základní členský příspěvek. Někteří členové (ti, kteří chtějí internet) zaplatili navíc 4 000 Kč členský příspěvek, a po zřízení internetu platí měsíčně 300 Kč. Platby za internet budou na konci roku zúčtovány a nedoplatek bude doplacen, příp. přeplatek vrácen (sdružení na tom nebude vydělávat). Na zřízení internetu dostalo sdružení 100 tis. dotaci od města. Členové sdružení mi tvrdí, že všechny příjmy, které od členů za internet dostávají jsou členské příspěvky. 1. Je možné opravdu všechny příjmy od členů - i když je neplatí všichni stejně a očividně se jedná o placení internetu, považovat za členské příspěvky? Nebylo by vhodnější členům služby za internet přefakturovávat a účtovat o nich přes \"3\" účty? Nemohli by se při způsobu přefakturace dostat do sporu s Českým telekomunikačním úřadem? 2. Jak zařadit do majetku stavbu internetové sítě (stožáry, vysílače, přijímače), když byla pořízena částečně z dotace a částečně z členských příspěvků? Z jaké ceny se bude odpisovat daňově a z jaké účetně?

Jak správně zaúčtovat splátkový kalendář, resp. konkrétně úroky ke smlouvě o úvěru na osobní automobil (GE money auto, vedeme účetnictví). Zaúčtování pořízení, zařazení, odpisů, poskytnutí úvěru a uhrazení faktury tímto úvěrem je mi jasné. Jak správně zaúčtovat vyčíslený úrok a náklady na pojištění? Bude 36 splátek v celkové stejné výši (jistina + úrok + pojištění = 7 008,60 Kč), ovšem výše splácené jistiny a úroku v této každé splátce je každý měsíc jiná, pojištění je konstantní částka každý měsíc. VERZE 1: vytvořit 36 závazkových dokladů s předpisy úroků a pojištění v jednotlivých měsících: 562 (518)/479 a pak celou splátku účtovat úhradu 479/221 Kč 7 008,60 VERZE 2: úroky a pojištění nepatří na účet 479 (jen jistina?), úroky a pojištění vozidla budu rozúčtovávat ze splátky až při jejich úhradě (dle výpisu z účtu): >jistina 479/221 >úrok 562/221 >pojištění 518/221 VERZE 3: předepsané úroky a pojištění z úvěrové smlouvy musí být zachyceny v účetnictví v závazcích firmy, proto postup číslo 2 není správný, ovšem účet 479 nelze použít (jiný závazkový účet? jaký?)

Prosím o vyjádření k níže popsanému postupu. Podnikatel, fyzická osoba vedoucí JÚ a dále daňovou evidenci, vložil v roce 2002 do svého obchodního majetku svou nemovitost - nebytové prostory a ocenil na základě znaleckého posudku ke dni zařazení. Nemovitost používal ke své podnikatelské činnosti a uplatňoval odpisy dle zákona o daních z příjmů. V roce 2006 vyřadil nemovitost z obchodního majetku a dále prodal soukromé osobě. V daňovém přiznání r. 2006 uplatní do výdajů zůstatkovou hodnotu vyřazené nemovitosti (§ 7 ZDP) a příjem z prodeje nemovitosti přizná v daňovém přiznání § 10 ZDP. Osvobozeno od DPH.

Firma zakoupila stroj na splátky a potřebuje tento stroj profinancovat. Co přesně to znamená, jedná se o prodej a zase nákup? Na co si dát pozor a jak a kam se tato operace zaúčtuje?

Potřebovala bych posoudit, která varianta odpisování technického zhodnocení při zrychleném způsobu odpisování (§ 32 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb.) je správná nebo, zda lze uplatnit oba způsoby: Zadání údajů: 1. vstupní cena majetku (budova v 5. odpisové skupině) 1 000 000 Kč - zařazen v roce 2002 2. technické zhodnocení I. - 200 000 Kč v roce 2003 3. technické zhodnocení II. - 300 000 Kč v roce 2005 Varianta I. V roce 2003 použiji koeficient 30 pro zvýšenou vstupní cenu a v roce 2005 opět použiji koeficient 30, protože došlo ke zvýšení zůstatkové ceny. Odpisy by tak činily: rok Odpis v Kč 2002 33 334 2003 77 778 2004 75 096 2005 87 587 Varianta II. V roce 2003 použiji koeficient 30 pro zvýšenou vstupní cenu, ale v roce 2005 již koeficient měnit nebudu, budu pokračovat jako odpis v dalších letech odpisování ze zvýšené zůstatkové ceny. rok Odpis v Kč 2002 33 334 2003 77 778 2004 75 096 2005 93 843

Podnikatel, podnikající na základě živnostenského listu podniká v oboru moderování. Je možno dávat mu do výdajů oblečení a uznávat DPH jako přijaté plnění (je čtvrtletním plátcem DPH), nebo je možno do výdajů dát pouze určitou výši např. 30 % a to samé u DPH? Je zde ještě problém, že pokud odměna za moderování nepřesáhne 3 000 Kč, zdaní ji zadavatel srážkovou daní, tudíž se podnikateli nezahrnuje do příjmů z podnikání. Pokud je vyšší než 3 000 Kč, je to příjem a musí z toho odvést i DPH. Jak tedy postupovat s výdaji a DPH.

Česká fyzická osoba - nepodnikatel zakoupila výhodně 14 let starý autobus za velmi nízkou částku. Následně uzavřela smlouvu o výpůjčce autobusu dle § 659 až 662 občanského zákoníku se společností s r. o. se sídlem na Slovensku (rezident SR). V uzavřené smlouvě je sjednána bezplatná výpůjčka autobusu, přičemž autobus využívá vypůjčitel (slovenská společnost s r. o.) k podnikatelským účelům. Vypůjčitel se ve smlouvě zavázal dbát o běžnou údržbu, provádět na vlastní náklady všechny nutné opravy, které jsou potřebné na zabezpečení životnosti, provozuschopnosti a bezpečnosti předmětu výpůjčky. Otázky: 1) Může být mezi občanem ČR a právnickou osobou se sídlem v SR uzavřena bezúplatná smlouva o výpůjčce autobusu dle ObčZ, anebo musí být sjednána mezi těmito subjekty úplatná smlouva o nájmu dopravního prostředku dle § 630 až 641 obchodního zákoníku? 2) Vztahuje se na bezúplatnou smlouvu o výpůjčce autobusu použití § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů obdobně jako u půjčky peněžitých prostředků, když se jedná o vztah mezi českou fyzickou osobou a společností s r. o. na SR, jejímž společníkem je otec přítelkyně, se kterou žije česká fyzická osoba? 3) Kdo je povinen platit silniční daň za použití zapůjčeného autobusu k podnikatelským účelům slovenskou společností s r. o.?

Opravna vystavila daňový doklad na firmu XY. Po několika měsících urgování platby se zjistilo, že došlo k chybě, doklad měl být vystaven na AB. Opravna vystavila dobropis na XY (má potvrzen) a zároveň nový daňový doklad na AB. Finanční úřad nyní dobropis vyřadil s tím, že nebyl zákonný důvod vystavit dobropis, to, že zároveň stejná výše DPH byla odvedena dle nového dokladu (i když ten byl vystaven opožděně, prý kontrolu nezajímá a DPH doměřil, takže vlastně opravna odvede DPH z jednoho plnění 2x). Neměl by v tomto případě úředník přihlédnout i k věcem, které jsou pro poplatníka \"polehčující\"?

V případě využití výdajového paušálu nevím jak: - finanční leasing - v době zahrnutí do obchodního majetku se vrátím k DE, abych nepřišla o uznatelnost splátek do výdajů? Nebo jak to vyřešit? - s přeplatkem pojištění z OSSZ, ZP?Bude se i z něj počítat procento na částku výdajů? - Dobropis - je to příjem a je k němu výdajový paušál? - Nepeněžní příjem ve vzájemném zápočtu pohledávky a závazku - jak s výdajovým paušálem? - Dotace - počítá se z ní procento na výd. paušál? - Opravy nemovitosti v paušálním období a prodej nemovitosti bude podle jakého § č. 10 nebo 7 a jak s opravami?Jak se zůstatkovou cenou? - Zásoby - jak mám zvýšit základ daně o nespotřebované zásoby při přechodu na paušál, když je v DE nemusím vést? - Pohledávky - při přechodu z DE na paušál a zpět - pokaždé zdanit již jednou dodaněné stejné pohledávky?

Jak s dárkovými šeky do 500 Kč nominální hodnoty? Firma je bude rozdávat zaměstnancům i lidem \"zvenku\". třeba dlouholetým odběratelům za odměnu. Budou daňovým výdajem firmy?Jak se bude o nich účtovat? A budou připočitatelným příjmem ke mzdě zaměstnanců?