Ing. Martin Děrgel - strana 179

Podnikatel, fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, uplatnil za zdaňovací období roku 2003 reinvestiční odpočet. Jedná se o reinvetiční odpočet u nákladního automobilu pořízeného formou finančního leasingu, zařazený do obchodního majetku v červenci 2006. Tato fyzická osoba bohužel dne 18. 8. 2006 zemřela a v podnikání po zemřelém manželovi bude pokračovat manželka. Musí se tento reinvestiční odpočet dodanit v daňovém přiznání manžela, nebo lze pokračováním v podnikání manželky považovat podmínky reinvetičního odpočtu za splněné? Domnívám se, že ano. Nákladní automobil nebyl a nebude pronajímám a manželka zemřelého plátce bude dále pokračovat v podnikatelské činnosti. Vlastnické právo na ni přejde v dědickém řízení.

Evidujeme v účetnictví pohledávky za španělskou firmou. Úhrada této pohledávky je jištěna dokumentárním akreditivem s odloženou splatností 60 dní. Naše banka nám nabídla, že od nás pohledávku odkoupí před splatností. Cena za prodej pohledávky je Euribor (min. 500 EUR). Prodej pohledávky je bezregresivní, tzn. že banka přebírá riziko nezaplacení pohledávky na sebe. Smlouva zní takto: \"Smlouva o bezregresivním postoupení pohledávek z akreditivu\". Ve smlouvě je uvedeno, že banka přijímá pohledávku v hodnotě 234 000 EUR (nominální hodnota pohledávky v účetnictví) a v dalším ustanovení se píše, že úplata se rovná částce pohledávky snížené o diskontní úrok a další s akreditivem spojené poplatky. Dále je zde popsán způsob výpočtu diskontního úroku a limit jeho nominální výši (500 EUR). Ve smlouvě jsou uvedeny odkazy na § 524 a 529 Občanského zákoníku. Ke smlouvě je ještě přiloženo \"Prohlášení o postoupení pohledávky\". Potřebuji si ověřit skutečnosti, které jsem se dočetl v časopise auditor 04/2006: 1) Jedná se o variantu, kdy faktor (nabyvatel pohledávky) přebírá vlastnictví pohledávky a také riziko nezaplacení = klasické postoupení pohledávky nejedná se tedy tzv. FAKTORING 2) Pokud nejde o faktoring musím se daňově řídit § 24 odst. 2 písm. s) ZDP, kdy daňově uznatelným nákladem je částka do výše tržby z prodeje. 3) Účtovat by se tedy mělo následujícím způsobem: FAV za dodávku výrobků 234 000 EUR 311zah/601vyr ID Postoupení pohledávky bance 234 000 EUR 311ban/646xxx ID Uznatelný diskont 800 EUR 548UZN/311ban ID Neuznatelný diskont 200 EUR 548NZN/311ban ID Zúčtování do výše prodeje 233 000 EUR 546UZN/311ban BAV - úhrada snížená o disk. 233 000 EUR 221xxx/311ban Dodávám, že nejsme společností, jejíž předmětem činnosti by bylo obchod s pohledávkami, celá transakce má za účel zlepšit provozní CF. Pravděpodobně dojde k prodeji i druhé dodávky, proto se ptám, zda je výsledkové účtování správné a nejedná se o opakovaný prodej, který by měl být účtován rozvahově dle tohoto schématu: FAV za výrobky 234 000 EUR 311zah/601vyr Postoupení pohl. Bance 234 000 EUR /311zah Pohledávka za bankou 233 000 EUR 315ban/ Diskont uznatelný 800 EUR 548UZN/ Diskont neuznatelný 200 EUR 548NZN/ BAV úhrada pohledávky 233 000 EUR 221xxx/315ban U obou variant bych měl rozlišit, zda diskont odpovídá obvyklé úrokové sazbě, za kterou banka půjčuje finanční prostředky se stejnou dobou splatnosti. Co se tím míní? Je to sazba, za kterou nám naše banka poskytuje krátkodobé financování na kontokorentním účtu? Nebo jiná sazba - např. ČNB? Jak jsem pochopil z výše uvedeného článku, nemělo by se u opakovaně prováděného postoupení pohledávky účtovat výsledkově, aby nedocházelo k zkreslování výnosů společnosti (faktura už jednou ve výnosech je - v tržbách). Smyslem prodeje pohledávky skutečně není dosažení zisku, ale rychlý přísun peněz před splatností.

Podnikatel - fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH. Podnikatel vyúčtoval tuzemskému odběrateli službu s DPH, kterou však odběratel požadoval vyúčtovat v Eurech. Faktura byla vystavena na částku 1 324,60 + 251,67 = 1 567,27 EUR a do daňové evidence pro DPH a do pohledávek se po přepočtu kurzem na koruny dostala částka 37 724,50 + 7 167,65 = 44 892,15 Kč. Odběratel následně zaplatil fakturu v částce 1 567,27 EUR, což je úplná úhrada, ale v bance na korunový účet bylo připsáno kurzem ČSOB pouze 44 553,92 Kč. Vznikla tady kurzová ztráta 1 338,23 Kč. Můj dotaz zní: Která částka se musí dostat do DPH jako základ daně a daň a které částky se musí dostat do daňové evidence jako daňově účinný, případně nedaňový příjem a co se má provést s kurzovým rozdílem, který vznikl při úhradě. Protože byla úhrada v českých korunách menší, stále mi rozdíl v platbě zůstává v pohledávkách.

Podnikatel - FO k 31. 12. 2005 přerušil činnost. K tomuto datu měl pohledávky a závazky, o které jsem upravila daňový základ. Bohužel jsem tyto pohledávky a závazky zahrnula do příjmů a výdajů pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Jak jsem se dozvěděla, o tyto pohledávky a závazky se příjmy a výdaje pro výpočet pojistného nezahrnují. Podnikatel zbytečně doplácel pojistné. Chtěla bych podat opravné přehledy, což určitě není problém. Předpokládám, že vrácené přeplatky musí podnikatel dodanit daní z příjmů. Bude stačit, když toto vrácené pojistné zahrne do daňového přiznání za rok 2006 do § 10?

V lednu 2006 založili 2 společníci VP a LP s. r. o. Každý vložil na účet peněžní vklad 100 000 Kč. V květnu se společník LP rozhodl podíl prodat za dohodnutou cenu 120 000 Kč novému společníkovi JŠ. Když si nový společník JŠ nechal zpracovat účetní přehledy (původně nebyly vůbec zpracovány) zjistil, že společník VP si během prvního čtvrtletí 2006 vybral na zálohách na výdaje 150 000 Kč. Nový společník tedy zjistil, že vlastně koupil společnost bez financí - bez původního základního jmění. Je možné společníka VP vyloučit ze společnosti, když vybral základní jmění a jakým způsob je to technicky proveditelné? Jakým způsobem bude prodaný podíl společníka LP zdaněn - jaké jsou povinnosti s. r. o. v souvislosti se splněním daňové povinnosti a jaké je správné účtování této operace? Lze zřizovací výdaje zaúčtovat souvztažně 011 s účtem 365 a vlastně zřizovací výdaje posléze vyplatit z pokladny společnosti společníkům? Musí společnost vyplatit společníkovi VP, který dluží společnosti peníze vysoké cestovní náhrady, které si dosud naúčtoval (jezdí vlastním osobním vozem a obchodní jednání nejsou prokazatelná a ostatní společníci s nimi nesouhlasí)? Jak postupovat při zrušení spol. s r. o. bez likvidace následným rozdělením na nové dvě spol. s r. o.?

Žádáme o pomoc při určení promlčecí doby u pohledávky za OSVČ, která nám dluží za fakturu vystavenou v 9/2003. Na pohledávku byla vytvořena zákonná opravná položka. Dlužník zanikl a my bychom chtěli pohledávku odepsat, nedokážeme však správně určit promlčecí dobu.

Jsem Slovenka a zaměstnaná jsem v České republice na hlavní pracovní poměr jako veterinární lékařka. Je to moje jediné zaměstnání. Na Slovensku si platím sociální i zdravotní pojištění a tady v Čechách jako zaměstnanec platím také. Musím tedy i na Slovensku platila sociální a zdravotní pojištění nebo stačí jen v Čechách ze zaměstnání?

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci je od 1. 8. 2006 ve výkonu trestu na 1 rok. Jmenovaný dal plnou moc na vedení firmy své manželce, která je v domácnosti a pečuje o 2 malé děti. V roce 2004 byla manželka vedena jako spolupracující osoba manžela, ale za rok 2005 byla spolupráce zrušena, aby mohli manželé využít nového titulu DPFO za rok 2005 - společného zdanění. Otázka zní, zda musí fyzická osoba, která je ve výkonu trestu přerušit podnikání (má živnostenský list na obchodní činnost a na výkon činnosti má odpovědného zástupce, který tuto činnost vykonává)? S tím souvisí odhlášení ze sociálního a zdravotního pojištění, i když firma nadále existuje a funguje? A taktéž jak by vypadalo zdanění za rok 2006 - zda do 31. 7. 2006 by byla daňová evidence na manžela a od 1. 8. 2006 na manželku, která by musela mít vystaven i nový živnostenský list? Kdyby se muselo přerušit podnikání manžela, s tím by souviselo i nové razítko na manželku, i daňové doklady by musely znít na manželku i smlouvy?

Německá mateřská společnost (100 % podílu na s. r. o. se sídlem v ČR) se rozhodla převést obchodní podíly na švýcarskou společnost (a. s.). Obracím se na Vás tímto s dotazem, zda výše uvedený převod obchodních podílů vede k daňové povinnosti k dani z příjmů právnických osob, případně jiným daním jak české společnosti, jejíž podíly se převádějí , tak i dnešní mateřské německé společnosti a švýcarské společnosti nabývající výše uvedené podíly.

Jsme firma podnikající na základě živnostenských listů. Většina naší činnosti jsou práce zámečnické a topenářské. Občas prodáme náhradní díly na kotle bez provedení práce (vlastníme živnostenský list \"specializovaný maloobchod\"). Zajímá nás zda jsme povinni mít od 1. 1. 2007 registrační pokladnu (doposud na tento občasný prodej vystavujeme příjmový doklad). Pokud budeme povinni mít registrační pokladnu budeme na ni zaznamenávat příjmy pouze za prodej náhradních dílů nebo veškeré příjmy přijaté v hotovosti (i za práce zámečnické, topenářské)?

Jsme s. r. o., plátci DPH. Začátkem července 2006 jsme zrekolaudovali naši maličkou nemovitost z administrativní budovy na obytný dům. Tento dům má nyní pouze jednu bytovou jednotku. Nemovitost byla postavena v roce 2003, ale protože je součástí malé vodní elektrárny, kde v roce 2005 byl ukončen zkušební provoz a následně byla provedena kolaudace, tak byla tato nemovitost zatříděna jako administrativní budova do odpisové skupiny 6 a je takto prozatím pouze účetně odpisována. Nyní, tato zrekolaudovaná nemovitost na obytný dům, bude sloužit našemu zaměstnanci jako služební byt na dobu určitou (do doby případného rozvázání pracovního poměru). Tento byt bude náš zaměstnanec užívat na základě nájemní smlouvy bezplatně. Zaměstnanci budeme do jeho ZD zahrnovat jako nepeněžní plnění cenu obvyklou za nájem, ze které zaměstnanci vypočteme daň z příjmu. Žádám Vás proto o ujasnění všech účetních a daňových dopadů. Především by mě také zajímalo, zda cenu obvyklou zahrnovanou do ZD zaměstnance budeme také někde vykazovat my, ať už v osvobozeném DPH nebo v dani z příjmu? Také by mě zajímalo jak to bude nyní s odpisováním a odpisovými skupinami nemovitosti?

Podnikatelka, FO, DE, není plátce DPH. Podnikání zahájila v r. 2005, na konci roku byla ve ztrátě 70 000 Kč. Nyní 31. 8. 2006 podnikání ukončila. 1. Kdy musí podat daňové přiznání k DPFO za r. 2006? Do 31. 3. 2007 nebo dříve? 2. K 31. 8. 2006 má skladové zásoby. Tyto budou ovlivňovat výsledek hospodaření za r. 2006, zvýší se příjem. Výše tohoto příjmu bude stav skladových zásob v pořizovací nebo v prodejní ceně? 3. Jestliže ukončí r. 2006 se ziskem např. 50 000 Kč, lze odečíst vzniklou ztrátu za r. 2005? Protože podniká druhým rokem, neměla by se na ni vztahovat povinnost minimálního daňového základu, a tak si myslím, že by ztrátu uplatnit mohla.

V průběhu roku 2006 přechází sdružení fyzických osob na s. r. o. Se stávajícími zaměstnanci bude po skončení pracovního poměru u fyzické osoby obnovena pracovní smlouva u s. r. o. Bude v s. r. o. daňově uznatelný náklad vyplaceného životního pojištění ve výši 8 000 Kč při dodržení hlavní podmínky doby trvání pojištění 60 měsíců a výběru pojištění nejdříve v 60 letech, přestože firma bude zapsána v OR např. až v 8. měsíci r. 2006? Nebylo by nakonec možné uplatnit toto životní pojištění ještě u FO a pak u s. r. o?

V účetnictví (podvojné) máme pohledávky za společností (a. s.), které chceme této společnosti prominout. Jedná se o nepromlčené pohledávky za nájemné, prodej zboží a také pohledávku z titulu ukončení smlouvy o tichém společníkovi. Ke všem pohledávkám jsou vytvořeny účetní OP ve výši 100 % (daňové nejsou, v době vzniku pohledávek se jednalo o spřízněnou osobu). Jakým způsobem pohledávky odepsat, aby se již nikde nevyskytovaly (třeba v podrozvaze) a jaký to bude mít daňový dopad u věřitele i dlužníka? Je třeba také uzavřít písemnou \"dohodu o prominutí pohledávek/závazků\"?

1. Jsme s. r. o., vedeme účetnictví a v loňském roce jsme platili zálohy na daň z příjmů právnických osob. Na uzávěrce roku byla zaúčtována daň MD 591/D 341 a protože jsem špatně zaokrouhlila základ daně (nahoru), daň vypočetla vyšší o 260 Kč, finanční úřad poslal dodatečný výměr s tím, že se mi na záloze zvýší přeplatek o 260 Kč. Jak správně zaúčtovat toto zvýšení přeplatku daně PO? 2. Jsme izolační firma, děláme ploché střechy. Pokud nám v průběhu naší práce zateče do domu (zatéct může i při chybné práci), můžeme dát malířské práce v domě do nákladů?

V časopise Otázky a odpovědi z praxe č. 5/2006 jsem se pozastavila nad opovědí na dotaz č. 8 účtování o operačním software nakoupeném jako součást PC. Dosud snad platilo, že SW nakoupený jako součást PC se zahrnuje do pořizovací ceny PC. Můžete mi sdělit, od kdy byl tento postup změněn?

Společnost vytvořila vlastní činností \"nehmotný majetek\" - CD a nyní na základě licenční smlouvy poskytuje práva na užívání tohoto výsledku. Náklady související s tvorbou CD byly účtovány do nákladů běžného účetního období a nepřesáhly částku 60 000 Kč. Je nutné provést aktivaci nákladů, i když nepřesáhly částku 60 000 Kč a pak odpisovat? Bylo by nutné časově rozlišit výnosy související s poskytnutí licence v případě, že by doba práva užívání přesáhla účetní období?

Firma havarovala s návěsem, který byl pořízen na leasing - pojišťovna uznala totální zničení.Požádali jsme o vypořádání leasingu z důvodu, že návěs ve vlastní režii jsem zprovoznili - nevyřadili.Kupní cena vozidla je však nižší než jeho zůstatková, kterou by vozidlo mělo při rovnoměrném odpisování. Nájemce - právnická osoba má podat za předcházející zdaňovací období (leasing začal 2003) dodatečná daňová přiznání? Všechny splátky nájemného i časové rozlišení, které máme na učtu 381 zahrnout do vstupní ceny a začít odepisovat? K ukončení leasingu došlo v lednu 2006, tři měsíce před řádným ukončením leasingu.Leasingová společnost nám fakturovala ještě administrativní poplatek za předčasný odkup - co s ním? Pojišťovna nám zaslala výpočet škody: formou totální škody 201 250 Kč zbytky vozidla -80 500 Kč sjednaná spoluúčast -12 075 Kč celkem k výplatě 108 675 Kč Jak máme tuto transakci proúčtovat? Ovlivní zbytky vozidla ve výši 80 500 Kč vstupní cenu pro odpisování?

Podnikatel, FO přerušil k 31. 12. 2005 podnikání a nezahájil ho ani k 31. 3. 2006. V daňovém přiznání za r. 2005 upravil rozdíl mezi příjmy a výdaji o pohledávky a závazky, zjištěné inventurou k 31. 12. 2005. Podnikatel vedl daňovou evidenci. V přehledu pro sociální a zdravotní pojištění započítal do příjmů pohledávky a do výdajů závazky, o které upravoval rozdíl mezi příjmy a výdaji. Jsem jeho účetní a slyšela jsem, že se do přehledu pro sociální a zdravotní pojištění nemusí dávat pohledávky a závazky, pouze se vychází z příjmů uvedených v daňovém přiznání na řádku 101 přílohy 1 a z výdajů na řádku 102. Zajímalo by mne tedy, jak se mělo správně postupovat. Podotýkám, že podnikatel podnikání přerušil, ne ukončil, pokud by to hrálo roli.

1) Pohostinství, fyzická osoba, daňová evidence: Potýkám se s problémem, jakým způsobem by se mělo stanovit % technolog. a tech. úbytků a ztratného - do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného. Tak, aby to vyhovovalo zákonu a tudíž případné kontrole FÚ. Představuji si např. určit 3 % z množství nakoupených zásob, a do výše tohoto % by bylo možno za rok při zjištění nesouladu v inventuře uplatnit úbytek do daňových výdajů - předpokládám samozřejmě v pořizovací ceně. 2) Stravování zaměstnanců v pohostinství: Zaměstnavatel má nárok na daňovou uznatelnost nákladů na stravování pro zaměstnance při splnění podmínek daných Zákoníkem práce a Zákonem o cestovních náhradách, dále dle § 24 zákona o daních z příjmů - kromě hodnoty potravin. Pokud jsou splněny podmínky dané zákoníkem práce a zákonem o cestovních náhradách: bude postupovat správně, když - nebude od zaměstnanců vybírat peníze na obědy, ale veškeré náklady na stravování zaeviduje do daňových výdajů. Povede evidenci o počtu spotřebovaných jídel pro zaměstnance s kalkulací spotřeby surovin. Poté, např. nejdéle za zdaňovací období sníží daňové výdaje o zmíněnou částku spotřeby surovin.