Ing. Martin Děrgel - strana 177

1) Jak stanovíme normu na škodu na zboží? Máme stanovenou normu procentem z ročního objemu nákupu ve směrnici. Finanční úřad nám sdělil, že bude chtít výši procenta doložit nějakými našimi výpočty za dobu 5 let zpět či nějakou normu celostátně určenou pro obor, v němž podnikáme. Např. palety máme po dlouhodobém používání a trvalém skladování venku shnilé, promáčené, rozviklané, nepoužitelné, nebo při manipulaci se zbožím (naše firma se stěhovala a stěhoval se i sklad zboží) došlo k rozbití některých druhů zboží při nakládání či skládání vysokozdvižným vozíkem. 2) Při změně režimu na plátce DPH firma uplatní odpočet z naskladněného zboží. Totéž platí při změně režimu z plátce na neplátce, že firma odvede DPH z naskladněného zboží Finančnímu úřadu. Je správný postup pracovníku finančního úřadu, že nám chtějí dodanit daní z příjmů vrácené DPH, jež jsme uplatnili do odpočtu při změně režimu? Podle jakého ustanovení ZDP postupují? Dá se analogicky usoudit, že při změně režimu tedy při ukončení plátcovství DPH, kdy se odvede DPH z naskladněného zboží, se tento výdaj vykáže z hlediska ZDP do výdajů a zohlední se tak daň z příjmu?

Ve výkladu pí. Ing. Sedláčkové k odpisování majetku pořízeného z finančního leasingu na straně nájemce, je i upozornění na dořešení záloh poskytnutých při sjednání smlouvy - ta je zaúčtovaná při poskytnutí na MD 314 a postupně rozpouštěna k úhradě závazků vůči pronajímateli. Autorka uvádí, že poplatník tuto zálohu \"připočte v okamžiku odkoupení ke kupní ceně. Součet těchto cen představuje kupní cenu, z níž bude majetek odpisován po jeho odkoupení\". Výklad správně řeší nutnost uzavřít dosud jen zaúčtované snížení aktiv při poskytnutí zálohy. K dořešení je účetní zachycení. Zápis 022 MD a 082 D nedovoluje zaúčtovat odpis této vstupní ceny. Je správný postup při zaúčtování vlivu zálohy na vstupní cenu 022 MD, 413 D s tím, že po ukončeném odpisování bude předmět vyřazen 022 D, 413 MD?

Jsme česká společnost s ručením omezeným obchodující s majetkovými CP určenými k obchodování (evidované na účtu 251) na veřejné burze CP na svůj účet prostřednictvím obchodníka s CP. Nejsme účetní jednotka, která vykonává činnost na základě bankovní licence a nemáme povolení k výkonu samostatné činnosti obchodníka s CP. Prostřednictvím obchodníka s CP obchodujeme na české i zahraniční burze CP - konkrétně se jedná o americkou veřejnou burzu CP. Obchodníkovi s CP jsme podepsali formulář W-8BEN, kde oznamujeme americkému finančnímu úřadu, že našim domicilem je Česká republika. Na základě tohoto formuláře nám USA \"sráží\" z vyplacených dividend nižší \"jejich\" daň z příjmu s tím, že si v ČR příjem dodaníme ve svém daňovém přiznání. Ve Vaší knize \"Mezinárodní zdanění příjmů\" (autorem je pan Vlastimil Svojka) jsme se dočetli, že jako právnická osoba zdaníme příjem ze zahraniční dividendy v rámci samostatného základu daně sazbou 15 %. V daňovém přiznání uplatníme zápočet daně a rozdíl uhradíme správci daně. Bohužel ale nemáme možnost zjistit výši odvedené daně v USA, protože na výpise od obchodníka s CP jsou uvedené pouze \"čisté\" přijaté dividendy. Obchodník s CP nám k tomuto odmítá sdělit cokoliv bližšího. Protože jsme se kvůli uskutečnění nevýhodných obchodů v roce 2006 dostali do ztráty, nemůžeme ani zahrnout tyto \"čisté\" dividendy do celkových příjmů. Jak máme tedy správně postupovat, když známe pouze \"čistou\" výši dividend (jedná se cca o 140 000 CZK) a zároveň vykazujeme ztrátu vzhledem k uskutečnění nevýhodných obchodů? Máme tyto \"čisté\" dividendy zdanit v rámci samostatného základu daně 15% sazbou daně, kde si nebudeme započítávat žádnou daň zaplacenou v zahraničí?

Jsme společnost s ručením omezeným a odebíráme materiál ze Slovenska. S dodavatelem jsem uzavřeli dohodu, že pokud zaplatíme fakturu 14 dní před datem splatnosti, poskytne nám slevu ve výši 1 % z celkové fakturované částky, s tím, že původní daňový doklad zůstává v platnosti a rozdíl bude zaúčtován jako mimořádný finanční výnos (668). Jak to bude s vyčíslením kurzového rozdílu k tomuto skontu (1 %), ke kterému dni proúčtovat a jaký použít přepočítávací kurz? Naše firma účtuje denním kurzem. Př. FADO 538 628,00 SKK 80,379 432 943,80 Kč 131/321 Úhr. 533 241,72 SKK 81,750 435 925,11 Kč 321/221 KR k úhr. 7 310,75 Kč 563/321 Zůstatek 321 5 386,28 SKK 80,379 4 329,44 Kč Skonto 1 % 5 386,26 SKK ??? 321/668 ??

Cestovní kancelář - společnost s ručením omezeným, vede účetnictví a je plátce DPH. V účetnictví používáme cizí měnu (EUR). Dle zákona o účetnictví § 24 odst. 7 používáme \"účtování pevným kurzem\" (kurz k 1. dni účetního období) po celé účetní období. A současně dle zákona o účetnictví § 24 odst. 6 používáme při nákupu cizí měny kurz (banky), kterým bylo nakoupeno. Příklad: Pevný kurz k 1. 1. xx = 30 Kč/EUR. A) Nakoupíme 100 EUR, a to přes KB za 31 Kč/EUR Použiji kurz, za který bylo nakoupeno (§ 24 odst. 6 zákona o účetnictví) Zaúčtování: 3 100 Kč 261/211 Kč 3 100 Kč (100 EUR) 211EUR/261 Nevznikne žádný kurzový rozdíl. B) Uhradím ubytování v zahraničí: hotově 40 EUR. Použiji pevný kurz (§ 24 odst. 7 zákona o účetnictví) Zaúčtování: 1 200 Kč (40 EUR) 518/211EUR Nevznikne žádný kurzový rozdíl. Pozn.: k 31. 12. xx počítám kurzový rozdíl v 211 EUR. Je výše uvedený způsob účtování a používání kurzů (přepočty) správný - z účetního i daňového hlediska?

Společnost s ručním omezeným vykázala ztrátu v roce 2003 - 74 782 Kč. V roce 2004 bylo uplatněno z této ztráty 5 658 Kč (do výše zisku). Zůstává k použití 69 124 Kč. V roce 2005 vykázala ztrátu 52 445 Kč. Nyní za rok 2006 je v zisku 140 275 Kč. Použiji 69 124 Kč + 52 445 Kč a ke zdanění zůstává částka 18 706 Kč. Je to tak správně? Ztráta samozřejmě zůstává na rozvahovém účtu až do doby úhrady společníky, nebo se vyrovná účetně s vykázaným ziskem. Není nutno v případě uplatnění v daňovém přiznání tuto ztrátu uhradit? A v případě uplatnění v daňovém přiznání i účetně proúčtovat (ponížení ztráty oproti zisku) v tom daném účetním období kdy došlo k uplatnění?

Společnost (škola - neplátce DPH), má v obchodním rejstříku zapsané obchodní jméno - 6 slov, celkem asi 45 písmen, zkratka v obchodním rejstříku zapsaná není. Domnívám se, že na přijatých i vydaných fakturách musí být vypsané celé obchodní jméno, ale nejsem si jistá u bankovního účtu - stačí, aby byl účet veden na zkratku obchodního jména?

Firma A je firmou, která má činnost stavební a činnost zprostředkovatelskou. Jedná se o českou firmu (jednatelé i společníci jsou čeští občané). Firma má jen 2 zaměstnance, ale pro jiné stavební firmy dělá zprostředkovatele. Zprostředkuje české firmě B a ta smluvně dohodne s firmou C práci. Firma C má v OR stavební činnost, má 50 zaměstnanců s pracovním povolením a dlouhodobým pobytem v ČR. Zaměstnanci jsou cizinci - Ukrajinci. Práce je stavební činností, Ukrajinci mají klasický pracovní poměr dle § 6, firma řádně platí daně, SP i ZP za zaměstnance. Firma A by nikdy firmě C práci nezadala (jejich osobní důvody), ale naopak od firmy B zadání přijme. Firma A ani firma B není agenturou práce. Firma A i B odvádí ze zprostředkování i DPH. Je tento postup legální? Do nedávné doby byl možný, ale slyšela jsem názor, že nyní bez agentury práce toto možné není. 1) Kde je princip oprávnění k podnikání u pojmu \\\"zprostředkování služby\\\"? 2) Tyto řetězce běžně fungují i bez agentur a to i v případech, kdy se nejedná o cizince.

Společnost s ručením omezeným, neplátce DPH, společníci jsou 3 cizinci (ne EU), ani jeden nemá pracovní povolení, společnost měla od vzniku v 10/2006 jenom výdaje za telefon, kancelář, zřizovací výdaje apod. Vím, že ze zákona není daná povinnost mít zaměstnance, ale někdo přeci ty náklady \\\"obstaral\\\". Nebylo by vhodné např. v lednu (po zaregistrování firmy u finančního úřadu k daním ze závislé činnosti) vyplatit asistentku alespoň na DPP? V prosinci bych její mzdu mohla zaúčtovat na výdaje příštích období. Nebo si s tím nemám lámat hlavu?

Jsme společnost s ručením omezeným, plátci DPH a vedeme účetnictví. Podle zákona o rezervách § 8c je možné vytvořit opravnou položku ve výši 100 % neuhrazené pohledávky do 30ti tisíc Kč. Máme takovou pohledávku z roku 2005. Všechny potřebné podmínky uvedené v zákoně o rezervách splňujeme. Za rok 2006 máme ale ztrátu. Bude možné vytvořit podle výše uvedeného zákona daňovou opravnou položku k dotyčné pohledávce až v roce 2007?

Do naší firmy nastoupil zaměstnanec, se kterým byla sepsána dohoda o zvýšení kvalifikace v souladu s ustanovením § 231/232 zákoníku práce. Jedná se o 100% úhradu školného na VŠE, zaměstnanec nastoupil do funkce ekonomického ředitele s ukončeným středoškolským vzděláním (střední zemědělská škola). Postupovali jsme správně, pokud jsme fakturu za školné zaúčtovali 427/321 (čerpáno z fondu kulturních a sociálních potřeb) a výši uhrazeného školného přidanili zaměstnanci v souladu s ustanovením § 6/1/d)? Mění se nějak z hlediska daně z příjmu přístup k udržování, prohlubování kvalifikace zaměstnanců na rozdíl od zvyšování kvalifikace novým zákoníkem práce? Zároveň plánujeme, že hlavnímu účetnímu bude firma hradit dosažení první a druhého stupně certifikace od Svazu účetních. Je to středoškolák se střední ekonomickou školou. Jedná se o prohlubování nebo zvyšování kvalifikace?

Za jakých okolností musí jít firma do konkurzu?

Žádám o ověření správnosti postupu, při darování zařízení naší společnosti z Kanárských ostrovů. Firma, se kterou obchodujeme nám darovala zařízení. Zařízení bylo dovezeno v celním režimu propuštění do volného oběhu. Doklady - proforma faktura pro celní účely, celní výměr a faktura za dopravu. Zařízení nebylo pořízeno jako dlouhodobý hmotný majetek, ale uvažuje se jeho využití při realizaci zakázky na dodávku technologie jako jedna ze součástí technologie. 1) DPH V DAP shodném s obdobím potvrzením JSD jsme v ř. 260 a 340 provedli samozdanění. Do základu jsme zahrnuli hodnotu z JSD (přepočtenou celní kurzem), clo a přepravu do prvního místa určení. 2) ZDP a účetnictví a darovací daň Zaúčtování pak proběhlo následně ID - dar 111/648 ID - celní výměr clo 111/379 FAP - doprava 111/321 PRI - příjemka na sklad 112/111 Lze v tomto případě použít ustanovení § 6/1/c zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí a vyhnout se přiznání k darovací dani tím, že dar zahrneme do zdanitelných výnosů dle popsaného způsobu účtovaní? Pokud bude zařízení následně spotřebováno v nějaké komerční zakázce, bude jeho vyskladnění 501/112 daňově uznatelným nákladem?

Pořídili jsme nový osobní automobil přímo v SRN. Při převozu vozidla do ČR nám vznikly vedlejší náklady, tj. pojištění, značka pro převoz, a také PHM, které jsme kupovali jak v SRN tak v ČR. Registrační značku u nás vozidlo dostalo až po 14 dnech po zakoupení vozidla. Nevíme, kdy můžeme vozidlo zařadit do užívání, zda již v okamžiku získání převozní značky v SRN nebo až po získání registrační značky u nás v ČR? Máme do vstupní ceny počítat také PHM, které jsme do doby zařazení pořídili?

Společník s. r. o., který pracuje na základě pracovní smlouvy, by chtěl vložit do společnosti svůj osobní majetek - v tomhle případě notebook. Je nový, ale společník na něj nemá žádný doklad. Je nutné nechat si udělat znalecký odhad a nebo lze tento notebook zařadit za cenu obvyklou, kterou zjistíme a doložíme například z výtisku z internetového obchodu? V případě, že bude ten majetek pouze vložen - zařazen do majetku společnosti - je potřeba, aby firma odvedla daň darovací a z jaké ceny? Jak zaúčtovat vložení majetku?

Do nákladů je možno odepsat nedobytnou pohledávku je-li menší než 30 000 Kč v ceně bez DPH. - Bylo možno toto učinit již v roce 2005? - Jak stará nejméně a nejvíce musí taková pohledávka být? - Je možno takto odepsat třeba 10 pohledávek jednoho odběratele služeb, je-li každá z nich menší než 30 000 Kč nebo se jedná o součet pohledávek k jednomu subjektu ve výši max. 30 000 Kč? - Je možno tuto pohledávku odepsat i daňově v případech, kdy se věřitel o ni vůbec nestaral (nevymáhal ji, nepřihlašoval do konkurz ...)? - Předpokládám správně, že taková pohledávka je skutečným nákladem a do výnosů ji dávám jen v případě, že ji později dostanu zaplacenu? Jak o takové pohledávce účtovat, aby mi nevypadla z evidence, kdybych ji někdy dostala zaplacenu?

Setkala jsem se s podnikatelem, který vede daňovou evidenci a v § 7 má dům s nájemními prostory a dílny. V KÚ je oboje zapsáno na rodné číslo, karty na majetek jsou vedeny a budovy odpisovány. Je plátcem DPH. Jaké kroky by musel učinit, aby vyjmul majetek z podnikání (prosím o doplnění mých úvah): - Uzavřel by karty v daňové evidenci a pokračoval by v odpisování v § 9. - V deníku daňové evidence by nevedl příjmy z nájmu, ale ani výdaje s tím související. - Plátcem DPH by s ohledem na výši příjmů zůstal a musel by vést v § 9 záznamní povinnost dle zákona. Cílem podnikatele je, aby neměl obchodní majetek. Otázky: 1) Co vše by musel dodanit v DPH a za jaké předcházející období u oprav tohoto majetku při vyjmutí z obchodního majetku v situaci, kdy by byl majetek převeden do § 9 a poplatník by zůstal plátcem DPH ze zákona. 2) Jedná-li se stále o jednoho poplatníka, mohl by vést rozdílnou evidenci u § 7 a § 9 (např. oboje v jedné DE a jen rozdělené sloupce, § 7 v DE, § 9 v PÚ či obráceně, oboje v PÚ jako jedno účetnictví a analyticky dle činností nebo povinnost vést 2 účetnictví). Jak v daňové evidenci evidovat změnu vyřazení nemovitosti z obchodního majetku, když by byl majetek nadále odpisován v § 9?

Materiál a zboží na skladě je evidováno na skladových kartách, nebo jiné průkazné evidenci. Slyšela jsem názor, že podnikatelé vedoucí daňovou evidenci (dříve i jednoduché účetnictví) skladovou evidenci vést nemusí, proto nechtějí přecházet na účetnictví. Domnívám se, že tento názor je zcela mylný, neboť musím správci daně prokázat rozdíl mezi příjmy a výdaji, což si bez evidence nedovedu představit. Dle mého soudu i v podvojném účetnictví, zvolím-li způsob účtování metodou B, účtuji sice na účet 501, 504, ale k 31. 12. musím upravit náklad podle fyzické inventury. Toto v daňové evidenci nemusím, protože je vše nakoupené ve výdaji, ale správnost zisku potřebuji.

Jak zaúčtovat? FO - daňová evidence - ustanoven soudem likvidátor s. r. o. (nebyly předány žádné doklady, z FÚ jsme sehnali poslední DPPO vč. příloh, které následně použijeme pro otevření účetních knih), likvidátor obdržel zálohu od soudu 7 000 Kč, kterou použil na úhradu výdajů, likvidátor není v sídle likvidované společnosti, protože sídlo fakticky neexistuje, žádný zástupce není k sehnání, náklady, které likvidátorovi vznikají musí uvádět pod svým jménem a na svoji adresu, protože jinam není možné doručovat. Otázka: jak účtovat o výdajích likvidátora, zda do DE likvidátora a následně přefakturovat na likvidovanou společnost nebo přímo jako náklady společnosti a zanést do otevřených účetních knih (korespondence, účetní služby, ... vše je na adresu likvidátora) a v případě, že by vše musel proúčtovat likvidátor ve své DE a následně přefakturovat likvidované společnosti (zálohu je nutné vyúčtovat soudu), tak zvyšuje tato záloha obrat pro povinnou registraci k DPH?

Jak správně uplatnit do daňových nákladů leasing osobního vozu? 1) Předmět leasingu jsme převzali dne 3. 6. 2006 a toho dne rovněž zaplatili 1. mimořádnou splátku, 2) začátek smluvní doby leasingu je 1. 7. 2006 a první řádná leasingová splátka splatná 5. 7. 2006, 3) doba trvání leasingové smlouvy činí 36 měsíců. Celkem zaplatíme 1 850 844,50 Kč (součástí leasingových splátek je pojistné v celkové výši 166 667 Kč) a poté ještě kupní cenu 1 119 Kč.