Ing. Pavla Hadrabová - strana 7

Může si podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, uplatnit odpočet DPH za službu Office 365 od firmy Microsoft, která má sídlo v Irsku a na faktuře má Microsoft české DIČ?

Na základě mailové komunikace nám zákazník poslal infrapanel (nebyl naším výrobkem) k opravě a zároveň, aniž bychom ho o to žádali, poslal peníze na plánovanou opravu. Opravu jsme provedli v březnu a v březnu jsme teprve k této opravě vystavili doklad. K jakému datu jsme povinni odvést DPH k tomuto plnění?

Tiskárna je v obchodním rejstříku zapsána jako polygrafická výroba, vyrábějící produkty, které splňují podmínky snížené sazby … Tiskárna běžně přiřazuje sazby DPH dle členění: 10 % - knihy, časopisy (s registračním kódem), u kterých reklama nepřesahuje více než 50 %, 15 % - brožury (nekomerční využití, bez registrace) a mapy. Vše ostatní je potom v základní sazbě 21 % DPH. Objevil se ale názor, že tiskárna je pouze poskytovatelem služby, tudíž musí přiřazovat ke zboží pouze 21 %. Jakou sazbu DPH tedy použít? Dále, je nutné dokládat „ závazné posouzení“. a pokud ano, kde se o něj žádá?

Jak může česká firma (plátce DPH) získat zpět DPH od slovenské firmy, která DPH účtuje společně se službami (prováděných dle § 10 zákona o DPH na nemovitostech), které pro českou firmu provádí na území Slovenska?

OSVČ, plátce DPH, má v obchodním majetku sportovní automobil, nesmí na pozemní komunikace, je využíván pouze pro sportovní činnosti, což je jeho předmět podnikání dle ŽL. Nakoupil v Holandsku pro tento vůz náhradní motor za 4 000 EUR. Na faktuře je VAT CZ i VAT NL, není uvedena DPH. Mohu provést odpočet a zároveň odvod DPH?

Fyzická osoba neplátce zakoupila zboží ve třetí zemi v jednotlivé hodnotě za kus cca 1 000 USD. Část takto zakoupeného zboží nechala před ukončením přepravy zaslat na firmu, které zboží následně prodává. Tato firma - odběratel - plátce DPH vykázala v daňovém přiznání dovoz zboží ze třetí země v systému reverse charge. Fyzická osoba má ve své daňové evidenci pouze fakturu na nákup zboží od dodavatele ze třetí země a vystavenou fakturu na prodej odběrateli. (DPH tato fyzická osoba neplátce z dovezeného zboží neodvedla.) Je výše uvedený postup v pořádku?

OSVČ, plátce DPH nakoupí zboží k podnikání v Číně u obchodníka. Nákup zboží je na celkovou částku, uvedu celkovou částku za zboží přepočítanou aktuálním kurzem jen do základu daně za nákup zboží, na jakém řádku v daňovém přiznání bude uvedeno? Když však zaplatím při proclení DPH z nákupu zboží, jak správně má být uvedeno v daňovém přiznání, na jakém řádku?

Firma, s. r. o., plátce DPH, zabývající se prodejem aut a zprostředkováním prodeje aut, vystavuje faktury na provizi/podíl na zisku za úvěrové smlouvy. Jedná se o plnění osvobozené bez nároku na odpočet dle § 51 zákona č. 235/2004 Sb. Jako přijatá plnění mají opravy aut, telefony, účetní služby, energie, atp. + nákupy a prodej aut ve zvláštním režimu, kde odvádí při prodeji DPH z provize. Jaká plnění spadají do krátícího koeficientu?

Které položky se započítávají do obratu DPH? Fyzická osoba OSVČ neplátce DPH poskytuje přes internet z CZ konzultační služby (psychologické) pro právnickou osobu se sídlem v USA, které za tuto službu v průběhu roku 2017 vyfakturoval 1.100.000 Kč. K tomu má příjmy jako OSVČ za realizaci akreditovaných seminářů pro osobu povinnou k dani v CZ ve výši cca 60.000 Kč a ostatní semináře ve vši 38.000 Kč. Na základě jakých z výše uvedených příjmů se OSVČ stane povinným plátcem DPH?

Pokud jako speditér si najmu přepravce se slovenským DIČ, který veze zboží do 3. země, pak tuto službu osvobozuji od DPH a dávám v přiznání na řádek 26. Dojde od 1. 3. 2018 k nějaké změně? Měla bych ji dávat na řádek 21 dle § 9 zákona o DPH? 

Jsem přepravce a občas dostanu zakázku, přepravu, která je objednaná jako související s dovozem nebo vývozem. Dosud jsem přepravu osvobozoval. Platí od 1. 1. 2018, že tuto přepravu musím již zdaňovat 21% DPH? Kdo tedy může osvobodit tuto přepravu související s dovozem/vývozem?

Nyní jsem plátce DPH, chtěla bych uplatnit fakturu na 28 967 Kč ještě v uplynulém roce 2017, ale zároveň tento drobný hmotný majetek odepisovat např. 3 roky. Mohu si to takto jednoduše sama stanovit, a navíc, mohla bych od ledna provést změnu režimu z plátce DPH na osobu identifikovanou k dani? A mohu tak dva následující roky odepisovat DHM (drobný hmotný majetek), když jsem uplatnila DPH v roce, kdy jsem (budu) naposledy plátce DPH? 

Slovenská společnost, slovenský plátce DPH, se rozhodl do České republiky zasílat balíčky s praženou kávou. Odběrateli jsou pouze osoby nepovinné k dani (tj. české domácnosti). Rádi bychom se dotázali na následující: 1) Společnost zaslala do ČR v měsíci prosinci 2016 hodnotu zboží ve výši cca 800 000 Kč. Dále v měsíci listopadu 2017 zaslala do ČR hodnotu zboží ve výši cca 700 000 Kč. Byl překročen tímto limit obsažený v § 8 zákona o DPH? Nebo se limit zde uvedený počítá vždy pro každý kalendářní rok zvlášť? 2) Pokud byl limit překročen, tak je nutné českou DPH uplatnit až od další (tj. budoucí třetí dodávky) nebo je nutné již druhou dodávku zatížit českou DPH?

Přijali jsme fakturu, která se týkala technického zhodnocení naši budovy, kterou pronajímáme. Zde nemáme nárok na odpočet DPH (nájemci jsou neplátci), proto jsem DPH neuplatňovala. O měsíc později jsem přijala opravný daňový doklad za vrácený stavební materiál. Předpokládám, že pokud jsem si nenárokovala, vracet nemusím. Je to tak? A co kontrolní hlášení? Doklad je nad 10 000 Kč. 

Firma v Německu nám slíbila uhradit část našich nákladů na dopravu. Není zde přímá vazba na konkrétní faktury za dopravu na vstupu, tedy zda se jedná o původní tuzemské plnění nebo zda byla původní doprava osvobozena apod. Jak by měla být vystavena faktura na firmu v Německu, která část nákladů uhradí? Je možné to pojmout jako Extra logistické náklady a fakturovat jako dodání služby do EU - osvobozené plnění s reverse charge na firmu v Německu? K dispozici máme objednávku bez přesné specifikace. Pokud bychom čistě přefakturovali tuzemskou dopravu , kde jsme si uplatnili DPH na vstupu, bylo by nutné toto DPH na výstupu odvést? V podstatě nedochází k žádnému plnění , ale pouze k úhradě části nám vzniklých nákladů.

Jsme firma zabývající se kovoobráběním a opracováním ocele. Do kruhové oceli vyvrtáme, vysoustružíme nebo vyřežeme drážky, popř. dle požadavků zákazníka tuto ocel upravíme jinak, a tím máme vyrobenou požadovanou hřídel. Takto vyrobená hřídel je součást motoru - stroje, který má vyvinout nějakou rotační činnost. Nejsme si jisti, zda máme vyrobené hřídele fakturovat (při základu daně nad 100 000 Kč) v režimu přenesené daňové povinnosti. 

Jsem OSVČ, vedu daňovou evidenci, jsem čtvrtletní plátce DPH. Zákazník si u mne po telefonu objednal zboží. Sdělil jsem mu konečnou cenu včetně DPH s tím, že dodávka proběhne 1. týden v říjnu. Konkrétně došlo k předání zboží 1. 10. 2017. Od zákazníka mi ale peníze přišly v plné výši na účet již 25. 9. 2017. Za jaké období jsem povinen přiznat DPH? Jaké datum je datum uskutečnění zdanitelného plnění - datum přijetí platby nebo datum dodání zboží? 

Jsme firma s. r. o., plátce DPH. Náš zákazník si u nás nakoupil zboží jako občan (faktura byla vystavená na občana-fyzickou osobu - jméno, příjmení, adresa, bez IČ a DIČ). Z tohoto důvodu jsme ji v kontrolním hlášení uvedli v oddíle A5. Nyní nám přišla výzva z FÚ na kontrolní hlášení. Jedná se o tom, že tento zákazník si z této faktury nároval DPH (v době podání byl plátcem DPH), uvedl v KH v oddíle B2 a vznikl tedy nesoulad mezi jeho a našim KH (my jsme uvedli v následném KH, že máme vše v pořádku). Jedná se o to, že i přes to, že doklad neobsahoval podstatnou náležitost DIČ, náš zákazník si ho nárokoval. Můj dotaz zní: 1) Má tento náš zákazník nárok na odpočet DPH, i když doklad neobsahoval podstatné náležitosti - tedy DIČ? Pokud FU prokáže, že zboží na faktuře uvedeném opravdu potřebuje ke své ekonomické činnosti - že se jedná o formální chybu? 2) Lze provést oficiálně opravu dokladu?

Firma - s. r. o. provedla opravu svého zařízení na lokomotivě - (tato je vlastnictvím firmy ze Slovenska) - na území ČR. Faktura se vystavuje na slovenskou firmu. Bude faktura s DPH nebo podle jakého zákona a paragrafu ji mám vystavit?

Je možná evidence tržeb v maloobchodě následovně: denní tržby z portálu EET slouží jako evidence denní tržby, DPH na výstupu (jsou zde 3 sazby DPH na vstupu) se stanoví poměrem sazeb na vstupu? OSVČ vede dále denní evidenci tržeb ručně záznamy do sešitu (odpovídá částkám na portálu EET). Zde nejsem schopna stanovit DPH jinak, než uvádím (jako účetní zpracovávající doklady), protože nemám k dispozici denní uzávěrky z pokladny. Je tento způsob prokazující tržby a odvod DPH dostačující?