Ing. Pavla Hadrabová - strana 6

Dodavatel nám v září 2019 doručil fakturu vystavenou v režimu přenesené daňové povinnosti (montážní práce), na které je uvedeno DUZP 16. 9. 2019. U faktury je přiložen předávací protokol ze dne 31. 7. 2019. Je možné na základě takto vystaveného daňového dokladu odvést v měsíci 9/2019 DPH a zároveň uplatnit nárok odpočet? Nebo máme trvat na opravě DUZP na 31. 7. 2019, aby nevznikl problém s uplatněním odpočtu DPH? Jak by to bylo u faktury, která by nespadala pod režim přenesené daňové povinnosti? Je chybné DUZP důvodem pro neuznání nároku na odpočet u odběratele? 

Naše společnost provádí stavební práce v rámci přenesené daňové povinnosti jak pro firmy - plátce DPH jako subdodavatel, tak pro konečné spotřebitele - občany. U občanů samozřejmě fakturuje stavební práce s DPH se sazbou podle toho, zda jsou práce zařazeny do 15% nebo 21% sazby DPH. Máme ale povinnost při vystavování daňových dokladů pro firmy - plátce DPH uvádět sazbu DPH? Jeden z našich odběratelů to vyžaduje, ovšem my bohužel nevíme, zda práce, které se např. vykonávají na rodinném domě, mají být v 15% sazbě DPH, zda naplňuje podmínky zákona nebo je dům užíván pro podnikání a má být v 21% DPH, vzhledem k tomu, že figurujeme jen jako subdodavatelé a nemáme konkrétní informace. Má na to odběratel právo, a je to tedy naše povinnost správně určit výši sazby DPH, ve které má být PDP vypořádána ze strany odběratele?

Poskytli jsme službu dle § 9 zákona o DPH obci se sídlem ve Slovensku. Obec nemá platné SK/DIČ, nezaregistrovala se přijetím služby v SK k DPH. Domníváme se, že tuto povinnost měla. Jak máme vystavit fakturu, když nemáme SK/DIČ? Máme vystavit doklad v ceně bez DPH (místo plnění v SK) a přesto, že nemáme SK/DIČ, dát do řádku 21 Přiznání k DPH? Jsme povinni podat i souhrnné hlášení, když nemáme jejich DIČ? Domníváme se, že toto nám portál FÚ neumožní.

Podnikatel chce předčasně vyplatit předmět leasingu a následně, až bude jeho majetkem, ho chce prodat. Je v tomto případě nějaká podmínka za kolik vozidlo prodat (kvůli odečtu DPH)?

Fyzická osoba, plátce DPH vedoucí daňovou evidenci, koupil v roce 2016 použitý osobní automobil od tuzemského prodejce s použitým zbožím, tedy byl uplatněn zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím a DPH na vstupu si neuplatnil. Pořizovací cena činila 80 000 Kč. Použitý automobil vložil do obchodního majetku a odepisoval. Nyní v roce 2019 si pořídil nový automobil a starý automobil vykoupil prodejce na protiúčet. Aniž by plátce vystavil daňový doklad, prodejce poslal plátci na účet ústně dohodnutou cenu 37 000 Kč. Jak nyní postupovat? Musí plátce vystavit fakturu a odvést daň na výstupu 21 % i přesto, že při vstupu neměl nárok na odpočet? Při posouzení, zda je prodej automobilu osvobozen od DPH se přihlíží k datu nákupu automobilu nebo k datu registrace? Plátce DPH prodává automobil pořízený v roce 2016 ve zvláštním režimu dle § 90 zákona o DPH. Automobil byl registrován v roce 2005. Je prodej osvobozen od DPH dle § 62 zákona o DPH?

Plátce DPH nakoupil od plátce DPH (autobazar) osobní automobil ale za použití § 90 zákona o DPH - Zvláštní režim. Takže kupující (plátce DPH) nemá nárok na odpočet. Má se tato faktura přijatá od plátce uvádět v kontrolním hlášení? Dle našeho názoru nemá, nelze uplatnit odpočet.

OSVČ, plátce DPH, provozuje podlahářství. Pokud vystavuje faktury pro plátce DPH, bude se jednat o přenesenou povinnost? Na fakturách je uvedený materiál, např. buková lišta, dveřní práh, schodová hrana, lakování, plastový sokl a práce, např. výnos odnos materiálu, nalepení položení PVC, pokládka dubové mozaiky, renovace parket atd. Pokud jsou faktury pro domácnosti, bude vše v sazbě 15 %?

Firma ve Švýcarsku nám bude vyrábět přístroj za 60 milionů korun. Platit budeme postupně, nyní jsme obdrželi první fakturu (nikoliv zálohu) na 19 milionů korun. Můžeme DPH přiznat až při převzetí přístroje a jeho proclení nebo máme každou platbu zahrnout zvlášť do DPH a uvést jako dovoz zboží nebo jinak?

OSVČ, plátce DPH, pronajímá nemovitou věc, kterou nemá v obchodním majetku, plátci, který ji používá k ekonomické činnosti. Může OSVČ nájem osvobodit? Pokud ano, vyplývají pro něj nějaké povinnosti, např. krátit nárok na odpočet, i když v souvislosti s nemovitou věcí neuplatňuje žádný nárok na odpočet? Pokud by jej osvobodit nemohl, z jakého důvodu?

Dodáváme dřevěné sedací dílce nábytku zákazníkovi do SRN. Oba jsme plátci DPH, tudíž uplatňujeme § 64 osvobození od DPH. Nyní zákazník požaduje dovážet našim vozidlem tyto dřevěné dílce české firmě (subdodavateli - rovněž plátci DPH), která bude provádět jejich čalounění a do Německa fakturovat jen jejich práci. Nadále od nás ale požaduje fakturaci bez DPH přímo k objednavateli do Německa. Budeme mít od něho potvrzené dodací listy. Za jakých podmínek lze uplatňovat při fakturaci osvobození od DPH? Fakturu včetně DPH českému subdodavateli nechce německý objednavatel akceptovat.

Společnost (s. r. o.) v pronajatých nebytových prostorách pořádá kurzy cvičení jógy pro širokou veřejnost. Cvičení zajišťuje svými zaměstnanci, používá své pomůcky ke cvičení. Může uplatnit sníženou sazbu daně z přidané hodnoty, přestože není klasické fitcentrum?

Jsem OSVČ a nakupuji látky ze zahraničí (Německo - dodavatel má německé DIČ - je osoba registrovaná k dani) a i např. z Turecka a dále nějaké materiály od českých dodavatelů a hotové výrobky - trička prodávám jak tady v ČR, tak např. v Rakousku, Německu - většinou pouze občanům, nikoliv na fakturu firmám. Výjimečně na fakturu. Materiál i prodej uskutečňuji různě od různých dodavatelů, jak tady v ČR, tak i v Evropě a výjimečně do Ameriky. Jak je to s registrací k DPH a odpočtem? Do obratu se započítávají prodeje jak v ČR tak i např. v Rakousku i např. do Ameriky? Pokud jsem překročila celkem 1 mil. Kč v červnu - kdy budu plátcem? A mám nárok na odpočet při registraci - nakupuji od českých dodavatelů - je tam DIČ, DPH atd. a pak i od osob registrovaných k dani ze zahraničí - od nich mohu také uplatit DPH při registraci či nikoliv, pokud tam není vyčíslena DPH? Musím mít doklady, které mají náležitosti dle zákona o DPH - a to jsou jaké? Jak dokáži FÚ, že jsem měla právě tyto materiály na skladně - mám udělat inventuru k datu registrace? A budu-li prodávat hotová trička jako již plátce DPH (převážně materiál od osob registrovaných k dani) - budou zatížené DPH na výstupu? 

OSVČ, plátce DPH, provádí následující činnost. Někde mimo průmyslovou halu je umístěna hlavní trafostanice. OSVČ má za úkol z této trafostanice provést pokládku kabelů do průmyslové haly až ke konkrétnímu stroji, kde provede připojení na rozvodnou skříň daného stroje/např. strojního lisu, či pásového dopravníku apod., který je uvnitř průmyslové haly. OSVČ kompletně připravené cesty pro rozvody, tj (nosiče kabelů, průrazy skrz budovy atd.) pouze pokládá kabely a následně připojuje. Domníváme se, že půjde o službu CZ_CPA - 33.2 instalace průmyslových strojů a zařízení. Přesto bychom raději používali ustanovení §9 2e odst. 2, tedy režim přenesené daňové povinnosti. Nejsme si ale jisti, zda to lze takto uplatnit s ohledem na text "v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací dle odst. 1".

Jsme firma (plátce DPH), která dováží zboží z Číny. V Hamburku dojde k proclení a zboží pak jede rovnou k našemu polskému zákazníkovi do Polska. Jak v přiznání vykážeme dovoz zboží a můžeme pak fakturovat našemu polskému zákazníkovi bez DPH?

Firma za základě o smlouvy o dílo provádí po celý rok úklidové práce v různých objektech pro statní správu. Dle smlouvy o dílo je napsáno, že práce budou předávány dle předávacích protokolů v průběhu měsíce a na konci měsíce bude jeden souhrnný př.protokol, kde budou tyto práce na základě již předávacích protokolů (v rámci měsíce) zrekapitulovány a znovu předány. K předání tohoto měsíčního souhrnného předávacího protokolu dojde až po skončení měsíce, a to 3. dne následujícího po uplynutí daného měsíce, kdy byly fakticky úklidové práce udělány. Chápeme to správně, že v den předání souhrnného předávacího protokolu, nastane datum zdanitelného plnění? Příklad: Úklidové práce provedené za měsíc červen 2018, konečné převzetí a podepsání souhrnného předávacího protokolu dojde fakticky 3. 7. 2018, tak v den 3. 7. 2018 nastává datum zdanitelného plnění? Měli bychom se řídit smlouvou, jak výše zmiňuji? Jde mi o ten moment ze zákona o DPH, kdy nastává datum zdanitelného plnění? Když není stanoveno jinak, nastává datum zdanitelného plnění buď datem předání, převzetí nebo zaplacení, co nastane dříve. Ale v této výše popsané situaci to vidím tak, že smlouva by měla přednost, jelikož přesně určuje, kdy nastane datum zdanitelného plnění, a to dnem předáním veškerých hotových prací, a to až k 3. 7. 2018? 

Slovenské s. r. o., plátce DPH, fakturuje českému s. r. o., plátci DPH, služby (přestavba v marketu na Slovensku). České s. r. o. dodává do tohoto marketu zboží. Jak postupovat u těchto služeb z hlediska DPH?

V dubnu jsme z jiného státu EU nakoupili majetek (který dále neexpedujeme, ale zachováme pro naše účely v evidenci, majetek neodpisujeme) a v dubnu nám ho také dovezli. Dne 12. 6. 2018 nám dorazila faktura za přepravu toho majetku, ze stejné země (členského státu EU), ale od jiné, zřejmě jejich přepravní společnosti. Datum vystavení na faktuře je 31. 5. 2018. S jakým datem bychom měli vyměřit DPH, když majetek byl již dovezen, takže služba byla již poskytnuta v dubnu?

Z USA přišla faktura klientce, která je identifikovanou osobou. Faktura přišla včetně DPH. V přiznání k DPH se tato faktura musí uvádět na vstupu a na výstupu, nebo se faktura chová jako nezahrnutá? 

Jsme firma s. r. o. na výrobu motorů, registrace k DPH jen v České republice. Koupili jsme stroje z Německa. Dodavatel je německý plátce DPH se sídlem v Německu a s výrobní pobočkou na Slovensku. Vyfakturované stroje (náš hmotný majetek) byly vyrobeny na Slovensku, kde i zůstanou, a slovenská pobočka na nich bude pro nás vyrábět díly k výrobě motorů. Dodavatel na faktuře uvedl svoje a naše DIČ a napsal umístění na Slovensku. Jak je to v tomto případě s DPH?

Plátce DPH, obdržel fakturu za zboží od dodavatele se sídlem v jiném členském státě v EU, ale s českým DIČ. Zboží bylo dodáno z jiného členského státu EU. Odběratel použije zboží pro svou ekonomickou činnost. Na přijaté faktuře za zboží není vyčísleno DPH, zato obsahuje klauzuli: „Faktura podléhá režimu PDP. Daň odvede zákazník. DPH je 21%.“. Domníváme se, že faktura, vzhledem k českému DIČ dodavatele a k předmětu plnění, kterým je dodání zboží, není vystavena správně, a že by měla obsahovat DPH, které dodavatel s českým DIČ odvede v ČR a odběratel si ho uplatní. Je naše domněnka správná? V případě, že ano a odběratel není schopen od dodavatele obdržet správnou fakturu s DPH, může odběratel bez sankcí použít režim přenosu DPH (tudíž vyčíslit DPH na výstupu a zároveň si ho uplatnit na vstupu)?