Ing. Jan Kašpar - strana 3

OSVČ podniká ve svém rodinném domě, využívá zde jednu místnost. V jaké ceně může/musí OSVČ vložit rodinný dům do obchodního majetku, pokud rodinný dům začala stavět v letech 2014–2015 a v březnu 2017 jí bylo přiděleno číslo popisné? Žádná kolaudace neproběhla. U malých domků se již prý nedělají. Domku bylo přiděleno v městském registru pouze č. p. Soupis faktur za stavbu OSVČ má, ale nemá zcela jistě všechny, dům se stavěl dodavatelským způsobem. Může tedy např. k 1. 6. 2022 nechat OSVČ nacenit dům znalcem a s touto cenou k tomuto datu dům vložit do obchodního majetku a z této ceny pak spočítat odpisy, nebo jaký je správný postup dle zákona?

OSVČ, plátce DPH, si koupila za 130 000 Kč v roce 2012 prodejní stánek. V kupní smlouvě bylo uvedeno, že není dle § 119 odst. 2 občanského zákoníku stavbou spojenou se zemí pevným základem ani není předmětem evidence katastru nemovitostí. Stánek má kovovou konstrukci, je pobitý deskami a je nahozen. Je v něm zapojena elektřina. Pozemek pod stánkem je ve vlastnictví obce. Jeho využití byla prodejna novin a tabáku. Nyní tento stránek chceme prodat. Je předmětem DPH? Jaká bude sazba DPH?

Společnost zakoupí nemovitost, kterou nebude nijak využívat a ani pronajímat. Zakoupení nemovitosti je čistě za účelem uložení finančních prostředků, tj. jde o investici s možností budoucího prodeje a zhodnocení finančních prostředků. Je možné v tomto kontextu uplatnit daňové odpisy, i když aktuálně nedochází k žádným zdanitelným příjmům v souvislosti s touto nemovitostí?

Fyzická osoba uzavřela v roce 2021 hypoteční smlouvu na vlastní dům. Ve smlouvě je uvedeno, že 30 % úvěru tvoří neúčelová část. Pokud tedy chce uplatnit zaplacené úroky z hypotečního úvěru jako odčitatelnou položku v daňovém přiznání za rok 2021, je možné uplatnit pouze 70 % uhrazených úroků?

Pronájem bytu, který spoluvlastní dva majitelé (exmanželé): může celý příjem za tento byt přiznat v § 9 ZDP pouze jeden z majitelů? Pokud ano, musí mít nějakou „smlouvu“ o tom, že požitky užívá jen ten, co zdaňuje?

Fyzická osoba uplatňuje ve svém daňovém přiznání jako položku snižující základ daně i úroky z úvěru, který je poskytnut na vlastní bytovou potřebu. Dům ovšem ještě není hotový, tudíž v něm poplatník zatím nebydlí. Co se stane v případě, že po dokončení dům prodá a nikdy v něm bydlet nezačne? Bude muset zpětně dodanit již uplatněné úroky?

S.r.o. má v pronájmu budovu, kterou se souhlasem vlastníka rekonstruovali a budou toto technické zhodnocení odepisovat. V budově je v přízemí provozována kovovýroba a v prvním patře jsou kanceláře tohoto s.r.o. Nejsme si jisti, zda zařadit do odpisové skupiny 5 nebo 6, nebo část do 5 a část do 6. Děkuji za odpověď.

Fyzická osoba vlastní budovu zahrnutou v obchodním majetku, ve které zároveň bydlí. Budovu vlastní 10 let, v 1/3 budovy bydlí, proto byly odpisy majetku zpoměrovány a do nákladů uplatňovány pouze 2/3 hodnoty odpisů. V roce 2022 se fyzická osoba rozhodne nemovitost prodat. Jakým způsobem zohlednit (případné osvobození příjmů z prodeje) u 1/3 nemovitosti, která byla využívána pro soukromé účely. Můžeme 1/3 prodejní ceny nemovitosti osvobodit? Zdaníme pouze 2/3 příjmů a výdajem budou pouze 2/3 zůstatkové ceny. Nebo máme zdanit celou prodejní cenu a do výdajů navíc uplatnit hodnotu odpisů, které jsme v předchozích letech neuplatnili do výdajů?  

OSVČ podniká na základě Osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele, není plátce DPH, pro daň z příjmů výdaje uplatňuje procentem (80 %). Tato osoba má ve svém vlastnictví les, z něj prodává dřevo. Je příjem z prodeje dřeva tzv. ostatní příjem (tj. nespadá do podnikání, není nutné z něj odvádět sociální a zdravotní)? Pokud je ostatní příjem, je i zde stanovena procentní sazba na výdaje nebo je možné uplatňovat skutečné výdaje (např. za pořez a odvoz dřeva)? Tato osoba také dostává na základě soudního rozhodnutí nájem od zemědělského družstva za pozemky (jedná se o nezaplacený nájem v předchozích letech). Jak se tento obdržený nájem daní?

V roce 2008 byl koupen byt. Od r. 2014 se začal pronajímat. V roce 2014–2017 byly uplatňovány skutečné výdaje a od r. 2018 do r. 2020 byly uplatňovány výdaje paušálem 30%. V roce 2021 bychom chtěli přejít opět na skutečné výdaje a začít uplatňovat odpisy. Předpokládáme, že vstupní cenou bude reprodukční cena dle § 29 odst. 1 písm. d) ZDP. Dále předpokládáme, že § 26 odst.8 ZDP se na uvedený případ nevztahuje, protože pronajímatel nikdy odpisování bytu nezahájil a budeme tudíž odpisovat v prvním roce odepisování. Je naše úvaha správná?

Poplatník pronajímá být. Uplatňuje skutečné výdaje - odpisy a úroky z hypotéky, jinak nic. V nájemní smlouvě má uvedeno čistý nájem + zálohu na správu domu a zálohy na energie, které vždy s nájemcem zúčtuje. Nájem je ve výši 8 000 Kč + 4 200 Kč (zálohy na správu domu a energie). Je z pohledu právního, resp. daňového možné, aby nájemce přefakturoval celý předpis plateb od SVJ včetně příspěvku do fondu oprav, tj. pak by platby za správu a energie nebyly zdanitelných příjmem, ani by nebyly daňovým výdajem a tudíž by poplatník nemusel v budoucnu řešit - platby do fondu oprav, které by dával do výdajů což nyní tedy nedává. Lze to takto uchopit a vyvarovat se toho, že někdy v budoucnu, platby do fondu oprav, které by jinak dal do výdajů, bude muset řešit zvýšením základu daně kvůli tech. zhodnocení?

OSVČ, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Tato OSVČ pořídila a zkolaudovala v r. 2021 rodinný dům (1 budova), jehož součástí je provozovna se zázemím pro zaměstnance (pro podnikání je určeno dle dokumentace 60% podlahové plochy domu). Může podíl ve výši 60 % pořizovací ceny domu zařadit do majetku pro svoji ekonomickou činnost a daňově uplatňovat odpisy? Pokud ano, do jaké odpisové skupiny tento majetek zařadí? Nutno podotknout, že celý dům byl zkolaudovaný jako rodinný dům.

Pokud jako fyzická osoba osoba koupím dům, budu během let 2022–2027 do něj investovat a v roce 2028 prodám se ziskem, budu zisk danit pod § 10 ZDP. Mohu si do nákladů započíst nejen pořizovací cenu nemovitosti, ale také investice z let 2022–2027? 

V roce 2021 jsem uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí kupní na bytovou jednotku pro účely vlastní bytové potřeby. Tuto koupi budu financovat prostřednictvím hypotečního úvěru formou záloh developerovi dle probíhajících etap výstavby. Podmínku vlastnictví tak splním až po dokončení výstavby v r. 2023. Mohu si odečíst úroky ze základu daně v letech 2021 a 2022?

Poplatník, OSVČ, poskytuje ubytovací služby ve svém velkém rodinném domě. K ubytování má k dispozici 10 pokojů a malinkou restauraci, kde ubytovaným nabízí snídani. OSVČ vede daňovou evidenci. Má ročně příjmy do 1 000 000 Kč, tj. není plátcem DPH. OSVČ nikdy do své evidence nezařadil svůj rodinný dům, tj. nemá žádnou nemovitost v daňové evidenci a nemá, zde ani jiný majetek (např. zařízení kuchyně). Vše má ve svém osobním vlastnictví. Je možné, aby OSVČ podnikala ve svém rodinném domě a zároveň vedla daňovou evidenci a majetek do této evidence zařazen nebyl, tj. nikdy si neuplatní odpisy z nemovitosti, nemůže si dát do nákladů nákup kuchyňské linky, neboť ho nezařadila? Není to nic proti ničemu? Ve své daňové evidenci pouze uvádí příjmy z ubytování, resp. stravy a náklady na nakoupenou stravu. Je to z pohledu daňového v pořádku, byť se poplatník „okrádá“ o možnost odpisů nemovitosti.

Soukromá osoba koupila v roce 2017 pozemek, na kterém provedla hrubou stavbu, v roce 2021 nemovitost prodala a ještě před prodejem koupila již hotový rodinný dům. Je tento prodej pozemku se stavbou osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů? Stačí na FÚ oznámení, nebo je potřeba vyplnit daňové přiznání § 10 zákona o daních z příjmů, kde nebude rozdíl ke zdanění?

Prosím o upřesnění odpovědi ID 30590 k dotazu o prodeji bytu, který byl koupený v roce 2019 a prodaný v roce 2022. Byt byl koupen v roce 2019, nevztahuje se na tento prodej zákon platný do konce roku 2020, z důvodu pořízení bytu do konce roku 2020? Pokud by tomu tak bylo, domnívám se, že tento prodej by nemohl být od daně osvobozen, protože nebyla tehdy v zákoně možnost osvobození prodeje, v případě využití peněz na bytové potřeby, když v bytě nebydlel. (Jinak je tomu již při lhůtě 10leté a použití získaných prostředků na bydlení). Prosím o upřesnění odpovědi.

V roce 2015 jsem zdědila 200 m2 zahrady, v roce 2018 jsem koupila od sestry její podíl z dědictví 200 m2, v roce 2021 jsem celou zahradu prodala, budu platit daň z příjmu ze zahrady nebo z části? 

Dobrý den, zdědila jsem v roce 2018 dům po strýci /bratr mé zesnulé matky, strýc bezdětný/ V domě jsem nebydlela ani neplatila energie, protože jsem je nechala odpojit. V roce 2021 jsem dům prodala. Mám platit dan z příjmu? Děkuji

Dva bratři nabyli před 10 lety v rámci dědictví dva domy včetně přilehlých pozemků, a to v poměru každý ideální polovinu na obou domech. Každý z bratrů tak vlastnil polovinu obou domů a polovinu k nim přilehlých pozemků. Nyní se rozhodli, že si na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bratři své poloviny prohodí tak, aby po vypořádání každý z nich byl výlučným vlastníkem jednoho domu a k němu náležících pozemků. V dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo stanoveno, že si každý z bratrů polovinu nemovitostí, které touto dohodou pozbývá, oceňuje na 8 500 000 Kč. V témže roce jeden z bratrů, který na základě výše uvedené dohody nabyl do výlučného vlastnictví dům a přilehlé pozemky, tyto nemovité věci na základě směnné smlouvy vyměnil za bytovou jednotku a peníze. Ve směnné smlouvě bylo stanoveno, že dům a pozemky, které jsou pozbývány, jsou oceněny částkou 8 500 000 Kč. Za to jeden z bratrů obdržel bytovou jednotku, jejíž hodnota byla smlouvou stanovena na 5 000 000 Kč a k tomu doplatek 3 500 000 Kč. U první transakce, tj. transakce, kdy bratr, který následně provádí směnu nemovitých věcí, nabyl tyto nemovité věci do svého výlučného vlastnictví a pozbyl určitou část nemovitých věcí, má dle našeho názoru tento nepeněžní příjem z pozbytí osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. b zákona č. 586/1992. Sb., o daních z příjmů (ZDP). U následné směny je dle našeho názoru příjmem hodnota nabývané nemovité věci (bytové jednotky) a částka 3 500 000 Kč. Přitom zdanitelná je pouze jedna polovina pozbývané nemovité věci, neboť druhou polovinu vlastnil tento bratr historicky a bude tak uplatněno osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Může se u nabývané bytové jednotky pro účely ocenění nepeněžního příjmu použít cena stanovená ve směnné smlouvě či musí být jednotka oceněna podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (zákon o oceňování) a související vyhlášky? Oproti tomuto příjmu se podle § 10 odst. 5 ZDP může uplatnit nabývací hodnota pozbývané nemovitosti, tzn. domu s přilehlými pozemky. Může touto hodnotou být hodnota stanovená v dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo musí být pozbývaná nemovitost opět oceněna podle zákona o oceňování a související vyhlášky?