Ing. Jan Kašpar - strana 4

Na budově obytného domu byl vystavěn výtah. Jde o výtah, který je připevněn zvenku budovy. Jde o samostatně odpisovaný majetek nebo ho musíme považovat za technické zhodnocení budovy a odpisovat spolu s ní?

Důchodce obdržel za nájem polí za rok 2021 částku 28 600 Kč. Je povinen podat daňové přiznání za rok 2021?

Fyzická osoba, OSVČ, plátce DPH, živnost realitní makléř nákup a prodej nemovitostí, zprostředkování prodeje, vede daňovou evidenci. Prosím o přesný postup evidence při nákupu a prodeji nemovitostí v daňové evidenci. 1. Kdy vstupuje do daňových výdajů cena nakoupené nemovitosti – pozemku nebo budovy a kdy vstupuje do daňových příjmů, pokud doba mezi nákupem a prodejem uplyne víc než jedno zdaňovací období? /beru v potaz, že kupuji pozemek, jehož součástí nějaká stavba –např. zahrada, na které je zaevidována nemovitost (dům, stodola). 2. Jak uplatnit daňový výdaj při nákupu rodinného domu a pozemků např. zahrady nebo pole, když kupní cena je stanovena souhrnně a není rozepsána k jednotlivým katastrálním číslům a následný prodej je uskutečněn odděleně na víc smluv a v rozlišných zdaňovacích obdobích? 3. Jak správně zaevidovat přijatý rezervační poplatek, který se v případě uskutečnění prodeje stane provizním poplatkem a v případě neuskutečnění prodeje se stane sankčním poplatkem? 4. Čím je nutné dokládat, že se v budoucnu nebude jednat o překlasifikování na stavební pozemek, aby na pozemek nebylo nahlíženo jako na stavební pozemek s DPH? 5. Jak správně postupovat při změně uplatnění způsobu výdajů z procentuálních na skutečné nebo naopak, když má v zásobě nakoupené nemovitosti z předchozího období? 6. Kdy vznikne pohledávka? A jak správně zaevidovat tento příklad: v 3/2021 nakoupí nemovitost; v 12/2021 sepíše smlouvu o prodeji; peníze a převod na katastru je uskutečněn v 1/2022? 7. Je správná sazba výdajů uplatněných procentem 60 % při nákupu a prodeji nemovitostí i při zprostředkování prodej? 8. Musí realitní makléř nakupovat nemovitosti na své IČ nebo RČ?

Na základě dědického řízení v r. 2020 jsem po matce zdědila pole. V r. 2021 jsem toto pole prodala za částku 481 000 Kč. Musím tuto částku zdanit daní z příjmů?

Pokud si chce zaměstnanec uplatnit v ročním zúčtování popř. daňovém přiznání úroky z hypotéky na rekonstrukci nemovitosti, které je majitelem popř. jeho manžel nebo manželka, jaké jsou podmínky pro uznání této slevy na dani pokud nemovitost spravuje a nemůže v ní zatím bydlet - musí mít stavební povolení k rekonstrukci nebo pokud ho nemá, stačí čestné prohlášení, že ji opravuje, ale zatím v ní nemůže bydlet?

Dva bratři nabyli před 10 lety v rámci dědictví dva domy včetně přilehlých pozemků, a to v poměru každý ideální polovinu na obou domech. Každý z bratrů tak vlastnil polovinu obou domů a polovinu k nim přilehlých pozemků. Nyní se rozhodli, že si na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bratři své poloviny prohodí tak, aby po vypořádání každý z nich byl výlučným vlastníkem jednoho domu a k němu náležících pozemků. V dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo stanoveno, že si každý z bratrů polovinu nemovitostí, které touto dohodou pozbývá, oceňuje na 8 500 000 Kč. V témže roce jeden z bratrů, který na základě výše uvedené dohody nabyl do výlučného vlastnictví dům a přilehlé pozemky, tyto nemovité věci na základě směnné smlouvy vyměnil za bytovou jednotku a peníze. Ve směnné smlouvě bylo stanoveno, že dům a pozemky, které jsou pozbývány, jsou oceněny částkou 8 500 000 Kč. Za to jeden z bratrů obdržel bytovou jednotku, jejíž hodnota byla smlouvou stanovena na 5 000 000 Kč a k tomu doplatek 3 500 000 Kč. U první transakce, tj. transakce, kdy bratr, který následně provádí směnu nemovitých věcí, nabyl tyto nemovité věci do svého výlučného vlastnictví a pozbyl určitou část nemovitých věcí, má dle našeho názoru tento nepeněžní příjem z pozbytí osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. b zákona č. 586/1992. Sb., o daních z příjmů (ZDP). U následné směny je dle našeho názoru příjmem hodnota nabývané nemovité věci (bytové jednotky) a částka 3 500 000 Kč. Přitom zdanitelná je pouze jedna polovina pozbývané nemovité věci, neboť druhou polovinu vlastnil tento bratr historicky a bude tak uplatněno osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Může se u nabývané bytové jednotky pro účely ocenění nepeněžního příjmu použít cena stanovená ve směnné smlouvě či musí být jednotka oceněna podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (zákon o oceňování) a související vyhlášky? Oproti tomuto příjmu se podle § 10 odst. 5 ZDP může uplatnit nabývací hodnota pozbývané nemovitosti, tzn. domu s přilehlými pozemky. Může touto hodnotou být hodnota stanovená v dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo musí být pozbývaná nemovitost opět oceněna podle zákona o oceňování a související vyhlášky?

Musí se dát vždy (!) oprava budovy (nikoli TZ) na účet 511, nebo se mohu rozhodnout i o tento zásah povýšit cenu majetku (jako by šlo o TZ) a pak jej dál odpisovat? Neřeším logiku, proč takto postupovat, ale zda to mohu z jakéhokoli důvodu takto udělat bez toho, aby mi FÚ částku tohoto odpisu neuznal jako oprávněný náklad?

Jak postupovat při zdaňování příjmu z pronájmu bytu (není v obchodním majetku) - kauce ve výši dvou měsíčních nájmů se předpokládám nezahrnuje do příjmu? Měsíční částka nájmu je tvořena ze dvou částí - první částí je samotný nájem a druhá část je částka za energie a služby. Pokud budu uplatňovat výdaje paušálem, zdaním jen první částku nebudu do příjmu zahrnovat částku za energie a služby? Pokud bych uplaňovala skutečné výdaje - zdaňuji první částku za nájem a mohu si uplatnit do výdajů náklady za služby?

Rodiče darovali své dceři v roce 2021 byt v Praze. Dcera je občankou ČR, ale dlouhodobě pobývá v Belgii. V bytě bezprostředně před prodejem nebydlela. Darování je osvobozeno od daně, pouze dcera podá oznámení o osvobozených příjmech. Dcera bude chtít v roce 2022 byt prodat, a protože pobývá v Belgii, chtěla by využít režim osvobození od daně z příjmů na příjmy, které použije na obstarání vlastní bytové potřeby [tj. § 4 odst. 1 písm. b) a § 4b ZDP] Je možná za vlastní bytovou potřebu považovat nákup nemovitosti pro vlastní bydlení v zahraničí (EU)? Je možné, že nákup vlastního bydlení bude v nižší částce, než kolik bude cena prodeje bytu v ČR (byt ČR cca 10 mil, byt Belgie cca 6 mil). Je možné na zbylou část nepokrytého osvobození uplatnit výdaje (podle § 10 ZDP je výdajem cena podle zákona o oceňování k datu nabytí – cca 7 mil. Kč)? Jde mi o to, zda lze obě varianty společně kombinovat. Pokud platí bod 2 a kombinovat lze, je potřeba podat přiznání k dani z příjmů, za jaké období a také jakou částku uvést do příjmů - tu část neosvobozenou? Předpokládáme, že znění zákona rozumíme správně, že není podmínkou, aby měl prodávající bezprostředně před prodejem v bytě bydliště?

U nemovitosti, která byla pořízena úplatně v době delší než 5 let před zahájením nájmu, je vstupní cenou pro odpisování reprodukční pořizovací cena určena dle zákona o oceňování. Jaké datum je proto uplatnění 5leté lhůty podstatné? Nákup nemovitosti - podpis smlouvy prodávajícího a kupujícího 1. 2. 2015, předložení smluv na katastr 15. 2. 2015, vlastnické právo zapsáno katastrem nemovitostí 01. 04. 2015 na nového vlastníka, tj. kupujícího? A kupující dal nemovitost do nájmu od 1. 3. 2020, ale podpis smlouvy na nájem již 1. 2. 2020. Jaké dvě data (pořízení x začátek nájmu) jsou stěžejní pro stanovení té 5leté lhůty? Je to důležité pro stanovení odpisu, zda bude odpis z kupní ceny nebo ze znaleckého posudku.

Mohu v ročním zúčtování zaměstnanci uplatnit úroky od České spořitelny (úvěr je poskytnut na bytové potřeby)? V katastru nemovitostí je tato stavba (pro bytovou potřebu) zapsána pod číslem evidenčním, a je tam napsáno jiná stavba. 

K pořízení pozemků došlo v roce 2013, následně (v roce 2017) došlo ke změně - rozdělení pozemku na více parcelních čísel. Rozdělené pozemky budou následně samostatně prodávány. Přerušuje se doba vlastnictví dle § 4 odst. 1 písm. b), resp. počítá se doba pro osvobození od nabytí nově od okamžiku rozdělení pozemku na více pozemků (rozdělením nedojde ke změně v celkové výměře), nebo je původní okamžik nabytí zachován.

Podnikám jako fyzická osoba, výdaje uplatňuji paušálním procentem (60 %). Maminka také podniká, uplatňuje skutečné výdaje. Maminka je mojí spolupracující osobou. Lze na ni přerozdělit do limitu 30 % můj podíl příjmů a paušálních výdajů? Může mít maminka v rámci § 7 ZDP příjmy a výdaje svoje skutečné a moje paušální?

Fyzická osoba prodala v 12/2021 pozemek, který nebyl nikdy v OM, časový test není splněn. Jedná se o ostatní příjem dle § 10 ZDP. Návrh na vklad do katastru nemovitostí byl podán 13. 12. 2021. Zapsáno do katastru nemovitostí dne 4. 1. 2022, příjem peněz z prodeje 5. 1. 2022. Ve kterém roce bude příjem zdaňovat?

Fyzická osoba vlastní ideální třetinu nemovitosti. Část nemovitosti pronajímá. Všichni 3 vlastníci daní 1/3 pronájmu v § 9 ZDP a uplatňují paušál. V roce 2021 probíhaly opravné práce a náklady jsou vyšší než 30% paušál. Mohu v roce 2020 danit paušálem, v 2021 skutečností a v 2022 opět paušálem? Musí v roce 2021 všichni vlastníci použít stejný způsob zdanění, tedy skutečnost, nebo může každý z vlastníků použít možnost nákladů dle svého uvážení?

Příjmy z pronájmu bytu v SJM podle § 9 ZDP jsem danila já, nyní jsem bez příjmu a rádi bychom optimalizovali daně použitím slevy na manželku. Nemám aktivní ŽL, povinnost podávat daňové přiznání nemám. Stačí tedy, když příjmy z pronájmu uvede v přiznání manžel a já nic oznamovat FÚ nemusím?

Společnost uzavřela smlouvu o budoucí kupní smlouvě na nákup pozemku. V této smlouvě se budoucí kupující zavazuje po dobu platnosti smlouvy platit budoucímu prodávajícímu nájem za tento pozemek. Bude nájemné daňovým nákladem nebo bude účtováno na pořízení dlouhodobého majetku a bude tak součástí budoucí pořizovací ceny? 

Poplatník koupil v roce 2015 byt za 3 800 000 Kč včetně souvisejícího pozemku. Nyní začal od 1. 1. 2022 tento byt pronajímat a zjistil, že by mohl k příjmům z nájmu dle § 9 zákona u o daních z příjmů uplatnit skutečné výdaje včetně odpisů. Poplatník si v zákoně přečetl, že je třeba stanovit vstupní cenu bytu dle znaleckého posudku, protože by koupit více jak před 5 lety. Nyní nastal problém, že znalec se poplatníka dotazoval – jakým způsobem má stanovit cenu – může jí prý stanovit zpětně k 1. 1. 2022, ale metod, které znalci využívají pro stavení ceny je několik. Je jedno jakou metodu znalec využije nebo se musí v daném případě využít ta jedna, která je pro tuto situaci zákonem daná – to poplatník nikde nevyhledal, které cena dle zákona o daních z příjmů to má být (např. metody a ceny: porovnávací metoda – obvyklá cena, výnosová metoda, nákladová metoda, definice jednotlivých cen atd.)?

Fyzická osoba zdědila v roce 2021 podíl (1/5) na nemovitosti, kterou původní majitel pronajímal. Fyzická osoba spolu s manželem vyplatila podíly ve výši 4/5 na nemovitosti ostatním dědicům. Nyní je nemovitost v majetku této fyzické osoby a jejího manžela s tím, že nemovitost je v SJM ve výši 4/5 a jen 1/5 (zděděný podíl) je v majetku pouze fyzické osoby - dědice. Jakým způsobem stanovit vstupní cenu majetku pro účely odpisování nemovitosti, když je tato nemovitost nadále pronajímána? Pokud byla nemovitost odpisována původním majitelem (to není zatím zřejmé), jak by měl postupovat nový majitel nemovitosti v případném následném odpisování?

Nemovitost je zapsaná v katastru jako Jiná stavba (původně telefonní ústředna + radiokomunikace - přenos TV a rozhlas. signálu). Majitel (FO) ji pronajímá jako celek společnosti, jež budovu spravuje, a ta dále podnajímá jednotlivé prostory jako kanceláře, sklady, fitko, výrobna i jako prostor pro telekomunikaci. Pro účely zařazení budovy do odpisové skupiny je rozhodující zápis v katastru Jiná stavba - patrně odpisová sk. 5 nebo se řídit účelem současného využití, tzn. převážně administrativní budova - skupina 6?