Ing. Jan Kašpar - strana 6

Nyní již klient koupil nemovitost, ale protože tomu nerozuměl, koupil celou s. r. o., ve které tato nemovitost je. Nemovitost byla vložená do s. r. o. v r. 1997. Klient chce nemovitost převést na sebe k soukromému používání. Vztahuje se osvobozený prodej i pro s. r. o., když s. r. o. vlastní nemovitost déle než 10 let? Jak by se prodej účtoval? (Přemýšlím, jak do toho, ráda bych mu pomohla, ale odhadní cena nemovitosti je samozřejmě aktuálně mnohem vyšší, než byla v r. 1997. Plus jako bonus do nemovitosti klient v poslední době investoval - to v účetnictví není... Ale navýšil tím cenu.) A pokud by to byl osvobozený prodej, počítá se to od vložení nemovitosti do s. r. o. nebo od změny vlastníka s. r. o.? Podle mě s. r. o. vlastní nemovitost a rozdílná věc je, kdo vlastní s. r. o., takže těch 10 let splněných máme.

Fyzické osoby - občan se svou přítelkyní - zakoupili v roce 2019 dům a každý z nich nabyl ideální 1/2. Letos tedy v roce 2021 odkoupil od své přítelkyně její ideální 1/2. Nyní se rozhodl dům prodat. V domě bydlel 3 roky, ale ideální 1/2 nabyl před 6 měsíci. Jak to bude s daní z příjmů, když fyzická osoba dům prodá?

Společnost s ručením omezeným se rozhodla zakoupit vyvrtávačku, předtím ale musí provést úpravy na nemovitosti - vybudování betonové základní desky apod. Jsou tyto práce součástí ceny pořizovaného stroje nebo se jedná o technické zhodnocení nemovitosti?

Naše společnost A uzavřela se společností B dohodu o spolupráci při realizaci stavby. Na základě této dohody bude naše společnost A realizovat výstavbu vodojemu a společnost B se zavázala financovat realizaci výstavby částkou 10 miliónů korun (provoz společnosti B bude vyžadovat dodávky pitné vody, které budou překračovat stávající kapacity zařízení naší společnosti A). Stavba bude postavena na pozemku naší společnosti A, vodojem bude ve vlastnictví naší společnosti A, která bude zajišťovat projekt, výstavbu, kolaudaci stavby. Vodojem bude sloužit rovněž i dalším odběratelům, nejen společnosti B. Předpokládaná výše celkových nákladů na realizaci stavby odpovídá přijatým prostředkům dle dohody (10 mil. Kč). Poskytnutý příspěvek naše společnost A zaúčtovala jako dar na účet DAL 648 s tím, že bude postupovat podle § 23, odstavec 3, písmeno c) bod 9 zákona o dani z příjmu a základ daně snížíme o hodnotu poskytnutého příspěvku ve formě peněžitého daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku (10 mil. Kč), když jsme zahrnuli tento příjem do základu daně. Po dokončení stavby naše společnost A zařadí vodojem do svého majetku na účet 021 ve výši nákladů vynaložených na jeho výstavbu a bude účetně odpisovat z této hodnoty po dobu předpokládané životnosti. Daňová vstupní cena bude účetní cena snížená o poskytnutý příspěvek (10 mil. Kč) - § 29 zákona o daních z příjmů. Je postup naší společnosti A správný nebo se jedná o poskytnutou dotaci na pořízení vodojemu (účtování na DAL 042)? 

Neplatí nadále v roce 2022 daň z nabytí nemovitých věcí (nemovitostí)? Ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí došlo v roce 2020 kvůli koronaviru. 

Firma provede na neupraveném pozemku (ostatní plocha, neudržovaný trávník) pozemkovou terénní úpravu od dodavatele ve výši 100 000 Kč. Úpravy spočívají ve srovnání a vlnkování terénu, nasypání malé vrstvy štěrku pro horská kola. Je to taková mini dráha pro horská kola (o rozměrech cca 15 m × 10 m). Firma to dělá ze dvou důvodu: jednak se tak při nákupu pozemku zavázala obci po dobu 5 let, že toto udělá s volným přístupem z ulice pro děti a druhý důvod je, že sama prodává horská kola vedle v obchodě a může plochu nabídnout k testovací jízdě při výběru kola zákazníkům. V katastru tato úprava pozemku není nijak evidovaná, nejedná se o žádné betonové úpravy, asfalt, dlažby apod. Očekáváme, že další rok např. z důvodu deště budeme muset ještě vynaložit další náklady na udržení těchto vlnek z hlíny a dosypat štěrk - např. 30 000 Kč. Tyto pozemkové úpravy od dodavatele chce firma dát jednorázově do nákladů, protože podle nás to není stavba, která by se měla daňově odpisovat. Je to správné řešení? Pokud není, tak pod jakou odpisovou skupinu by se měly tyto pozemkové úpravy zohlednit?

Fyzická osoba má pozemek, který koupila dříve a splňuje časový test při prodeji na osvobození od daně z příjmů. Pokud na tomto pozemku postaví rodinný dům a následně ho prodá, vztahuje se toto osvobození i na prodej postaveného rodinného domu na tomto pozemku?

Před 6 lety otec daroval synovi nemovitost (otec vlastnil tuto nemovitost 8 let). V nemovitosti neměl bydliště ani otec ani syn. Z důvodu porušení dobrých mravů syna vůči otci, požaduje otec navrácení daru zpět. Jakmile bude předmětná nemovitost otci navrácena zpět, hodlá hodlá ji otec prodat. Bude prodej této nemovitosti u otce osvobozen od DPFO podle § 4b ZDPFO? Od kdy se počítá lhůta pro osvobození od DPFO podle § 4b ZDP při prodeji zpět navrácené nemovitosti? Od data původního nabytí či od data navrácení darované nemovitosti? děkuji za odpověď

Společnost s ručením omezeným je vlastníkem pozemku, který je v katastru nemovitostí z části veden jako zastavěná plocha a nádvoří a z části jako ostatní plocha. Pozemek se nachází v areálu firmy, vedle skladové haly a je vyasfaltovaný, výměra pozemku je 452 m2, účetní hodnota pozemku je 91 tis. Kč. Společnost se domluvila s fyzickou osobou na směně tohoto pozemku, za pozemek ležící z druhé strany areálu firmy, v celkové výměře 369 m2. Rozdíl ve výměře 83 m2 bude ze strany fyzické osoby dorovnán finančně, cena dohodou za m2 byla stanovena na částku 300 Kč za 1 m2, celková výše doplatku bude tedy 24 900 Kč. Jak tuto směnu pozemků vyřešit z hlediska DPH a jak v účetnictví? Je směna pozemku předmětem DPH a z jaké ceny by se DPH počítalo? Jak ocenit hodnotu směněného pozemku v účetnictví? Je zapotřebí znalecký posudek, nebo může firma vycházet z dohodnuté částky 300 Kč za 1 m2?

Otec daruje synovi nemovitost, kterou má zařazenou v obchodním majetku(podniká). Nemovitost je částečně odepsaná. Otec nemůže zůstatkovou cenu nemovitosti uplatnit do nákladů, může uplatnit 1/2 ročního odpisu nemovitosti. Syn nemovitost nebude využívat k podnikání, ani k pronájmu. Pokud nemovitost syn prodá( do 5- ti let od nabytí), bude nákladem oproti příjmu z prodeje cena podle zvláštního předpisu o oceňování majetku(odhad) ke dni darování? Nákladem u syna je tedy odhadní cena ke dni darování bez ohledu na to, zda měl dárce (otec) nemovitost v obchodním majetku, nebo nemovitost u otce nebyla používaná k podnikání. Pokud by nemovitost v zahrnutá v obchodním majetku otce byla ke dni darování zcela odepsaná( uplatněna v nákladech), je tedy výhodnější nejprve nemovitost darovat synovi, který ji následně prodá a uplatní do nákladů odhadní cenu k datu darování. Pokud by nemovitost prodal přímo otec příjem z prodeje by zdanil a do nákladů oproti příjmu z prodeje by nebylo co uplatnit. Věta v § 10 odst. 5 ZDP: „Jde-li o hmotný majetek odepisovaný podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo sloužil k nájmu, je výdajem zůstatková cena podle par. 29 odst. 2", se vztahuje k otci( pokud prodává přímo otec). Syna se tedy netýká, zda měl otec nemovitost v obchodním majetku, či nikoli a jaké jsou u otce uplatněny odpisy, v obou případech může uplatnit odhadní cenu ke dni nabytí(darování) do nákladů oproti příjmu z prodeje. Je má úvaha správná? 

Občan nakoupil společně se svojí manželkou (podílové vlastnictví 50/50) pozemek v roce 2014 - rozloha 100 m2. V roce lednu 2021 přikoupil ke stávajícímu pozemku od souseda vedlejší pozemek - o rozměru 50 m2. Pozemky jsou pod stejný parcelním číslem. V červnu 2021 obě dvě části prodali. Bude osvobozen prodej celého pozemku nebo jen jeho části? Musí danit oba manželé, nebo stačí jeden z nich?

Klient, developer, realizuje výstavbu bytového domu. Se zájemcem o prodej bytu po ukončení výstavby se uzavírá budoucí smlouva kupní, kde se stanoví vzájemná práva a povinnosti developera a zájemce. Zejména tedy určení bytu (jednotky) a způsob úhrady jednotlivých splátek v průběhu výstavby. Zájemce se souhlasem developera tuto budoucí smlouvu postoupil na třetí osobu, která doplatí poslední zálohovou platbu a s touto třetí osobou bude i v závěru uzavřena kupní smlouva na byt. Jak postupovat u developera při vyúčtování, když první dvě zálohy uhradil původní zájemce a k těmto zálohám byl vystaven taktéž daňový doklad k přijaté platbě. Smlouva o postoupení smlouvy o vypořádání záloh mezi zájemcem a novým zájemcem nehovoří. Je stanoveno, že smlouva je postoupena bezúplatně. Lze změnu v osobě zájemce chápat jako změnu zdanitelného plnění dle § 42 písm. e) - použití úplaty, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň na úhradu jiného plnění a vystavit opravné daňové doklady? K jakému okamžiku případně - účinnost smlouvy o postoupení, nebo při vystavení zúčtovací faktury při převodu bytové jednotky, což je datum zdanitelného plnění k přijatým platbám? 

V březnu 2021 zemřel podnikatel, OSVČ, který měl v obchodním majetku dům. Dědicem je manželka, která by chtěla dům prodat. Zemřelý manžel vlastnil dům od roku 2014. Bude případný prodej osvobozen? Přihlíží se k tomu, že dům byl v obchodním majetku manžela? Platí zde 5letá nebo 10letá lhůta vlastnictví zůstavitele?

Občan České republiky, nepodnikající, si zakoupil nemovitost v Chorvatsku letos. Má podat v České republice daňové přiznání z nemovitostí do 31. 1. 2022 za tuto chorvatskou nemovitost? Popřípadě vzniknou nějaké povinnosti v České republice, co se týče vlastnění nemovitosti v Chorvatsku?

Syn s dcerou zdědil po otci nemovitost. V rámci vypořádání dědictví byl synovi jeho podíl na nemovitosti vyplacen sestrou v penězích. Je příjem získaný vypořádáním od daně osvobozen? Zůstavitel vlastnil nemovitost 3 roky, zemřel v roce 2021. Je tento příjem z vypořádání brán jako příjem z dědictví, který je osvobozen dle § 4a písm. a) ZDP? Nebo lze osvobodit tento příjem jako dar od sestry dle § 10 odst. 3 písm. c) ZDP? Jestliže by mělo dojít k dodanění v § 10 ZDP, což se mi zdá dost nepravděpodobné, jaká by byla stanovena nabývací cena?

Vlastním nemovitost více než 5 let, kterou pronajímám společnosti s. r. o. a daním podle § 9 zákona o daních z příjmů. Chci tuto nemovitost převést na syna. 1. Darováním nemovitosti nebude možné nemovitost odpisovat a nebudou se platit žádné daně? 2. Je možné nemovitost synovi prodat za odhadní cenu a ten ji pak bude odepisovat? Musím z prodejní ceny platit daň z příjmu? 3. Za jakou dobu musí být ověřená darovací smlouva podána na katastr nemovitostí?

Fyzické osobě (nepodnikateli) byla v roce 2017 převedena bezúplatně garáž (nebyla součástí bytové jednotky) do osobního vlastnictví a v letošním roce 2021 by chtěl tuto garáž prodat. Může jako nákladovou položku k příjmu uplatnit odhadní cenu garáže dle znaleckého posudku?

Fyzická osoba, nepodnikatel, má převedený být z družstva bezúplatně do osobního vlastnictví. Tento byt má v úmyslu pronajímat dle § 9 ZDP. Lze pro tyto účely nechat vypracovat znalecký posudek ohledně vstupní ceny pro daňové odpisování, nebo není možné tento byt odpisovat?

Realitní kancelář vlastní pozemek k prodeji již 3. rokem. Pozemek je pořízen na sklad jako zboží, zatím žádný prodej, nic se neděje, akorát každý rok se malá částka platí na daň z nemovité věci. Lze o tuto daň každým rokem navyšovat pořizovací cenu „zboží“ tedy pozemku? Nebo částka patří do nákladů roku placení? A další hypotetická úvaha - kdyby se společnost rozhodla, že pozemek raději použije k výstavbě třeba jinou firmou, je možné takto "reklasifikovat" zboží na pozemek účetním zápisem MD 031/D 112?

Druh s družkou žijící ve společně hospodařící domácnosti si koupili v r. 2020 nemovitost (50 % : 50 % do spoluvlastnictví). Nyní v 6/2021 chce druh svůj podíl na nemovitosti družce darovat. Bude mít tato transakce nějaký daňový dopad? Jak by to bylo v případě, že se družka rozhodne např. v r. 2026 celou nemovitost prodat?