Ing. Martin Novák - strana 6

Klient pracuje prostřednictvím zahraničního portálu na mikropracech (online služby administrativní povahy pro různé klienty). Faktury za klienta vystavuje zahraniční portál, který je odesílá přímo odběrateli služby. Odběratelé jsou plátci DPH z EU nebo neplátci (nemají platnou registraci na území EU) ze třetích zemí mimo EU. Bude některé z těchto plnění vstupovat do limitu registrace k DPH jako plátce? Nyní je klient registrován jako identifikovaná osoba ve vztahu k poskytování služeb s místem plnění mimo tuzemsko. 

Právník vedoucí daňovou evidenci (plátce DPH) poskytuje v průběhu měsíce právní poradenství jednomu konkrétnímu klientovi. Právník vystavuje fakturu – daňový doklad za své služby vždy až na konci měsíce (zdanitelné plnění poslední den v měsíci). Tento konkrétní klient však požaduje vystavovat fakturu vícekrát v měsíci, odvolává se na § 11 zákona o účetnictví. Musí právník postupovat v souladu se zákonem o účetnictví, když není účetní jednotkou? Není jeho povinnost pouze sledovat zdanitelná plnění a vystavit řádně fakturu-daňový doklad do 15 dnů po uskutečnění zdanitelného plnění?

Český neplátce jezdí do Německa a provádí montáž regálových systémů. Tuto práci fakturuje české firmě - plátci, cca 50 000 Kč/měsíc. Jak je to prosím s DPH, měl by se stát identifikovanou osobou, nebo by se měl přihlásit k DPH v Německu? 

Klient nakupuje zboží od plátců z jiných členských států Evropské unie. Podle § 25 odst. 1 ZDPH je povinností klienta přiznat daň k 15. dni následujícího měsíce nebo k datu vystavení daňového dokladu, pokud je doklad vydán dříve. Problém nastává ve chvíli, kdy od klienta dostaneme tyto doklady o dva či více měsíců později, aniž bychom věděli, že k nějakému pořízení zboží došlo a měli bychom tak vytvářet dodatečná přiznání k DPH. Vzhledem k tomu, že se ve všech případech jedná o přiznání daně a zároveň nárok na odpočet, tak veškeré takto vyměřené doklady jsou daňově neutrální. Lze v těchto případech využít § 104 odst. 2 ZDPH a přiznávat tyto doklady v jiných zdaňovacích obdobích z pohledu DPH? 

Dle vysvětlení zákazníka z Německa bylo jeho VAT number zablokováno z důvodů změny adresy společnosti. Při ověření platnosti na FÚ nám bylo sděleno, že je neplatné již od 1. 1. 2022. Z tohoto důvodu jsme vystavili faktury za službu včetně českého DPH. Zákazník bude požadovat opravu těchto faktur, jakmile bude jeho VAT number odblokované. Jak prosím v tomto případě postupovat? Je možné, že mu bude DIČ odblokováno zpětně do období 2/2023, kdy byla služba poskytnuta?

Firma, plátce DPH, prodává zboží spadající do sazby 15 %. Provozuje e-shop a fakturuje poštovné, balné a dobírku. Dosud rozdělujeme sazbu zboží na 15 % na straně jedné a sazbu na poštovné a dobírku 21 % na straně druhé. Dočetli jsme se, že můžeme vedlejší plnění účtovat také se sazbou 15 %. Je vedlejším plněním také poštovné, balné a dobírka? Je možné na faktuře položkově rozepsat sazbu daně na zboží 15%, poštovné 15%, dobírku 15%? Potřebujeme mít poštovné a dobírku uvedenou na faktuře zvlášť. Poštovné je pokaždé jiné a nemůžeme je mít obsaženo již ceně.  

Pokud obdržíme opravný daňový doklad, vystaven 10. 3. 2023, DUZP 28. 2. 2023, kdy máme povinnost odvédst DPH a uvédst doklad v přiznání k DPH? V březnu nebo už v únoru? 

Slovenský občan vlastní v ČR nemovitost, kterou pronajímá. Je rezident Slovenské republiky a v ČR podává přiznání k dani z příjmů z pronájmu § 9 a není v ČR registrovaný k DPH. Následně si podává přiznání k dani z příjmů na Slovensku, kde podniká a je plátce DPH ze své činnosti na Slovensku. Nemovitost v ČR s podnikáním na Slovensku nijak nesouvisí. Daňovou evidenci mu vede účetní v ČR plátce DPH a fakturu vystavuje s českou DPH. Je to tak správně?

Společnost s.r.o. plátce DPH měla kamenný krámek s obuví. Kupovala obuv z Itálie/v DPH Pořízení zboží z jiného státu EU. V roce 2020 uzavřela obchod z důvodu Covidu a prakticky ukončila prodej. Společnosti zůstalo na skladě zboží v hodnotě přes 30 mil. Kč, které je tam doposud. Společnost chce ukončit registraci DPH. Když nebude plátce a bude chtít zboží/obuv zlikvidovat, nebo pod cenou prodat, bude muset vracet rozdíl DPH z nakoupeného zboží? Zboží bylo naposledy nakoupeno v zahraničí v roce 2019.

Společnost s r. o., plátce DPH, plánuje ukončení činnosti. Bude žádat o zrušení registrace k DPH- nedosahuje obratu. V majetku jsou automobily, z kterých byl proveden odpočet DPH, ale v roce 2022 již uběhla 5letá lhůta pro úpravu odpočtu. Dále s. r. o. přijímá službu z EU- GOOGLE. Pokud by došlo ke zrušení plátcovství, stane se s. r. o. automaticky ident.osobou nebo musí podat přihlášku- jaké jsou lhůty? Při prodeji uvedených aut v tuzemsku po zrušení registrace by se již prodávala bez DPH? Pokud by nezrušila službu GOOGLE, s. r. o. by nevykazovalo žádné tržby, nemělo žádný majetek,- tak stejně bude muset každý měsíc podávat přiznání k DPH jako identifikovaná osoba a nemůže ukončit činnost. 

Zaměstnanci používají firemní vozidla také pro soukromé účely. Firma krátí DPH u oprav a náhradních dílů v poměru 80:20. Mají se krátit všechny náklady související s provozem referenčních vozidel? Např. Ad-blue, voda do odstřikovačů, olej...

Jaké DUZP bude na naší vydané faktuře při přeúčtování služeb (skartace), pokud já obdržím fakturu za skartaci dne 7. 2. 2023 s DUZP 30. 1. 2023? My vystavíme fakturu hned 7. 2. 2023, protože dříve jsme ani neznali cenu za službu.  Je v pořádku text na vydané faktuře : Přeúčtování služeb - skartace?

Poplatník pořídil v 08/2021 osobní automobil, uplatnil odpočet DPH v plné výši, protože osobní automobil předpokládal využívat a v roce 2021 skutečně využíval pouze v rámci své ekonomické činnosti. V období od 06/2022 do 12/2022 poskytl osobní automobil zaměstnanci pro jeho soukromé využití, tím došlo ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Vozidlo bylo využíváno pro ekonomickou činnost 80% a pro soukromé účely 20% . V 12/2022 byla provedena úpravu odpočtu DPH. V 01+02/2023 využíval vozidlo pouze v rámci své ekonomické činnosti. V 03/2023 dojde k prodeji vozidla. DOTAZ: Bude se na tento případ prodeje vztahovat povinnost provést jednorázovou úpravu odpočtu podle § 78d ZDPH a to v 03/2023 za r.2023 a zbývající 2 roky t.j. r.2024 a r.2025 (lhůta pro úpravu odpočtu daně je 5 let)?

Podnikatel se stal dodatečně plátcem daně v 1/2023, a to na základě rozhodnutí od 6/2022. Vystavil zpětně doklady k původní fakturaci, některá plnění byla v přenesené daňové povinnosti, dle § 92a odst. 5 ZDPH nemůže zpětně tento režim uplatit. Vystavil tedy plnění s 21% DPH a zaslal doklady svým klientům. Mohou si klienti uplatnit nárok na odpočet nebo není nárok z důvodu, že se správně jedná o PDP?

Česká firma plátce DPH, nakoupila zboží (mobilní telefony), a v ČR chce prodat mobilní telefony za částku vyšší než 100 000 Kč jiné společnosti, která je plátce DPH. Lze v tomto případě použít režim reverse charge? A pokud ano, tak protože se jedná o částku vyšší než 100 000 Kč? Nebo jaký je tam důvod požití reverse charge? 

V případě, že dělám přefakturaci pojistného z firmy (plátce DPH) na jinou firmu, musím k této částce přípočítat DPH, nebo mohu fakturovat bez DPH?

Stavební firma nabízí svým zákazníkům montáž pergoly k rodinnému domu tvořené kovovou konstrukcí, která je ukotvena k rodinnému domu pomocí šroubů a hmoždinek a stejně tak je i ukotvena k zemi. V některých případech není tato pergola ani ukotvena k rodinnému domu a je pouze ukotvena k zemi. Tuto konstrukci pergoly je možné kdykoliv odmontovat a v neporušeném stavu přesunout kamkoliv jinam či odstranit. Je možné v tomto případě uplatnit sníženou sazbu 15 %, pokud se bude jednat o montáž takovéto pergoly u rodinného domu podle katastru nemovitostí?

Irská společnost (plátce DPH s irským DIČ) vyfakturovala českému plátci DPH s českým DIČ prodej AVG s 21% DPH. Na faktuře je napsáno, že daň je odvedena v České republice. Na daňovém dokladu je uvedeno DIČ irské společnosti i DIČ české společnosti. Vzhledem k tomu, že je faktura zaplacená a DPH na malou částku, nebudeme žádat irskou společnost o přepracování faktury, a vrácení DPH. Jak máme tento doklad zaúčtovat a dát do DPH a KH? Jak to bude s DPH?  1. Musím udělat reverse charge, ZD bez daně nebo s daní?  2. Nebo mohu uplatnit DPH, když ho odvedli v ČR?

Společnost, plátce DPH, poskytne službu (stavební práce) na nemovitosti v Rakousku, služby fakturuje jiné české společnosti, také plátci DPH. Tento odběratel je klasická česká firma, má sídlo v Česku, nemá pobočku v Rakousku. Jak má vypadat faktura z hlediska DPH, jakým způsobem a kde DPH odvést?

Česká společnost vystavila daňový doklad na anglickou společnost za zboží, které bylo odesláno do polské pobočky. Jak tuto fakturu správně uvést v přiznání k DPH případně kontrolním a souhrnném hlášení?