Dokumenty - strana 39

Jak správně spočítat nárok dovolené při stanovené pracovní době 37,50 hodiny, kdy směny jsou časově stanoveny, a to bez přestávek na jídlo a oddech, na 5 nebo 7 nebo 12 hodin. Vždy pracují 2 zaměstnanci spolu, jeden má 12 a ten druhý jde na ráno na 7 a pak přijde druhý na odpoledne na 5 hodin. Při zadaném úvazku nám software vypočítává dovolenou na 139 hodin. Je to správně? 

Zaměstnavatel projevil zájem poskytnout zaměstnancům péči o děti formou letní školky, která by probíhala týden v červenci a týden v srpnu. Zatím nemáme žádnou nabídku, protože bude záležet na zájmu zaměstnanců. Každopádně by to měl být pro zaměstnance benefit a rádi bychom, aby se jich to dotklo fin. co možná nejméně. Prosím o informaci, jaké by nastaly daňové a účetní povinnosti spojené s provozem školky na straně zaměstnavatele a co může společnost zahrnout do nákladů. A pro usnadnění rozhodnutí zaměstnanců, jaké by byly dopady využití letní školky pro ně z hlediska daní a případných odvodů.

Naši výzkumní pracovníci se zúčastňuji mezinárodních konferenci, které jsou plně hrazeny pořadatelem. To znamená, že naše organizace (v.v.i.) nemá žádné výdaje s cestou. Je naši povinností i přesto uhradit zaměstnanci 25% denního stravného?

Zákon o dani z přidané hodnoty neobsahuje žádné ustanovení, v němž by bylo uvedeno slovo škoda. Důvodem je, že vyúčtování škody není předmětem daně, protože škoda nepředstavuje ani dodání zboží ani poskytnutí služby. Podstatné je však určit, zda požadovaná úplata představuje úhradu za poskytnuté plnění nebo za náhradu škody. Chybná klasifikace může znamenat neodvedení daně nebo naopak odvedení daně nad rámec zákona, kdy onen Černý Petr přechází na poskytovatele úhrady, protože daň nad rámec zákona si nemůže odpočítat.

Již několikrát se nám u klienta stalo, že dodavatel (hlavně se to děje u polských plátců přes nákupy na portálu Allegro) nebere ohledy na to, že odběratel je český plátce a na fakturu si uplatní polskou DPH. Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o nízké sumy, tak náš klient to nechce řešit a faktury opravovat, protože tvrdí, že s ním na konci dne stejně nikdo nekomunikuje. Dotaz zní, zda můžeme jako základ daně pro vyměření DPH v ČR brát celou fakturovanou sumu včetně polské DPH, protože to je reálně to, co náš klient zaplatil a vyměřit tak DPH z této částky a zároveň nárokovat odpočet? Nebo je nutné jako základ brát částku bez daně a vyměřovat z ní? V tomto případě by nám ale vznikl z polské DPH, kterou klient zaplatil, přeplatek, který reálně nikdo nevrátí. Bez ohledu na variantu, lze uhrazené polské DPH uplatnit jako daňový náklad z pohledu daně z příjmů? 

Student nesložil maturitní zkoušku v 5/23, maturitu úspěšně vykonal v 9/23 a zároveň od 9/23 je studentem denního prezenčního studia na jazykové škole (potvrzení o studiu pro školní rok 2023/2024 ) – od měsíce 6/23 do 12/23 byl student OSVČ a měl příjmy v měsících 6+7+8+11/2023 – žije ve společné domácnosti s rodiči 1. může daňové zvýhodnění rodič uplatnit za měsíce 1–12/2023 bez ohledu na výdělečnou činnost dítěte 2. status studenta má za celý rok 2023?

Česká nezisková organizace, zaregistrovaná jako identifikovaná osoba v ČR, nakupuje z JČS od neplátců zboží, které následně využívá ke svému hlavnímu poslání, nikoli k ekonomické činnosti. Je nutné i tohoto nákupu zboží odvádět DPH v ČR? (Zboží odesláno z JČS do ČR, dodavatel neuvádí na fakturách DIČ (ani své, neb žádné nemá, ani té neziskovky, jen IČo).

Zaměstnankyně uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě - syna. Syn ukončil studium 30. 6. 2023 - máme takto potvrzení o studiu ze střední školy. Neudělal maturitu ani v září, v červenci a v srpnu nebyl nikde zaměstnán ani nebyl veden na ÚP. Od 25. 9. 2023 byl v evidenci na Úřadě práce. Na kolik měsíců má zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění v roce 2023?

Firma poskytla dary zboží jiné firmě v hodnotě 22 000 Kč (bez DPH v hodnotě skladových cen), které není předmětem spotřební daně. Prodejní ceny by byly dle jejich eshopu celkově 30 000 + DPH. Při nákupu si firma uplatnila DPH, protože standardně toto zboží prodává nebo dává jako reklamní dárek k objednávce z eshopu. Konkrétně se jedná se o 100 ks reklamních předmětů (náramek) s logem eshopu za 20 Kč (které běžně dává zákazníkům k objednávce jako pozornost a propagaci eshopu) a po další kusy zboží, kde je jednotková cena za 200 - 1000 Kč za kus, které běžně v eshopu prodává zákazníkům. Kromě reklamních náramků má logo pouze na krabici jako nálepku u ostatního zboží. 1) Je možné využít ustanovení darování na předměty za 1 kus do 500 Kč a dát jako daňově uznatelné ty druhy zboží, které mají nižší cenu než 500 Kč, nebo to není možné a je nutno počítat limit jako souhrnný dar zboží ze skladu (celé dohromady přesahuje 500 Kč) a musí to jít celé nedaňově? 2) Musí firma odvést DPH zpět státu u všech u všech zboží, protože jejich souhrnná hodnota značně přesahuje 500 Kč, nebo může využít ustanovení par 13/7 c) a u artiklů zboží, které mají hodnotu méně než 500 Kč nemusí DPH státu vracet? 3) Pro účely vrácení uplatněného DPH z těchto darovaných zboží odvede DPH k datu skutečného daru (nikoliv k datu příslibu v darovací smlouvě) a to na základě ustavení par 77/2 v pořizovací (skaldových cenách) na ř. 45 s mínusem, NEBO se o 13/4)a) a 5) a tento dar by měl být na řádku 1. v prodejní ceně např. 30 000 + 6300 DPH? Není jasné, které z těchto ustanovení má přednost (vyrovnání uplatněného odpočtu daně vs obvyklá cena na trhu a odvod na ř. 1) ?

Firma (A) vyrábí výrobky. Většinu těchto výrobků hned prodá svému hlavnímu distributorovi (B) a to z důvodu skladových – A nemá dostatek prostor. Na tyto prodeje je vystavena klasická faktura, která je uhrazena a přechází vlastnictví. B následně obsluhuje prodeje na území ČR. Pak ale nastávají situace, kdy dochází k tomu, že A svým jménem dodává zboží do EU (nebo na vývoz). Jelikož ale A nemá své skladové zásoby, tak prodává zboží, které má na svém skladu B. To funguje tak, že A vystaví opravný daňový doklad na B, tím pádem dostane zboží dokladově na svůj sklad a následně A vystaví fakturu na odběratele v EU (nebo vývoz). Jak je to z pohledu DPH (opravné doklady) a DPPO (v případě, že by B prodávalo zpět A za cenu, za kterou původně nakoupilo)?

Nezisková organizace - herecká společnost, vydala letos publikaci a přímo na její vydání získala konkrétní dotaci. Podmínky splnili a peníze dostali. Prosím o radu s účtováním. V průběhu tvorby máme zaúčtované náklady na nákladové účty. Dále máme zaúčtovanou dotaci na výnosový účet. Nyní potřebuji výrobek aktivovat na sklad. Aktivuji knihy na sklad v hodnotě snížené o získané dotace? Nebo v hodnotě plných nákladů a dotaci musím nějak časově rozlišovat po dobu než se všechny knihy prodají? 400 000 Kč nákladové účty 521, 518 apod. 250 000 Kč výnosový účet 691 150 000 Kč naskladnění knih 123/563 nebo 400 000 Kč naskladnění knih 123/563 200 000 Kč vyskladnění knih 563/123 vydaný do konce roku 125 000 Kč časové rozlišení dotace na polovinu neprodaných knih 691/911 Výdej knih pak bude účtován 563/123 při prodeji. Rozdané kusy jako reklamní předmět 501/123 (do 500 Kč za knihu). Pokud bude cena nad 500 a nebude možné předmět použít jako reklamní, rozdaný kus by byl buď dar neb reprezentace přes účet 513. 

OSVČ podnikatel neplátce poskytuje služby za inovativní vzdělávání. Služby poskytuje občanům neplátcům a to jak v zemích EU, tak do třetích zemí. Jak je to s povinností stát se osobou povinnou k dani? Předpokládám, že pokud jsou služby poskytované neplátci v EU i do třetích zemí, není povinnost se registrovat k DPH. Jinak by to bylo v případě, že by služba byla poskytnuta osobě registrované k DPH v zemích EU. Tam se stává automaticky osobou povinnou k dani?

Mám dotaz k přenesené daňové povinnosti u montáží nábytku při kombinaci volných prvků a vestavěných a kotvených nábytkových prvků. Předmět naší činnosti je vybavování prodejen, trafik a shopů nábytkem volným (skříňky, židle, stoly apod.) a nábytkem vestavěných a kotveným (kuchyně, pultové systémy, regálové systémy, obklady..) Nábytek nám vyrábí náš generální dodavatel A, pořizujeme jako nákup zboží. Montáže na místě u klientů (v prodejnách) nám provádí naše smluvená externí montážní firma B, která nám bohužel odmítá fakturovat po jednotlivých objednávkách (prodejnách), ale vystavuje „hromadné faktury“ za několikero provedených montáží. Jelikož je vždy část nábytkových prvků kotvená/vestavěná, dává tato montážní firma celou každou fakturu do přenesené daňové povinnosti. Nám tím vzniká problém při naší fakturaci, když fakturujeme na jednotlivé klienty, protože někdy pro některého klienta se dodával a montoval (myšleno rozmístil v prostoru na své pozice) pouze volně stojící nábytek, čímž bychom měli fakturu vystavit v klasickém režimu se zdaněním 21% DPH. Je nutnost dodržet a přenést dál do našich vystavovaných faktur původní režim od našeho dodavatele montáží, tzn. musíme použít vždy přenesenou daňovou povinnost z titulu, že přijaté faktury byly pořízeny v přenosu? Nebo můžeme použít režim dle „reality“ a v případě montáže pouze volně stojícího nábytku použít zdanění v běžném režimu? Obhájíme to pak před FÚ, že jsme „změnili“ režim a že důvodem je fakt, že faktura od dodavatele zahrnovala prvky obojí volné i vestavné a my nyní fakturujeme jen ty volné? 

V případě že právnická osoba s.r.o. poskytne svému jednateli fyzické osobě bezúročnou zápůjčku (0%) musí se řešit cena obvyklá u právnické osoby dle paragrafu 23 odst. 7 a úrok z nuly dodanit na obvyklý? Dle KV KDP 452/22.04.15 z roku 2016 plyne že se cena obvyklá nemusí řešit.

Cílem příspěvku je sjednotit výklad pojmu "výroba" ve smyslu § 3 odst. 1 písm. r) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále jen "zákon o spotřebních daních") ve...

Rezident ČR (FO) přiznává za celý rok 2023 na základě přiznání k dani z příjmů FO své příjmy z termínovaných účtů ve Velké Británii - jakým kurzem přepočtu cizí měnu (v našem případě libry) - kurzem ČNB k 31. 12. 20203?

Dne 31. 5. 2023 zemřel jediný společník a jednatel společnosti s.r.o. Ke dni úmrtí je v účetnictví evidován zůstatek pokladní hotovosti ve výši 1 mil. Kč, ovšem v kanceláři s.r.o. žádná hotovost nebyla nalezena. Jak postupovat účetně a daňově v tomto případě? Odpovědná osoba za svěřené finanční prostředky zemřela, není tedy možné předepsat pohledávku za jednatelem. Ke dni úmrtí je dle fyzické inventury zůstatek pokladní hotovosti 0,- Kč, lze odepsat manko v pokladně do nedaňových nákladů? Nebo má povinnost nahradit chybějící hotovost manželka, která společnost zdědila a je nyní nově jediným společníkem a jednatelkou?

Je od daně z příjmů osvobozen příspěvek na péči, jestliže o osobu s přiznaným příspěvkem na péči   pečuje např. soused (tedy jedná o jinou osobu blízkou nebo jsem viděla jiná fyzická osoba)?