Dokumenty - strana 41

Může zaměstnavatel provést roční zúčtování daně zaměstnanci, kterému byl vyplacen podíl na zisku rodinné s. r. o., ve které je jednatelem? Výplata podílu byla zdaněna srážkovou daní.

Manželé žijí ve společné domácnosti a mají společné jmění. Potvrzení o finančním daru je vystaveno na manželku (dar odeslala ze svého účtu). Může si ho uplatnit manžel ve svém Přiznání k DPFO? (Manželka ho nepotřebuje kvůli nízkému daňovému základu.)

V listopadu 2023 byla vystavena vydaná faktura na službu a nyní se firma ozvala, že cena je chybná. Po prověření bylo firmou uznáno, že tomu tak skutečně je a vystavili opravný daňový doklad s dnešním datem zjištění důvodu pro opravu. Pokud by se jednalo o opravný daňový doklad v témže roce bylo by účtováno snížením na účtu výnosů 602, ale jedná se o snížení výnosů minulého roku. Běžnou vydanou fakturu s výnosem minulého roku bych účtovala 311/385 Příjmy příštího období. Mám tento opravný daňový doklad také účtovat -311/385 nebo použít jiný účet pro časové rozlišení, abych účet 385 neměla záporný. Žádné jiné účtování tam nemáme. 

V zákoně o DPH bylo k 1. 1. 2024 změněno ustanovení o datu uskutečnění zdanitelného plnění v případě dodání elektřiny, plynu, tepla nebo chladu na den vyhotovení dokladu o vyúčtování. Firma měsíčně přefakturovává část nákladů nájemcům, proto zjišťuje každý poslední den v měsíci spotřebu na jednotlivých měřidlech. Z faktury od dodavatele za energie zjistí sazby (jsou pohyblivé) a vystaví fakturu nájemcům. Bez faktury od dodavatele nemůže provést přefakturaci, přesto by chtěla jako DUZP stanovit den odečtu z měřícího zařízení. Je možné takto stanovit?

Dobrý den, chci se zeptat, zda a do jakého řádku přiznání k DPH se uvádí prodej zboží osvobozeného od DPH (v mém případě knihy)? Děkuji

Jednatel s. r. o. nemá ve smlouvě sjednán nárok na cestovní náhrady. Nejsou mu propláceny. Nyní předložil účet za ubytování, kde je uvedena samostatně položka snídaně. Může mu být tato snídaně proplacena, nebo na její proplacení nemá nárok?

Jednatel s. r. o. se smlouvou bez nároku na cestovní náhrady pozve na služební cestě obchodního partnera na večeři. Může být jednateli proplacena jako reprezentace celá večeře (pro dvě osoby jednatel + obch. partner), nebo můžeme proplácet jen to, co zkonzumoval obchodní partner? Musí nutně jednatel k předložené účtence za večeři předložit i záznam o tom, kdo se večeře účastnil, aby doložil realizaci pracovní večeře, nebo to striktně vyžadováno není?

Společnost A (CZ) uskuteční vývoz na společnost B (Ukrajina) Incoterms FCA. Přepravu zajišťuje kupující firma B. Část zakázky bude vyrobena firmou C v jiném členském státě EU. Odběratel B požaduje přepravit přímo z jiného členského státu C na Ukrajinu firmě B. Incoterms FCA. Firma C bude fakturovat firmě A(FCA) a firma A firmě B. Dodací podmínka bude opět FCA. Dle informací firma C proclí zboží jako zástupce A v DE a vykáže jako vývoz. Na JSD bude uvedena firma A. Dodavatel firma C tvrdí, že půjde o nepřímý vývoz a bude mít osvobozeno. - Za jakých podmínek je možné tzv.nepřímý vývoz uskutečnit? - Pokud firma C bude mít osvobozeno jako vývoz, v jakém režimu dph se ocitne firma A, rovněž vývoz? Předpokládáme, že tato transakce nevstoupí do tuzemského DPH, takže bude uvedena na řádku č.26 DPH. Co pořízení zboží od našeho dodavatele v DE? Nepůjde o tuzemské plnění v DE ani o dodání do EU. Vzniká nám povinnost registrace v DE? - Jaký by byl správný postup, pokud by obdobný situace nastala v tuzemsku? Firma A (CZ) by prodala firmě C (DE) a ta by vyvezla z CZ na Ukrajinu.

Zdaněním tzv. ostatních příjmů se zabývá § 10 ZDP a těmito ostatními příjmy rozumíme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy zdaňované podle § 6 až § 9 ZDP. Pokud tedy má poplatník daně z příjmů fyzických osob zdanitelné peněžní a nepeněžní příjmy a přitom je poplatník nemůže zařadit ani mezi příjmy ze závislé činnosti, ani mezi příjmy ze samostatné činnosti, ani mezi příjmy z kapitálového majetku resp. příjmy z nájmu, zdaňují se tyto příjmy jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 ZDP. Zákonem č. 349/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 k podstatným změnám ve vymezení jednotlivých druhů ostatních příjmů a jejich zdanění včetně nového řešení osvobození těchto příjmů od daně z příjmů fyzických osob.

S. r. o. , které vede účetnictví a je plátce DPH, prodává mimo jiné omalovánky. Toto uskutečněné plnění je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Objeví se toto plnění za prodej omalovánek v přiznání k DPH a pokud ano, tak na kterém řádku? 

Naše společnost si nechala vytvořit nové webové stránky. Webové stránky byly vytvořeny v anglické verzi za 29 000 Kč, za překlad jsme uhradili dalších 15 000 Kč. Dále jsme zaplatili za licenci šablony pro doménu, celkově 45 000 Kč. Předpokládám, že toto by měla být celková vstupní pořizovací cena pro stanovení hranice pro odpisování nehmotného majetku, jestliže máme ve směrnici hranici pro odpisování nehmotného majetku ve výši 80 000 Kč. Pokud ano, pak tento majetek můžeme zaúčtovat do nákladů. Jak to bude v případě, že jsme uhradili za vytvoření webových stránek v českém jazyce ve výši 40 000 Kč, cca o 6 měsíců dříve? Je každá tvorba webových stránek samostatný nehmotný majetek? Nebo se tyto sčítají?

Zaměstnanec koupil v březnu 2023 byt za 1,5 mil. Kč, který od září 2023 začal pronajímat. Příjmy za nájem za rok 2023 činí 40 000 Kč. Jako výdaj bychom chtěli uplatnit odpisy pořizovaného bytu. V katastru nemovitostí je napsáno, že podíl na společných částech domu a pozemku činí MD 595/D 18500. Zastavěná plocha má 393 m2. Je správný výpočet (595 : 18 500) × 393 m2 = 13 m2. Poté bychom se podívali, za kolik se prodávají v naší lokalitě pozemky a touto cenou bychom vynásobili našich 13 m2. Tuto část nebudeme odpisovat. Je možné takto postupovat nebo musíme mít znalecký posudek?

Firmy s. r. o. jako nájemce v nemovitosti dvou vlastníků fyzických osob (osoby blízké vůči s. r. o.), má platit za pronajímatele daň z nemovitosti, revize požární, elektrické a kotle, pak ještě pojištění majetku-budovy. Ptám se jsou tyto náklady daňově uznatelné pro firmu s. r. o.? Právník jim tuto smlouvu sepsal a řekl, že není problém tyto náklady ponechat na nájemci. Co se týče daně z nemovitosti, tak s tím vůbec nesouhlasím, že by v s. r. o. mohla daňově ponechat úhradu za vlastníky. Přímo dali do smlouvy, že nájemce zajišťuje a hradí ekonomicky oprávněné náklady nemovitosti, co do druhu, které výše popisuji. Jak mám zaúčtovat tyto náklady? A jsou to náklady daňové nebo nedaňové?

Řešíme otázku, jak nejlépe právně ošetřit problém společného vlastnictví v případě nemovitosti. Rodinný dům je 1/2 jednoho člověka a 1/2 druhé člověka, přičemž pozemek, na kterém nemovitost stojí, patří jen jednomu. Dům má jedno číslo popisné a na stavebním odboru je zkolaudován s dvěma bytovými jednotkami. Je v ČR možné, popřípadě jakým způsobem, aby oba vlastníci mohli vlastnit jednu bytovou jednotku a tu svoji vlastní polovinu nedělit jako dům děleno 2, ale dům děleno 2 bytové jednotky s vlastními vchody? Otázka spočívá hlavně v budoucí dohodě o nákladech na opravy, protože střecha je společná a společných nákladů je tam více, například voda není z veřejného vodovodu, ale z vlastní studny, která však patří pouze jednomu vlastníkovi - tomu, na jehož pozemku dům stojí. Je možné toto řešit "pouhým" zápisem u notáře ve formě dohody obou vlastníků, že trvají na tom, že dům bude navždy rozdělen takto a v případě prodeje se bude prodávat na bytové jednotky, přičemž každá musí mít svůj odhad a kupní cena pak náleží právě tomu z nich? Popřípadě jeden by v budoucnu rád nemovitost pronajímal, jak by pak měl řešit pronájem, když by nepronajímal celý dům, ale jenom ten svůj byt. 

Poplatník si koupil malý byt v roce 2020 za částku 1 200 000 Kč. Tento byt zatím ani sám, ani pro nikoho nevyužil - nebydlel v něm. V březnu 2023 tento byt prodal za 3 300 000 Kč. Zároveň si od rodičů v květnu 2023 vzal zápůjčku 800 000 Kč (rodiče mu půjčili bez jakéhokoliv papíru, bez úroků) a splácí jim dle ústní dohody od srpna měsíční částku 25 000 Kč hotově, tj. za rok 2023 jim splatil jistinu 5 x 25 000 = 125 000 Kč. V srpnu 2023 si koupil nový byt za 3 800 000 Kč, v kterém ihned začal bydlet (k převodu práv došlo již v v srpnu) - platil ho ze zápůjčky 800 000 Kč, ze svých peněz + si vzal hypotéku a v roce 2023 odešlo na splacení jistiny hypotéky 82 000 Kč + úroky. Jakou částku příjmu za prodej z bytu v roce 2023 může osvobodit? Lze využít i zápůjčku od rodičů, které je bez papíru a peníze jsou spláceny hotově?

Buďte letos připraveni včas a podejte bezchybné přiznání k dani z příjmů za rok 2023. Všechny důležité informace k sestavení daňového přiznání jsme pro vás dali dohromady do následujícího přehledu, který budeme dál průběžně aktualizovat. Odborníci v naší expertní poradně jsou navíc připraveni poradit vám ve specifických případech.

Sdílená ekonomika má řadu podob. Obecně se dá říci, že se jedná o ekonomický trend 21. století, kdy vlastníci předmětů, které využívají pouze příležitostně, poskytnou danou věc k užívání i těm, kterým se nevyplatí daný předmět koupit, nebo si jej nemohou finančně dovolit, a rozmělnit tak i své vlastní náklady spojené s vlastnictvím daného předmětu (či případně dosáhnout i zisku). Významnost sdílené ekonomiky v poslední době neustále narůstá, a to mimo jiné díky soustavnému rozvoji a rozšiřujícímu se využití digitálních technologií, internetu a mobilních platforem. Její nástup v posledních letech jde ruku v ruce s trendy cirkulární ekonomiky, udržitelnosti, všeobecně rostoucích nákladů, a v neposlední řadě též ekologie.

Současná právní úprava ŽZ člení živnosti na: – ohlašovací, které při splnění podmínek stanovených ŽZ smějí být provozovány na základě ohlášení, těmito jsou živnosti řemeslné, vázané a živnost volná, – koncesované, které při splnění podmínek stanovených ŽZ smějí být provozovány na základě koncese. Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených ŽZ . Podnikatel (živnostník) může mít více živnostenských oprávnění, v případě ohlašovací živnosti volné může oznámit či změnit více oborů činností této živnosti. V úvodu ŽZ je vymezeno, které činnosti nejsou živností podle tohoto zákona, ať už to jsou činnosti fyzických osob v rozsahu zvláštních zákonů, nebo činnosti vyhrazené zákonem pro podnikání výlučně právnickým osobám.

O zákonnosti kontroly prováděné správcem daně se vedou časté spory, které mají někdy své vyústění až u soudu. V dnešním příspěvku se budeme věnovat zajímavým judikátům z této oblasti. Uvedené problematice jsme se v našem časopisu věnovali již v čísle 6/2019 a 3/2022. V úvodu tedy tradičně shrneme rozsudky z předcházejících příspěvků.

V druhé polovině loňského roku opět došlo k vydání několika judikátů Nejvyššího soudu ČR, které mají ať už přímý, či nepřímý vliv do problematiky odškodňování. Za upozornění stojí zejména ukotvení procesního postupu soudu při hodnocení důkazu znaleckým posudkem a doposud stále poměrně málo prozkoumaná oblast odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávnou informací či radou dle § 2950 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). V praxi se občas objevují někteří poradci, zejména online, kteří vybírají nemalé pravidelné měsíční poplatky od svých „klientů“, přičemž se zaštiťují disclaimerem, že se rozhodně nejedná o radu. To pak může sekundárně poškozovat i certifikované poradce z oblasti práva, financí, daní atd. Následně dodávám závěry judikatury k odpovědnosti státu za škodu v rámci posouzení nepřiměřené délky řízení, a to v kontextu posouzení správního prověřování a daňové kontroly. K tomu doplňuji aktuální nález Ústavního soud k nákladům soudního řízení v případě rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Závěrem uvádím několik poznámek k odškodňování v souvislosti s úkony prováděnými Policií ČR a za dobu účinnosti krizových opatření státu.