Dokumenty - strana 494

Je vyplňování transakci se spojenými osobami za rok 2021 v daňovém přiznání právnických osob povinné? Jde mi o to, zda musí česká s. r. o., která 100% vlastní slovenskou s. r. o. a v průběhu roku proběhly mezi společnostmi nějaké transakce tyto údaje vyplňovat? Česká s. r. o je malá účetní jednotka (aktiva 28 mil, obrat 34 mil, 5 zaměstnanců), majitelé (společníci) manželé. Slovenská s. r. o. je mikro účetní jednotka (aktiva 415 000 EUR, obrat 606 000 EURo, 1 zaměstnanec). V roce 2021 byly fakturovány českou mateřskou společností služby v hodnotě 900 000 Kč jako provize za zprostředkované obchody, pronájem vozidla a internetové a účetní služby. Hodnota faktur vycházela ze skutečných nákladů nebo u provizí z běžné výše. Dále mateřská společnost poskytuje dceřiné společnosti v průběhu roku bezúročnou půjčku jejíž hodnota byla ke konci roku cca 5 mil. Kč. Musí tedy mateřská společnost tyto údaje uvádět do daňového přiznání? Zajímalo by mě, zda tato povinnost bude i u slovenské (dceřiné společnosti), zda existuje nějaké pravidlo stejné pro celou EU?

Valná hromada akciové společnosti svým usnesením usnesení ze dne 21. 10. 2021 o zvýšení základního kapitálu společnosti takto: Základní kapitál společnosti se zvyšuje o částku 1 000 000 Kč s tím, že se nepřipouští upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu. Zvýšení základního kapitálu bude realizováno upsáním 1 000 kusů kmenových akcií společnosti o jmenovité hodnotě 1 000Kč na jednu akcii, za emisní kurz, který odpovídá částce ve výši 1 000 Kč za jednu akcii o jmenovité hodnotě 1 000 Kč. Upisované akcie budou kmenové, na jméno v listinné podobě. Všechny nově upisované akcie budou upsány bez využití přednostního práva stávajících akcionářů, neboť emisní kurz nově upisovaných akcií bude splacen výhradně nepeněžitými vklady. Všechny nově upisované akcie budou upsány na základě smlouvy o upsání akcií, v souladu s ustanovením § 479 zákona o obchodních korporacích, kterou předem určený zájemce o úpis uzavře s akciovou společností. Upisovací lhůta pro uzavření smluv o upsání akcií činí 15 dnů a počíná běžet dnem následujícím pod dni, ve kterém byl jednotlivým předem určeným zájemcům doručen návrh smlouvy o upsání akcií. K vnesení nepeněžitých vkladů dojde uzavřením smluv o vkladu, respektive doručením písemných prohlášení o vnesení nemovité věci, na adresu sídla akciové společnosti, která je zároveň místem pro splacení (vnesení) tohoto nepeněžitého vkladu. Lhůta pro vnesení nepeněžitých vkladů činí 15 dnů ode dne uzavření smlouvy o upsání akcií podle § 479 zákona o obchodních korporacích, tedy ode dne upsání akcií. Tato skutečnost byla zapsána do obchodního rejstříku dne 4.11.2021. Nepeněžitým vkladem byly rozvodné vodovodní a kanalizační sítě včetně součástí a příslušenství, za účelem zásobování pitnou vodou a odkanalizování, tedy nemovitý majetek, který není zapisován do katastru nemovitostí. Dne 22.11.2021 v souladu s usnesením valné hromady uzavřela akciová společnost s upisovatelem Smlouvu o upsání akcií, podle které upisovatel upisuje 1 000 kusů nových kmenových akcií o jmenovité hodnotě 1 000 Kč. Upisovatel se zavazuje splatit emisní kurz akcií výše uvedeným infrastrukturním majetkem. Tento majetek je ve smlouvě definován a popsán ve znaleckém posudku a tímto znaleckém posudkem byl oceněn částkou 1 000 000 Kč. Ve smlouvě o upsání akcií je ujednáno, že ke splacení nepeněžitého vkladu dojde předáním písemného prohlášení upisovatele a převzetím nepeněžitého vkladu akciovou společností, a to nejpozději do 15 dnů ode dne uzavření této smlouvy. Akciová společnost se zavazuje vydat upisovateli akcie nejpozději do 15 dnů ode dne účinků zvýšení základního kapitálu. Dne 1. 12. 2021 vydal vkladatel Prohlášení vkladatele o vnesení nepeněžitého vkladu na jehož základě vnáší nepeněžitý vklad do majetku akciové společnosti a současně jí předmět nepeněžitého vkladu předává. Dne 1. 1. 2022 bylo v obchodním rejstříku zapsáno zvýšení základního kapitálu akciové společnosti ze stávajících 5 000 000 Kč na 6 000 000 Kč s tím, že bylo splaceno 6 Kč. Dne 10. 1. 2022 pak akciová společnost vydala vkladateli akcie. Jak má akciová společnost postupovat a účtovat o výše uvedených skutečnostech a s ohledem na uvedená data: 21. 10. 2021, 4. 11. 2021, 22. 11. 2021. 1. 12. 2021, 1. 1. 2022 a 10. 1. 2022?

Jakým způsobem zaúčtovat a jaký vliv na DPH má krádež elektrokola, které je v majetku fyzické osoby - podnikající, vedení účetnictví. Kolo bylo pořízeno v roce 2020 jako hmotný majetek a byla uplatněna DPH. Nyní bylo ukradeno, bohužel nebyl sepsán protokol s policií (kolo nebylo zabezpečeno proti krádeži-nebylo zamčeno). Kolo není odepsáno. Potřebovala bych vědět, jakým způsobem vyřadit a zda je potřeba vrátit část uplatněné DPH? 

Služba Nahlížení na vybrané údaje umožní přistupovat k vybraným informacím z osobních daňových účtů a spisu daňového subjektu vedeného finančním úřadem a bude dostupná nejdéle po přechodnou dobu 9 měsíců. K zachování přístupu k údajům se Finanční správa rozhodla zejména kvůli poptávce odborné daňové veřejnosti. Dotčené subjekty tak budou mít více času na přihlášení do modernizované Daňové informační schránky plus.

10 Afs 263/2020 – 45 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: Technosys a. s., Musílkova 172/58, Praha, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2016, čj. 54508/16/5200–11432–807689, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2020, čj. 8 Af 8/2017 – 68,takto:Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 7. 2020, čj. 8 Af 8/2017 – 68, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Finanční úřad pro hlavní město Prahu doměřil žalobkyni třemi dodatečnými platebními výměry ze dne 2. 2. 2015 daň z příjmů právnických osob za roky 2011, 2012 a 2013. Daň byla stanovena podle pomůcek, neboť žalobkyně neumožnila zahájení a provedení daňové kontroly. Správce daně zjistil, že žalobkyně vykazovala vysoké rozdíly mezi přijatými zdanitelnými plněními uvedenými v daňových přiznáních k DPH a náklady uvedenými ve výkazu zisku a ztráty (náklady byly vykázány výrazně vyšší než přijatá plnění v daňových přiznáních k DPH). Správce daně tedy neuznal část nákladů a jako pomůcku ke stanovení výše nákladů použil celkovou hodnotu přijatých plnění od plátců, která podle něj činila 90 % nákladů. Zbylých 10 % pak tvořila plnění od neplátců či plnění bez uplatněného nároku na odpočet DPH. [2] Odvolání proti dodatečným platebním výměrům žalovaný zamítl. Proti tomu podala žalobkyně žalobu, které Městský soud v Praze vyhověl a rozhodnutí žalovaného jako nepřezkoumatelné zrušil. Dospěl totiž k závěru, že žalovaný k odvolací námitce neodůvodnil, z jakého důvodu správce daně stanovil plnění od neplátců DPH právě ve výši 10 %.[3] Žalovaný (stěžovatel) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností. Domnívá se, že jeho rozhodnutí není nepřezkoumatelné. Sice neobsahuje „matema

10 Afs 161/2020 – 61 ČESKÁ REPUBLIKAROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKYNejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: Interpharmac, s. r. o., náměstí Republiky 1078/1, Praha 1, zastoupené advokátkou JUDr. Annou Bordoni, Václavské náměstí 807/64, Praha 1, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí ze dne 29. 6. 2018, čj. 26834/18/5300–21442–809464, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 3. 2020, čj. 31 Af 39/2018 – 356,takto:I. Kasační stížnost se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Finanční úřad pro Královéhradecký kraj (správce daně) doměřil žalobkyni celkem čtrnácti dodatečnými platebními výměry ze dne 10. 8. 2017 daň z přidané hodnoty za měsíce prosinec 2011 a únor 2012 až únor 2013 v celkové výši 15 068 600 Kč a současně jí uložil povinnost uhradit penále z doměřené daně.[2] Neuznal totiž žalobkyni odpočty daně, které si uplatnila z přijatých zdanitelných plnění (marketingových a jiných činností převážně nehmotného charakteru) od společností dále uvedených. Uplatněná fakturovaná plnění spočívala konkrétněji ve zhodnocení projektu a návrhu strategie, analýze trhu (obojí Saneri), vytvoření strategie zásobování nemocnic, průzkumu spokojenosti návštěvníků lékáren, vytvoření strategie uvádění produktů na trh (vše Bonaball), zajištění studia na First University of Washington (Ainring a View Invest), marketingové podpoře na závodech v autokrosu (Lyra), analýze trhu zdravotnického materiálu (Group Analysis), návrhu a realizaci letákové kampaně (Orvald a Centrum Consult), reklamních bannerech na internetu (APM Agency a Centrum Consult), průzkumu trhu (King Company), reklamních předmětech a reklamních bannerech na LED obrazovce (Centrum Consult). Žalobkyně u těchto plnění neprokázala, ž

Česká společnost zaměstnává slovenského občana. V ČR pracoval celý rok 2021 a chtěl by provést roční zúčtování. Má ale trvalé bydliště na Slovensku. Na Slovensku též žije manželka s dětmi. Myslím si, že zaměstnavatel tomuto zaměstnanci nemůže udělat roční zúčtování, protože má středisko zájmů (rodinu) na Slovensku, tudíž je nerezidentem, a musí sám na FÚ v ČR podat DPFO za rok 2021. A dále, pokud si chce uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti, musí doložit potvrzení od slovenského správce daně o výši příjmů. Dále musí doložit kopie rodných listů dětí, a prohlášení zaměstnavatele manželky, že neuplatňuje děti ze svého příjmu. Je to tak?

Firma, SRO, má vlastní směrnici na archivaci dokladů, kde si stanovila archivační lhůtu pro archivaci primárních účetních dokladů 10 let. Důvodem je že se jedná o plátce DPH. Současně s doklady je archivováno jejich zaúčtování, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh. Po uplynutí 10 let se ve firmě sejde skartační komise, a pokud ve firmě neprobíhá žádná daňová kontrola a nic podobného rozhodne sama o skartaci účetních dokladů a nechá se skartovat profesionální firmou. O souhlas Archivu NEŽÁDÁ, protože je přesvědčena, že to není nutné. Nyní si jednatel vyslechl při školení významné české lektorky, kde byla nutnost souhlasu zmíněna. Prosím o ujištění, že souhlas Archivu ke skartaci primárních účetních dokladů není třeba a povinnost žádat o souhlas Archiv se týká pouze dokumentů, které mají "možnou trvalou hodnotu". Děkuji

Firma vyrábí formy na lisování plastů. Byla uzavřena smlouva na výrobu formy se slovenským plátcem DPH. Od slovenské firmy byla přijata záloha ve výši 30% konečné ceny. jaké doklady je firma povinna vystavit do jakých hlášení a řádků přiznání DPH tato přijatá platba přijde? Forma byla dokončena a vyvezena na Slovensko. Odběratel odladil lisování vzorků a požadoval ještě nejaké úpravy. Forma byla přecezena zpět do ČR a upravena. Po této úpravě došlo k fakturaci formy a vyvezení na Slovensko. Jaké všechny kroky musí česká firma udělat a jaké doklady vystavit?

Obchodním partnerům (jejich zaměstnancům), kteří s námi spolupracují vyplácíme za uskutečněné obchody provizi, kterou jim hradíme v podobě poukázek Edenred Compliments (dárkové poukázky), jelikož se jedná o nepodnikatele, kteří nemají IČO. S každým partnerem je uzavřena smlouva o spolupráci s uvedením osobních údajů včetně RČ a každé čtvrtletí, kdy se poukázky předávají je oboustranně podepsán předávací protokol o jejich převzetí. Lze v takovémto případě vyplacenou provizi prostřednictvím poukázek uznat jako daňově uznatelnou položku a z poštovného a balného, které je součástí faktury na poukázky si uplatnit DPH?

Jaká je přesná nebo nejbližší zákonná úprava pro přeúčtování a rozúčtování nákladů za vytápění vlastním plynovým kotlem při nájmu průmyslových hal? Jak nejlépe postupovat? Klient má 2 průmyslové haly, v nich jsou 3 nájemci, haly se temperují na nájemci požadované teploty 15C-18C, klient odebírá plyn od Innogy, ale vlastním kotlem vyrábí teplo a haly dále temperuje, nezbytný topič je také zaměstnanec klienta, všechny tyto náklady ( např. mzda, revize, opravy kotle) platí klient, nájemci souhlasí s placením těchto nákladů, ale nechtějí je mít přímo skryté v nájmu, a chtějí znát přesnou zákonnou úpravu. Jak nejlépe postupovat? Elektřinu a vodu jim klient přeúčtovává podle spotřeby ve stejné výši jakou platí dodavatelům. 

Zaměstnanec má pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek. Výplatu dostává včetně odměn od 14 - 20 000 Kč měsíčně. Má jeho zaměstnavatel povinnost vždy odvést zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, ačkoliv mzda zaměstnance jeho výše nedostáhne? Pokud ano, tento doplatek pak uhradí ze své mzdy zaměstnanec nebo zaměstnavatel? Byla by situace stejná, pokud by měl zaměstnanec uzavřenou pouze dohodu o pracovní činnosti a dostával by mzdu také v tomto rozmezí? 

Podnikatel FO má živnost na oceňování movitých a nemovitých věcí, zpracovává znalecké posudky a odhady nemovitostí pro bankovní účely. Jaký paušální výdaj může použít pro účely daně z příjmů FO - 60 % jako živnost a nebo 40 % jako znalec?

Podnikatel zemřel dne 19. 12. 2021. Řízení o pozůstalosti běží nadále i v roce 2022 a bude zřejmě ukončeno roce 2022. V daňové evidenci měl vícero druhů hmotného odepisovaného majetku: nemovitost, auta, stroje. Celkový nárok na daňový odpis roku 2021 je ve výši 700 000 Kč. Celkový nárok na daňový odpis roku 2022 je ve výši 600.000 Kč. Výsledek hospodaření bez odpisů za období od 1. 01. 2021 – 18. 12. 2021 je zisk ve výši + 700 000 Kč. Výsledek hospodaření bez odpisů za období od 19. 12. 2021 - 31. 12. 2021 je ztráta ve výši –70 Kč. Pohledávky k 31. 12. 2021 jsou ve výši 1 300 000 Kč a závazky ve výši 500 000 Kč. Výsledek hospodaření bez odpisů za období od 1. 1. 2022 – 21. 2. 2022 je zisk ve výši +800 000 Kč, což je část za uhrazené pohledávky a závazky roku 2021. Jiné pohyby v daňové evidenci již dále nejsou. K dispozici je uplatnitelná ztráta roku 2019 ve výši 50 000 Kč a 2020 ve výši 200 000 Kč. Kolik daňových přiznání a za jaká období bude osoba spravující pozůstalost podávat a jaké položky – viz text výše, může v rámci jednotlivých přiznání uplatňovat – sleva na poplatníka, výše odpisů, odečet ztráty? Zřejmě se budou podávat 3 daňová přiznání, a to za období od 1. 1. 2021 do 18. 12. 2021, dále od 19. 12. 2021 do 31. 12. 2021 a dále za období od 1. 1. 2022 do ukončení řízení o pozůstalosti. Jaké položky lze v jednotlivých daňových přiznáních uplatnit, nám ale není zcela jasné. Kdy celý odpis, kdy poloviční odpis, kdy odečíst ztráty minulých let?

V rámci SJM využívám auto manžela k podnikání. On si platí silniční daň, já tuto platbu uplatňuji jako daňový výdaj v rámci podnikání a dále paušál na auto ve výši 4000 Kč za měsíc. Je tento postup správný? 

Naše firma s. r. o. dodává zasklení lodžií. Konečnému zákazníkovi vystavujeme fakturu my a to s 15% DPH při fyzické osobě a v režimu PDP, pokud je odběratel s. r. o. Na montáž si najímáme montážní firmy, které nám následně účtují práci v režimu PDP. Jakou sazbu použít při oddanění takto přijatých faktur – 15% nebo 21%?

Na budově obytného domu byl vystavěn výtah. Jde o výtah, který je připevněn zvenku budovy. Jde o samostatně odpisovaný majetek nebo ho musíme považovat za technické zhodnocení budovy a odpisovat spolu s ní?

Měl jsem na rodinném domě instalovanou fotovoltaiku (FVT). Příjmy jsem zdaňoval podle § 7 ZDP, jsem fyzická osoba a povinně vedu podvojné účetnictví. Tornádo mi v roce 2021 fotovoltaiku zničilo, je neopravitelná. V roce 2021 jsem měl příjmy z jen polovinu roku, pak přišlo Tornádo. Obdržel jsem plnění pojišťovny za poškozenou FVT. Příjem od pojišťovny zdaním. Můžu uplatnit poloviční daňový odpis FVT za rok 2021? Jak je to ze zůstatkovou cenou? Můžu ji uplatnit v roce 2021 celou, nebo jen do výše plnění náhrady od pojišťovny?

Pokud nastupuje do zaměstnání v ČR (česká společnost) muž se státní příslušností - Slovensko (občan Slovenska s trvalým pobytem na Slovensku). Je povinen zaměstnavatel řešit jeho rezidenství již při nástupu do zaměstnání - zda je muž rezident ČR či nikoliv? Nebo to bude řešit až při ročním zúčtování či podání přiznání, kdy to bude nutné vědět kvůli uplatnění slev a odpočtů. Jak by správně měla řešit či neřešit daňové rezidenství mzdová účetní a případně kdy (při nástupu, při ročním zúčtování..)?

Je možné uplatnit dle § 15 odst. 4 zákona o daních z příjmů odečet na úroky z úvěru, který byl sjednán na rekonstrukci rodinného domu?