Dokumenty - strana 497

Český rezident, měl zaměstnán celý rok v ČR a měl podepsané prohlášení postupně u dvou českých zaměstnavatelů. Mimo to měl DPP v ČR, kde nepodepsal prohlášení a bohužel 1 měsíc měl nahodilý brigádnický úvazek na Slovensku za nízkou částku (cca 1000 Kč odměna). 1) Je pravda, že nemůže učinit žádost o roční zúčtování díky tomu, že měl příjem z brigády na SK? Z toho příjmu mu byl sražena i slovenská daň (výpomoc v obchodě na SK). 2) Je jeho povinnost podat přiznání v ČR? 3) V případě podání přiznání v ČR musí tam uvádět i příjem z SK, nebo díky metodě vynětí tam příjem z SK vůbec neuvede?

Fyzická osoba dá peněžní dar synovi své manželky z předchozího vztahu, která již v době poskytnutí daru nežije. Bude tento dar osvobozen dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP zákona o dani z příjmů?

Zaměstnankyně má dvě děti. Na jedno dítě uplatnovala slevu celý rok 2021. Druhé dítě mělo slevu leden-únor a září-prosinec 2021, protože dodala přerušené studium. Jak to bude v ročním zúčtování? Má dítě nárok za měsíce, kdy nedodala studium 3-8/2021?

Poplatník pronajímá byt a uplatňuje skutečné výdaje, tj. do výdajů v každém roce dává - odpisy bytu z kupní ceny (byt byl koupen na úvěr v roce 2018), úroky z hypotéky, pojištění, úklid domu, revize, účetnictví společenství atd. Ale nyní si není jistý postupem - výdajů - co se týká položky - dlouhodobé zálohy na opravu a údržbu domu, tj. fond oprav. 1) Může se dát do výdajů rovnou každý rok tato položka FO nebo do výdajů je dát poplatník - může či nesmí - má čekat do budoucna až dle toho, na co budou v budoucnu použity? Tj. pokud je do výdajů nedá a využijí se v budoucnu na opravdu nikoliv tech. zhodnocení - promítne tyto výdaje poplatník na opravdu až v roce opravy ačkoliv nyní mohou "sedět" v FO několik let a v roce opravy to již nebude klasický peněžní výdaj? To je možné - dát do výdajů opravu, na kterou se šetřilo již v minulosti bez peněžního toku např. v roce 2023? 2) Může poplatník výdaje jako jsou náklady za účetnictví, revize, náklady na společné prostory - nechat poplatníkovi nad rámec nájemného a zúčtovat je po skončení roku dle rozpisu od SVJ, tj. tyto příjmy a výdaje se nebudou zdaňovat, tj. bude se zdaňovat pouze "holý" nájem? Nebo se tento postup musí uplatnit pouze u energií a vodného a stočného za ten konkrétní byt nikoliv za celkového vyúčtování, které dostává od SVJ?

Fyzická osoba OSVČ, vede daňovou evidenci, plátce DPH. Zakoupil v roce 2021 elektro kolo v ceně 78.000 Kč bez DPH. Je možné neuplatnit jednorázově v roce 2021, ale pomocí odpisů - zavedením karty majetku, 2. odpisová skupina, nebo jiným způsobem?

Poplatník má propachtovaný les. Provedl kůrovcovou těžbu. Může příjem zdanit podle § 10 ZDP a uplatnit paušál na výdaje ve výši 80 %?

Fyzická osoba realizovala na kryptoměnové burze 40 obchodů (prodejů) za rok 2021 (FO obchoduje sama za sebe, nespravuje peníze cizích lidí), celkové příjmy byly přes 1 mil Kč. Jiné zaměstnání fyzická osoba nemá a je to její hlavní zdroj obživy, na druhou stranu nejedná se o trading. Je v tomto případě možné danit podle par. 7 jako podnikání? A pokud ano je na tyto obchody nová živnost - Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem?

Na našem eshopu uskutečnila fyzická osoba na své IČ objednávku. DIČ neuvedla a ARES hlásil, že není plátcem. Této osobě jsme zboží odeslali na dobírku. Zákazník od přepravce zásilku nepřevzal a zboží se nám vrátilo nazpět, dodavatel fakturu přiloženou ke zboží tím pádem ani neobdržel. Na vrácené zboží jsem vystavila opravný daňový doklad, jelikož při odeslání zboží došlo k uskutečnění zdanitelného plnění. Bohužel jsem po měsíci zjistila, že jsem opravný daňový doklad zákazníkovi nezaslala. Mohu si z tohoto opravného daňového dokladu DPH nenárokovat, protože jsem nesplnila podmínku doručení druhé straně, ale zaúčtovat do nákladů? Pokud lze do nákladů, tak na jaký účet 548, daňově?  

Fyzická osoba získala úvěr na nákup obchodní společnosti, a to jako fyzická osoba podnikající. Nyní je jediným vlastníkem s. r. o. Jsou úroky z úvěru na pořízení finančního majetku z hlediska daně z příjmů dle § 7 ZDP daňově uznatelné ? A lze v případě půjčky společníkovi od s. r. o. na splátky úvěru pro stanovení výše úroku, který bude společník hradit, použít sazbu dle úvěrové smlouvy?

OSVČ pobírající rodičovský příspěvek (jedná se o vedlejší výdělečnou činnost) bude platit zálohy na zdravotní pojištění při dosažení daňového základu 330 000 Kč ve skutečné výši, tj. 1856 Kč. V tomto případě platí, že nemusí platit zálohu v minimální výši pro rok 2022, tj. 2 627 Kč. Pouze pro doplnění -zálohu na sociální pojištění bude platit při stejném daňovém základu ve výši 1 137 Kč?

1 Afs 20/2022 - 19 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce JUDr. Josefa Baxy a soudkyně Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Z. M., zastoupen JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem se sídlem Palackého 151/10, Prostějov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2020, č. j. 3470/20/5300-21443-707161, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. 12. 2021, č. j. 29 Af 22/2020 - 89, takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 2. 2. 2022 doručena kasační stížnost žalovaného (dále jen „stěžovatel“), kterou se domáhá zrušení výše uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně. [2] Podáním doručeným dne 21. 2. 2022 vzal stěžovatel kasační stížnost proti napadenému rozsudku zpět. [3] Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. [4] Řízení o kasační stížnosti je plně ovládáno zásadou dispoziční. Stěžovatel zpětvzetím kasační stížnosti projevil svou vůli, aby soud v řízení nepokračoval. Protože jeho projev vůle nevzbuzuje pochybnosti, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil dle § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. [5] Jelikož soud řízení zastavil, nemá podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. února 2022 JUDr. Ivo Pospíšil předseda senátu

27 Cdo 2536/2021 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka, soudce JUDr. Marka Doležala a soudkyně JUDr. Michaely Janouškové v právní věci společnosti E., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Václavem Kokošínským, advokátem, se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 2632/18, PSČ 702 00, za účasti J. Š., narozeného XY, bytem XY, o zrušení společnosti s likvidací a o jmenování likvidátora, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Cm 137/2020, o dovolání společnosti E., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 1. 2021, č. j. 5 Cmo 219/2020-87, ve znění usnesení ze dne 4. 3. 2021, č. j. 5 Cmo 219/2020-100, takto: I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení [1] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 13. 7. 2020, č. j. 24 Cm 137/2020-11, zamítl návrh na přerušení řízení (výrok I.), zrušil společnost E. (dále jen „společnost“), s likvidací a nařídil její likvidaci (výrok II.), likvidátorem společnosti jmenoval J. Š. (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV.) a o poplatkové povinnosti (výrok V.). [2] Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1) Společnost vznikla zápisem do obchodního rejstříku dne 7. 2. 2002 a jejím jediným společníkem a jednatelem je J. Š. 2) Výzvami rejstříkového soudu ze dne 6. 8. 2018 (doručené společnosti 7. 8. 2018), ze dne 3. 9. 2018 (doručené společnosti téhož dne) a urgencemi ze dne 2. 10. 2018 (doručené 4. 10. 2018) a ze dne 17. 12. 2018 (doručené 19. 12. 2018) byla společnost vyzvána podle § 72 odst. 1, § 104 a § 105 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“ či „z. v. r.“), k založení výročních zpráv a účetních závěrek včetně příloh za roky 2006 až 2017 do sbírky listin, „přičemž byla upozorněna na možnost zrušení společnosti, po

8 Af 37/2019 - 74 Strukturou elektronického podání podle § 101a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zveřejněnou správcem daně je třeba rozumět předepsané uspořádání obsahu takového podání, které umožní automatické zpracování tohoto podání správcem daně. Uvedení chybného údaje nebo neuvedení údaje žádného v takovém podání nepředstavuje nedodržení struktury, které má za následek neúčinnost podání ve smyslu § 101a odst. 3 citovaného zákona. Může se jednat pouze o vadu podání, která je případně odstranitelná postupem podle § 74 odst. 1 daňového řádu. ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobce TOLLMI INVEST a.s., se sídlem Wenzigova 1858/13, 120 00 Praha 2 zastoupeného Ing. Františkem Mejtou, daňovým poradcem se sídlem Národní svobody 33/7, 397 01 Písek proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2019, č. j. 27177/19/5100–41457–712276 takto:I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2019, č. j. 27177/19/5100–41457–712276, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 21.600,– Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Napadeným rozhodnutím žalovaný shledal nedůvodným odvolání žalobce podané proti platebnímu výměru na pokutu za opožděné tvrzení daně – tj. pozdní podání daňového přiznání na daň z přidané hodnoty za měsíc září roku 2018 ve výši 486,– Kč. 2. Žalobou napadené rozhodnutí bylo v rámci přezkumného řízení zrušeno rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 4. 2021, č.j. 15760/21/5100–41455–712932 a to z důvodu novelizace ust. § 250 odst. 3 daňového řádu s účinností od 1. 1. 2021, dle které se pokuta nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne–li její výše částku menší než 1.000,– Kč.

Nad 11/2022 - 77 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Mgr. Ing. M. L., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 8. 2021, č. j. 33270/21/5300-22441-712084, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci, takto: K projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský soud v Praze. Odůvodnění: [1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný změnil rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj ze dne 3. 12. 2019, č. j. 5119868/19/2121-50522-203071. [2] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 11. 2021, č. j. 29 Af 76/2021 - 69, rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému podle § 7 odst. 2 s. ř. s. Dospěl totiž k závěru, že správní orgán, který v posuzované věci vydal rozhodnutí v prvním stupni, má sídlo v obvodu Městského soudu v Praze. [3] Městský soud v Praze vyslovil s postoupením věci nesouhlas a předložil věc v souladu s § 7 odst. 6 s. ř. s. Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. S odkazem na § 7 odst. 2 s. ř. s. uvedl, že Finanční úřad pro Středočeský kraj, jakožto správní orgán prvního stupně, má sídlo v obvodu své působnosti, tedy ve Středočeském kraji. Sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni, je tak v obvodu Krajského soudu v Praze. [4] Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. [5] Podle § 7 odst. 6 s. ř. s., není-

6 Afs 394/2021 - 17 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše Langáška a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: Stavební servis Pardubice, s. r. o., sídlem Chelčického 686, Pardubice, zastoupené Mgr. Milanem Frýbou, advokátem, sídlem Jungmannova 319, Jičín, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2020, č. j. 877/20/5300-22442-706033, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 11. 2021, č. j. 30 Af 18/2020 - 69, takto: I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Kasační stížností dle § 102 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.), se žalobkyně (stěžovatelka) domáhala zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta žaloba směřující proti rozhodnutí žalovaného uvedenému v záhlaví. [2] Dne 11. 2. 2022 bylo Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím informačního systému datových schránek doručeno podání stěžovatelky, jímž vzala svou kasační stížnost výslovně a v celém rozsahu zpět. [3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je řízení ve správním soudnictví ovládáno, disponuje stěžovatel řízením nebo jeho předmětem, a je tedy též oprávněn vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (§ 37 odst. 4 s. ř. s.). Podle § 47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví. [4] Projev vůle stěžovatelky, jímž ke zpětvzetí došlo, je jednoznačný, nevzbuzuje žádné pochybnosti a má rovněž veškeré náležitosti ve smyslu § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto v souladu s § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. rozhodl o tom, že se řízení o kasační stížnosti zastavuje. [5] Dle § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastní

Publikovali jsme nejnovější články z oblasti účetnictví, v nichž vás provedeme daňovými sankcemi v souvislosti s daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob, změnami v DPH u cestovních služeb od 1. 1. 2022 nebo tématem oznamování změn registračních údajů správci daně.

I. Obecná část 1 Zhodnocení platné právní úpravy Podle stávající zákonné právní úpravy obsažené v zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů...

Klient 28 let, OSVČ nastoupil od 10/2021 řádné denní doktorské studium a od 12/2021 má i pracovní poměr na částečný úvazek s měsíční hrubou mzdou 7 500 Kč. Pro účely zdravotního pojištění bude dle mého názoru i nadále jeho podnikání hlavní činností. Může být pro účely sociálního pojištění jeho podnikání považováno za vedlejší činnost?

Jak si vysvětlovat formulaci „pobírání rodičovského příspěvku“, kdy OSVČ zálohy neplatí? Od kterého měsíce je činnost OSVČ považována za hlavní při ukončení rodičovské? Rodičovský příspěvek byl vyplácen každý měsíc 6. dne měsíce. Dítěti byly 4 roky v lednu letošního roku. Poslední příspěvek byl vyplacen na bankovní účet ještě letos 7. února?

Vedeme účetnictví (s. r. o) pro přepočet cizí měny vždy používáme pro účtování kurz vyhlášený ČNB střed. Je i jiná možnost stanovení ročního pevného kurzu? Je možno použít predikci ČNB, která predikuje, že koncem roku bude kurz v rozmezí 24,1–23,9 Kč/1 eur. Je možné se ve směrnici odkázat na toto ustanovení a používat kurz pevný pro celé období např. 24,10 Kč? Chtěli bychom se vyhnout kurzovým rozdílům na konci roku, které vzniknou při přepočtení např. bankovního účtu vedeného v cizí měně k 31. 12. 2022.