Dokumenty - strana 495

Důchodce obdržel za nájem polí za rok 2021 částku 28 600 Kč. Je povinen podat daňové přiznání za rok 2021?

Občan pronajímá nebytové prostory podnikateli a příjem zdaňuje podle § 9 ZDP. Jedná se o čistý nájem bez poskytování dalších služeb. Nyní mu nájemce dluží nájemné za několik měsíců a zřejmě dojde k ukončení nájmu. Následně vlastník nemovitosti budovu prodá a již nebude mít žádný příjem z pronájmu. Musí občan/vlastník dodanit pohledávky, vzniklé neuhrazením nájemného, nebo se povinnost dodanit pohledávky při ukončení činnosti týká jen podnikatelů?

Fyzická osoba, OSVČ, plátce DPH, živnost realitní makléř nákup a prodej nemovitostí, zprostředkování prodeje, vede daňovou evidenci. Prosím o přesný postup evidence při nákupu a prodeji nemovitostí v daňové evidenci. 1. Kdy vstupuje do daňových výdajů cena nakoupené nemovitosti – pozemku nebo budovy a kdy vstupuje do daňových příjmů, pokud doba mezi nákupem a prodejem uplyne víc než jedno zdaňovací období? /beru v potaz, že kupuji pozemek, jehož součástí nějaká stavba –např. zahrada, na které je zaevidována nemovitost (dům, stodola). 2. Jak uplatnit daňový výdaj při nákupu rodinného domu a pozemků např. zahrady nebo pole, když kupní cena je stanovena souhrnně a není rozepsána k jednotlivým katastrálním číslům a následný prodej je uskutečněn odděleně na víc smluv a v rozlišných zdaňovacích obdobích? 3. Jak správně zaevidovat přijatý rezervační poplatek, který se v případě uskutečnění prodeje stane provizním poplatkem a v případě neuskutečnění prodeje se stane sankčním poplatkem? 4. Čím je nutné dokládat, že se v budoucnu nebude jednat o překlasifikování na stavební pozemek, aby na pozemek nebylo nahlíženo jako na stavební pozemek s DPH? 5. Jak správně postupovat při změně uplatnění způsobu výdajů z procentuálních na skutečné nebo naopak, když má v zásobě nakoupené nemovitosti z předchozího období? 6. Kdy vznikne pohledávka? A jak správně zaevidovat tento příklad: v 3/2021 nakoupí nemovitost; v 12/2021 sepíše smlouvu o prodeji; peníze a převod na katastru je uskutečněn v 1/2022? 7. Je správná sazba výdajů uplatněných procentem 60 % při nákupu a prodeji nemovitostí i při zprostředkování prodej? 8. Musí realitní makléř nakupovat nemovitosti na své IČ nebo RČ?

Fyzická osoba pronajímá dům a v něm nebytové prostory. Nájemné má podle § 9 ZDP a uplatňuje skutečné výdaje. Do zdanitelných příjmů se dává pouze nájemné, ostatní služby (voda, elektřina) jsou nedaňové příjmy a výdaje. Jedná se o škodu v pronajatých prostorech, kde na základě upozornění od VAKU na několikanásobně větší spotřebu vody, bylo zjištěno prasklé vodovodní potrubí někde v podlaze, ale nebylo nic vidět, zřejmě voda unikala do země. Havárie byla dodavatelskou firmou opravena, dům je sice pojištěný, ale zatím se neví, zda bude od pojišťovny škoda uznána a zda bude něco vyplácet. a) Pojišťovna bude škodu hradit: faktura za opravu havárie bude daňový výdaj, a když pojišťovna fakturu zaplatí, to bude daňový příjem. Co s případným nezaplaceným rozdílem, bude daňový? VAK: faktura za velkou spotřebu bude nedaňový výdaj jako služby, i když je to způsobeno škodou? Pokud bude pojišťovna hradit i tuto spotřebu, bude to zdanitelný příjem? b) Pojišťovna nebude škodu hradit: faktura za opravu havárie bude daňový výdaj jako oprava? VAK: faktura za spotřebu bude nedaňový výdaj jako u ostatních služeb?

Fyzická osoba nepodnikající pronajímá nemovitost za účelem rekreace bez služeb. Příjem uvádí v daňovém přiznání do § 9 ZDP. Výdaje vykazuje ve skutečné výši, nepoužívá paušální náklady, protože reálné náklady jsou vyšší než tento paušál. Může použít pro snížení základu daně i poměrně paušál na dopravu ve výši 80 %, protože tento automobil používá i k soukromým účelům?

Na základě dědického řízení v r. 2020 jsem po matce zdědila pole. V r. 2021 jsem toto pole prodala za částku 481 000 Kč. Musím tuto částku zdanit daní z příjmů?

Pokud si chce zaměstnanec uplatnit v ročním zúčtování popř. daňovém přiznání úroky z hypotéky na rekonstrukci nemovitosti, které je majitelem popř. jeho manžel nebo manželka, jaké jsou podmínky pro uznání této slevy na dani pokud nemovitost spravuje a nemůže v ní zatím bydlet - musí mít stavební povolení k rekonstrukci nebo pokud ho nemá, stačí čestné prohlášení, že ji opravuje, ale zatím v ní nemůže bydlet?

Slovenská s. r. o., jehož 100% vlastníkem je české s. r. o., jednatelé jsou v obou společnostech stejní. Slovenská s. r. o. vytvořila zisk, který by se měl rozdělit mezi jednatele. Kde se bude danit? Je možné přímo ze slovenské s. r. o. převést zisk na jednatele a zdanit na Slovensku, nebo se zisk převede do české s. r. o. a pak následné rozdělí a jak to bude v tomto případě se zdaněním? 

Majitelé - FO se rozhodly provést změny ve firemní struktuře. Dosud je stav takový, že matka A vlastní 100 % dceru B, která má podíly ještě v dalších společnostech C a D. Po provedení těchto změn by vznikl stav, kdy matka A by dále vlastnila už jen část dcery B a zároveň by dcera B vlastnila část matky A. Právník tvrdí, že tento stav je možný a dal za příklad takovéto společnosti již zapsané rejstříkovým soudem. Jde o to, že mezi společností A a B existují půjčky (úročené i nikoliv), které každoročně podle daného stavu podléhají daňovému řešení. Je z daňového hlediska takovýto stav (spoluvlastnictví navzájem) možný? Pokud ano, jak se máme vypořádat se situací ohledně úroků (půjčky jdou od dcery B do matky A) v takovémto případě? Nebude mít tento stav i daňový vliv na výplatu podílů na zisku? Jaké ještě další daňové konsekvence může tento stav mít? 

Jsme střední škola, zřízená krajem. Na jaký účet správně účtovat předpis silniční daně? Účtujeme na účet 342. Dle našeho zřizovatele to není správně má se prý účtovat na účet 345. Viz jeho vyjádření: Organizace je podle ustanovení § 4 zák. č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, poplatníkem silniční daně. K účtování o této dani používá chybně SÚ 342 - Ostatní daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, správně měl být podle ustanovení § 32 odst. 5) písm. a) vyhl. č. 410/2009 Sb., použit syntetický účet 345 - Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce, položka „D.III.18. Jak tedy správně účtovat?

Společnost XY koupila od fyzických osob pana A a B obchodní podíl na společnosti DEF s tím, že pánové A a B budou vlastnit každý už jen 32,5 % (z původních 50 %) a XY bude vlastnit 2x 17,5 % (spravované podíly). Zároveň spol. XY (komitent) uzavřela s pány A a B (komisionáři) s každým komisionářskou smlouvu, že stále budou spravovat ony spravované podíly svým jménem na účet XY. Následně chce společnost DEF vyplatit podíl na zisku pouze společníkům vlastnícím spravované podíly (2x 17,5 %) pomocí jednorázového prolomení společenské smlouvy. Je možné na základě těchto skutečností osvobodit od daně z příjmů výplatů podílů na zisku z dcery DEF do matky XY, resp. jak se chová dividenda, jelikož se nevyplácí fyzické osobě A a B, ale právnické XY (jako komitentovi)? Smlouvy o koupi podílů, komisionářské smlouvy, notářský zápis o prolomení spol. smlouvy a rozhodnutí valného hromady by mohly být dostačujícím podkladem pro případné kontroly. Nebo je třeba ještě něco dalšího, aby bylo vše v pořádku?

Převzali jsme účtování v o. p. s. Dosud jsou tak zapsaní. V předcházejících letech bylo pracováno následně s výsledkem hospodaření. Ten byl zaúčtován: MD 931/D 911 (v případě vykázaného zisku). Každý rok byl na roku proveden zápis MD 911/D 648 v částce 300 000 Kč. Situace je taková, že nevíme a nemáme jak ověřit informaci týkající se tohoto zápisu. Proto jsem chtěl požádat o vysvětlení, v jakých případech se u neziskových společností provádí podobný zápis. Inklinuji buď k situaci, že si tím účetně narovnávají ztrátu, přičemž nakonec nakonec stejně výnosy v přiznání vyloučí, nebo to má návaznost na odčitatelnou položku a prostřednictvím tohoto zápisu se sleduje splnění podmínky pro využití následné úspory na dani v dalších letech. 

Dva bratři nabyli před 10 lety v rámci dědictví dva domy včetně přilehlých pozemků, a to v poměru každý ideální polovinu na obou domech. Každý z bratrů tak vlastnil polovinu obou domů a polovinu k nim přilehlých pozemků. Nyní se rozhodli, že si na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bratři své poloviny prohodí tak, aby po vypořádání každý z nich byl výlučným vlastníkem jednoho domu a k němu náležících pozemků. V dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo stanoveno, že si každý z bratrů polovinu nemovitostí, které touto dohodou pozbývá, oceňuje na 8 500 000 Kč. V témže roce jeden z bratrů, který na základě výše uvedené dohody nabyl do výlučného vlastnictví dům a přilehlé pozemky, tyto nemovité věci na základě směnné smlouvy vyměnil za bytovou jednotku a peníze. Ve směnné smlouvě bylo stanoveno, že dům a pozemky, které jsou pozbývány, jsou oceněny částkou 8 500 000 Kč. Za to jeden z bratrů obdržel bytovou jednotku, jejíž hodnota byla smlouvou stanovena na 5 000 000 Kč a k tomu doplatek 3 500 000 Kč. U první transakce, tj. transakce, kdy bratr, který následně provádí směnu nemovitých věcí, nabyl tyto nemovité věci do svého výlučného vlastnictví a pozbyl určitou část nemovitých věcí, má dle našeho názoru tento nepeněžní příjem z pozbytí osvobozen od daně podle § 4 odst. 1 písm. b zákona č. 586/1992. Sb., o daních z příjmů (ZDP). U následné směny je dle našeho názoru příjmem hodnota nabývané nemovité věci (bytové jednotky) a částka 3 500 000 Kč. Přitom zdanitelná je pouze jedna polovina pozbývané nemovité věci, neboť druhou polovinu vlastnil tento bratr historicky a bude tak uplatněno osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Může se u nabývané bytové jednotky pro účely ocenění nepeněžního příjmu použít cena stanovená ve směnné smlouvě či musí být jednotka oceněna podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (zákon o oceňování) a související vyhlášky? Oproti tomuto příjmu se podle § 10 odst. 5 ZDP může uplatnit nabývací hodnota pozbývané nemovitosti, tzn. domu s přilehlými pozemky. Může touto hodnotou být hodnota stanovená v dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebo musí být pozbývaná nemovitost opět oceněna podle zákona o oceňování a související vyhlášky?

Musí se dát vždy (!) oprava budovy (nikoli TZ) na účet 511, nebo se mohu rozhodnout i o tento zásah povýšit cenu majetku (jako by šlo o TZ) a pak jej dál odpisovat? Neřeším logiku, proč takto postupovat, ale zda to mohu z jakéhokoli důvodu takto udělat bez toho, aby mi FÚ částku tohoto odpisu neuznal jako oprávněný náklad?

Je potřeba oznámit nový bankovní účet správci daně? Konkrétně je to bankovní účet, který NEbude využíván pro platby mezi externímu dodavateli (odběrateli), ale pouze interní účet, kam si účetní jednotka chce převést určité množství peněz a držet. Pokud je ÚJ povinna oznámit takový účet správci daně, tak předpokládám, že není potřeba v oznámení ve změně registračních údajů u tohoto účtu zaškrtnout volby a) používán pro ekonom. činnost (pouze pro DPH) + b) určen ke zveřejnění (pouze pro DPH)?

Nakoupíme zboží (autolékárny) od českého plátce DPH a darujeme je jako humanitární pomoc Ukrajině. S tímto zbožím i obchodujeme. Jak proúčtuji nákup a následně výdej tohoto zboží? Mohu uplatnit nárok na odpočet DPH? V případě, že by bylo možné uplatnit tuto položku jako „dar“, co je nutné doložit?

Jsme s. r. o., mikro účetní jednotka - jaký je termín pro podání přiznání k dani z příjmů a zaplacení daně za rok 2021?

Nezisková organizace (spolek) získala darem pozemek, který je určen k zastavění. Na pozemku plánuje vybudovat ZTV, rozdělit na dvě stavební parcely a prodat. Otázky: 1. Obecně jak určit hodnotu pozemku pro účetní (tj. v jaké hodnotě vykázat na účtu 031) a daňové (když z hlediska ZDP nejde o hmotný majetek). 2. Bude možné takto přijatý pozemek (dar) z hlediska daně z příjmů právnických osob osvobodit od této daně v situaci, kdy bude přijímán pouze pro účely hlavní činnosti, která v daném případě splňuje typ činnosti vyjmenované v § 15 resp. § 20 ZDP, i když bude nejdříve tento dar (pozemek) zhodnocen, prodán a teprve výtěžek z prodeje bude použit na příslušenou hlavní činnost? Nebo je nutné takovýto dar považovat za dar pro výstavbu ZTV, tj. činnost u které nelze použít osvobození - tzn. takový dar v roce přijetí zdanit? 3. Pokud by podle předchozího bodu bylo nutné dar v roce jeho přijetí zdanit, je možné tuto hodnotu (zdaněnou) považovat za nabývací cenu pozemku pro účely daně z příjmů a jako výdaj (spolu s ostatními náklady na výstavbu) uplatnit v roce prodeje rozparcelovaných pozemků? 

Zaměstnankyně nastoupila do pracovního poměru 1. 3. 2021. Doložila potvrzení o studiu na VŠ, které bylo ukončeno 10. 2. 2021. V ročním zúčtování chce zpětně za minulý rok uplatnit slevu na studenta. Za jaké měsíce je možné jí tuto slevu uplatnit?

Naše zaměstnankyně uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru (21 let), žijící s ní ve společné domácnosti. Tato dcera zanechala studia na vysoké škole ke dni 4. 2. 2022, což zaměstnankyně doložila potvrzením školy. Jelikož nešlo o řádné ukončení studia, zvýhodnění na dceru nenáleží již za měsíc březen. Jak je to ale s únorem? Běžně by zaměstnankyni náleželo zvýhodnění i za měsíc únor, protože dcera k 1. únoru byla ještě studentkou VŠ, ale tato dcera již celý měsíc únor pracuje na DPČ s příjmem cca 15 000 Kč, je za ní odváděno ZP. Dočetla jsem se, že "daňové zvýhodnění (při řádném ukončení studia), zůstává zachováno v období měsíce ukončení studia na VŠ a bezprostředně navazujícího kalendářního měsíce, pokud student nekoná po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost." Nevím ale, jestli tato podmínka se týká i měsíce, ve kterém došlo k zanechání studia (nebo jen měsíce následujícího – při řádném ukončení studia) a mohu tedy za únor zvýhodnění na dceru této zaměstnankyni ještě ponechat, nebo se týká i měsíce, ve kterém došlo k zanechání studia?