Dokumenty - strana 498

Společnost s. r. o. uzavřela s Úřadem práce v 1/2022 Dohodu o poskytnutí příspěvku z programu Antivirus. Týká se režimu A – pokrytí 80 % náhrady mzdy z důvodu nařízené karantény či izolace. Firma žádala o tuto dotaci za 12/2021. Peníze přišly na účet v 1/2022. Jak máme správně zaúčtovat? Do kterého období patří výnos, když mzdový náklad je v roce 2021?

Zaměstnanec, občan Ukrajiny. V ČR udělen dlouhodobý pobyt podle § 98l zákona o zaměstnanosti od čevna 2021. Je možné u zaměstnance měsíčně uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, nebo až při ročním zúčtování daně po předložení potvrzení o daňovém domicilu?

Je možné, aby si nepodnikající osoba, která pořídila byt za účelem pronajímání, uplatnila při výpočtu daně z příjmu odpisy (skupina 5), a to jak rovnoměrné, tak zrychlené?

Může si pracující člověk na HPP uplatnit u zaměstnavatele slevu na vlastní studium? Jedná se o dálkové studium vysoké školy, věk pracujícího 24 let. 

Zaměstnanec byl v roce 2020 nemocen, s přestávkami 135 dnů (a měl odpracováno víc než 60 dnů) a pak od prosince 2020 pokračoval v neschopence přes celý rok 2021 až do února 2022. Nyní chce ukončit. Krátí se za rok 2020 dovolená ?

Prokurista společnosti má příjem podle § 6 zákona o daních z příjmů. Je možné mu poskytnout v souladu s interní směrnicí benefity jako ostatním zaměstnancům - příspěvek na penzijní připojištění, Flexi Pass, paušální příspvěk na stravování? Pokud ano, bude daňová uznatelnost nákladů ve stejném režimu jako u zaměstnanců?

Manželé vlastní nemovitosti v SJM, krom toho manželka má ještě vlastní nemovitost. Nemovitosti v SJM zdaňuje manžel, manželka pouze svoje. Oba uplatňují paušální výdaje ve výši 30 % z příjmu. Hranice maximálního limitu paušálních výdajů u manželky se počítá zvlášť na majetek v SJM a zvlášť na vlastnictví manželky, nebo se počítá za manžele dohromady?

Poplatník, mimo jiné zaměstnanec na HPP, loni vydal knížku skrze nakladatelství. V průběhu roku 2021 mu přišlo na účet 9 000 Kč od vydavatele jako provize. Tuto částku zdaní ve svém přiznání při využití paušálních výdajů ve výši 40 %. Jak je to v tomto případě s podání přehledu pro OSSZ a zdravotní pojišťovnu - musí se také vyplnit přehledy pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ a uvést tam tento příjem? Poplatník má uzavřenou distribuční a nakladatelskou smlouvu s nakladatelství. Živnost nemá, vydání jeho knihy s řídí autorským zákonem. Jak postupovat z pohledu zdravotního a sociálního pojištění?

Společnost s r. o. chce převést společníkovi nemovitost, zvažuje dvě varianty s následujícím daňovým řešením. Prodej za 10 000 Kč (tržní hodnota 4 mil. Kč): DPH s. r. o.: 22 let po kolaudaci, bude osvobozeno, Daň z příjmů na straně s. r. o: výnos v ceně obvyklé 4 mil., náklad zůstatková cena, Daň z příjmů na straně společníka: žádný dopad. Darování: DPH: odvod z daru v ceně obvyklé, Daň z příjmů na straně s. r. o.: žádný dopad (jen zůstatková cena jako nedaňový náklad), Daň z příjmů na straně společníka: zdanění daru 15 % v ceně obvyklé. Jsou uvedené daňové důsledky správné?

Poplatník koupil v roce 2015 byt za 3 800 000 Kč včetně souvisejícího pozemku. Nyní začal od 1. 1. 2022 tento byt pronajímat a zjistil, že by mohl k příjmům z nájmu dle § 9 zákona u o daních z příjmů uplatnit skutečné výdaje včetně odpisů. Poplatník si v zákoně přečetl, že je třeba stanovit vstupní cenu bytu dle znaleckého posudku, protože by koupit více jak před 5 lety. Nyní nastal problém, že znalec se poplatníka dotazoval – jakým způsobem má stanovit cenu – může jí prý stanovit zpětně k 1. 1. 2022, ale metod, které znalci využívají pro stavení ceny je několik. Je jedno jakou metodu znalec využije nebo se musí v daném případě využít ta jedna, která je pro tuto situaci zákonem daná – to poplatník nikde nevyhledal, které cena dle zákona o daních z příjmů to má být (např. metody a ceny: porovnávací metoda – obvyklá cena, výnosová metoda, nákladová metoda, definice jednotlivých cen atd.)?

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti (malý rozsah) na dobu neurčitou. V roce 2021 měl všechny příjmy bez odvodu pojištění. V lednu měl příjem přes 3 500 Kč. Posledního ledna, tj. 31.1. onemocněl a má zároveň izolaci. U zaměstnance nelze dopředu stanovit rozvrh pracovní doby. Jde o hasiče, který má hodiny dle počtu výjezdů k událostem (havárie, požáry ap.). Jak máme postupovat se stanovením rozvrhu pracovní doby pro nemoc?

Společnost má zaměstnance na DPČ, který má jasně stanovené směny (určitý den v týdnu, konkrétně čtvrtek). DPN byla vystavena na dobu 7 kalendářních dnů, ale u zaměstnavatele kvůli této DPN zmeškal pouze jednu předem určenou směnu v počtu 6 hodin. Náhradu mzdy za DPN budeme proplácet pouze za tuto jednu zmeškanou směnu. Za jakou dobu budu proplácet mimořádný příspěvek ve výši až 370 Kč/den? Jen za jeden jediný den, protože směna v délce 6 hodin byla naplánována na jeden kalendářní den nebo za celou dobu DPN (7 kalendářních dnů)? DPN je 7 kalendářních dnů. Neodpracovaná směna z důvodu DPN je 1 (tj. 6 hodin). Výpočet: Průměrná mzda tohoto zaměstnance = 650 Kč za hodinu a pracovní doba je 6 hodin (v této směně). Redukce: RH1 = 204,4350 RH2 = 68,040 RH3 = 92,8350 PHV redukovaný = 365,31 Kč. Náhrada v sazbě 60 % = výsledná částka zákonné náhrady = 1 316 Kč. Co mi není jasné, je tedy výpočet mimořádného příspěvku za izolaci. Oněch až 370 Kč za kalendářní den... Pokud bych počítala všech 7 kalendářních dnů, byl by nárok na tento příspěvek ve výši 2 194 Kč. Výpočet: (průměrný výdělek 650 Kč × 6 hodin × 90 %) = 3 510 Kč (což je maximum = součet náhrady mzdy a příspěvku nesmí však přesáhnout 90 % průměrného výdělku zaměstnance za počet neodpracovaných hodin). NM za DPN = 1361 Kč rozdíl do maxima je tedy 3 510 – 1 316 = 2 194 Kč. Nejsem si ale jistá, zda má zaměstnanec opravdu nárok na výpočet tohoto mimořádného příspěvku za sedm kalendářních dnů, když u nás zameškal z důvodu DPN pouze jeden kalendářní den... Zda bych mu tedy neměla vyplatit pouze náhradu za DPN za 6 hodin ve výši 1 316 Kč + mimořádný příspěvek za 1 kalendářní den ve výši 370 Kč, celkem tedy 1 686 Kč. Nerada bych zaměstnance o něco ošidila, zároveň ovšem nechci společnost vystavit sankci ze strany OSSZ za neoprávněně nárokovaný mimořádný příspěvek. Tento zaměstnanec je zaměstnán i u jiných společností, kde bude situace obdobná (v každé z nich má naplánované směny v různých dnech). Jen doplním, jedná se o vysoce kvalifikovanou vědeckou pracovní sílu.

III.ÚS 310/22 Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka a soudců Ludvíka Davida a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele Ondřeje Matějů, zastoupeného JUDr. Ing. Ondřejem Lichnovským, advokátem, sídlem Palackého 151/10, Prostějov, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. listopadu 2021 č. j. 6 Afs 187/2020-45, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Odvolacího finančního ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena jeho základní práva zaručená v čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 a čl. 11 odst. 5 Listiny základních práva svobod (dále jen "Listina"). 2. Z obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti. Finanční úřad pro Jihomoravský kraj dodatečným platebním výměrem ze dne 30. 8. 2017 č. j. 3914332/17/3007-50523-702328 stěžovateli za použití pomůcek doměřil daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 ve výši 0 Kč, daňový bonus ve výši -5 505 Kč a současně stěžovateli vznikla zákonná povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 1 101 Kč. Dodatečným platebním výměrem ze dne 30. 8. 2017 č. j. 3914559/17/3007-50523-702328 byla dále stěžovateli doměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2015 podle pomůcek ve výši 0 Kč, daňový bonus ve výši -14 265 Kč a současně stěžovateli vznikla zákonná povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 2 853 Kč. K použití pomůcek vedla správce daně evidence zásob, kterou stěžovatel předložil za účelem prokázání toho, že skutečný stav zásob odpovídá daňové evidenci. Pochybnosti správce daně byly založeny

Novinky v legislativě 1. Informace pro plátce daně ze závislé činnosti k postupu při vyplňování přílohy č. 1 – Počet zaměstnanců ke dni 1. 12. 2021 Dotčené předpisy: zákon...

Rok 2021 je definitivně za námi, a tak je třeba se vypořádat se svými daňovými povinnostmi. Předešlý rok je rokem plným změn. Došlo ke zrušení superhrubé mzdy, znovuobnovení mimořádných odpisů, zrušení daňového odpisování nehmotného majetku, zvýšení limitu pro daňové odpisování u hmotného majetku, zavedení stravenkového paušálu, zrušení solidárního zvýšení daně, zavedení progresivního zdanění a k mnoha dalším změnám.

V následujícím příspěvku Vám přinášíme dokončení článku, jehož první část jsme uveřejnili v časopisu DHK č. 1-2/2022 na s. 3.

Rok 2021 nebyl z pohledu intenzity legislativních změn v daňové oblasti stejně vydatný jako rok 2020. I tak ale přinesl spoustu významných změn. V následujícím článku jsme pro vás připravili shrnutí daňových novinek, které jsou platné od začátku roku 2022.

Právnická osoba vystavila v roce 2017 dodavateli fakturu na smluvní pokutu, zaúčtováno MD 388/D 644. Pokuta nebyla dodnes uhrazena, dodavatel skončil v likvidaci a pohledávka nebyla přihlášena do insolvenčního řízení. Jak správně zaúčtovat storno této faktury v roce 2021?

Převzala jsem účetnictví a invetarizací účtů jsem zjistila nesoulad mezi hlavní knihou a daňovou kanceláří DPH u DPH na vstupu o cca 1 262 Kč (v hlavní knize je na účtu 343 100 o tuto částku více než v daňové kanceláři v sestavě DPH na vstupu). Zjistila jsem, že tento rozdíl se „táhne“ historicky už několik zdaňovacích období. Ráda bych tuto skutečnost narovnala, i vzhledem ke každoměsíčně nastaveným kontrolám DPH daňové kanceláře na hlavní knihu v účetnictví. Nyní během ročních uzávěrkových prací to vidím jako ideální přes vnitřní účetní doklad. Váhám nad zaúčtováním a zvolením správného účtu, zda účet 549 nebo 548? Je prosím takový postup možný?

Výkaz zisku a ztráty je nedílnou součástí účetní závěrky všech účetních jednotek. Je obvykle sestavován v celých tisících korun. Za předpokladu, že se však jedná o výkaz zisku a ztráty účetní jednotky s bilanční sumou přesahující 10 mld. Kč, potom je třeba, aby se položky vykazovaly v mil. Kč.