Daň z nabytí nemovitých věcí - strana 14

Jsme právnická osoba, plátci DPH, vedeme účetnictví. Zajímá nás problematika zajišťovacího převodu práva (institut obsažený v § 553 ObčZ) z pohledu daně z příjmu, daně z převodu nemovitostí a pozemků, případně DPH a účetnictví. Obsahem zajišťovacího převodu práva je podmíněný převod jakéhokoli práva ze závazkového vztahu patřícího dlužníkovi na dobu trvání závazku dlužníka vůči věřiteli. Jestliže je předmětem takového převodu vlastnické právo k věci nemovité, je zapotřebí vložit takto zajištěné právo do katastru nemovitostí. Podle § 553 však může být převedeno pouze právo patřící dlužníkovi a nikoli patřící třetí osobě. V případě, že pohledávka věřitele je dlužníkem uspokojena, je řešením dohoda o rozvazovací podmínce, tedy že právo dlužníka převedené dočasně na věřitele se automaticky obnovuje. Jak jsou tyto změny vlastnického práva, tj. vklad vlastnictví do katastru na věřitele a následně, třeba i v krátké době, převod zpět do vlastnictví dlužníka řešeny z hlediska daně z převodu nemovitostí, daně z příjmu, DPH a účetnictví?

Fyzická osoba - podnikatel, plátce DPH založil společnost s ručením omezeným, která pořídila dvě fotovoltaické elektrány a umístila je na střeše dvou budov zahrnutých v obchodním majetku fyzické osoby. Činnost s. r.o. spočívá pouze ve fakturaci el. energie a je plátcem DPH. Jelikož je fyzická osoba společníkem s. r. o. neúčtovala si za umístění elektrárny na střeše budov žádný pronájem, pouze udělila s. r. o. písemný souhlas s vybudování elektráren. Je možné, aby fyzická osoba, která je zároveň společníkem s. r. o. poskytla střechy svých budov pro fotovoltaické elektrárny právnické osobě - s. r. o. bezplatně nebo aspoň v roce zahájení činnosti?

Fyzická osoba - podnikatel, plátce DPH založil společnost s ručením omezeným, která pořídila dvě fotovoltaické elektrány a umístila je na střeše dvou budov zahrnutých v obchodním majetku fyzické osoby. Činnost s. r.o. spočívá pouze ve fakturaci el. energie a je plátcem DPH. Jelikož je fyzická osoba společníkem s. r. o. neúčtovala si za umístění elektrárny na střeše budov žádný pronájem, pouze udělila s. r. o. písemný souhlas s vybudování elektráren. Je možné, aby fyzická osoba, která je zároveň společníkem s. r. o. poskytla střechy svých budov pro fotovoltaické elektrárny právnické osobě - s. r. o. bezplatně nebo aspoň v roce zahájení činnosti?

S. r. o., hotel, který kromě ubytování, poskytuje různé služby, např. organizuje pořádání tanečních kurzů, různých konferencí, seminářů, zajišťuje svatby, asi dvakrát do roka pořádá kulturní vystoupení - koncert umělců vážné hudby. Nákladem zde je honorář umělcům, výnosem je vstupné na tento koncert. S. r. o. přijme od obce a od fyzické osoby (lékař) dar na tuto kulturní akci (tržby ze vstupného nepokryjí výdaje), jak s tímto darem naložit účetně a daňově.

Chtěla bych se zeptat, pokud jsem prodala zahradu právnické osobě, která má dva jednatele, zdali musím vyplňovat ve formuláři k přiznání daně z převodu nemovitosti také dvě přílohy (pro každého jednatele zvlášť), anebo stačí jedna příloha, kde bude uveden jen jeden z jednatelů? A dále pak jaké datum mám uvést v bodě 47 a 48 výše zmiňovaného formuláře? Je to datum \\\"Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne...\\\" anebo datum \\\"Právní účinky vkladu vnikly dne...\\\"?

Bytové družstvo, člen SVJ, neplátce DPH, vlastník nebytového prostoru, uzavřelo smlouvu o převodu vlastnictví nebytové jednotky a spoluvlastnického podílu k pozemku a spoluvlastnického podílu na společných částech domu dle § 6 zák. č. 72/1994 Sb., se vzniklým SVJ, (v souladu s § 9 zákona č. 72/1994 Sb.). Hlasováním členské schůze bylo rozhodnuto o bezúplatném převodu nebytové jednotky. Nebytová jednotka byla oceněna znalcem na 650 000 Kč za nebytový prostor a 16 000 Kč za podíl na pozemku. V účetnictví Bytového družstva je nebytový prostor evidován za 70 000 Kč a příslušející pozemek za 25 000 Kč. Kdo z právnických osob a jaké daně bude platit?

Společnost s ručením omezeným založila nadační fond a následně od nadačního fondu obdržela příspěvek na svou činnost. Je tento příspek příjmem společnosti a musí se zdanit?

Nezisková organizace, občanské sdružení, obdržela dar v nepeněžní formě. Darem byla hodnota dopravy, kterou pro účel námi pořádané kulturní akce nám dopravní firma poskytla zdarma. Jak tento dar zaúčtovat v účetnictví? Na které účty? Musíme tuto hodnotu daru zohlednit při posuzování tzv. ziskovosti pro účely zdanění daně z příjmů? Dar je v souladu s posláním organizace dle stanov. Musíme podat přiznání k dani darovací?

Jsme nezisková církevní organizace, plátci DPH. Jeden dobrodinec nám věnoval činžovní dům a vymínil si právo doživotního užívání jednoho bytu. Znamená to, že tato fyzická osoba by měla zaplatit daň darovací z věcného břemene?

Od 1. 1. 2011 budeme odepisovat solární elektrárnu. Dle novely budeme postupovat dle § 30b zákona o dani z příjmů. Způsob odepisování podle uvedeného § platí jak pro technologické zařízení tak i pro stavební část elektrárny? Nebo je možné majetek odepisovat tak, že se stanoví samostatně vstupní cena za technologickou část a ta se odepisuje dle §30b a samostatně vstupní cena za stavební část a tuto bychom odepisovali dle § 26 ve 4 odpisové skupině?

Společnost s ruč. omezením, získává klienty pro velkého developera v oblasti dřevostaveb. Za zprostředkování klienta získává provizi dle hodnoty výstavby RD. Nyní hodlá na své náklady postavit rodinný dům, který bude využíván jako vzorový dům pro ukázku případným zájemcům o výstavbu. V katastru bude zapsán jako stavba k bydlení. Jak bude Fú posuzovat daň z nemovitostí, když pro stavby určené k bydlení je podmínka, že nebytový prostor nepřesáhne, jak tento rozpor řešit?

1) Dva podnikatelé vedoucí účetnictví,mají 50% spoluvlastnický podíl celkem na čtyřech nemovitostech zahrnutých do obchodního majetku. Rozhodli se vypořádat podílové vlastnictví, aby každý byl vlastníkem celé nemovitosti. Dle § 10 odst. 1 g je základem daně rozdíl cen obou nemovitostí. Znamená to, že pokud cena stanovená znalcem jedné nemovitosti je 400 tis. a druhé 500 tis., bude základem daně z převodu částka 100 tis. Kč? Z pohledu daně z příjmu bude v případě vypořádání podílového vlastnictví ke stavbě základem daně rozdíl mezi odhadní cenou a zůstatkovou cenou, to znamená, že pokud je odhadní cena nižší než zůstatková, bude základem daně ztráta?V případě pozemku, odhad je nižší než pořizovací cena - základ daně je nula, lze zahrnout jen do výše příjmu, v tomto případě jen do výše ceny stanovené znalcem? Pokud je momentálně tržní cena nižší než cena odhadní, není z pohledu daně z příjmu výhodnější vzájemně si podíly mezi sebou prodat a zaplatit celou daň z převodu z nemovitosti. 2) Příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů není předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 3 odst. 4 písm. g) ZDP. To znamená, že pokud bude zaplaceno zmiňovaných 50tis. Kč ve Vašem příkladu, nebude tato částka předmětem daně z příjmu a dojde pouze ke zdanění daní z převodu nemovitosti? Jak bude tato operace zaúčtována v podvojném účetnictví? 3) Příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením majetku podle velikosti jejich podílů není předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 3 odst. 4 písm. g) ZDP. To znamená, že pokud bude zaplaceno zmiňovaných 50tis. Kč ve Vašem příkladu, nebude tato částka předmětem daně z příjmu a dojde pouze ke zdanění daní z převodu nemovitosti? Jak bude tato operace zaúčtována v podvojném účetnictví?

Fyzická osoba hodlá vložit nemovitost do ZK s. r. o. Hodlá nemovitost vyřadit z obchodního majetku OSVČ a vložit jej do s. r. o. již ze soukromého (neobchodního) majetku. Obecně je totiž výhodnější ponechat podíl na s. r. o. ve sféře soukromého (neobchodního) majetku. Pokud totiž následně dojde k prodeji tohoto obchodního podílu po více než 5 letech od jeho nabytí, půjde již o příjem osvobozený od daně z příjmů. Jaké daňové dopady bude mít tato skutečnost na zdanění FO? Bude muset vklad nemovitosti FO zdanit, pokud došlo ke vložení do s. r. o. před 5 lety po vyřazení z obchodního majetku?

Je nějaká možnost změny výše platby z nemovitosti v následujícím případě. Podávala jsem přiznání v roce 2002, v roce 2001 jsme zakoupili bytovou jednotku v panelovém domě.Jak jsem se dočetla, v roce 2000 bylo vypuštěno z původního znění zákona vymezení podlahové plochy bytu ,slova „ místnosti které tvoří“a zapříčinilo to řadu zmatků, poněvadž se do plochy začaly započítávat i lodžie, balkony a sklepy. Do kupní smlouvy nám je uvedli jako součást plochy bytu a tudíž i z těchto prostor je nám daň vyměřena. Je paradox, že bytové jednotky stejné, ale podávající přiznání později, platí daň např. o 300,- Kč menší, do podl. plochy jim to započítáno nebylo.Vzhledem k tomu, že daně se neustále zvyšují,tento rozdíl se bude také neustále zvyšovat.Předpokládala bych, že za stejný byt ve stejné lokalitě mají platit všichni stejně. Týká se to všech zde bydlících.

Prosím o objasnění následujícího: 1. OSVČ má místo podnikání v místě bydliště, nemá provozovnu. Chápu dobře, že pokud není podnikání na převažující části podlahové plochy prováděno (např. pouze administrativní práce, účetnictví), pak není nutnost zvyšovat platbu daně z nemovitostí? 2. OSVČ má místo podnikání v místě bydliště, nemá provozovnu. Protože však musí často cestovat, má druhý byt na opačném konci republiky, který tím pádem z části používá pro podnikání. Druhou část bytu pronajímá jiné OSVČ. Musí si zvýšit daň z nemovitostí - to je jasné, ale musí i zároveň toto místo nahlásit jako provozovnu nebo převést na nebytový prostor? 3. Přeměna půdy na byt se zohlední v přiznání k dani z nemovitosti až po kolaudaci?

Rodiče (nepodnikatelé) mi na základě darovací smlouvy darovali chatu. Můj dotaz zní: budu podávat daňová přiznání (jako nepodnikatel) k darovací dani a k dani s převodu nemovitosti a ke kterému příslušnému fin. úřadu (podle trv. bydliště nebo podle místa nemovitosti)? Pokud ano, v jakých termínech a jestli, při jejich nedodržení, mi hrozí nějaký finanční postih ze strany fin. úřadu?

Příloha k účetní závěrce. Pod jaké číslo položky v příloze č. 5 dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. zařadit pozemky: a) ornou půdu, b) rybníky bez intentenziv. chovu ryb, c) pozemky, které jsou označeny na LV jako ostatní plocha.

Družstvo založené za účelem privatizace obecního domovního fondu bude po rozdělení domu na bytové jednotky převádět bezúplatně bytové jednotky svým členům, kteří jsou nájemníky příslušných bytů. Ke koupi domu došlo na základě vkladů členů družstva, tedy bez poskytnutí finanční, úvěrové nebo jiné pomoci. Lze uplatnit osvobození od daně z převodu nemovitostí/darovací, když se nejedná o družstvo, uvedené v § 24 odst. 1 až 4 ZOVB ? Poukazuji na rozpor ve Vašich odpovědích, a to mezi odpovědí z 10. 12. 2007 zpracovanou JUDr. Koutnou a odpovědí z 16. 5. 2007 zpracovanou Ing. Děrgelem.

V zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti jsou v § 12 a § 13 uvedeny sazby daně dědické a darovací osob zařazených do I. a II. skupiny. V § 19 je ale uvedeno osvobození těchto osob k dani dědické i darovací. Na koho se tedy § 12 a § 13 vztahuje?

Majitel nemovitosti zkolaudoval novostavbu v roce 2008, zápis do katastru nemovitostí provedl až v květnu 2010. Které datum je rozhodující pro podání přiznání k dani z nemovitostí? K 1. 1. 2009 nebo až 1. 1. 2011.