Daň z nemovitých věcí - strana 11

Podléhá dani z nemovitých věcí stavba malé vodní elektrárny (do 7,5 kw), vyrobenou energii bude spotřebovávat sama fyzická osoba, která elektrárnu bude vlastnit a přebytky bude dodávat do sítě.

Na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu došlo k pozemkovým úpravám v katastrálních územích, kde společnost (tedy právnická osoba) vlastní několik pozemků, na kterých se vyskytují skladové prostory, administrativní budova, slévárna apod. Areál tedy slouží výhradně k podnikatelské činnosti v odvětví průmyslu. Nově se zde však uvádějí mimo ostatních ploch a zast. ploch a nádvoří také „trvalé travní porosty“. Našla jsem si definici tohoto pojmu, která říká, že se jedná o pozemek porostlý travinami, u něhož hlavní výtěžek je seno (tráva), nebo je určený k trvalému spásání, i když je za účelem zúrodnění rozoráván. Můj dotaz tedy směřuje k tomu, zda v daňovém přiznání k dani z nemovitých věcí mám uvést u takovýchto parcel písm. B-trvalý travní porost nebo G-ostatní plocha, nebo snad úplně jiný typ pozemku, byť jsou tyto pozemky opravdu porostlé travinami, ale neslouží ke spásání ani nejsou nijak zúrodňovány.

Jsem nepodnikající FO. Koupila jsem byt. V kupní smlouvě je ustanovení, že „Účastnící této smlouvy se dohodli, že polovinu daně z nabytí nemovitosti (2 % z kupní ceny) zaplatí příslušnému FÚ kupující a to nejpozději do tří měsíců od nabytí právní moci vkladu do katastru nemovitostí“. Žádná zmínka o tom, že jsem jako kupující poplatníkem DNNV. Mám jako kupující podat přiznání k dani z nabytí nemovité věci? Jestli ano, tak na jakou částku, na ta 2 % nebo na 4 %? V případě, že přiznání podat nemusím, tak budu platit smluvenou částku daně ze smlouvy na základě podaného přiznání k DNNV prodávajícím a na jeho variabilní symbol nebo mě FÚ sám vyzve k úhradě daně?

Jsme společnost s. r. o. V loňském a letošním roce jsme nakoupili pozemky od neplátců DPH. Tyto jsme zařadili do majetku na 031. Na těchto pozemcích není žádná stavba, inženýrská síť, ani stavební rozhodnutí - jedná se o pozemky pro zemědělskou činnost. Část těchto pozemků v letošním roce prodáme neplátci DPH. Jsou tyto pozemky předmětem DPH, nebo jsou osvobozeny od DPH bez nároku na odpočet? Jak je to s daní z příjmu? Můžeme uplatnit náklady do výše prodejní ceny? Je uznatelným nákladem uhrazená daň z nabytí nemovitých věcí - ve smlouvě máme uvedeno, že daň uhradí nabyvatel. Musíme nějakým způsobem doložit, že na pozemku není stavba, inženýrská síť? Jak bude vypadat celé zúčtování této transakce?

Jsme společnost s. r. o. V loňském a letošním roce jsme nakoupili pozemky od neplátců DPH. Tyto jsme zařadili do majetku na 031. Na těchto pozemcích není žádná stavba, inženýrská síť, ani stavební rozhodnutí - jedná se o pozemky pro zemědělskou činnost. Část těchto pozemků v letošním roce prodáme neplátci DPH. Jsou tyto pozemky předmětem DPH, nebo jsou osvobozeny od DPH bez nároku na odpočet? Jak je to s daní z příjmu? Můžeme uplatnit náklady do výše prodejní ceny? Je uznatelným nákladem uhrazená daň z nabytí nemovitých věcí - ve smlouvě máme uvedeno, že daň uhradí nabyvatel. Musíme nějakým způsobem doložit, že na pozemku není stavba, inženýrská síť? Jak bude vypadat celé zúčtování této transakce?

Chtěl bych se zeptat, jak postupovat v případě dílčího DP k dani z nemovitých věcí, když poplatník nabude další nemovitost a jestliže nastane situace, kdy nelze z nějaké důvodu vypočítat celkovou daňovou povinnost anebo si není poplatník jistý jaká má být správná celková částka. a)      Lze zpracovat DP a nevyplnit jen oddíl IV. řádky 401 - 403? b)      Bude FÚ akcentovat takto podané DP jako v pořádku podané? c)      Na jaký paragraf se v případě potřeby odvolat při takto neúplně podávaném DP, aby jej FÚ akceptoval?

1)      Vlastník - fyzická osoba pronajímá rodinný dům společnosti, která si tam zřídila kanceláře. Uvede vlastník v přiznání k dani z nemovitých věcí tento RD podle listu vlastnictví jako RD nebo podle skutečného využití nájemcem, tedy k podnikání? 2)      Poplatník během předchozího roku prodal 1 pozemek. Jakým způsobem snížení daně z nemovitých věcí oznámí Finančnímu úřadu - mínusem v dílčím daňovém přiznání nebo dopisem? (Vzhledem k tomu, že je poplatník vlastníkem mnoha nemovitostí, dělat řádné daňové přiznání by bylo velmi pracné) 3)      Poplatník vlastní mnoho malých pozemků, na kterých stojí jednotlivé garáže jiných poplatníků. Ve svém daňovém přiznání v r. 2012 všechny tyto pozemky uvedl, ale vzhledem k tomu, že jsou celé zastavěné, tak daňová povinnost byla 0 Kč. Během r. 2012 několik těchto pozemků prodal vlastníkům garáže. V dílčím daňovém přiznání za r. 2013 „vymínusoval“ tyto pozemky, takže se daňová povinnost nezměnila, pořád byla 0 Kč. Pracovnice FÚ sdělila, že je to zbytečné, když se daňová povinnost nezměnila. Je to správně?

Přítel a přítelkyně mají v podílovém spoluvlastnictví tyto nemovitosti (každý 1/2): a)      byt v hodnotě 4 mil Kč, který vlastní a ve kterém trvale bydlí více než dva roky, není používáno k podnikání, b)      chatu v hodnotě 1,5 mil. Kč, kterou vlastní 3 roky, není používána k podnikání. Jaké bude daňové zatížení daní z nabytí nemovitých věcí a daní z příjmu fyzických osob pokud se dohodnou na vypořádání podílového spoluvlastnictví takto: přítel dostane chatu v hodnotě 1,5 mil. Kč, přítelkyně dostane byt v hodnotě 4 mil. Kč 1)      přítelkyně vyplatí příteli rozdíl na podílu ve výši 1,25 mil. Kč 2)      přítel daruje přítelkyni rozdíl na podílu ve výši 1,25 mil. Kč.

Ještě doplňuji k ID 12359. Nemovitosti, které byly předmětem dědického řízení, nebyly zahrnuty v daňovém přiznání žádného ze spoluvlastníků. Možná byly zahrnuty v daňovém přiznání uživatele - zemědělského družstva. Traduje se, že "pole dali prarodiče do družstva". Je třeba zjišťovat, zda byla v minulých letech uživatelem uhrazena daň z nemovitostí? Pokud daň z nemovitostí uživatel nehradil (např. v posledních 5 letech) může být daň z nemovitostí novým nabyvatelům doměřena zpětně a za kolik let? Vzhledem k problematickým vztahům spoluvlastníků předpokládám, že každý z nich zahrne nově nabytý majetek do svého přiznání k dani z nemovitostí, které podá do 31. 1. 2015. Je tento postup správný?

30 let po projednání původního dědictví byl objeven nový majetek zůstavitele - pozemky, kterými jsou orná půda a ostatní plocha - ostatní komunikace. Okresní soud určil soudního komisaře, který provedl nové řízení o dědictví. Dědici uzavřeli dohodu o vypořádání dědictví, kterou soud schválil. Výsledkem dohody dědiců je, že 2 z dědiců nabývají po ideální 1/4 nemovitých věcí, 1 dědic ideální 1/2 nemovitých věcí. Katastrální úřad zapsal změnu v katastru k datu 11. 8. 2014. Jaké daňové povinnosti musí následně dědicové splnit? Předpokládám, že nabytí majetku na základě dědictví je od daně z příjmu osvobozeno a nepodléhá ani dani z nabytí nemovitých věcí, protože toto nabytí je bezúplatné. Přiznání k dani z nemovitostí bude každý z dědiců (nebo jejich společný zástupce?) podávat až do 31. 1. 2015. Daň z nemovitostí zaplatí v termínu podle její výše, tedy pokud bude daň z nemovitostí do 5 000 Kč, do 31. 5. 2015. Bude tento postup správný?

K 22 nemovitostem existuje příjezdová komunikace. Je ve vlastnictví majitelů těchto nemovitostí s tím, že na ni bylo zřízeno věcné břemeno práva chůze a jízdy pro veřejnost. Komunikace je v podstatě jednosměrnou ulicí, o kterou se majitelé starají (např. sami hradí náklady na veřejné osvětlení, zajišťují opravy apod.). Nyní jsme zjistili, že komunikace je na katastru vedena jako "manipulační" plocha. 1)      Jaké důsledky z pohledu daně z nemovitostí bude označení komunikace za manipulační plochu mít pro vlastníka a)      soukromou fyzickou osobu (nepodnikatele) a b)      podnikatele jako spoluvlastníka 1/22 této komunikace? Mají povinnost platit daň z nemovitosti a v jaké výši? 2)      Existuje nějaká definice manipulační plochy? 3)      Jakým způsobem mohlo k této změně na manipulační plochu v katastru dojít, popř. je možné zažádat znovu o změnu na účelovou komunikaci?

Matka a její syn chtějí převést nemovitost na dalšího syna, aby byl jediným vlastníkem a mohl s nemovitostí nakládat. Jak to udělat co nejlevněji (z hlediska daní)? Donedávna byl asi nejjednodušší způsob darování. Vyhnuli by se placení daně z převodu nemovitostí a převod by podléhal jen dani z příjmů - ale tam by mělo být osvobození v první a druhé linii. Je to tak? Dívala jsem se do ZDP, že tam jsou nyní nějaké změny v této oblasti, tak si nejsem jistá, jak to teď je.

Daní se zvlášť parcela a zvlášť nebytový prostor, pokud je v katastru nemovitostí parcela uvedená jako vhodná pro bytový prostor?

Zpřesnění dotazu: Ve vaší odpovědi uvádíte, že původní společnosti zanikají. V našem případě to myslím neplatí, neboť se jedná o odštěpení, kdy v souladu s dikcí § 243, odstavce (1) písmeno b) zákona č 125 / 2008 Sb., v platném znění rozdělovaná společnost nezaniká. Jak bylo zmíněno, již v původním dotazu do odštěpované společnosti budou převedeny některé činnosti společnosti a mimo jiné i s těmito činnostmi související budovy a pozemky. Prosím tedy ještě jednou o prověření a potvrzení, že ani v tomto případě převodu pozemků do nově vzniklé odštěpované společnosti nebude tento převod podléhat dani z nabytí nemovitých věcí. Stávající společnost nezanikne a bude i nadále pokračovat ve své podnikatelské činnosti, byť se zúženým rozsahem a bez výše uvedených, do odštěpené společnosti převedených staveb a pozemků.

Společnost zamýšlí stávající společnost rozdělit a to formou odštěpení [viz § 243, odst. 1 písm. b) zákona č. 125/2008 Sb. v platném znění]. Do odštěpené nové společnosti budou mimo jiné ze stávající společnosti převedeny i některé nemovitosti (budovy a pozemky). Obracím se na vás tímto s dotazem, zda převod nemovitostí ze stávající společnosti do nově vzniklé odštěpené společnosti bude podléhat dani z nabytí nemovitých věcí?

Podnik vyplácí nájemné z pozemků včetně daně z nemovitostí. Potvrzení o výši nájmu je uvedeno včetně této daně. Částka, která se bude zdaňovat daní z příjmů (dle § 9) bude tedy včetně daně z nemovitostí (-30 % náklad = základ daně), nebo je možné odečíst daň z nemovitostí a pouze z nájemného uplatnit 30% náklad = základ daně. Dále prosím, pokud je pozemek ve SJM – zdaňuje jeden, ale pokud je uvedeno v LV vlastnictví na poloviny, je nutné aby přiznání podali oba?

Bude po 1. 1. 2014 podléhat dani ze staveb (dle zákona o dani z nemovitostí) rozestavěná budova ve fázi hrubé stavby, tj. hotové stěny i střecha, ale nezkolaudovaná a nezapsaná do KN? Dosud podléhaly dani ze staveb stavby zkolaudované nebo způsobilé k užívání (zjednodušeně řečeno). Ve znění zákona účinném od 1. 1. 2014 je předmětem daně ze staveb "budova, kterou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí budova podle katastrálního zákona". Katastrální zákon vymezuje v § 2 pojem budova - "budovou (se rozumí) nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážné uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí". Na rozdíl od pozemků není v zákoně o dani z nemovitostí u staveb podmínka evidence v katastru a dále již žádná podmínka týkající se kolaudačního souhlasu.

Prosím o odpověď na dotaz ohledně § 4 odst. 1 písm. l): co se rozumí pod pojmem "pozemky veřejně přístupných ... prostor a sportovišť"? Patří sem např.: 1)      prostor mezi bytovým domem a chodníkem u vozovky (na kterém není zpevněná plocha), na kterém parkují osobní automobily nejen vlastníků jednotek tohoto bytového domu, ale i ostatních bytových domů? 2)      přístupový prostor (na kterém není zpevněná plocha) k řadovým garážím? 3)      pozemky, na kterých je vybudován lyžařský areál - lanovky a vleky, sjezdové tratě, běžecké tratě, parkoviště (na kterých jsou jen zčásti zpevněné plochy), obslužné komunikace (na kterých jsou jen zčásti zpevněné plochy)?

Fyzická osoba vlastní objekt v bývalých kasárnách, který pronajímá dle § 9. V současné době je využíván pro různé účely (tělocvičny, kanceláře, půjčovna, sklady, 1 byt). Využitý je ale z části, část je po celou dobu vlastnictví v rekonstrukci se stavebním povolením na ubytovnu. Ta se však realizovat nebude, bude žádat o změnu stav. povolení na byty popř. část na nebytové prostory. Jak postupovat při zařazení do správné sazby daně z nemovitosti. Doposud jsme daň z nemovitosti odváděli jako za zdanitelnou stavbu pro ostatní druhy podnikání kód O a nejsme si jisti, jestli je to tak správně a zda nemáme povinnost podat k 31. 1. nové daňové přiznání.

Firma má od 5. ledna 2013 nájemní smlouvu na jednu místnost v bytě, který je v osobním vlastnictví zaměstnance. Stanovena je cena obvyklá. Vlastník bytu platil do konce roku 2012 daň z nemovitosti podle velikosti bytové jednotky: Má vlastník povinnost podat dodatečné nebo opravné daňové přiznání k dani z nemovitosti, když jednu místnost pronajal k podnikání (sídlo firmy)? Má k dani z nemovitosti nějakou povinnost firma, která je v nájmu? Je u daně z nemovitosti rozdíl ve výši daně, podniká-li ve svém bytě OSVČ nebo podniká-li tam jiná firma (většinou se jedná o sídlo)? Jedná se nám o sazbu daně První příklad: podnikatel podniká ve svém bytě, k čemuž mu slouží jedna místnost o velikosti 20 m2. Druhý příklad: nepodnikající občan, zaměstnanec s. r. o. pronajme svému zaměstnavateli místnost o velikosti 20m2 jako sídlo firmy (příjmy zdaňuje v § 9 ZDP).