Daň z nemovitých věcí - strana 8

Společnost koupila nemovitou věc, kterou bude následně prodávat. Účtuje o ní jako o zboží účetní metodou A. Nyní uhradila daň z nabytí nemovitých věcí. Vstupuje tato daň do pořizovací ceny zboží? A jak tuto daň zaúčtovat?

Akciová společnost si nechala od stavební firmy postavit novou budovu (výrobní hala a kanceláře). V dubnu proběhla kolaudace. V katastru nemovitostí je teď uveden druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba. Jaké povinnosti akciové společnosti vyplývají z nové stavby? Jelikož se změnil druh pozemku na zastavěnou plochu a vznikla nová budova, která se zkolaudovala v dubnu, měla již v dubnu podat akciová společnost přiznání k dani z nemovitých věcí?

Firma s. r. o., plátce DPH, která vede podvojné účetnictví, se dohodla se stavebním bytovým družstvem (SBD) o odkupu televizního kabelového rozvodu (TKR) v části města. Za tímto účelem byla stanovena cena na základě znaleckého posudku. SBD byl druhým vlastníkem TKR od roku 1992, kdy jej koupil od prvního vlastníka v rámci likvidace firmy. Je TKR považováno za stavbu nebo za inženýrské sítě? Je prodávají SBD povinno uplatnit daň z příjmu? Je tento prodej osvobozen od DPH nebo v jakém režimu se prodej uskuteční (režimu přenesené DPH nebo s DPH 21%)? Podléhá nabytí nové nemovité věci dani z nemovitých věcí?

V následujícím příspěvku bychom chtěli stručně upozornit na čerstvý rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky (dále jen „NSS ČR“), který se týká zdanění lesních pozemků daní z nemovitých věcí a mohl by tedy mít praktický dopad pro zemědělské podnikatele. Úvodem připomeňme, že z úpravy § 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDNV“), vyplývá, že předmětem daně z pozemků nejsou, mimo jiné, lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Pokud se ale jedná o pozemky hospodářských lesů, tyto předmětem daně jsou a jsou zdaňovány sazbou daně 0,25 % ze základu daně určeného v souladu s § 5 odst. 2 ZDNV .

Chci darovat nemovitost, kterou mám nyní ve svém majetku, svému zeťovi (manžel mé dcery). Jedná se o nemovitost - nebytové prostory určené k pronajímání. Kdo a v jaké výši uhradí darovací daň? Bude můj zeť hradit daň z nabytí? Jak se určí cena nemovitosti darováním? Musí být znalecký posudek? 

Při koupi pozemku byl podán návrh na vklad do katastru 3. 8., 29. 8. byl zaslán dopis z katastru, že byl vklad zapsán do katastru. Od kdy běží lhůta pro podání daňového přiznání a platby daně?

Nemovité věci zařazené v obchodním majetku podnikatele z pohledu daně z nemovitých věcí Ing. Jan Koreček Od 1.1.2016 došlo na základě zákona č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon...

Jak má správně - účetně a daňově - postupovat místní jednota, jestliže ji bude darován: a) hmotný majetek, b) nemovitý majetek. Tyto majetky bude využívat k veřejně prospěšným účelům, tj. sportu, kultuře atd. 

Společnost s r. o. nakupuje pneumatiky a dodavatel pneumatik má v obchodních podmínkách stanoveno, že s. r. o. musí nakoupit určitý objem propagačních předmětů od určeného dodavatele (jiného než dodavatele pneumatik), na kterých bude propagace dodavatele pneumatik. A pokud je objem nákupu těchto propagačních předmětů za rok splněn, poskytne dodavatel pneumatik s. r. o. roční slevu (bonus) k ceně dodaných pneumatik. Jak nahlížet na nákup těchto propagačních předmětů, které nepropagují s. r. o., ale dodavatele pneumatik, které s. r. o. montuje zákazníkům? Může s. r. o. dát nákup těchto propagačních předmětů do daňových nákladů a uplatnit si odpočet DPH, když na základě tohoto nákupu propagačních předmětů získá slevu na nákup pneumatik, tedy tím sníží svoje daňové náklady?

Firma zhodnotila pozemky přivedením sítí, vybudování přístupové komunikace, vyřízený územní plán. Nyní geometrickým plánem oddělené pozemky, stále však v katastru nemovitostí "orná půda", pozemky neoplocené, nezastavěné, ale určené k výstavbě prodává. Pozemky v minulosti nebyly zatížený DPH, nyní se na kupujícího přenáší příslušná sazba DPH. Pozemek určený k zastavění tím, že je vše kolem připraveno bez stavby je zatížen 21 %. Podle územního plánu je možné stavět jen a pouze určitý druh domů, vymezené do " sociálního bydlení". Pokud by bylo do katastru nemovitostí vloženo i " právo stavby" splňující sociální bydlení, je prodej pozemku s 15% DPH nebo by stačilo o uzemní rozhodnutí, že nelze stavět více než vymezené domy?

Dva občané - nepodnikatelé - se dohodli, že koupí pozemek a postaví nebo nechají postavit bytový dům o 12 bytových jednotkách. Stavbu provede stavební firma (s. r. o.) jednoho z nich. Pak si dva byty nechají a ostatní prodají nebo pronajmou. Každý z nich bude vlastníkem jedné poloviny pozemku a jedné poloviny domu. Jaké jsou všechny daňové dopady? Kterých předpisů se tato akce dotýká?

Občan koupil na základě kupní smlouvy pozemek. Provedl zápis do katastru nemovitostí. Co je potřeba udělat z daňového hlediska a na jaký daňový úřad bude přiznání podávat - podle jeho místa bydliště nebo podle místa, kde se pozemek nachází?

V průběhu kalendářního roku došlo ze strany katastrálního úřadu k revizi katastrálního operátu. V důsledku toho došlo ke změně druhu pozemků, což se projeví v daňovém přiznání k dani z nemovitých věcí. Bude poplatník podávat (dodatečné) daňové přiznání k dani z nemovitých věcí ještě v průběhu tohoto roku? Nebo stačí jen oznámit správci daně tyto změny do 30 dnů ode dne, kdy nastaly a daňové přiznání (dílčí nebo řádné) podat k 31. 1. následujícího roku?

S. r. o., kterou vlastní 100% město, provozuje koupaliště a fotbalový stadion. Bude s. r. o. platit daň z nemovitých věcí nebo budou tyto pozemky osvobozeny a dle kterého paragrafu? Je lhostejné, kdo je vlastníkem - s. r. o. nebo město? Budou vždy tyto pozemky osvobozeny a dle jakého paragrafu? V případě, že v roce 2016 začala výstavba sportoviště a ještě v roce 2016 není dokončeno - zohlední se toto v přiznání k dani z nemovitých věcí k 1. 1. 17, nebo se přiznání podávat nebude?

Obec prodává stavební parcelu; podléhá tato parcela DPH a dani z nabytí nemovitých věcí?

Synovi jsem prodali dům, ve kterém byla v 1. patře prodejna, další dvě patra nebyla využita, ale původně byty. Chtěl by vyčlenit v r. 2016 z podnikání a převést do osobního užívaní. S rekonstrukcí bytů již začal. Prodej (část domu měl ve vlastnictví od r. 1998)) posledního se uskutečnil v r. 2015. Nikdy tam nebydlel. Dům jsme odepisovali pouze v r. 2003. Kolik let musí mít ve vlastnictví, aby převod byl bez daně z příjmu? Při pořízení domu jsme neuplatnili DPH, a proto se domnívám, že DPH se toto netýká.

Manželé formou notářského zápisu uzavřeli smlouvu, kterou dochází ke změně režimu SJM ve smyslu zúžení společného jmění, kdy vlastníkem nemovitých věcí se stává manželka (vlastníkem dalších položek, např. akcií se stává manžel). Ve smlouvě je dále uvedeno, že oba manželé pro účely vzájemného vypořádání jsou vyrovnáni a touto smlouvou považují své společné jmění za spravedlivě upravené a vypořádané. Návrh na vklad práva byl na KN podán 19. 12. 2016, zápis vkladu byl proveden 16. 1. 2017. Kromě toho došlo ještě začátkem roku 2016 k nákupu dalších 2 nemovitostí, kdy kupujícím byli oba manželé. Vlastníkem těchto nemovitostí se na základě výše uvedené smlouvy stala manželka. Jak bude řešena uvedená změna z hlediska daně z nemovitých věcí pro r. 2017? Je nutné na uvedené 2 nemovitosti podat dílčí nebo řádné přiznání v termínu do 31. 1. 2017?

Opět se blíží termín pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí. Na rozdíl od předchozích let, kdy byl zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDNV“), téměř každoročně novelizován, nedochází v této oblasti na zdaňovací období roku 2017 k legislativním změnám oproti roku 2016. Namísto obvyklého seznámení se s novelou zákona se proto budeme podrobněji věnovat povinnostem poplatníků daně z nemovitých věcí, souvisejícím s podáním daňového přiznání a placením daně, které jsou častým předmětem dotazů nebo chybování.

V závěru textu § 4 odst. 1 písm. o) zákona č. 388/1992 Sb. je uvedeno, že od daně jsou osvobozeny „…jiné pozemky určené pro veřejnou dopravu“. V daném případě se jedná o chodník podél silnice II. třídy na okraji obce v průmyslové zástavbě. Pozemek pod chodníkem je ve vlastnictví právnické osoby, je mimo výrobní areál, který právnická osoba vlastní. Vstup na chodník není omezen, slouží veřejnosti. V evidenci katastru nemovitostí je jako druh pozemku uvedena "ostatní plocha", jako způsob využití pozemku uvedena "ostatní komunikace". Na pozemku je zčásti zámková dlažba uložená do štěrkového lože a zčásti asfaltový povrch. 1) Lze uvedené skutečnosti využít pro osvobození pozemku od daně z nemovitých věcí? 2) Jak poplatník může prokázat, že se jedná o „pozemek určený pro veřejnou dopravu“? Doložení kolaudačním rozhodnutím nebo souhlasem bývá problematické, neboť se často jedná o historicky nedohledatelné doklady. 

Daň z nemovitých věcí se obvykle mění s novým zdaňovacím obdobím. V roce 2016 však zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, nebyl novelizován. Pro zdaňovací období roku 2017 je proto zákon o dani z nemovitých věcí platný ve stejném znění jako ve zdaňovacím období roku 2016. Je dobré si však připomenout alespoň některé změny, které byly provedeny posledními novelami, protože je lze uplatnit, pokud je daňový subjekt nezaregistroval v minulém roce, v dodatečném daňovém přiznání podaném v roce 2017.