Daň z nemovitých věcí - strana 13

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci si pronajala prostory s tím, že v nich provedla technické zhodnocení. V nájemní smlouvě je zakotven souhlas majitele s provedením tohoto tech. zh. s tím, že nájemnce má právo odepisovat (techn. zh. je provedeno nad rámec nájemného). Po asi půroční době (techn. zhodn. je již ukončeno) se podnikatel rozhodl založit s. r. o., s tím, že na s. r. o převede celou podnik. činnost a fyz. osoba postupně skončí. Nájemní smlouva by měla „přejít“ na s. r. o. Co s technickým zhodnocením? Je nutné vše vypořádat s pronajímatele (dojde vlastně k ukončení nájemní smlouvy) a nebo lze nějak ošetřit převod techn. zhodnocení na s. r. o. (např. prodej) a dohodnout převod práv a povinnosti vyplývajících z nájemní smlouvy uzavřené původně s fyz. osobu na s. r. o., samozřejmě se souhlasem pronajímatele? Domnívám se, že převod tech. zhodnocení na cizím majetku na další osobu není možný, pronajímatel má pouze právo odpisu, nikoli dalšího nakládání s tímto majetkem.

Vyplnění přiznání k dani z nemovitostí. U nemovitosti - rodinného domu je samostatný dřevník o výměře 18 m2, dále na rodinný dům přímo navazují hospodářské budovy (nemovitost neslouží k podnikat.účelům): 1) dřevník: - zapíše se na samostatný list - bude patřit do staveb písmeno I - ostatní stavba tvořící přísluš.obyt. domu - daň se bude platit z celých 18 m2 nebo se odečte 16m2 a zaplatí se jen z 2m2? 2) hospodářské budovy: - také samostatný list - kategori I - opět odečíst 16m2? nebo vše dát na jeden list, kategorie I, odečíst 16m2 ze součtu obou staveb, popř. vše bude jinak?

Jsme spol. s r. o., plátce DPH, vedoucí účetnictví. Nakoupíme pozemky, na kterých stavíme RD a tyto prodáváme. Při výstavbě RD dochází k tzv. přeparcelaci pozemků (aby se stanovily konkrétní pozemky pro konkrétní RD), tj. z několika pozemků vzniká jeden či více pozemků a naopak, tj. slučují se pozemky. 1. jak stanovit cenu pozemku pro posouzení dle § 24 zákona č. 586/1992 Sb. Slyšel jsem názor, že lze použít jednoduše průměrnou cenu za celou výstavbu (s tím nesouhlasím, protože i ceny nabývaných pozemků jsou dosti rozdílné a kde je hranice výstavby, za kterou se bude cena posuzovat?). Nebo při tzv. přeparcelaci musí být přesně dodržen postup historických, tj. pořizovacích cen konkrétního m2? (tj. např. 58 m2 x 1.258 Kč + 112 m2 x 682 Kč + 826 m2 x 1.350 Kč, a to děleno 996 m2 a získám cenu za m2) nebo je jiná možnost? 2. Pozemek rovná se parcelní číslo v katastru nemovitostí? 3. Prodává-li se podíl na pozemku, posuzuje se pořizovací cena stejně jako prodej pozemku?

Jsem soukromý zemědělec, vedu daňovou evidenci. Setkávám se s různými názory na účtování daně z nemovitosti do nákladů podniku. Jedni říkají, že do nákladů lze zaúčtovat daň ze všech nemovitostí sloužících k hospodaření, tedy i polí, luk a lesů, které však většinou nejsou v evidenci podniku, což je i můj případ. Druzí tvrdí, že tuto daň lze do nákladů zahrnout jen z nemovitostí, které jsou v evidenci podniku. Kdo má pravdu a co je důkazem evidence čí neevidence polností v majetku podniku?

Poplatník vlastní nemovitost, za kterou již podal daňové přiznání. V roce 2009 pořídil druhou nemovitost. Kdyby vlastnil jen první nemovitost, nový platební výměr v souvislosti se změnou sazeb daně z nemovitosti by mu přišel z FÚ a žádné přiznání by již nepodával. Jak ale vyplní daňové přiznání oddíl IV. kvůli nově pořízené nemovitosti a s ohledem na změnu sazby do 31. 1.? Musí ji tedy poplatník vypočítat sám i za první nemovitost s novou sazbou?

Naše společnost jako každý rok daruje nadaci na Slovensku své produkty (léčiva). Z hodnoty daru jsme odváděli DPH i darovací daň. Letos od 2009 se něco změnilo. Musíme ještě vše odvádět?

Manželé ve společném jmění manželů zakoupili jako kupující dle kupní smlouvy v dubnu 2008: a) bytovou jednotku ve 3. nadzemním podlaží obytného domu b) včetně ideální spoluvlastnického podílu na společných částech této budovy (obytného domu) c) ideální spoluvlastnický podíl na pozemcích pod obytným domem d) ideální spoluvlastnický podíl o velikosti 1/5 na pozemku – venkovní parkovací stání e) ideální spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 na nebytové jednotce garáž a na příslušném ideálním spoluvlastnickém podílu na společných částech budovy a na ideálním spoluvlastnickém podílu na pozemku pod budovou. Garáž je umístěna v 1. nadzemním podlaží budovy (obytného domu). Celková výměra podlahové plochy bytové jednotky je 102,81 m2. Podlahová plocha nebytové jednotky-garáže je 36,50 m2. 1) Ke kterým jednotkám (viz horní body a–e) se vztahuje daň z nemovitostí? Podávají manželé jednotlivě nebo jeden z manželů? 2) Výpočet daně. 3) Musí být ustanoven společný zástupce u d–e? Když nebude ustanoven?

Koupili jsme nový byt do osobního vlastnictví, součástí bytu je i zahrádka. Musíme platit z uvedené zahrádky daň z pozemku a také tudíž podat daňové přiznání?

Daňový poplatník v roce 2003 nakoupil pozemek od Pozemkového fondu. V kupní smlouvě je uvedeno, že se jedná o pozemek ve zjednodušené evidenci - druh pozemku trvalé travní porosty (dále TTP). Tento pozemek při nákupu splňoval charakteristiku TTP - byl na něm obhospodařovaný TTP. Poplatník tento pozemek zařadil v daňovém přiznání do kultury TTP a řádně odváděl z tohoto pozemku daň z nemovitosti. V roce 2007 u něho proběhla kontrola daně z nemovitosti a správce daně usoudil, že tento pozemek daňový poplatník nesprávně zařadil do kultury TTP a že měl být tento pozemek zařazen do kultury orná, neboť pozemek je veden ve zjednodušené evidenci v rámci jiného pozemku, který je veden v kultuře orná. Toto tvrzení se mi zdá nesprávné, neboť katastrální úřad uvedený pozemek převedl na nového vlastníka dle kupní smlouvy, kde se uvádí, že Pozemkový fond tj. stát prodává novému vlastníkovi TTP.

SVJ má 27 bytových jednotek a 28. jednotka je nebytový prostor, který vlastní město a je rovněž zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník. /v těchto prostorách je CO kryt/. Každý vlastník si za svůj byt v minulosti podal přiznání k daní z nemovitostí /přibl. r. 2002/ a tuto daň každoročně platí. 1. Nemám já ještě povinnost podávat přiznání k této dani za celý dům? /jsem správce/ RK nám v minul. oznámila, že oni již nebudou podávat toto přiznání, že si to musí každý vlastník provést sám. 2. V srpnu 2008 nám město 28. jednotku prodalo za 26.000 Kč a my jsme již zapsání v katastru nemovitostí. jako majitel - SVJ. Je mou povinností za tuto 28. jednotku podat přiznání k dani z nemovitosti? Pokud ano, znamená to, že v minulosti daň z nemovitostí platilo město? V případě této povinnosti jak budu postupovat při výpočtu této daně? 3. Tento prostor jsme od města koupili, kdo podává přiznání k dani z převodu nemovitostí a kdo tuto daň platí? Jak bych postupovala v případě povinnosti toto přiznání podat?

Daň z nemovitosti platí každý vlastník bytu sám.Pozemek pod bytovým domem je zapsán na společenství vlastníků jednotek. Platí se daň z nemovitosti ze zastavěného pozemku?

Fyzická osoba koupila nemovitost, ve které podniká (2/3 plochy) a 1/3 plochy pronajímá jiné firmě. Vede účetnictví. Postupuji správně pokud! NENÍ! budova zařazena do obchodního majetku?: - odpis v § 7 neuplatňuji, protože podniká ve svém, - v § 9 uplatním odpis jen z části, kterou podnikatel pronajímá pokud povedu skutečné výdaje, uplatním-li výdaje paušálem, pak je odpis součástí paušálu ve výši 30 % z dosažených příjmů, - daň z nemovitosti, opravu fasády nebo malování prostor dávám do daňově účinných výdajů podle plochy jak v § 7, tak v § 9 (vyloučila bych jen tu část, která by se používala pro soukromé účely, ale to podnikatel nemá), - v účetnictví, které vedu jedno, protože se jedná o jeden subjekt (podnikatel i občan = FO) eviduji v AE § 7 a v AE § 9, odpis účtuji 551001/082 ve výši, která se uplatňuje pro § 9 a 551999/082 (daňově neúčinné) pro § 7. Domnívám se, že tím mám na 551 rozděleny daňové a daňově neúčinné výdaje a na 082 vidím oprávky majetku.

Potřebovala bych poradit a vysvětlit následující ustanovení: § 4 odst. 1 písm. l): od daně z pozemků jsou osvobozeny pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť. Jedná se mi o výklad, zda slovo veřejně přístupné se váže jen k prvnímu slovu - parku nebo k celému písmenu l) a pak by se to vztahovalo i na prostory a sportoviště. A dále, co si mám představit pod pojmem veřejně přístupné? V mém konkrétním případě se jedná o pozemky golfového klubu, kam mají přístup jak členové s doživotně zakoupeným členství (jednorázový vstupní velký poplatek a pak platí jen roční příspěvky), pak členové jiného golfového klubu, kteří si koupí roční členství, nebo zaplatí jednorázový poplatek jen za driving nebo hru fee. Kdokoli jen tak z ulice přístup nemá. Dále se mi jedná o podmínku, že osvobozeno je to jen za podmínek, že tyto pozemky neslouží k podnikání (což u občanského sdružení splněno je) a nebo že neslouží k pronájmu. My v dani z příjmu vykazujeme příjmy z pronájmu - to když si část areálu - třeba jen klubovnu najme nějaká společnost a uspořádá raut nebo turnaj zaměstnanců. Nejedná se o pronájem pozemků u kterých by jsme uplatňovali osvobození. Ale asi se to bude dost těžko prokazovat, doposud jsme ve smlouvě o pronájmu nespecifikovali jaké prostory pronajímáme. Pokud by jsme to do smlouvy dali, bude to při případné kontrole stačit? Pokud vůbec na osvobození máme nárok.

Poplatník podal daňové přiznání k dani z nemovitosti v roce 2004. V roce 2006 přikoupil pozemek a na tuto koupi podal dílčí daňové přiznání za rok 2006 k 31. 1. 2007. V roce 2007 však po dohodě se sousedem zase (jinou) část pozemku prodal. Bude podávat v lednu 2008 opět dílčí daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání?

Ředitel naší s.r.o. je plně invalidní.Jako soukromá osoba vlastní 2 nemovitosti (bytový dům, rodinný dům)a menší pozemek. Trvale bydlí v pronájmu v domě, který je firemní (s.r.o.) a je bezbariérově upraven pro jeho potřebu. Jak je myšlena podstata slevy k dani z nemovitosti? Dle mého názoru na tuto slevu nemá nárok, jelikož nesplňuje všechny podmínky.

Jsem majitelem nájemního domu, který byl postaven ve třicátých letech. Zajímalo by mne, zda je pravdou, že nájemní domy postavené do roku 1949, jsou osvobozené od daně z nemovitosti? Doposud platím daň z nemovitosti.

Fyzická osoba, plátce DPH, daňová evidence. Budova - nemovitost v obchodním majetku od r. 1991. V této nemovitosti jsou: 1) tři byty pronajaté soukromým osobám - nájem osvobozený od DPH, 2) prodejna pronajatá s. r. o. - nájem podléhá DPH, 3) prostor užívaný majitelem nemovitosti pro drobnou výrobu. Nyní bude jeden byt prodán za cenu dle znaleckého posudku do osobního vlastnictví současnému nájemníkovi. Jak postupovat z hlediska daně z příjmu, DPH, daně z nemovitosti, jak dále tuto nemovitost odpisovat, jaká je zůstatková cena části nemovitosti - prodaného bytu?

Podnikatel, fyzická osoba v únoru 2007 podal dodatečné přiznání na daň z nemovitostí. (Chybně stanovená sazba za rok 2006.) Podáním dodatečného přiznání mu vznikl nedoplatek, který současně s dodatečným přiznáním v únoru 2007 zaplatil. Ve kterém roce je tento uhrazený nedoplatek daňovým nákladem?

Je možné, uplatnit na obytném domě osvobození od daně na dobu 5 let (§ 9 odst. 1 písm. r/), když zateplení pláště a střechy domu bylo provedeno na základě ohlášení stavebnímu úřadu?

Firma A je vlastníkem stavby - vodovodního potrubí - umístěného pod povrchem na pozemcích jiného vlastníka, který tyto pozemky v současnosti prodal firmám: B, C, D, E. Potrubí na těchto cizích pozemcích dosud nebylo v příslušném katastrálním operátu evidováno, proto firma A podnikla potřebné kroky pro zřízení věcného břemene na příslušnou část jednotlivých pozemků, dle jejich nových vlastníků (B, C, D, E) a nechala provést vytýčení potrubí, geometrická zaměření souřadnic a vyhotovení geometrických plánů, ve kterých bylo následně příslušným kat. úřadem odsouhlaseno věcné břemeno firmy A na příslušných cizích pozemcích. Na základě geom. plánů byly vypracovány znalecké posudky na ocenění práva odpovídajícího věcnému břemeni (práva přístupu opravy a údržby na jednotlivé pozemky při užívání stavby). V cenách stanovených posudky pak byly uzavřeny jednotlivé písemné smlouvy o úplatném zřízení věcného břemene na dobu neurčitou, mezi firmou A (na straně osoby oprávněné) a firmami B, C, D, E (na straně osob povinných). Ve všech čtyřech znaleckých posudcích je toto právo oceněno jednotnými částkami 10 000 Kč. Veškeré výše uvedené náklady vynaložené firmou A v souvislosti s úplatným zřízením věcných břemen činí: - zřízení věcného břemene na pozemcích firmy B: 35 000 Kč - zřízení věcného břemene na pozemku firmy C: 24 000 Kč - zřízení věcného břemene na pozemcích firmy D: 142 000 Kč - zřízení věcného břemene na pozemcích firmy E: 86 000 Kč Dotazy: 1) Stavba je u firmy A evidována jako jeden DHM (jedno inv. č.), lze tedy účtovat o každém věcném právu zvlášť - u firem B a C vše odepsat přímo do nákladů (účet 548), u firem D a E evidovat právo jako DNM a zřizovací náklady daňově odpisovat po dobu 72 měsíců (§ 32a ZDP)? 2) Jaké povinnosti z daňových zákonů má firma A? Uvedená stavba není předmětem daně ze staveb (§ 7/2 ZoN). U úplatného zřízení věcného břemene není poplatníkem daně z převodu nemovitostí osoba oprávněná. Části pozemků vymezené geom. plánem jsou předmětem daně z pozemků - v některých úsecích je pozemek nad potrubím zastavěn stavbami? 3) V jedné ze smluv o zřízení věcného břemene odmítla osoba povinná převzít odpovědnost za veškeré škody, vzniklé osobě oprávněné poškozením vodovodního potrubí, které byly způsobeny její činností, resp. činností třetích osob, prováděné s jejím souhlasem. V ujednání stran proto byla stanovena odpovědnost osoby povinné \"v rozsahu stanoveném příslušnými zákony\". Prosím o Váš právní názor.