Daň z nemovitých věcí - strana 9

Opět se blíží termín pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí. Na rozdíl od předchozích let, kdy byl zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDNV“), téměř každoročně novelizován, nedochází v této oblasti na zdaňovací období roku 2017 k legislativním změnám oproti roku 2016. Namísto obvyklého seznámení se s novelou zákona se proto budeme podrobněji věnovat povinnostem poplatníků daně z nemovitých věcí, souvisejícím s podáním daňového přiznání a placením daně, které jsou častým předmětem dotazů nebo chybování.

V závěru textu § 4 odst. 1 písm. o) zákona č. 388/1992 Sb. je uvedeno, že od daně jsou osvobozeny „…jiné pozemky určené pro veřejnou dopravu“. V daném případě se jedná o chodník podél silnice II. třídy na okraji obce v průmyslové zástavbě. Pozemek pod chodníkem je ve vlastnictví právnické osoby, je mimo výrobní areál, který právnická osoba vlastní. Vstup na chodník není omezen, slouží veřejnosti. V evidenci katastru nemovitostí je jako druh pozemku uvedena "ostatní plocha", jako způsob využití pozemku uvedena "ostatní komunikace". Na pozemku je zčásti zámková dlažba uložená do štěrkového lože a zčásti asfaltový povrch. 1) Lze uvedené skutečnosti využít pro osvobození pozemku od daně z nemovitých věcí? 2) Jak poplatník může prokázat, že se jedná o „pozemek určený pro veřejnou dopravu“? Doložení kolaudačním rozhodnutím nebo souhlasem bývá problematické, neboť se často jedná o historicky nedohledatelné doklady. 

Daň z nemovitých věcí se obvykle mění s novým zdaňovacím obdobím. V roce 2016 však zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, nebyl novelizován. Pro zdaňovací období roku 2017 je proto zákon o dani z nemovitých věcí platný ve stejném znění jako ve zdaňovacím období roku 2016. Je dobré si však připomenout alespoň některé změny, které byly provedeny posledními novelami, protože je lze uplatnit, pokud je daňový subjekt nezaregistroval v minulém roce, v dodatečném daňovém přiznání podaném v roce 2017.

Jediný společník s. r. o. vlastní osobně pozemek ve Franci. Nyní by ho rád vložil do již existující s. r. o. Jaký má toto vliv na daně//účetnictví? Potřebuje ocenění znalce? Jak staré? Má toto vliv na jiné majetkové daně, jako daň z nemovitých věcí/z nabytí nemovitých věcí?  

Skladová hala z PVC Na pozemku je vybudována manipulační plocha - zámková dlažba (1 100 m2), jejíž podloží tvoří betonová deska. Na části této manipulační plochy (300 m2) je postavena ocelová konstrukce, která je pomocí kotevních šroubů uchycena k zámkové dlažbě a betonové desce. Ocelová konstrukce tvoří kostru skladové haly, jejíž opláštění a střecha jsou z PVC. Dotaz: lze skladovou halu považovat za stavbu, která není spojena se zemí pevným základem, a tedy nepodléhá dani ze staveb a jednotek?

Společnost nabyla v říjnu 2016 pozemek za cenu odhadní (např. 1 000 Kč) a z této ceny uhradí i daň z převodu nemovitosti (tj. 40 Kč) na základě dohody v kupní smlouvě. Společnost má zájem bez další projektové přípravy a jeho zhodnocení vložit tento pozemek do nové projektové společnosti počátkem příštího roku. Pokud bude vložen pozemek do nové společnosti za cenu vyšší (na základě nového znaleckého posudku, který bude vyhotoven po 1. 1. 2017) hrozí pro původního nabyvatele (tzn. společnost, která pozemek nabyla v říjnu 2016) nebezpečí, že bude muset doplatit daň z převodu i z navýšené hodnoty dle nového znaleckého posudku? Pokud ano, jaký je nezbytný časový odstup z hlediska časového testu, aby k něčemu takovému nedošlo? Jsou vklady stavebních pozemků do nových projektových společností jako jejich základní kapitál osvobozeny od DPH?

Připravujeme prohlášení vlastníka domu a nejsme si jisti v několika bodech, které se týkají nařízení vlády č. 366/2013 Sb.: 1) Podlahová plocha bytu - § 3 odst. 1 Nařízení - není zde řešen případ, kdy má půdní byt zkosené stropy. Je také u tohoto bytu počítána podlahová plocha jak půdorys (tedy podlaha), anebo se do plochy nějakým způsobem zohledňuje zkosení stěn, např. koeficientem, pouze průmět stropu apod.? 2) Pokud by v bodě 1) byla rozdílná plocha bytu podle půdorysu (podlaha) a při „zohlednění zkosených stěn“, která z těchto ploch by se brala pro výpočet daně z nemovitých věcí tohoto bytu? 3) Jak se má v § 5 odst. 1 písm. i) chápat část věty za čárkou „... které nejsou vymezeny jako byt nebo součást bytu“? Je možné např. v případě sklepních kójí si v prohlášení vlastníka uvést, že se jedná o součást daného bytu, a tedy se nejedná o společnou část domu? 4) Podle § 8 odst. 1 písm. f) jsou lodžie společnými částmi domu - co se stane v případě, že si vlastník probourá stěnu oddělující lodžii od pokoje, a prodlouží si tak tento pokoj o plochu lodžie? Jedná se stále o lodžii, a tedy společnou část domu anebo se tomuto vlastníkovi zvětšila plocha bytu, a měla by se tedy udělat změna v prohlášení vlastníka, neboť došlo ke změně spoluvlastnických podílů všech vlastníků?

Fyzická osoba bude prodávat byt šest let starý. Nyní budeme chtít po nabyvateli zaplatit zálohu 100 000 Kč. Jaká smlouva by se dle NOZ měla uzavřít - jak postupovat v tomto případě, že nám v říjnu zaplatí zálohu a v listopadu doplatí zbytek a převedeme byt na nabyvatele? Jaké se uzavírají smlouvy, popřípadě zda je nutný notář k uložení peněz atd.? Pokud dojde k převodu v listopadu (bez ohledu na přijatou zálohu v říjnu) bude platit daň nabyvatel, tj. kupující?

Malé zdravotní středisko s. r. o., 99,7 % osvobozené plnění bez nároku na odpočet - z toho 90 % lékařské výkony, 9 % pronájem ordinací, lékařům - neplátcům. V jednom samostatném objektu se provede rekonstrukce na rehabilitační pavilón. Původně místnosti v pronájmu - psycholog, ubytovna, léčitel a další. Vše vystěhováno, nové příčky, rozvody, sanita... Lze zvažovat, že došlo k podstatné změně stavby? Po dokončení zřejmě nebude možné posoudit jako opravy a udržování, protože se nejedná o uvedení do původního stavu, odstranění opotřebení? Mělo by být účtováno o zvýšené pořizovací ceně a nové odpisy. Současně však založena dceřiná společnost s. r. o. a tento opravený majetek bude vložen do dceřiné s. r. o. Protože došlo k podstatné změně, nelze při vkladu, prodeji zvažovat osvobozené plnění, ale při opravách nelze uplatnit DPH, protože 99 % je osvobozené plnění na výstupu? Kdyby se stala dceřiná společnost plátcem DPH, opět zde bude 100 % výkonů plnění osvobozené bez nároku na odpočet - lékařské služby na platby zdravotních pojišťoven, mohl by vklad být bez DPH. Bude nutné vklad ošetřit znaleckým posudkem?

Firma s. r. o. se schváleným reorganizačním plánem (řešení úpadku) zřejmě prodá nemovitou věc ještě před nabytím účinnosti novelizace zákonného opatření č. 340/2016 Sb. V rámci insolvenčního řízení po rozhodnutí o úpadku je zatím plátcem nabyvatel, mimo insolvenční řízení je plátcem prodávající. Platí to i při řešení reorganizací, že plátcem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel nebo je zatím plátcem prodejce? Pokud se tedy nedohodnou jinak.

Je přípustné, aby daň z nemovitých věcí zaplatil jeden majitel (za všechny spolumajitele), přestože má nemovitá věc více spoluvlastníků? Nebo musí každý z nich podat daňové přiznání a zaplatit poměrnou část daně ve výši jejich vlastnického podílu?

Partner s partnerkou vlastní nemovitost, kterou zakoupili společně před třemi roky za 240 000 Kč. Dojde k rozchodu, nemovitou věc vlastní nyní muž. S bývalou partnerkou se vypořádal Smlouvou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že jí uhradil 132 000 Kč a převedl na sebe úvěr bývalé partnerky. Bude tato smlouva podléhat dani z převodu nemovitostí a z jaké částky se bude případná daň počítat a kdo bude daň platit? Bude tato smlouva podléhat i dani z příjmů?

Potřebuji poradit, kdo bude podávat přiznání k dani z nemovitosti. Město prodalo nájemníkům byty s betonovým dvorem, na kterém stojí 3 dřevěné stavby o rozměrech 15, 25, 6 metrů čtverečních a stavby nejsou zakresleny v katastru nemovitostí. Tyto stavby přešly na všechny bývalé nájemníky, nově členy SVJ jako společné prostory (dvůr). Bude zpracovávat přiznání k dani z nemovitosti SVJ a následně daň rozpočítá mezi jednotlivé členy nebo to musí udělat jednotliví členové SVJ sami? Pokud by museli podat přiznání jednotliví členové SVJ jak správně postupovat?  

Fyzická osoba (nepodnikatel) chce prodat nemovitou věc - dům, ve kterém bydlí necelý rok - není zde spokojen, a koupit místo něj byt. Vyřídit si to chce osobně bez realitních kanceláří. S jakými zákonnými náklady při prodeji domu a koupi bytu musí počítat? (Daně - v jaké výši, odvody atd.). Prodej a nákup bude realizovaný během května a června letošního roku.

Vlastním rodinný dům se zahradou, který využívám pouze k rekreaci. Nemám tam trvalé bydliště. Ve výpisu z katastru nemovitostí je u stavby (rodinného domu) uvedeno: bydlení. Jaký je rozdíl ve výši daně z nemovitosti, jestliže je stavba a zahrada používána k trvalému bydlení anebo pouze k rekreačnímu využití? Co je pro mě z pohledu daně z nemovitosti výhodnější, bydlení anebo rekreační objekt? Jak mám postupovat v případě, že bych chtěla provést změnu využití výše zmíněné nemovitosti z bydlení na rekreační objekt?

Manželé vlastní nemovitou věc - kulturní památku ve společném jmění manželů. Manželka v budově podniká, jednu část pronajímá. Má celou nemovitou věc vloženou do obchodního majetku, uplatňuje skutečné výdaje. Manžel zaplatil daň za celou nemovitou věc na svoje rodné číslo, zaplatil ze svého účtu. Je tato celá zaplacená daň z nemovitých věcí daňově uznatelným výdajem pro manželku?

1) Jak se od 2016 zdaňuje (otevřená) nádrž, užívaná k podnikání, která je z převážné části své výšky zapuštěna pod úrovní terénu, jejím příslušenstvím jsou dvě nadzemní stavby (s čerpací technologií) pevně spojené s horní, tj. nadzemní částí vlastní nádrže a jejich část, která přesahuje mimo okraj nádrže má betonový základ. Tyto stavby mají rozměry: d = 1,5 m, š = 1,2 m, v = 1 m. Bude vlastní nádrž zdaňována jako zpevněná plocha (Y) a dvě technologické stavby jako (případně zčásti) zdanitelné stavby (O) ? 2) Pokud nádrž, užívaná k podnikání, je z větší části zabudována pod úrovní terénu na cizím pozemku, není předmětem daně z nemovitých věcí? 3) Jak se od r. 2016 zdaňuje nádrž, užívaná k podnikání, zabudovaná pod úrovní terénu, určená k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace? Zřejmě se nejedná o „budovu podle katastrálního zákona“ ale o „stavbu podle stavebního zákona“. 4) Jak se se od r. 2016 zdaňuje požární nádrž užívaná k podnikání zabudovaná pod úrovní terénu ? 5) Jak se zdaňuje stavební část kioskové trafostanice, která je uchycena kotevními šrouby na: a) betonové panely položené ve štěrkovém loži a zčásti zapuštěné pod úroveň terénu b) betonovou základovou desku ? 6) Jak se zdaňuje dřevostavba-restaurace, sloužící k podnikání, jejíž podlaží z poloviny plochy tvoří uzavřená stavba a druhá polovina je nezastřešená terasa. Celá stavba včetně terasy je pevně uchycena na betonových cca 40 cm vysokých patkách (komolý 4 boký jehlan, jehož spodní základna v úrovni terénu má průřez 30x30 cm) zapuštěných do terénu? Zdaňuje se pozemek pod touto stavbou - jedná se o zastavěnou plochu?

Musím jako nový majitel rodinného domu, který jsou koupil, podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí - daň ze staveb k 31. 1. 2016? Kupní smlouva podepsána 7. 12. 2015, návrh na vklad - založení řízení 9. 12. 2015, rozhodnutí o povolení vkladu 4. 1. 2016, vyrozumění o provedení vkladu 5. 1. 2016.

VOS plátce DPH má v majetku nemovitou věc, kterou pořídila před cca 20 lety, před 6 lety provedeno technické zhodnocení za cca 100 000 Kč - uplatněn odpočet DPH. Jeden ze společníků je v důchodovém věku a již nechce podnikat. Rozhodli se, že chtějí nemovitost darovat svým 3 společníkům. (otec, syn a cizí osoba). Jaké čekají daňové povinnosti VOS a jaké společníky? /VOS má už jen příjmy z pronájmu této nemovité věci cca 300 000 Kč/rok. U VOS nedaňový výdaj zůstatková cena? Odvod DPH z technického zhodnocení dle časového testu? Daň z nabytí nemovitých věci z odhadu - tržní cena dnes asi 8 milionů, zůstatková cena cca 350 000 Kč. Příjemci daru všichni 15 % dani z příjmu? Jaká úskalí mohou ještě čekat?

Zdanění příslušenství rodinného domu: zděná kůlna jako příslušenství rodinného domu (zastavěná plocha = 60m2, jedno nadzemní podlaží) se nachází ve stavu, kdy je neuživatelná z důvodu propadlé střechy, je ohrazena z důvodu zajištění bezpečnosti uživatelů rodinného domu, vlastník uvažuje o její demolici nebo rekonstrukci. Lze tento objekt považovat za stavbu, která nepodléhá dani z nemovitých věcí (neboť není užíván a ve skutečnosti není vlivem neudržování dokončen)? Jak se bude zdaňovat pozemek pod tímto objektem? Vlečka: ve firmě na výrobu prefabrikátů se část vlečky nachází na železobetonové konstrukci. Při vykládání vagonů se materiál ukládá přímo do nákladních automobilů a rozváží po areálu firmy. Jak bude tato část vlečky a příslušného pozemku zdaněna z hlediska daně z nemovitých věcí?