Daňová evidence, jednoduché účetnictví - strana 11

Odběratel zaplatil dvakrát fakturu. Jak správně evidovat přeplatek v DE (daňově či nedaňově) a jak správně zaúčtovat v peněžním deníku v případě, že bude platba vrácena a v případě, že bude přeplatek započten s další pohledávkou?

OSVČ je plátce DPH od 8/2017. Je v konkurzu, soud rozhodl o prodeji s. r. o. v 1/2018. Jedná se o zásoby a převod obchodní smlouvy s klienty. Jak bude zdaněn prodej u OSVČ? Může být prodloužené zdaňovací období u OSVČ o měsíc ke dni prodeje? Jak se zúčtuje nákup této firmy u s. r. o. v r. 2018? Bude OSVČ odvádět DPH?

V případě i přechodu z fyzické osoby na s r. o. se postupuje, co se účetnictví týče jak? Do teď byla vedená evidence (plátce DPH) a nyní bude podvojné účetnictví. Ruší se IČO - fyzická osoba a bude nové IČO. Účetnictví se převádí? Nebo se musí naprosto uzavřít evidence a začíná se na novo - podvojné účetnictví? 

FO-podnikateli, který vede daňovou evidenci, zabývající se pronájmem vozidel, bylo odcizeno vozidlo v roce 2016. Do podání termínu přiznání nepřišlo vyrozumění od policie. Usnesení od policie podnikatel obdržel až po podání přiznání v roce 2017 s tím, že trestní věc z přečinu zpronevěry se odkládá, jelikož ke spáchání skutku nedošlo na území ČR, ale v Bulharsku, a že plnou kompetenci mají orgány Policie Bulharské republiky. Může podnikatel na základě tohoto oznámení v roce 2017 uplatnit v daňově uznatelných výdajích zůstatkovou cenu odcizeného vozidla? Jak postupovat v případě silniční daně?

Podnikatel, OSVČ, vede daňovou evidenci, neplátce DPH. Celou dobu uplaťnuje výdaje paušálem. Eviduje neuhrazené pohledávky, vystavené pro s. r. o. plátci DPH. Neuhrazené pohledávky jsou za roky 2013, 2014, 2015, 2016 a 2017 ve výši 180 000 Kč za každý rok. Společnost s r. o. není v likvidaci, funguje, komunikuje, slibuje, ale neplatí. OSVČ zajišťuje i v roce 2018 služby pro s. r. o. Je vhodné vystavovat i na dále faktury v roce 2108, když neví, zda budou jeho pohledávky uhrazeny, a jenom se zvyšují neuhrazené pohledávky v daňové evidenci?

Převzal jsem účetnictví i daňovou evidenci od cizinců - vietnamské národnosti. Měl jsem zato, že cizinec-FO musí vést účetnictví. Nebo může vést i daňovou evidenci? 

OSVČ provozuje malou vodní elektrárnu. Část energie spotřebovává a část energie prodává ČEZ. Co dává pro příjmů ke zdanění, celý příjem z prodeje energie včetně celého zeleného bonusu, nebo tu část bonusu, co se vztahuje k jeho vlastní spotřebě do příjmů ke zdanění, nezahrnuje, i když ji obdrží peněžně na účet? A jak výdaje, odhaduji, že se spočítá poměr vyrobené energie prodané a spotřebované osobně a tím poměrem se krátí všechny skutečné výdaje a uplatní se jen podíl výdajů vztahujících se k prodané energii? Nebo jinak a jak?

Náš klient (čs. FO, plátce DPH, vede DE) vyfakturoval za služby svému odběrateli 1 fakturu: základ daně 1 mil. Kč, DPH 21 % 210 tis. Kč. Odběratel mu v 12/2017 uhradil jednorázově 230 000 Kč s tím, že zbytek uhradí až v roce 2018. Víme, že dříve se přijatá platba spojila nejprve s hodnotou DPH, takže klient by zdanil pouze 20 000 Kč. SW POHODA umožňuje pouze tuto variantu, ale upozornili nás, že jsou platné 2 varianty: buď ta výše uvedená, nebo i ta, že se přijatá platba spojí se základem daně i DPH (zpětné rozúčtování z celé přijaté částky). V zákoně o daních z příjmů jsme nic nenašli. Můžete nám poradit, jak se má správně postupovat, zda k tomuto existuje nějaký pokyn, který platí ještě pro rok 2017, aby neměl klient problém s finančním úřadem? 

Jak to bude s daňovou uznatelností výdajů u OSVČ, když si ještě před zahájem podnikání pronajme prodejnu a provede v ní stavební úpravy, jako jsou příčky, nová podlaha, rozvod osvětlení a následně prodejnu vymaluje? 

Zemědělský podnikatel (plátce DPH) vedoucí daňovou evidenci pořídil v r. 2017 traktor na úvěr. Cena dle faktury je 1 900 000 Kč bez DPH. Částku 200 000 Kč zaplatil sám, na zbytek si vzal úvěr, který již začal splácet. Úvěr je rozdělen na 72 splátek. Součástí každé splátky je splátka jistiny, úroku a pojištění, přičemž jistina a úrok jsou pokaždé v jiné výši. Rozhoduji se, zda rozpouštět úroky a pojištění přímo do nákladů v průběhu splácení nebo zahrnout obojí do pořizovací ceny hmotného majetku a rozpustit ve výdajích v podobě ročních daňových odpisů. Dle § 47 vyhlášky č. 500/2002 Sb. jsou součástí pořizovací ceny úroky z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne, ale nejsem si jistá, zda můžu zahrnout i pojistné (pojištění odpovědnosti a havarijní pojištění – po celou dobu splácení). Mám zahrnout/nezahrnout úroky a pojištění do vstupní ceny dlouhodobého majetku? Pro úplnost ještě uvádím, že traktor bude odpisován 5 let, máme zaregistrovanou žádost o dotaci, která pravděpodobně bude vyřízena a uhrazena v roce 2018, ale přesnou výši ještě v tuto chvíli neznám. A ještě k dotaci – zahrnuje se poradenská činnost při zpracování žádosti o dotaci do vstupní ceny majetku?

OSVČ, plátce DPH, daňová evidence, vklad automobilu do podnikání 1. 1. 2017, optimalizace daně z příjmů fyzických osob za rok 2017. Po předběžném výpočtu daňové povinnosti za rok 2017 jsme zjistili, že po uplatnění slevy na poplatníka vychází daň 0 Kč i bez uplatnění odpisů automobilu. Bude tedy pro nás výhodnější přerušit odpisování dle § 26 odst. 8 zákona o daních z příjmů. Při dalším odpisování bude nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo (i nadále povedeme daňovou evidenci). Může být odpisování dle § 26 odst. 8 přerušeno hned v prvním roce odpisování – v roce pořízení? V roce kdy začneme odpisovat, použijeme u rovnoměrných odpisů koeficient pro první rok (11 % ve 2. odpisové skupině). Pokud přerušíme odpisy, tak se nám nesníží daňová zůstatková cena. V případě prodeje (daňově účinné vyřazení) si uplatníme do daňových výdajů zůstatkovou cenu. Tzn. že o přerušený odpis nepřijdeme v případě daňově účinného vyřazení, budeme o to mít vyšší zůstatkovou cenu. 

OSVČ, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci bude poprvé uplatňovat odpisy dlouhodobého hmotného majetku. Jsou uváděny dva způsoby uplatnění odpisů a oba jsou označovány za správné. A – odpis je pouze záležitostí daňového přiznání a bude uveden v příloze č. 1 tabulka E a poté na ř. 106. Při stanovení výdajů pro zdravotní pojišťovnu bude sečten ř. 102 a odpisy na ř. 106. B – odpis může být zahrnut v daňové evidenci jako nepeněžní daňový výdaj k 31. 12., a bude tedy rovnou součástí částky na ř. 102. V obou případech musí být částka odpisů uvedená v příloze č. 1 bod 2. Uplatněné odpisy celkem. Jsou obě varianty opravdu správné? Podle nás je jednodušší varianta B – protože odpisy ovlivňují základ daně, základ pro OSSZ, i výdaje pro ZP.

Fyzická osoba podnikající má v obchodním majetku část budovy, kterou pronajímá více nájemcům jako nebytové prostory a uplatňuje si odpisy. V roce 2017 podnikatelka dosáhla důchodového věku a chce ukončit podnikání. Pokud ke dni 31. 12. 2017 vyřadí nemovitost z obchodního majetku, může příjmy z pronájmu zdanit v následujícím roce podle § 9 ZDP a uplatnit skutečné výdaje? Musí se v tomto případě provést úpravy v přiznání k dani z příjmů za rok 2017 jako při skončení podnikání? V případě, že by chtěla v roce 2018 uplatnit 30 % výdajů, musí provést úpravy v přiznání za rok 2017 jako při přechodu z daňové evidence na paušální výdaje?

Podnikatel má v obchodním majetku celkem tři auta, z toho dvě jsou doplacená a odepsaná. Jedno auto má úvěr od společnosti ČSOB Leasing, která je zapsána ve velkém technickém průkazu jako majitel, podnikatel je v něm uvedený jako provozovatel. Může použít na první dvě auta paušál 2 x 5 000 Kč a na třetí auto uplatňovat výdaje za pohonné hmoty doloženými doklady, příp. cestovní náhrady? Knihu jízd by v tomto případě musel vést pouze u třetího auta? Fyzická osoba vede daňovou evidenci a není plátcem DPH. Podnikatel navrhuje, že by na třetí automobil neuplatňoval výdaje za pohonné hmoty, a tudíž by nevedl knihu jízd.

Fyzická osoba, plátce DPH, bez zaměstnanců, živnostenský list - stavební činnost. Poplatník začal stavět pension, ve kterém bude sám podnikat. Bude tedy mít 2 živnosti. Všechny náklady sčítáme na kartě hmotného majetku do okamžiku kolaudace. Patří do těchto nákladů i pronájem WC kabiny na stavbě, nebo se jedná o přímou nákladovou položku? Je nějaká možnost ohodnotit vlastní práci na stavbě penzionu?

Jak to bude s daněním, sociálním a zdravotním pojištění za rok 2017, jestliže podnikatelka - OSVČ - má příjmy z ČR, Slovenska a Rakouska? Budou se všechny příjmy danit v ČR? 

Manželé - OSVČ - každý podniká na svoje IČO (odděleně - lékaři), neplátci DPH - daňová evidence, mají ve společném podnikatelském vlastnictví nemovitost, ve které podnikají. Prováděli stavební úpravy, faktura byla vystavena na IČO a jméno manželky, fakturu ovšem zaplatil omylem ze svého podnikatelského účtu manžel. Je to složitější ještě v tom, že napřed byla vystavena zálohová faktura na manželku, tu manželka uhradila, pak přišla konečná faktura na částku poníženou o zálohu - opět vystavená na manželku a tu omylem uhradil manžel. V podstatě se vždy o tyto náklady dělí, ale řeší to tak, že fakturu zaplatí ten, na koho je vystavená a následně provede přefakturaci poloviny nákladů za stavební úpravy druhému z manželů. Takže ve skutečnosti teď také každý zaplatil půlku nákladů ze svého, což je v pořádku, ale manžel nemůže hradit fakturu vystavenou na cizí jméno ze svého podnikatelského účtu. Jak to teď mezi nimi účetně vyřešit?

OSVČ vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH zaplatí výdaj na podnikání bankovní kartou dne 31. 10. 2017, částka je odepsána z bankovního účtu dne 2. 11. 2017. Datum 2. 11. 2017 je na bankovním výpise označeno jako Datum uskutečnění transakce a Datum zaúčtování transakce. Datum 31. 10. 2017 je označeno jako Datum provedení transakce v popisu položky na bankovním výpise. K jakému dni správně vzniká zdanitelný výdaj? Nákupy kartou „účtujeme“ přes ostatní závazky (důležité datum pro DPH) a pak dáváme úhradu dle bankovního výpisu, kdy peníze odešly (tzn. 2. 11. 2017). V peněžním deníku tedy máme tento výdaj k datu 2. 11. 2017. Je to takto v pořádku? Během roku je to celkem jedno, ale na přelomu roku by se mohlo stát, že fyzicky bude mít zdanitelný výdaj v prosinci, ale výdaj pro daň z příjmu až v následujícím roce. Ještě by nás zajímalo, jak je to v případě, kdybychom naopak přijímali platby kartou? Platba přijata kartou 31. 12. 2017, peníze připsány na bankovní účet 2. 1. 2018. V jakém roce bude zdanitelný příjem? 

Provozujeme restauraci (plátci DPH) a zákazníci nám hlavně v době obědů platí stravenkami. Po nějakém čase, až se nám sejde větší množství stravenek, si je necháváme u společnosti Sodexo vyplatit jako hotovost. Dostaneme daňový doklad, kde je stržená provize a proplacená částka v hotovosti snížená o tuto provizi. Potřebujeme vědět, jak zaúčtovat v daňové evidenci tento případ. Můžeme si provizi dát do výdajů a odpočítat si DPH? A jak zaúčtovat proplacenou hotovost? Bude to zdanitelný příjem nebo jen příjem peněz do pokladny? Samozřejmě se nám denní tržby účtují jako zdanitelný příjem už v rámci EET, takže si nejsme jisti, zda by se v tomto případě nejednalo o dvojí zahrnutí do příjmů.

Prosíme o radu k obchodnímu majetku z pohledu daně z příjmu a pohledu zákona o DPH. V našem případě OSVČ, vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH. Obchodní majetek z pohledu daně z příjmu chápeme tak, že je to vše o čem podnikatel „účtuje“ v daňové evidenci. Obchodní majetek z pohledu DPH chápeme tak, že je to vše, co slouží podnikateli k zajištění a udržení příjmů. Např. auto nezařazené do daňové evidence, které slouží jen k podnikání. Není chápáno pro daň z příjmu za majetek, ale pro DPH ano. Tzn. že výdaje na servis a PHM jsou nedaňovým výdajem, ale s možností odpočtu DPH. Je to tak v pořádku? Jde nám o nemovitost nezařazenou do majetku, ve které podnikatel zčásti podniká. Rád by si opravil garáž, aby sloužila jen jako sklad pro podnikání. Bude nakupovat různý materiál na opravu garáže, práci bude provádět sám. Kdyby byla nemovitost zařazena v majetku, jednalo by se určitě o technické zhodnocení, částka nad 40 000 Kč. V případě nezařazené garáže do majetku se může postupovat stejně jako u automobilu? Tzn. že by výdaje na materiál byly nedaňové, ale s možností odpočtu DPH? V případě, že by uplatnění DPH bylo možné, bude se muset sledovat využití garáže pro případné vrácení DPH dle § 77 nebo 78 ZDPH na uplatněném materiálu?