Daňová evidence, jednoduché účetnictví - strana 8

1) Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, eviduje pohledávky za dlužníkem (s. r. o.), který byl nejprve v úpadku, poté byl konkurz zrušen z důvodu nedostatečného majetku. Fyzická osoba se nepřihlásila o svou pohledávku. Mohu vyřadit pohledávku z evidence s poukazem na § 24 odst. 2 písm. y) bod 2 zákona o daních z příjmů: „...za dlužníkem, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízeno", popř. bod 4  „... který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce..."? Nejprve je právnická osoba v úpadku, tedy mohu vyřadit pohledávku bez nutnosti dodanění při ukončení činnosti atd., poté následuje konkurz a ukončení konkurzu s výše uvedeným výsledkem a tam již je podmínka přihlášení pohledávky u insolvenčního soudu. Který odstavec je závazný, kterým se mohu řídit? 2) Mohu také vyřadit pohledávky za právnickou osobou, která byla zrušena s likvidací? 3) Pokud FO eviduje pohledávky po splatnosti u dlužníka, který zatím nesplňuje žádný důvod uvedený v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů, ale ví, že dlužník je neuhradí, může FO tyto pohledávky vyřadit z daňové evidence a v daňovém přiznání o tyto pohledávky zvýšit základ daně z příjmu? Protože dohledat výdaje související s pohledávkou, o které by se musel zvýšit základ daně z příjmu, je už nemožné.

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, má závazky po splatnosti za dlužníky (právnické osoby), které byly zlikvidovány. Je možné dobrovolně o tyto závazky zvýšit základ daně z příjmu a nečekat, až by plátce musel všechny závazky dodanit najednou dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů?

Evidujeme jako OSVČ pohledávku za služby za jednou s. r. o. cca 100 000 Kč. Firma dlužníka se dostala do insolvence, kde jsme svou pohledávku přihlásili, ale insolvenční správce ji neuznal (neměli jsme podepsanou smlouvu). OSVČ se soudit nechtěl. Co ale nadále s touto pohledávkou v daňové evidenci? Pohledávka je z r. 2015 a 2016. Chtěli bychom z evidence nějak dostat pryč. Máme ji zdanit? Předpokládám, že DPH již zpátky nárokovat nelze. 

Potřebujeme zaměstnat dva důchodce (starobní důchod), a to na DPP. Mzda bude do 10 000 Kč, odpracované hodiny nepřesáhnou 300 hodin za rok a oba budou mít podepsané prohlášení. Bylo by to: jedna osoba na výpomoc - účetnictví, administrativní práce a 2. osoba výpomoc při montážích. Nevím, zda toto je možné, zda mohu mít na tyto činnosti zaměstnané osoby na DPP, když se bude jednat o pravidelnou činnost každý měsíc v rozsahu cca 25 hodin měsíčně (350 Kč za hodinu). V případě, že toto možné je, tak v tomto případě zaměstnavatel ani zaměstnanec neodvádí žádné pojištění ani daně - to mám zjištěné. Je v tomto případě možná DPP, když je pracovní činnost pravidelná, opakující se, zda zaměstnavatel posílá na FÚ, OSSZ, VZP nějaká měsíční hlášení, když jsou nulová, a zda důchodce musí za rok podávat daňové přiznání, když si vydělá cca 105 000 Kč za rok na DPP?

V současné době mám problém, se kterým se nevím rady a žádný z oslovených účetních, nebo daňových poradců mi nedokáže poradit. Jedná se o nové opatření v oblasti DPH ve sdružení platné od 1. 1. 2019. Jsme sdružení otec a syn, vedeme daňovou evidenci, oba jsme plátci DPH, čtvrtletní zdaňovací období, paušální daně. Syn vede evidenci ve sdružení a má na otce rozdělovat DPH dle dohodnutého poměru 60 : 40 %. Rozdělení vydaných a přijatých daňových dokladů je vcelku jasné a není v tom problém. Potíž je s režimem přenesené daňové povinnosti jako dodavatele služeb – stavební činnost.

Plátce DPH pořizuje majetek (nábytek cca za 50 000 Kč, osvětlení 80 000 Kč, kvalitní počítač přes 100 000 Kč) z Rakouska. Plátce vede daňovou evidenci. Jak bude postupovat z pohledu zdanění majetku z pohledu DPH a daně z příjmů? Vše bude platit v hotovosti a sám zboží v Rakousku zaplatí, tj. vybere si peníze z podnikatelského účtu v ČR a smění je na požadovaná eura. Počítač a nábytek bude v Rakousku osvobozen od daně - bude nakoupeno od osoby registrované k dani. 1) Jak správně stanovím vstupní cenu pro odpisování počítače a nábytku? Vyberu si pro přepočet ze 3 možností - aktuální kurz, denní či jednotný a částku 5 000 EUR přepočtu tímto kurzem a pod tomto částku zařadím do obchodního majetku a začnu odpisovat k datu zařazení do užívání bez ohledu na data na faktuře, případně ve smlouvě? 2) Z pohledu DPH má OSVČ také tyto 3 možnosti výběru přepočtu z cizí měny - může zvolit jinou možnost než pro účely daně z příjmů nebo se využití cizí měny musí shodovat, jak pro DPFO, tak i pro DPH? 3) Cenu 5 000 EUR přepočte dle dané zvolené varianty a tuto přepočtenou cenu uvede do řádku 3. a z této české přepočtené ceny dopočítá DPH? Dále uvede tuto přepočtenou cenu na řádcích 43 a 47. 4) Pokud by plátce využíval poměrný koeficient, tak uvede do řádku 43 a 47 již odpočet poměrný, např. z 5 000 EUR by chtěl uplatnit pouze 4 000 EUR, propočet na poměrný odpočet provedeme z již české částky ze řádku 3 nebo také přepočítáme oněch 4 000 EUR na české koruny stejným způsobem jako 5 000 EUR?

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, chce k 1. 1. 2019 zařadit do obchodního majetku osobní automobil pořízený v roce 2014. Jakou cenou se oceňuje takto pořízený majetek? Zůstatkovou cenou, jakou by měl, kdyby byl rovnoměrně odepisován? Nebo je nutné nechat majetek ocenit znalcem? Mohu takto vložený majetek odepisovat? Mohu uplatňovat jako daňově uznatelné výdaje veškeré výdaje související s údržbou majetku a také majetek popř. technicky zhodnotit a toto technické zhodnocení odepisovat? Platí, že nárok na odpočet DPH je do 3 let od pořízení majetku, takže v tomto případě již nemá plátce nárok na odpočet DPH?   

Fyzická osoba, plátce DPH, po uplynutí doby finančního leasingu odkoupil za 3 000 Kč předmět leasingu. Obratem ho prodal zpět leasingové společnosti za 600 000 Kč + 126 000 Kč DPH. Leasingová společnost předmět leasingu opět pronajala původnímu nájemci. Doba nájmu je 55 měsíců, první zvýšená splátka je 220 000 Kč. Za zůstatkovou cenu 3000 Kč jsem pořídila nový hmotný majetek, který není odpisován. Prodej majetku ve výši 600 000 Kč + DPH je zdanitelným příjmem z podnikání. Prodejní cena je vyšší, než by byla zůstatková cena při rovnoměrném odpisování z původní hodnoty, takže leasingové splátky jsou zpětně daňově uznatelným nákladem. První zvýšená částka leasingového nájemného je daňově neuznatelným výdajem, částku časově rozliším na dobu nájmu, tj. 220 000/55 x 6 (6 měsíců v roce 2018 byly zaplaceny první splátky). Je postup správný?

V září 2018 přišla faktura za spotřebu plynu za období 11/2017-8/2018: spotřeba plynu 35 393 Kč bez DPH, uhrazené zálohy (11/2017-8/2018) -41 322 Kč bez DPH = -5 929 Kč bez DPH (platební kalendář - měsíčně 4 132,20 bez DPH). Jak zaúčtovat spotřebu v roce 2018? V roce 2017 jsem uplatňoval výdaje paušálem.

Klientka, fyzická osoba, není plátcem DPH, má malou cestovní agenturu, vede daňovou evidenci. Jak správně zaúčtovat nákup vstupenek z Ticketportalu, vstupenky do divadla... a následný prodej klientům? Jedná se o nedaňový výdaj a nedaňový příjem a do DPFO se zaúčtuje pouze provize? A jak je to u prodeje zájezdu, např. příjem od klientů a náklady na dopravu a na nákup vstupného nedaňově a do DPFO dát pouze zisk z daného zájezdu? A ohledně obratu a registrace DPH - započítávají se veškeré příjmy, nebo jen provize?

Pokud fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci provede technické zhodnocení pronajatého majetku. Může ho  dle ZDP odepisovat? V leasingové smlouvě se píše toto: "Bez předchozího souhlasu poskytovatele nesmí příjemce provádět na předmětu leasingu úpravy, kromě běžné údržby, oprav a nepodstatných úprav nesnižujících hodnotu předmětu leasingu." Dle mého názoru úprava rozhodně není podstatná, ale úprava to je. Po ukončení leasingové smlouvy se toto technické zhodnocení dál odpisuje, dokud není zcela odepsané?

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, poskytuje služby, za které příjímá úplatu hotově nebo platební kartou. Jako plátce DPH z každé takové tržby přiznává daň na výstupu. Po připsání takové platby na účet si však banka část „ukrojí“ a částka je nižší. Jak postupovat dál? Co s neuhrazenou částí pohledávky, ze které však byla odvedena daň?

Manžel prodal osobní automobil, vyřazený před dvěma roky ze svého obchodního majetku. Mohu jako manželka dodanit tento prodej ve svém daňovém přiznání v § 10 zákona o daních z příjmů? Majetek máme ve SJM.

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH, během roku 2018 vyvinula prototyp výrobku - dětského autíčka ze dřeva. Nechala si tento výrobek i patentovat a vše zdárně proběhlo dle předpisů a patent získala. Nyní ke konci roku 2018 již tento výrobek začala prodávat. Jedná se o to, že náklady na vývoj tohoto výrobku včetně získání patentu stály 167 000 Kč. Bude se tato částka výdajů odpisovat, časově rozlišovat, anebo je to přímý náklad v roce 2018 podnikatele vedoucího daňovou evidenci?

Jak v účetnictví naložit s pohledávkami starými přes deset let? O pohledávkách bylo účtováno ve výnosech, opravné položky k nim nebyly tvořeny. Chtěla bych účetnictví „vyčistit“. Podle společníků už není žádná šance, že dlužníci pohledávku zaplatí. Lze tyto pohledávky odepsat daňově, nebo by byl odpis daňově neúčinný? Na jaké účty by bylo možno výmaz pohledávek zaúčtovat? Lze také vymazat staré pohledávky z daňové evidence, když opět není žádná naděje na jejich úhradu?

Fyzická nepodnikající osoba v roce 2009 koupila pozemky - vodní plocha rybník. Nemovitá věc nebyla vložena do podnikání, v roce 2017 - zřízeno živnostenské oprávnění - Zprostředkování obchodu a služeb, kdy v roce 2017 základ dle § 7 = 0. V roce 2018 fyzická osoba získala dotaci na odbahnění rybníka - poskytovatel Ministerstvo životního prostředí - příjemce dotace fyzická osoba - IČO: (rok 2017). Výše uvedená osoba nemá zřízen podnikatelský účet, finanční prostředky - dotace je poukazována na osobní nepodnikatelský účet, z kterého jsou hrazeny doklady vztahující se k pracím odbahnění (odběratel - rovněž - IČO - rok 2017). Fyzická osoba dokládá přijaté faktury a jejich úhradu (osobní nepodnikatelský účet). Jak narovnat účetnictví s vlivem na DP FO?

Fyzická osoba, neplátce DPH, vede daňovou evidenci, nakupuje stravenky (á 85 Kč) pro zaměstnance, příspěvek zaměstnavatele 55 %, srážka ze mzdy 45 %. Je správný postup, pokud: 1) přijatá faktura za stravenky je zahrnuta do výdajů při nákupu (55 % nominální hodnoty a provize daňově uznatelné, 45 % nominální hodnoty a provize daňově neuznatelné, dopravné celé daňově uznatelné), 2) zaměstnancům je každý měsíc sraženo 45% z nominální hodnoty poskytnutých stravenek, ve výdajích je tedy mzda po odečtu srážky, 3) srážka ze mzdy je interním dokladem zahrnuta do daňově uznatelných výdajů. 

Dva účastníci sdružení ukončili svou činnost dle písemné dohody k 31. 12. 2018 s tím, že k vyrovnání mezi nimi dojde do 31. 1. 2019. Sdružení vede daňovou evidenci. Od 1. 1. 2019 bude podnikat každý účastník jako podnikatel sám na sebe s tím, že veškeré pohledávky evidované ve sdružení převezme podnikatel B. K úhradě pohledávek dochází v průběhu ledna 2019 na bankovní účet společnosti, která k 31. 12. 2018 vlastně zaniká. Bankovní účet zůstává na jméno podnikatele A i v roce 2019. Podnikateli B budou peníze ze zaplacených pohledávek převedeny do 31. 1. 2019. V kterém roce budou zdaněny zaplacené pohledávky došlé prokazatelně do banky až v lednu 2019? Je pro zdanění daní z příjmů rozhodující datum na smlouvě o zániku společnosti (sdružení) nebo je nějaká lhůta pro vypořádání s daňovými dopady do roku 2019?

Tuzemský podnikatel, OSVČ, který vede daňovou evidenci, zaplatil přijatou fakturu platební kartou dne 31. 12. 2018, částka byla z bankovního účtu odepsána až 3. 1. 2019. Může si OSVČ uplatnit do daňových výdajů úhradu faktury již v roce 2018?

Fyzická osoba, soukromá farmářka, plátce DPH, vede daňovou evidenci: Koupila v r. 2018 zemědělský stroj a ještě tentýž rok ho prodala za nižší cenu. Lze uplatnit rozdíl v ceně do daňových výdajů? Mohu v tomto případě zaevidovat nákup jako daňově uznatelný výdaj a prodej naopak jako daňově uznatelný příjem, samozřejmě s nárokem na odpočet DPH a v případě prodeje zase s odvodem DPH?