Daňová evidence, jednoduché účetnictví - strana 9

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, zamýšlí koupit stavbu za účelem plného využití k ekonomické činnosti. 1) Pokud byla stavba u původního vlastníka daňově odpisována, pokračuje nový majitel v již započatém odpisování, jako by ke změně majitele nedošlo? 2) Je-li kupní cena vyšší než cena zůstatková u původního vlastníka, plynou z této skutečnosti nějaké povinnosti? Krácení nároku na odpočet DPH či zvýšení základu daně o rozdíl mezi kupní a zůstatkovou cenou? 3) Pokud si na pořízení stavby vezme fyzická osoba úvěr, jsou úroky z úvěru daňově uznatelným výdajem?

Pronajímatel bytu uplatnil v letech 2015-2017 v daňových nákladech platby do „fondu oprav“ celkem ve výši 100 000 Kč. V roce 2018 proběhla rekonstrukce bytového domu, na pronajímatele připadá podíl na této rekonstrukci ve výši 250 000 Kč. Celá rekonstrukce byla placena z dlouhodobého úvěru. Splátka na majitele je roční ve výši 15 000 Kč. Je správná úvaha: 1) náklady v roce 2018 poníží o 100 000 Kč - již uplatněné v letech 2015-2017, 2) hodnotu bytu zvýší o 250 000 Kč a ze zvýšené ceny bude uplatňovat odpisy, 3) v každém dalším roce od 2018 uplatní zaplacené příspěvky do "fondu oprav" ponížené o splátku úvěru ve výši 15 000 Kč. Není mám jasný především bod 3) a prosíme o vysvětlení. 

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci plánuje„koupit“ pozemek se stavbou na úvěr či hypotéku za účelem podnikání a vše vložit do obchodního majetku. Jak správně postupovat z hlediska ocenění a odpisování? Je-li nemovitá věc pořízena na úvěr, stává majetkem fyzické osoby a odpisuje se dle zákona o dani z příjmu? Jsou splátky úvěru daňově uznatelným výdajem? Nemovitou věc je nutné kompletně zrekonstruovat. Některé opravy si fyzická osoba udělá sama. Stačí, když oceníme tyto opravy sami, např. dle faktur za nakoupený materiál nebo je nutné nechat takto vzniklý majetek ocenit znalcem?

Zaměstnavatel (FO) v daňové evidenci nakoupí stravenky pro zaměstnance. Na faktuře je uvedeno: Počet kusů 60 Hodnota 7 080,- + DPH 0,- Provize 141,60 + DPH 29,70 Dopravné 150,- + DPH 31,50 Celkem 7 371,60 + DPH 61,20 = 7 432,80. Fakturu zavedu jako daňový výdaj již při nákupu, nebo jako nedaňový výdaj a odečtu DPH, i když stravenky budou vydávány zaměstnancům v měsíci prosinci, lednu a únoru? Zaměstnavatel poskytne stravenku zaměstnanci v hodnotě 118 Kč na den (nevím, jak s těmi vedlejšími náklady se bude počítat) a nebude od zaměstnance vyžadovat žádnou úhradu. Můžete mi, prosím, uvést příklad jak budu v daňové evidenci postupovat od zaúčtování přijaté faktury až po vydávání stravenek v jednotlivých měsících (třeba prosinec, leden)? Nevím, jak je to s DPH, když zaměstnavatel nepožaduje od zaměstnance žádný doplatek, a nevím jak se uplatní stravenky do nákladů.

Otec a syn podnikali ve sdružení bez právní subjektivity. Dnes jsou společníky ve společnosti podílem 50/50. Samostatně nepodniká žádný z nich. Daňovou evidenci vede otec. Mezi společníky došlo k roztržce, proto se rozhodli, že bude podnikat každý sám. Během podnikání ve sdružení (dnes ve společnosti) vyplácel otec synovi měsíčně 50 000 Kč, ale doklad o tom účetní nemá. Co vše je nutno započítat při ukončení společnosti? Může si otec vzít před rozdělením společníků zpět peníze a majetek, který byl do tehdejšího sdružení vložen?

Fyzická osoba si do svého podnikání zakoupila v roce 2017 osobní automobil za cenu 134 000 Kč včetně DPH. Faktura vystavena na FO, uplatněn odpočet DPH a automobil zatříděn do odpisové skupiny. Částka 15 000 Kč byla uhrazena hotově a 119 000 Kč bylo placeno úvěrem, smlouva ze dne 27. 11. 2017. Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva. Za rok 2017 byly uplatněny odpisy (daňová evidence). Podnikatel si založil v roce 2018 s. r. o. a se společností, která poskytla úvěr, uzavřela s. r. o. dodatek ke smlouvě a novým klientem úvěrové smlouvy se stala s. r. o. Splátkový kalendář je od 27. 10. 2018 na společnost (splátky, úroky). Podle bazaru je určena výkupní cena na 80 000 Kč. Za převod smlouvy zaplatila fyzická osoba úvěrové společnosti 7 400 Kč, zaúčtováno do nákladů. Jak budu postupovat u FO dál? Úroky byly účtovány podle splátkového kalendáře do nákladů a byly uplatněny odpisy za rok 2017. FO přerušila od 1. 10. svoji podnikatelskou činnost, je čtvrtletním plátcem DPH, zatím bez zrušené registrace. Bude vystavovat fakturu na prodej vozidla společnosti, i když byla úvěrová smlouva a uzavřena smlouva o výpůjčce a splácí se úvěr? Pak auto vyřadí z majetku (ještě odpisy 50 % a zůstatková cena za rok 2018). U s. r. o. pak zaúčtuji přijatou fakturu, zavedu do majetku, budu odpisovat, postupovat podle splátkového kalendáře. Ale není mi jasné, jak to je s úhradou faktury, když se splácí úvěr, a jestli vůbec se ta faktura vystaví, ale jak by FO odvedla DPH? Prosím o postup účtování při vyřazení (prodeji) u FO a jak naložit s DPH. A jak postupovat pak u s. r. o. při pořízení, když je tam ten úvěr?

1) Je příjem od pojištovny v souvislosti s havarií vozidla daňovým příjmem u OSVČ, která pořídila auto na IČO, ale od svého zahájení podnikání uplatňuje výdaje v % z příjmů? 2) Jak by to bylo, pokud by situace byla stejná, jen vozidlo by nebylo pořízeno na IČO? 3) Pokud to bude příjmem, tak dle jakého paragrafu? 

Klient vede daňovou evidence, je plátce DPH, v roce 1993 pořídil nemovitou věc, kterou zařadil do obchodního majetku - prodejna a opravna kol, (polovinu nemovité věci používá k bydlení). Používá rovnoměrné odpisy, pořizovací cena byla 474 000 Kč a k 31. 12. 2018 je zůstatková hodnota kolem 265 000 Kč, k technickému zhodnocení došlo v roce 2010 a 2013 (fasáda, instalatérské a podlahařské práce). Nyní klient chce tuto nemovitou věc vyřadit z obchodního majetku a dále ji používat jen pro osobní potřebu. Vyplývají z této situace nějaké povinnosti ohledně DPH a DPFO?

V roce 2018 bych chtěla uplatnit paušální výdaje u motocyklu. Jaké jsou podmínky pro uplatnění? Podnikám, vedu daňovou evidenci, jsem plátce DPH, motocykl mám v majetku. Jakou částku si mohu uplatnit? 

1. Klientka vlastní živnostenský list na ubytovací služby - pronajímá rekreační objekt. 2. Pronajímá dle § 9 byty, které jsou ve SJM. Řeší se následující změna: Jedná se o pronájem bytu, který je ve společném jmění manželů. Byt je pronajímán a příjem se daní již několik let podle § 9 ZDP. Zároveň klientka vlastní živnostenské oprávnění na ubytovací služby, na základě kterého pronajímá rekreační objekt. Tento příjem daní podle § 7 ZPD, odvádí DPH a uplatňuje odpočet na DPH, je čtvrtletním plátcem DPH. Nyní klientka řeší změnu nájemce u jednoho z bytů, který je nyní v režimu osvobozeném bez nároku na odpočet DPH viz bod 2 a zvažujeme, zda je možné a za jakých podmínek z § 9 ZDP přejít na § 7 ZDP s nárokem na odpočet DPH, jelikož novým nájemcem bude firma, která je plátcem DPH. Jak máme postupovat z hlediska DPH, je nutné DPH přepočítávat koeficientem? Změna by nastala od 1. 1. 2019. A jakým způsobem pokračovat v odpisování bytu do nákladů?

Firma s.r.o. uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky FY č. 1 postupitel s FY s. r. o. FY č. 2 postupník, tato FY měla vůči FY č. 1 neuhrazenou FA v částce 395 670 Kč z roku 2017. Letos dne 5. 11. 2018 FY č. 1 vystavila na fyzickou osobu OSVČ (jednatel ve FY č. 1 a zároveň i FY č. 2) FA v celkové částce 551 521,51 Kč. Touto smlouvou o postoupení pohledávek na fyzickou osobu zaniká FY č. 1 pohledávka v plné výši 395 670 Kč, tuto částku převedla na fyzickou osobu a z části uhradila FA v celkové částce 551 521,51, fyzické osobě zbývá uhradit celkem 155 851,51 Kč. U s. r. o. budu účtovat 395 670 Kč MD 315/D 646 a MD 546/D 311, tím účtováním u s. r. o. se dostanu k nulovému daňovému základu, a nevím, jak toto provedu v daňové evidenci, když mám FA na účtu 551 částku 521,51 Kč, zaeviduji pohledávku postoupením v částce 395 670 Kč, takže po úhradě fyzickou osobou 155 851,51 Kč, mi půjde do nákladů celá částka 551 521,51 Kč.

Fyzická osoba obdržela dotaci od městské části na provozní činnost. Jde tedy o zdanitelný příjem. Oproti tomu jdou do nákladů výdaje související s touto činností. Lze nějakým způsobem, aby to bylo daňově uznatelné, zaúčtovat i odměnu fyzické osoby? 

Manželé mají zrušeno SJM. Vlastní několik bytů, vždy poměrem spoluvlastnictví 50/50. Do roku 2017 zdaňoval každý z nich příjem v § 9 DPFO ve výši svého podílu, tedy 50% z každého bytu. Manžel přitom uplatňoval výdaje paušálem 30%, manželka uplatňovala skutečné výdaje (vedla si daňovou evidenci). Bylo by možné, aby od roku 2018 vedli příjem i výdaje s tím spojené vždy z celého bytu? Například manžel z 1 bytu a manželka ze 2 bytů? Pokud tato možnost dohody existuje, je možné, aby každý uplatňoval výdaje jiným způsobem? 

Poplatník-důchodce má příjmy jen z pronájmu podle § 9 ZDP. Uplatňuje skutečné výdaje. Vede daňovou evidenci. Pro získání příjmů používá své soukromé vozidlo (kontrola nájemníků, odvoz údržbáře, nákup materiálu na opravy domu). Má povinnost platit daň silniční? Má-li 2 auta, z nichž jen jedno používá pro účely pronájmu, může auto odpisovat a uplatňovat výdaje za opravy, stejně jako kdyby podnikal?

Manžel je fyzická osoba podnikající a vede účetní evidenci. V roce 2010 jsme zakoupili ojeté auto za 100 000 Kč. Faktura byla vystavená bez DPH, a to z toho důvodu, že vozidlo firma koupila před 1. 4. 2009 - plnění osvobozené od daně. A tak jsme si DPH uplatnit nemohli. V roce 2015 byl proveden poslední odpis. V roce 2016 jsme vyřadili auto z majetku a DPH jsme při vyřazení nepřiznávali. Musím toto dávat do příjmů a musím odvádět DPH? 

Jak správně účtovat přefakturaci vody, el. enegie a služeb? Jak to bude s DPH? Jak se to bude evidovat v daňové evidenci? Jak to bude v účetnictví, na které účty se to má správně účtovat? Můžete prosím uvést příklady účtování? 

Poplatníci – fyzické osoby – kteří vedou daňovou evidenci (tj. nejsou ani účetními jednotkami ani neuplatňují paušální výdaje), mají na konci kalendářního roku (zdaňovacím obdobím fyzických osob je vždy kalendářní rok) určitě povinnosti, které jim ukládá zákon o daních z příjmů . Nejedná se sice o „klasické“ uzávěrkové a závěrkové operace, které známe z účetnictví, nicméně jsou do jisté míry jejich zjednodušenou obdobou. V následujícím textu se tedy zaměřím na to, jak by měli poplatníci, kteří vedou daňovou evidenci, správně postupovat na konci roku (ev. na začátku roku následujícího).

Fyzická osoba, soukromá farmářka, plátce DPH, vede daňovou evidenci: v červnu t.r. zakoupila předmět za 127 000 Kč bez DPH. Nyní jej bude vracet pro skrytou vadu, kterou nelze opravit. Domluvila se s prodejcem, že jej vrátí na fakturu za o 7 000 Kč nižší cenu, protože nějakou práci již s tím vykonala (120 000 Kč + DPH). Jak zaevidovat těch 7 000 Kč rozdíl, aby byl daňově uznatelný (předpokládám, že je)? Jak to bude s DPH, nárok na odpočet z původní ceny se nezmění a nyní odvede DPH z ponížené ceny?

Restaurace má ve svém prostoru kulečník a šipky pro zákazníky, majitel vede daňovou evidenci, plátce DPH. Jak evidovat příjmy z těchto her? Počítadlo žádné neexistuje, výdaje na kulečník žádné nejsou. 

Manželé a jejich dcera vlastní každý polovinu bytu. Byt je v současnosti pronajímán dcerou dle dohody mezi rodiči a ní, takže veškeré příjmy a výdaje uplatňuje ve svém přiznání dcera. Manželé by chtěli svoji polovinu darovat na syna dcery, tedy na vnuka. Vnuk je nezletilý. Jak by se postupovalo v dalších odpisech bytu a jak by bylo možné optimalizovat příjem z pronájmu bytu v tomto případě, kdy polovinu bude vlastnit dcera a druhou polovinu nezletilý vnuk?