Daňová evidence, jednoduché účetnictví - strana 7

OSVČ, plátce DPH, pronajímá část nebytových prostor sloužících k podnikání jiné OSVČ plátci DPH. Z části je nemovitost využívána k podnikání také pronajímatelem. Pronajímatel na žádost nájemce sjednal navýšení příkonu u provozovatele distribuční soustavy a za navýšení příkonu pronajímatel uhradil distribuci podíl na oprávněných nákladech. Podíl na nákladech byl pronajímatelem uhrazen na základě smlouvy o připojení ve výši 12 000 Kč a distributor uvádí, že na tuto částku nebude vystavena faktura a podíl na nákladech nepodléhá DPH s tím, že smlouva slouží zároveň jako doklad k provedeným platbám. Pronajímatel a nájemce se v nájemní smlouvě dohodli, že pronajímatel zajistí nájemci potřebný příkon a nájemce se zavazuje pronajímateli zaplatit všechny vynaložené náklady spojené se zajištěním potřebného příkonu. Může tedy pronajímatel vystavit nájemci fakturu a přefakturovat podíl na nákladech ve výši 12 000 Kč s 0% DPH? Je třeba na faktuře uvést, že fakturovaná částka nepodléhá DPH? K navýšení příkonu musel také pronajímatel objednat a zaplatit potřebné revize. Revize poskytoval neplátce DPH. Lze tedy revize přefakturovat, také bez DPH nebo musí být zatíženy DPH? Jak tyto platby zachytí pronajímatel v daňové evidenci? Pronajímatel má nemovitost v obchodním majetku, podléhají tedy příjmy z pronájmu do příjmů dle § 7 zákona o dani z příjmů?

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH, zařadil v roce 2018 do svého obchodního majetku osobní automobil v hodnotě 20 000 Kč, DPH na vstupu si neuplatnil. Automobil měl pouze v evidenci drobného majetku, odpisy neuplatňoval. V roce 2020 v měsíci srpnu tento osobní automobil z evidence majetku vyřadil, protože si koupil jiný automobil. Do konce roku 2020 vyřazený automobil prodá. Bude muset z tohoto prodeje odvádět DPH na výstupu? Jak je to s daní z příjmů FO - bude muset tento příjem z prodeje zdaňovat ve svém daňovém přiznání za rok 2020? Silniční daň za vyřazené vozidlo přestane platit ke dni vyřazení z obchodního majetku? 

OSVČ nebyl plátcem DPH, ale při podání daňového přiznání k DPFO zjistil, že má povinnost k registraci DPH z důvodu překročení obratu. S firmou, pro kterou uklízí, se dohodl, že mu DPH doplatí. Původní doklad zní na 20 000 Kč s textem "Nejsem plátcem DPH". Vystaveno 20. 12. 2019, zaplaceno 28. 12. 2019. Má tento původní doklad stornovat s původním datem a vystavit opravný daňový doklad s aktuálním datem, ale s DUZP 20. 12. 2019? Existuje možnost vystavit nyní jen daňový doklad na 20 000 Kč + DPH a odečíst z něj zálohu zaplacenou 28. 12. 2019 nebo to odporuje zákonu o DPH?

Za jakých podmínek lze odpisovat nákup čtyřkolky do firmy, uplatnit DPH a jak je to se silniční daní? Vedu daňovou evidenci.

Klientovi přijde daňový doklad k přijaté platbě za energie s datem vystavení 3. 8. 2020, datum platby je 1. 8. 2020. Částka je vyšší než 10 000 Kč. Které datum má být správně uvedeno v kontrolním hlášení? Dle vystavení dokladu nebo dle platby?

Fyzická osoba má živnostenské oprávnění na kosmetické služby. V rámci své činnosti kupuje u jedné společnosti přípravky, které buď jdou rovnou do spotřeby, nebo je prodává klientům. Tato společnost každý měsíc vyplácí provize za prodej přípravků. Jak se zaúčtuje tato provize v daňové evidenci, jako ostatní příjem? 

Účtujeme v daňové evidenci, pořídili jsme automobil na leasing, který jsme předčasně ukončili. Pořizovací cena automobilu byla 398 090 Kč, součet leasingových splátek včetně mimořádné je 421 750 Kč, smlouva na 54 měsíců, od 3. 4. 2017 do 7. 10. 2021. Odkup na základě žádosti 23. 7. 2020 za 73 786 Kč, kupní cena byla nižší než fiktivní zůstatková při rovnoměrném odepisování, dodaním tedy uplatněné leasingové splátky za rok 2017-2019. Automobil zařadím jako majetek datem 23. 7. 2020 a začnu odpisovat, ale z jaké částky? První zvýšená splátka u leasingu byla 36 190 Kč a dále 38 spl. x 8 020 Kč do 7. 6. 2020. 1) Pokud bych přičetla k pořizovací ceně 398 090 Kč ještě 36 190 Kč + 304 760 Kč (38 × 8 020 Kč), dostanu se na 702 850 Kč, což mi přijde neúměrně vysoká částka. 2) K pořizovací ceně nepřihlížím, ale odpisuji ze součtu předpokládaných leasingových splátek 421 750 Kč, což je cena, kterou by firma zaplatila při řádném placení leasingu.

OSVČ provozující maloobchod a poštovní služby prostřednictvím přepážky umístěné ve svých obchodních prostorech (tedy Pošta partner) na základě darovací smlouvy uzavřené mezi OSVČ a obcí, dostává měsíčně finanční dar od obce na udržení veřejných poštovních služeb pro obyvatelstvo. Tento dar za rok překročí částku 15 000 Kč. Bude OSVČ dar danit jako ostatní příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů nebo musí zdanit podle § 7 zákona o daních z příjmů? Podnikatel vede daňovou evidenci.

OSVČ vedoucí účetnictví se rozhodla v r. 2020 přejít na daňovou evidenci. V rozvaze evidovala k 31.12. 2019 dva zůstatky na účtu 379. Jeden je z důvodu nesprávně zaúčtovaného osobního vkladu podnikatele - ten předpokládáme nebude mít při změně žádný vliv na daně. Druhý závazek vznikl tím, že OSVČ přijal v minulosti kauci. Z ní bude v r. 2020 polovinu vracet. Zbytek kauce již nikdy vracet nebude. Jaký vliv bude mít na daně a ve kterém přiznání se projeví: a) část závazku z titulu kauce, který bude vrácený v r. 2020, b) část závazku z titulu kauce, který neplánuje OSVČ nikdy vrátit? Je nutné na FÚ zaslat opravenou rozvahu za r. 2019, kde bude závazek z titulu vkladu OSVČ převeden z účtu 379 na účet 491?

Jsem rezidentem České republiky a plánuji založit v USA LLC společnost s tím, že ji budu kompletně spravovat z České republiky, veškeré obchodní aktivity LLC budou však probíhat na americkém trhu. Společnost minimálně zpočátku nebude mít v USA žádné zaměstnance, všechny aktivity budu řešit sama. Ráda bych se zeptala, zda se v tomto případě dle bilaterální smlouvy bude veškerý zisk danit v České republice a jakým způsobem zdanění probíhá (jako OSVČ/s.r.o./jinak). Mám v tomto případě povinnost založit i českou entitu či mohu fungovat pouze pod LLC?

Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, má z hlediska pojistného plnění vyčíslenu pohledávku, 10 000 Kč zaplatila pojištovna a 100 000 Kč má zaplatit obchodní partner který škodu způsobil. FO v rámci udržování dobrých obchodních vztahů ovšem navrhuje a chtěla by zcela tuto pohledávku v hodnotě 100 000 Kč obchodnímu partnerovi odpustit. Jak prosím postupovat dle zákona aby bylo vše v pořádku? Na doplnění jen uvádím, že se jednalo o hmotný majetek FO a škodu na něm celkově vyčíslenou pojištovnou si zcela opravil na vlastní náklady. 

OSVČ (plátce DPH) provedl na budově - penzionu - opravu fasády a zateplení, odstanění nalepení a začištění včetně dodávky materiálů. Předpokládám, že se jedná o technické zhodnocení - částka 138 400 Kč. Problém je, že jsem daňovou evidenci převzala před rokem a budova v majetku vložena není - FO patří a není pronajata. Mohu zadat technické zhodnocení na samostatnou kartu majetku a odepisovat v odpisové skupině 5 - tedy 30 let? Je zde třeba nějaký souhlas vlastníka, když jde o stejnou osobu? 

Praktická lékařka na základě smlouvy o koupi závodu si koupila ordinaci. Lékařka vede daňovou evidenci. Koupě byla realizována za 1 mil. Kč , součástí kupní ceny byl jmenovitý seznam majetku, vybavení, lékařské přístroje, kancelářská technika, zdravotnický materiál, léky, smlouvy se zdravotními pojišťovnami, závazky, pohledávky za pojišťovnami, avšak bez uvedení cen. K majetku bude zpracován znalecký posudek. Předpokládá se, že hodnota majetku dle znaleckého bude cca 200 tis. Kč. Jak postupovat v daňové evidenci pro uplatnění daňově uznatelných výdajů při koupi závodu? Jak to bude s DPH, nestává se lékařka plátcem DPH? Doplňující otázka: Vzhledem k tomu, že se jedná o daňovou evidenci, nemělo by se v tomto případě postupovat dle § 7b odst. 3 ZDP: "V případě úplatného pořízení majetku a dluhů, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a dluhů. Je-li v případě úplatného pořízení majetku a dluhů, rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu dluhů, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu (§ 23)."? Jakým způsobem provést ten poměrný rozpočet?

Dobrovolný hasič mající příjmy ze samostatné činnosti byl vyslán na nařízenou odbornou přípravu. Jakým způsobem vyčíslí náhradu ušlého příjmu k proplacení? Příjem ze samostatné činnosti je velmi kolísavý. Pro účely daně z příjmu je tato náhrada zdanitelným příjmem?

Zákon 563/91 Sb. o účetnictví (dále jen ZÚ) umožňuje některým typům neziskových organizací účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví (dále jen JÚ). Mezi těmito účetními jednotkami se hojně vyskytují veřejně...

Podnikatel OSVČ, plátce DPH vede DE. Pronajímá v objektu (nevedený v obchodním majetku) nebytové prostory. Fakturuje nájemné, zálohy na energie a služby. Je nutné vést evidenci odděleně od DE podnikatelské?

OSVČ (neplátce DPH) si založil s. r. o., také neplátce DPH. Příjmy z nově vzniklého s. r. o. avšak chodí na bankovní účet OSVČ. Jak se s danou věcí vypořádat? Může OSVČ peníze přeposlat na s. r. o, aniž by je musel zdanit jako OSVČ?

Manželé, oba OSVČ hlavní (zedník a uklízečka). Manželka je ještě spolupracující osobou manžela, pod jeho IČO jsou fakturovány úklidy ve firmě, kde manžel pracuje. Jedná se o úklid po zednících. Zedník (řemeslná živnost) daní příjem s využitím paušálu 80 %, manželka zdaňuje u sebe i jako spolupracující osoba 60 %. Manželka měla v minulém roce pozastavenou živnost. Domnívám se, že může dostat pokutu za neoprávněné podnikání a může uplatňovat paušál jen 40 %. Není možné, že by byla doměřena do příjmu dle § 10 ZDP, kde by mohla uplatnit výdaje jen dle skutečnosti a max. do výše příjmů?

Na dodanění závazků v daňové evidenci jsem četla 2 protichůdné názory. Jeden byl, že fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci dodaňuje veškeré své závazky 30 měsíců po splatnosti s několika výjimkami, druhý názor, který jsem četla zde, je, stručně řečeno, že fyzická osoba dodaňuje jen závazky, které zanikly jinak než započtením, splacením, splněním, narovnáním a také závazky, z jejichž titulu byly uplatňovány výdaje, tj. pořízení dlouhodobého majetku a finančního leasingu. Par. 23 a odst.11 je z mého pohledu také matoucí, v první části se píše, že se toto ustanovení nevztahuje na dluhy, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj, dále se ovšem píše, že poplatníci mající příjmy dle par.7-9 zvyšují základ daně o neuhrazené dluhy s výjimkou dluhů, které při úhradě nejsou daňovým výdajem. Můžete mi prosím vysvětlit, jak si tento paragraf vysvětlit, a jak to tedy s dodaňováním závazků v daňové evidenci je? Mám na mysli poplatníka vedoucího daňovou evidenci, který neukončuje ani nepřerušuje činnost a neuhrazené závazky jsou závazky, které by při uhrazení byly daňovým výdajem. 

Jsem OSVČ, která vede daňovou evidenci. Provozuji restauraci, stravovací služba je hrazena hotově, stravenkami nebo platebními kartami. Stravenky jsem poslal k proplacení na konci roku 2019. Peníze za stravenky přišly na účet až v lednu 2020. V jakém období budu vést zdanitelný příjem - v roce 2019, kdy přijetím stravenek už mám zdanitelný příjem nebo až v roce 2020. A co platby platební kartou, úhrada platební kartou byla 30. 12. 2019, ale peníze byly připsány až v lednu 2020?