Daňová evidence, jednoduché účetnictví - strana 7

Pořídila jsem v daňové evidenci osobní automobil v roce 2018, mohu ho začít odepisovat až od roku 2019, i když už se používalo v roce 2018? Při rovnoměrném odepisování by první odpis byl ve výši 11 % v roce 2019, další roky 22,25 %. 

Fyzická osoba, původně cizinec, podnikal ca od roku 1998 na území ČR. Vedl podvojné účetnictví. V roce 2015 podával poslední přiznání - bylo nulové a pak živnost přerušil. Nyní má nejen trvalý pobyt na území ČR, ale už je i občan ČR. Od dubna 2019 obnovil živnost a rád by vedl daňovou evidenci anebo jen uplatňoval paušál. Může nyní přejít anebo začít vést daňovou evidenci, anebo musí pokračovat v podvojném účetnictví? Pokud by mohl přejít na daňovou evidenci, tak nevím co se zůstatkem na účtu 491. Účet 211 je jasný - bude to počáteční stav pokladny.

OSVČ - zemědělec přechází z daňové evidence na paušální výdaje. Musí podat dodatečné DPFO ohledně závazku a musí počítat mezi zásoby také nasušené seno na zimu pro dobytek, které v zimě zkrmí? Seno jen usušil, nenakupoval.

Dne 29. 11. 2019 si fyzická osoba, plátce DPH, převedla firemní automobil do osobního vlastnictví. Automobil byl nakoupený v 12/2017, při jeho nákupu bylo uplatněno DPH v plné výši. Jak se má v tuto chvíli vypořádat DPH?

Pokud se fyzická osoba s příjmy podle § 9 zákona o daních z příjmů rozhodne, že povede podvojné účetnictví, znamená to, že se řídí zákony podvojného účetnictví, tzn. zdaňuje výnosy a náklady dle faktur - dle skutečné spotřeby v daném roce, ne podle úhrad jako daňová evidence? 

OSVČ podniká v poskytování ubytování, vlastní penzion. Může si uplatnit v daňový výdajích náklady na spotřebu el. energie, i když faktura není na IČ, ale na občana? Pokud ano, zahrne do daněných výdajů uzávěrkově, nebo si může uhradit tuto fakturu z účtu podnikatelského? 

Advokát, plátce DPH, vedl v minulých letech podvojné účetnictví, v letošním roce přešel na daňovou evidenci. Při přechodu na daňovou evidenci je nutné v r. 2019 zvýšit základ pro výpočet daně v r. 2019 o závazky, které byly v PÚ účtovány na nákladový účet a nebyly ke konci roku uhrazeny. V momeně úhrady se pak v daňové evidenci zaúčtují jako daňové výdaje. 1) Na základě rozsudku, ve kterém advokát zastupoval velkou skupinu žalujících, zaplatil žalovaný na oddělený bankovní účet advokáta v minulém roce peníze, které by měl advokát zaslat svým klientům. Tento příjem byl zaúčtován na MD 221/D 379. Vzhledem k tomu, že se spor táhnul mnoho let, odeslal advokát klientům pouze část vysouzených peněz, zbytek není možno klientům odeslat, neboť jsou již nedostupní. Nevrácené peníze tedy zůstávají k 31. 12. 2018 na účtu 379100. Advokát nyní jedná se státními orgány, pravděpodobně jednání skončí tak, že zbytek peněz odešle v r. 2020 státu. Je naše domněnka správná, že tento závazek neovlivní v daňové evidenci daň z příjmu za r. 2019 a při odvodu peněz státu v následujícím roce bude výdaj účtován jako nedaňový? 2) Advokát evidoval na účtu 379200 k 31. 12. 2018 vysouzenou částku. Žalovaný se odvolal a odvolací soud potvrdil původní rozsudek. To nabylo právní moci v 2/2019, již není možno odvolání. Částka, která byla k 31. 12. 2018 na účtu 379xxx by měla být rozdělena dle propočtu advokáta na část, která náleží jemu jako odměna za práci (z té by měl advokát odvést DPH) a část z toho by měl advokát přeposlal svému klientovi. Dosud nebyl propočet proveden. Jak bude určeno DUZP u odměny za práci?

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, pořídil hmotný majetek od slovenského plátce DPH za 10 000 EUR. Při zaúčtování přijaté faktury do závazků jsem přepočetla částku denním kurzem dle ČNB a takto přepočtenou fakturu zaevidovala do závazků, zařadila do dlouhodobého majetku pro výpočet odpisů dle zákona o daních z příjmů a zařadila do příslušného řádku DPH. Faktura byla uhrazena na účet dodavatele z korunového účtu plátce. Kurz použitý bankou je vyšší, tj. plátce uhradil vyšší částku, než která je vedená v daňové evidenci. Je „kurzový rozdíl“ daňově uznatelným výdajem? Mohu ho pořídit v peněžním deníku jako provozní výdaj?

Současná právní úprava jednoduchého účetnictví je obsažena v zákoně č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví “), s účinností od 1. 1. 2016. Od stejného data nabyla účinnosti také vyhláška č. 325/2015 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro účetní jednotky, které vedou jednoduché účetnictví (dále jen „prováděcí vyhláška “).

Klient-lékař (fyz. osoba) uzavřel smlouvu o koupi závodu se s. r. o. Dle této smlouvy tedy fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci za ujednanou cenu koupila ordinaci vč. movitého vybavení. Ke smlouvě je doložen seznam movitého majetku bez další specifikace jednotlivého ocenění majetku. Nemám žádný znalecký posudek, ani nic dalšího kromě této smlouvy, jak tedy nyní účetně a daňově celou koupi vyřešit? Jaký je postup z hlediska zařazení do majetku nebo jak vůbec postupovat v této záležitosti účetně? 

Fyzická osoba podnikající, která vede daňovou evidenci, vystaví 1. 11. 2019 fakturu za stroj zařazený v obchodním majetku. Splatnost faktury je v roce 2020. Stroj není plně odepsaný. Dojde ke snížení základu daně o zůstatkovou cenu prodaného stroje za zdaňovací období 2019, i když bude faktura za stroj uhrazena až v roce 2020?

Plátce DPH ve své prodejně eviduje tržby v EET a vystavuje paragony do 10 000 Kč dle variant: 1) jen v sazbě 21% DPH, 2) v sazbách 21% a 10% DPH. Může z pohledu DPH, daňové evidence či účetnictví plátce pro svoji potřebu zaúčtování nebo zaevidování příjmů jen: 1) vytisknout z pokladního systému denní přehled příjmů nebo 2) měsíční přehled evidovaných příjmů v EET z databáze EET a na základě těchto sestav vykázat měsíční DPH a také daňové příjmy a v případě vedení účetnictví výnosy za dané období? Nebo si musí tisknout jednotlivé doklady, které jsou shodné s těmi, co předává zákazníkovi?

V nejnovějších příspěvcích se zabýváme aktuálním legislativním vývojem v oblasti daní a v souvisejících oblastech a také přinášíme praktický článek na téma cizí měny v daňové evidenci.

Řadě českých podnikatelů je náš trh těsný a obchody uzavírají s větším či menším úspěchem i v cizině. To s sebou samozřejmě přináší novum, že ceny – oběma směry – jsou sjednávány a placeny obvykle v cizí měně. Tedy nikoli v našich „Komenských“, „Palackých“, „Masarycích“, ale v jiných barevnějších, či naopak fádnějších „papírcích“ měn jiných států. Vzhledem k situování České republiky a obchodním tradicím jde většinou o eura, americké dolary, anglické libry, ruské ruble a polské zloté. Stále častěji se ale objevují i dříve exoticky znějící platidla jako je čínský juan (oficiální název žen-min-pi a čínsky renminbi), indické rupie nebo jihokorejský won. Pokud je takovýto „světový“ podnikatel fyzickou osobou vedoucí daňovou evidenci, pak stojí před problémem, jak sjednané a placené cizoměnové obchodní případy správně vykázat v této evidenci pro účely daně z příjmů.

Jak se promítne do nákladů v daňové evidenci provedená rekonstrukce elektroinstalace a revize instalace prodejny? Jedná se o prodejnu, kde fyzická osoba podniká na základě nájemní smlouvy. Cena za provedené služby (svítidla, kabely, jističe, zásuvky, revize, montáž, doprava) je 36 228 Kč + DPH 7 608 Kč. 

Fyzická osoba, neplátce DPH, pronajímá majetek - nemovitost, kterou má vedenou v katastru na rodné číslo a příjmy z pronájmu zdaňuje podle § 9 zákona o daních z příjmů. Následně nemovitost refinancuje úvěrem, který je však na IČ a banka požaduje převedení nemovitosti do obchodního majetku (v katastru se však nic nemění a nemovitost je i nadále na r. č.). Majitel nemovitosti tak zařadí nemovitost na kartu majetku evidovanou na IČ (pokračuje v započatém způsobu odepisování nemovitosti, když předtím uplatňoval odpisy v § 9 zákona o daních z příjmů na rodné číslo?) a od té chvíle příjmy z pronájmu a výdaje eviduje v § 7 zákona o daních z příjmů. Bohužel z příjmů převyšujících výdaje odvede sociální a zdravotní pojištění. Co se stane v případě, kdy třeba po 6 letech bude chtít nemovitost prodat? Bude v rámci § 7 zákona o daních z příjmů zdaňovat prodejní cenu poníženou o zůstatkovou hodnotu nemovitosti (nesplní tedy 5 let od vyřazení z obchodního majetku) i když před vložením do obchodního majetku vlastnil nemovitost na rodné číslo víc než pět let, a tedy za jiných okolností by měl prodej nemovitosti osvobozen od daně z příjmů? 

Pokud OSVČ vystaví řádnou fakturu nad 10 000 Kč, forma úhrady hotově, bude se na tento typ dokladu vztahovat EET? Pokud OSVČ bude chtít využít možnost off-line papírové evidence, musí tudíž použít účtenky vydané finanční správou. Jenže zákon zakazuje použít zjednodušený daňový doklad u transakcí nad 10 000 Kč. Jaký tedy bude správný postup?

Matka a syn spolu podnikají na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) v oblasti maloobchodního prodeje nábytku, oba jsou plátci DPH, vedou daňovou evidenci. Pro účely DPH si od 1. 1. 2019 vzájemně přefakturovávají podíly na příjatých a uskutečněných plněních tak, že syn se podílí na příjmech i výdajích 75%. Vůči 3. stranám tedy jedná jeden společník svým jménem na svůj účet a na účet druhého společníka. Je možné, aby se smluvně dohodli, že příjmy a výdaje pro účely daně z příjmů budou rozdělovat jiným poměrem? Např. příjmy 75:25 a výdaje třeba 30:70? Je nutné toto odlišné rozdělení proti rozdělení pro účely DPH nějak ekonomicky zdůvodnit?

1) Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH, eviduje pohledávky za dlužníkem (s. r. o.), který byl nejprve v úpadku, poté byl konkurz zrušen z důvodu nedostatečného majetku. Fyzická osoba se nepřihlásila o svou pohledávku. Mohu vyřadit pohledávku z evidence s poukazem na § 24 odst. 2 písm. y) bod 2 zákona o daních z příjmů: „...za dlužníkem, který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízeno", popř. bod 4  „... který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce..."? Nejprve je právnická osoba v úpadku, tedy mohu vyřadit pohledávku bez nutnosti dodanění při ukončení činnosti atd., poté následuje konkurz a ukončení konkurzu s výše uvedeným výsledkem a tam již je podmínka přihlášení pohledávky u insolvenčního soudu. Který odstavec je závazný, kterým se mohu řídit? 2) Mohu také vyřadit pohledávky za právnickou osobou, která byla zrušena s likvidací? 3) Pokud FO eviduje pohledávky po splatnosti u dlužníka, který zatím nesplňuje žádný důvod uvedený v § 24 odst. 2 písm. y) zákona o daních z příjmů, ale ví, že dlužník je neuhradí, může FO tyto pohledávky vyřadit z daňové evidence a v daňovém přiznání o tyto pohledávky zvýšit základ daně z příjmu? Protože dohledat výdaje související s pohledávkou, o které by se musel zvýšit základ daně z příjmu, je už nemožné.

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, má závazky po splatnosti za dlužníky (právnické osoby), které byly zlikvidovány. Je možné dobrovolně o tyto závazky zvýšit základ daně z příjmu a nečekat, až by plátce musel všechny závazky dodanit najednou dle § 23 odst. 8 zákona o daních z příjmů?