Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 3

Jsme s.r.o., vedeme účetnictví a jsme měsíční plátce DPH, sídlo v ČR. Nakoupili jsme zboží v EU - v Maďarsku. Následně jsme jej prodali klientovi, který sídlí v Singapuru s tím, že mu jej doručíme do Vietnamu, INCOTERMS CFR. Zboží tedy putovalo z Maďarska do Vietnamu, vůbec nevstoupilo na území ČR. Dopravu z Maďarska do Vietnamu jsme u maďarské firmy objednávali a platili také my. Taktéž máme potvrzení z Maďarské celnice, že zboží opustilo EU. Do jakých řádků v přiznání k DPH máme účtovat? 1) Fakturu vydanou na ř. 22 - vývoz zboží, nebo řádek 26 - ostatní uskutečněná plnění? 2) Fakturu přijatou za zboží ř. 3 a 43 - pořízení zboží z EU? 3) Fakturu za přepravu ř. 5 a 43 - přijetí služby z EU?

Eshop v Česku prodává víno. Pokud si objedná víno soukromá osoba nebo firma z Polska ( malé množství např. 6 lahví, z tohoto eshopu pro svou soukromou spotřebu, zboží mu bude dodáno kurýrní službou. Jaké z této dodávky vína vyplývají povinnosti pro nás jako dodavatele? Musíme hlásit vývoz? Polsko má spotřební daň na víno.

Objednali jsme si od české firmy dovoz zboží ze Švýcarska na Slovensko, dopravce uplatnil osvobození podle § 69 zákona o DPH. Je to správně? Pokud ano, pak tento přijatý doklad nebude uveden na žádném řádku DPH. Je to tak? Nejsme registrováni k DPH na Slovensku. Nejsme dovozce, jsme přepravní služba, která si objednala subdodavatele (jiné přepravní služby), ale dovozce je zákazník, který si u nás přepravu objednal. Bohužel nevím, jestli a jak bylo zaplaceno clo.

Zubní ordinace, s. r. o. (neplátce DPH) nakoupila v roce 2023 režijní materiál a drobný majetek v Polsku od plátce DPH ve výši 370 000 Kč. Musí se v ČR registrovat jako identifikovaná osoba? V Polsku bude vystaven plátcem DPH doklad za nákup materiálu bez DPH a DPH bude odvedeno v ČR? Jak bude postupovat při nákupu materiálu od polského neplátce DPH? 

U společnosti ze třetí země, která je součástí naší skupiny, jsme měli objednané zboží. Bohužel tam při výrobě vznikly problémy a objednávka nemohla být realizována. Dlouhá dodací lhůta a ve finále nedodání objednaného zboží způsobilo narušení našich vztahů se zákazníkem z ČR, který měl od nás (jsme také společnost z ČR) zboží objednané a zboží potřeboval dodat co nejrychleji. U té samé společnosti ze třetí země jsme proto objednali podobné zboží, které bylo hned dostupné. Toto zboží nám bylo dodáno, vyfakturováno a zasláno v této hodnotě i JSD z celního úřadu. Za způsobené problémy se společnost ze třetí země následně rozhodla nám poskytnout slevu ve výši 100 % a vystavila nám opravný daňový doklad v plné výši zaslaného zboží, tzn. že zboží, které budeme zmíněnému zákazníkovi v ČR prodávat, jsme obdrželi zadarmo. Jakým způsobem postupovat z hlediska účetnictví, tzn. jaká bude pořizovací cena zboží, na které byla poskytnuta 100% sleva a jaké bude účtování? Jakým způsobem postupovat z hlediska z DPH, vč. příp. vykázání v přiznání? Jakým způsobem postupovat z hlediska daně z příjmů, daňových/nedaňových nákladů, příp. i vnitropodnikových transakcí?

Pokud chceme prodat nový vůz českému diplomatovi (faktura přímo na fyzickou osobu), který jej následně bude používat na misi v 3. zemi, můžeme osvobodit od DPH podle § 68 odst. 9? Co případně potřebujeme za dokumenty k prokázání osvobození?

Dovezli jsme zboží z Číny. Firma UPS nám zaslala fakturu, kde si účtuje položku Předplacení celního dluhu 350,00 Kč? Kam byste zaúčtovali tuto položku? Jak zaúčtovat, když je na faktuře vyměřené clo? Účtujeme způsobem A. 

Pravidla pro vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží nejsou podrobněji upravena předpisy EU, a proto je má každý členský stát upraven podle vlastních pravidel. V České republice vyplývají pravidla pro vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží z § 84 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). V následujícím textu jsou nejprve stručně shrnuta základní pravidla pro uplatňování DPH při vývozu zboží do třetích zemí. V další části jsou s využitím příkladů vysvětlena podle aktuálně platného znění § 84 zákona o DPH pravidla pro vracení daně zahraničním fyzickým osobám při vývozu zboží.

Společnost ABC (slovenská firma, která má české DIČ) pořídla zboží za 10 000 EURO od švýcarské firmy. Toto zboží bylo do ČR přivezeno spediční firmou, která zajistila celní řízení a kterou si najala tato slovenská firma. Zboží nepřijelo do ČR ze Švýcarska, ale z Makedonie, kde bylo uskladněno. Jedná se klasický dovoz zboží? Na kterých řádcích přiznání k DPH bude uvedeno a v jaké ceně (dle faktury nebo dle potvrzení z celního řízení)?

Český plátce DPH odebíral v roce 2022 zboží ze 3. země (Velká Británie). Zboží bylo řádně procleno, DPH odvedeno dle jednotlivých JSD. Plátce o zboží účtuje způsobem B. Nyní v květnu 2023 zaslal dodavatel dobropis na obratový bonus za rok 2022. 1. Má tento dobropis nějaký vliv na DPH? Přepokládám, že by musely být známy jednotlivé dodávky, ke kterým se vztahuje bonus včetně výše bonusu k jednotlivým dodávkám. Pak by bylo možné obnovit jednotlivá celní řízení a ponížit tak výpočet cla a tím pádem i odvod DPH? Tento postup by byl ale velmi časově náročný a pracný pro všechny strany, ne-li zcela nemožný. Je proto možné postupovat tak, že pokud bylo z původních dovozů odvedeno vlastně vyšší DPH (z ceny zboží bez slevy z bonusu), je plátce oprávněn, nikoli povinen DPH opravit? 2. Co se týče daně z příjmu - lze klasifikovat původně vyměřené clo (z původních cen bez bonusu) jako chybně vyčíslený náklad, pokud by nedošlo ke znovuotevření celních řízení?

Plátce má podle § 63 odst. 2 zákona o DPH povinnost vykázat (přiznat) vývoz zboží, který je osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně, ke dni jeho uskutečnění. Za den uskutečnění plnění se při dodání zboží do třetí země ve smyslu ustanovení § 66 odst. 3 zákona o DPH považuje den výstupu zboží z území Evropské unie, nicméně v souladu se směrnicí 2006/112/ES o společném systému DPH lze připustit, že na daňový doklad bude jako okamžik uskutečnění plnění uvedeno datum, kdy došlo k dodání zboží podle § 21 zákona o DPH. Mohu tedy fakturu vydanou vykázat v přiznání k DPH, i když ještě nedošlo k výstupu zboží z území EU a zboží je fyzicky stále u nás? Dodací podmínku máme EXW, tzn. že zboží je dáno odběrateli k dispozici u nás na rampě. Odběratel si zatím pro zboží nepřijel. Faktura byla námi již vystavená. 

Společnost A registrovaná k DPH pouze v ČR nakoupí od českého dodavatele B zboží s dodací podmínkou DAP Polsko, tj. zboží je dodáno přímo odběrateli C do Polska. Následně společnost A fakturuje toto dodání zboží odběrateli polskému odběrateli C. Jedná se o zboží, které dle českého zákona o DPH podléhá režimu přenesené daňové povinností. Přepravu tedy zajišťuje v rámci dodací podmínky dodavatel B (první dodavatel) z ČR přímo do PL. Domníváme se, že se jedná o dodání zboží v řetězci (2 po sobě jdoucích dodání stejného zboží). Jak správně postupovat z hlediska DPH? Faktura vystavená od dodavatele B je vystavena na společnost A s českou 21% sazbou DPH. Není uplatněn režim PDP, přestože hodnota dodávky je vyšší než 100 tis. Kč. Dodavatel se odvolává na to, že místo plnění není v ČR. Je to v pořádku? Případně jak by mělo být správně posouzeno z hlediska DPH, a to v rámci fakturace zboží mezi českými společnostmi (českými plátci bez registrace v JČS) a následně fakturace zboží od české společnosti A polskému odběrateli C - je možné na tuto dodávku uplatnit osvobození dle § 64 s potvrzením, že zboží bylo do PL přepraveno?

OSVČ, plátce DPH, objednává zboží z Číny (Alibaba a další). Máme fakturu na nákup zboží, ale bez JSD. Zboží dle dodavatele bylo procleno, ale bylo součástí kontejneru, který obsahoval další objednávky různých firem, takže nám nemůže poskytnou separátně JSD. Daňovým dokladem na uplatnění nároku i odvodu DPH je JSD od celního úřadu, pokud ho nemáme, co máme dělat? Máme DPH pro jistotu odvést? A jak prokázat, že zboží máme proclené?

Náš klient plátce DPH, registrován k OSS se nově chystá prodávat zboží do Rumunska, ale pro založení účtu vyžaduje banka založení NIF čísla. Tím nám vznikla otázka, nenaruší registrace v Ruunsku mód OSS? Vzniknou společnosti registrací vůči Rumunsku nějaké povinnosti? 

Jak máme v přiznání k dani z přidané hodnoty vykazovat vývoz, který je v režimu dočasný vývoz pro návrat v nezměněném stavu a následně po návratu? Konkrétně se jedná o zaslání zboží do třetí země, které se bude testovat a poté se zpět pošle do ČR. Celní dokumenty vyřizuje třetí strana a zaslala nám vývozní doprovodný doklad. Máme tento vývoz klasicky uvést na ř. 22 a při dovozu ř. 7 daňového přiznání k DPH?

Vystavujeme faktury na prodej zboží do třetích zemí. Poslední položkou je vždy doprava (letecky). Na základě proclení a vystaveného MRN uvádíme hodnotu zboží z vystavené faktury na ř. 22 přiznání k DPH. Na stejný řádek uvádíme i položku dopravy, která se zboží přímo týká. FU nám sdělil, že doprava z vystavené faktury se má uvádět na ř. 26 přiznání DPH jako služba. Je to opravdu správný názor? My osobně neposkytujeme žádnou samostatnou službu. Letecká přeprava souvisí přímo s prodejem zboží.

Společnost A (CZ-plátce DPH) podepsala obchodní smlouvu se společností B (CZ-plátce DPH). Společnost A bude pro společnost B zajišťovat montáž strojů v EU a ve třetí zemi (Vietnam). Společnost A dodávky prací bude zajišťovat prostřednictvím OSVČ z ČR (plátce DPH), nebude vysílat vlastní zaměstnance, ale s OSVČ uzavře smlouvu o dodávkách prací. OSVČ tyto práce bude fakturovat společnosti A a společnost A je dále bude fakturovat společnosti B. Jaké povinnosti z pohledu DPH (např. registrace DPH v jiných zemích) plynou pro společnost A, pro společnost B a jaké povinnosti pro OSVČ? Nedojde ke vzniku provozovny v jiných zemích EU?

Spolu se sesterskou organizaci sídlící ve třetí zemi jsme si objednali nádoby (dodavatel sídlí v téže třetí zemi jako naše sesterská organizace) , do kterých plníme vyrobené materiály pro naše dodávky a pro dodávky, které vyrábíme pro naší sestru. Fakturace nádob proběhne tedy dle objednávky z části na nás a z části na sestru. Místo dodání všech nádob bude Česko. Dopravní podmínka EXW. Dopravu budeme platit i organizovat my. Nádoby patřící sesterské organizaci zůstanou pod dobu výroby v Česku a my je budeme opakovaně používat pro materiály, které vyrábíme pro její odběratele z celé Evropy. Předpokládám, že u nádob, které jsou vyrobeny a fakturovány naší sestře (s národní daní třetí země), dovezeny do ČR by měli být na ní i vycleny (přemístění majetku do CZ). Sesterská organizace má registraci k dph i v Čechách (CZ68…). Jak bude tento dovoz a použití nádob vypadat z pohledu celních předpisů a DPH?

Vystavili jsme fakturu pro českého plátce DPH za dodání výrobků. Zákazník chtěl dopravit výrobky do Anglie. Se zákazníkem byla dohodnuta dodací podmínka DAP. Provedli jsme proclení zásilky a zásilku dopravili do Anglie. Českému plátci DPH jsme vystavili 2 faktury - 1. za dodávku výrobků v režimu vývoz a 2. za dopravu s 21 % DPH, protože doprava byla se zákazníkem dohodnuta dodatečně. Je náš postup správný?

Německá společnost, plátce DPH registrovaná k DPH v DE má sklad v ČR. Z českého skladu prodává zboží B2C v režimu OSS a některé zboží vyváží mimo EU. Je registrovaná k DPH i v ČR. Může tato firma podávat OSS přiznání v DE a ne v ČR? Pokud může podávat v DE OSS přiznání, jak se prodeje v rámci OSS (prodej zboží na dálku) vykáže? Bude to na řádku pro prodej zboží na dálku nebo na jiném řádku? Předpokládám, že export vykážeme v ČR normálně na řádku pro Export, že?