Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 6

Plátce má podle § 63 odst. 2 zákona o DPH povinnost vykázat (přiznat) vývoz zboží, který je osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně, ke dni jeho uskutečnění. Za den uskutečnění plnění se při dodání zboží do třetí země ve smyslu ustanovení § 66 odst. 3 zákona o DPH považuje den výstupu zboží z území Evropské unie, nicméně v souladu se směrnicí 2006/112/ES o společném systému DPH lze připustit, že na daňový doklad bude jako okamžik uskutečnění plnění uvedeno datum, kdy došlo k dodání zboží podle § 21 zákona o DPH. Mohu tedy fakturu vydanou vykázat v přiznání k DPH, i když ještě nedošlo k výstupu zboží z území EU a zboží je fyzicky stále u nás? Dodací podmínku máme EXW, tzn. že zboží je dáno odběrateli k dispozici u nás na rampě. Odběratel si zatím pro zboží nepřijel. Faktura byla námi již vystavená. 

Společnost A registrovaná k DPH pouze v ČR nakoupí od českého dodavatele B zboží s dodací podmínkou DAP Polsko, tj. zboží je dodáno přímo odběrateli C do Polska. Následně společnost A fakturuje toto dodání zboží odběrateli polskému odběrateli C. Jedná se o zboží, které dle českého zákona o DPH podléhá režimu přenesené daňové povinností. Přepravu tedy zajišťuje v rámci dodací podmínky dodavatel B (první dodavatel) z ČR přímo do PL. Domníváme se, že se jedná o dodání zboží v řetězci (2 po sobě jdoucích dodání stejného zboží). Jak správně postupovat z hlediska DPH? Faktura vystavená od dodavatele B je vystavena na společnost A s českou 21% sazbou DPH. Není uplatněn režim PDP, přestože hodnota dodávky je vyšší než 100 tis. Kč. Dodavatel se odvolává na to, že místo plnění není v ČR. Je to v pořádku? Případně jak by mělo být správně posouzeno z hlediska DPH, a to v rámci fakturace zboží mezi českými společnostmi (českými plátci bez registrace v JČS) a následně fakturace zboží od české společnosti A polskému odběrateli C - je možné na tuto dodávku uplatnit osvobození dle § 64 s potvrzením, že zboží bylo do PL přepraveno?

OSVČ, plátce DPH, objednává zboží z Číny (Alibaba a další). Máme fakturu na nákup zboží, ale bez JSD. Zboží dle dodavatele bylo procleno, ale bylo součástí kontejneru, který obsahoval další objednávky různých firem, takže nám nemůže poskytnou separátně JSD. Daňovým dokladem na uplatnění nároku i odvodu DPH je JSD od celního úřadu, pokud ho nemáme, co máme dělat? Máme DPH pro jistotu odvést? A jak prokázat, že zboží máme proclené?

Náš klient plátce DPH, registrován k OSS se nově chystá prodávat zboží do Rumunska, ale pro založení účtu vyžaduje banka založení NIF čísla. Tím nám vznikla otázka, nenaruší registrace v Ruunsku mód OSS? Vzniknou společnosti registrací vůči Rumunsku nějaké povinnosti? 

Jak máme v přiznání k dani z přidané hodnoty vykazovat vývoz, který je v režimu dočasný vývoz pro návrat v nezměněném stavu a následně po návratu? Konkrétně se jedná o zaslání zboží do třetí země, které se bude testovat a poté se zpět pošle do ČR. Celní dokumenty vyřizuje třetí strana a zaslala nám vývozní doprovodný doklad. Máme tento vývoz klasicky uvést na ř. 22 a při dovozu ř. 7 daňového přiznání k DPH?

Vystavujeme faktury na prodej zboží do třetích zemí. Poslední položkou je vždy doprava (letecky). Na základě proclení a vystaveného MRN uvádíme hodnotu zboží z vystavené faktury na ř. 22 přiznání k DPH. Na stejný řádek uvádíme i položku dopravy, která se zboží přímo týká. FU nám sdělil, že doprava z vystavené faktury se má uvádět na ř. 26 přiznání DPH jako služba. Je to opravdu správný názor? My osobně neposkytujeme žádnou samostatnou službu. Letecká přeprava souvisí přímo s prodejem zboží.

Společnost A (CZ-plátce DPH) podepsala obchodní smlouvu se společností B (CZ-plátce DPH). Společnost A bude pro společnost B zajišťovat montáž strojů v EU a ve třetí zemi (Vietnam). Společnost A dodávky prací bude zajišťovat prostřednictvím OSVČ z ČR (plátce DPH), nebude vysílat vlastní zaměstnance, ale s OSVČ uzavře smlouvu o dodávkách prací. OSVČ tyto práce bude fakturovat společnosti A a společnost A je dále bude fakturovat společnosti B. Jaké povinnosti z pohledu DPH (např. registrace DPH v jiných zemích) plynou pro společnost A, pro společnost B a jaké povinnosti pro OSVČ? Nedojde ke vzniku provozovny v jiných zemích EU?

Spolu se sesterskou organizaci sídlící ve třetí zemi jsme si objednali nádoby (dodavatel sídlí v téže třetí zemi jako naše sesterská organizace) , do kterých plníme vyrobené materiály pro naše dodávky a pro dodávky, které vyrábíme pro naší sestru. Fakturace nádob proběhne tedy dle objednávky z části na nás a z části na sestru. Místo dodání všech nádob bude Česko. Dopravní podmínka EXW. Dopravu budeme platit i organizovat my. Nádoby patřící sesterské organizaci zůstanou pod dobu výroby v Česku a my je budeme opakovaně používat pro materiály, které vyrábíme pro její odběratele z celé Evropy. Předpokládám, že u nádob, které jsou vyrobeny a fakturovány naší sestře (s národní daní třetí země), dovezeny do ČR by měli být na ní i vycleny (přemístění majetku do CZ). Sesterská organizace má registraci k dph i v Čechách (CZ68…). Jak bude tento dovoz a použití nádob vypadat z pohledu celních předpisů a DPH?

Vystavili jsme fakturu pro českého plátce DPH za dodání výrobků. Zákazník chtěl dopravit výrobky do Anglie. Se zákazníkem byla dohodnuta dodací podmínka DAP. Provedli jsme proclení zásilky a zásilku dopravili do Anglie. Českému plátci DPH jsme vystavili 2 faktury - 1. za dodávku výrobků v režimu vývoz a 2. za dopravu s 21 % DPH, protože doprava byla se zákazníkem dohodnuta dodatečně. Je náš postup správný?

Německá společnost, plátce DPH registrovaná k DPH v DE má sklad v ČR. Z českého skladu prodává zboží B2C v režimu OSS a některé zboží vyváží mimo EU. Je registrovaná k DPH i v ČR. Může tato firma podávat OSS přiznání v DE a ne v ČR? Pokud může podávat v DE OSS přiznání, jak se prodeje v rámci OSS (prodej zboží na dálku) vykáže? Bude to na řádku pro prodej zboží na dálku nebo na jiném řádku? Předpokládám, že export vykážeme v ČR normálně na řádku pro Export, že?

Dvě spediční firmy (A a B), obě plátci DPH, (přepravci), si mezi sebou fakturují úsek přepravy (nákladní doprava) z ČR do Hamburku (přístav) a dále námořní přepravu do USA. Jedná se o část zahraniční přepravy kontejnerů zboží, která celkově začínala v ČR a je pro jinou českou firmu (C), která je vývozcem zboží do USA. Je fakturace mezi českými spedicemi (tj. A a B) správně zatížena DPH z titulu absence přímého kontraktu s vývozcem (tj. firmou C) a nepovažuje se tedy za poskytnutí služeb vázaných na vývoz zboží? Spedice (tj. B), která bude fakturovat celkovou přepravu zboží z ČR do USA vývozci tohoto zboží (pro společnost C) osvobodí celou část přepravy jako poskytnutí služeb vázaných na vývoz zboží? Je takový postup správný?

Holandský fiskální zástupce proclil zboží ze 3. země pro tuzemskou společnost, která mylně oznámila pro potřeby proclení údaje jiné tuzemské společnosti. Faktura z 3. země zní na společnost A. Následné potvrzení o proclení a dodání zboží v rámci intrakomunitárního plnění od holandské společnosti zní na společnost B. Holandské společnosti byla zaslána žádost o opravu celní dokumentace a dokladu o intrakomunitárním plnění, ta se odkázala na celní kodex Unie, čl. 173, podle kterého není k opravě důvod, s tím, že si má tuzemský odběratel přiznat plnění ve společnosti A a všechny písemnosti případně doložit ke kontrole. Která tuzemská společnost by měla přiznat pořízení zboží v přiznání k DPH? Účetní doklad ze 3. země bude zaevidován ve společnosti A.

Jak se dívat na Kypr z pohledu DPH? Dodáváme zboží na Kypr do severní i jižní části. Chtěla bych se ujistit, že i z pohledu DPH se na Kypr díváme jako na ostrov, který je rozdělený na dvě části. Dodávka do severní části Kypru je tedy považována za vývoz, a budeme mít nezdanitelné plnění. V případě dodávky do jižní části se jedná o dodání zboží do jiného členského státu EU, a tedy bude režim služby 21 %, reverse charge. 

Vyznáte se v nejdůležitějších aspektech smluvních, účetních a daňových náležitostí nutných při přepravě zboží v rámci tuzemska či do zahraničí? Otestujte se, zda dokážete pracovat se zásadními pojmy a principy podstatnými pro oblast týkající se přepravy zboží.

Rozsudek SD EU ve věci C-247/21 „Luxury Trust Automobil GmbH“ ze dne 8. 12. 2022, který konstatoval, že zpětně nelze splnit podmínky pro třístranný obchod.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 5/2023 ze dne 22. března 2023, který obsahuje přehled druhů daní a jejich částí, o nichž vedou osobní daňové účty orgány Celní správy ČR a také seznam matrikových částí bankovních účtů celních úřadů.

Plátce DPH v CZ vydražil ve Švýcarsku stroj, ale obdržel doklad se švýcarským DIČ a s DPH 19%. Stroj se převeze do CZ v režimu dovoz. CZ DPH bude tedy odvedena z celkové fakturované částky, tedy z ceny vč. švýcarské DPH?

Česká společnost zřídila organizační složku v Rumunsku. Organizační složka má své rumunské DIČ. Jak bude postupováno z pohledu DPH v případech kdy česká společnost poskytne své složce v Rumunsku službu (servis, provize), prodá stroj a samozřejmě obraceně z Rumunska do Čech. Je postup stejný jako mezi cizími společnostmi, nebo se postupuje jinak ? Tozn. plnění je předmětem DPH nebo není předmětem DPH. Pokud je předmětem DPH- jaký druh daňového dokladu se vystavuje, text stejný jako u cizích odběratelů a řádek v daňovém přiznání (20,21) ? Podle kterého § ZDPH se postupuje ? Např. při dodání stroje do Rumunska, kde prodávajícím bude organizační složka jedná se o běžný obchodní vztah nebo o přemístění obchodního majetku ? Stejně pak opačně jaký je správný postup při nákupu od organizační složky k nám do české společnosti. Děkuji za odpověď,