Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 13

Uplatňování DPH ve svobodných pásmech Ing. Václav Benda Novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH), která byla...

Nejsme plátci DPH, nakoupíme zboží od plátce DPH (velká částka, včetně DPH). Ponecháme ho na skladě, protože chceme dále prodávat (vývoz zboží mimo EU – Čína, Vietnam). Když se chováme jako neplátce a prodáváme zboží do Číny, povinnost odvést DPH nám nevzniká, je to tak? Chceme se ale registrovat jako plátce DPH, abychom uplatnili nárok na odpočet DPH (ze zásob), musíme potom také odvést DPH (když prodáváme do Číny) nebo ne? Která z variant je pro nás lepší, abychom dostali zpět DPH a nemuseli platit DPH z vývozu, ale jen clo?

Český plátce si přemístí zboží do jiného členského státu za účelem jeho přepracování a následného vývozu do třetí země. V jiném členském státu není požadována registrace k DPH. Jak má tento plátce uvést přemístění a následný vývoz do daňového přiznání? Striktně dle § 13 odst. 6 zákona o DPH došlo k fikci dodání zboží za úplatu, ale protože plátce není schopen podle § 64 odst. 4 prokázat, že „zboží bylo přemístěno do jiného členského státu a bylo předmětem daně při pořízení zboží v tomto členském státě“ (není v tomto jiném členském státu registrován pro účely DPH a nikomu zboží v tomto jiném členském státu neprodává), nemůže uplatnit osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu, třebaže tam fakticky zboží přepravuje. Musel by přemístění zboží podrobit dani (ř. 1 nebo 2) a následný vývoz osvobodit podle § 66 (ř. 22 daňového přiznání)? Přiznal by tedy celkem dvě plnění. Bylo by to ale zřejmě proti principům fungování DPH v rámci EU. Nebo lze na případ vztáhnout § 13 odst. 7 písm. e), přestože je zboží v tomto jiném členském státu přepracováno a fikce dodání podle § 13 odst. 6 se neuplatní? V daňovém přiznání by pak plátce uvedl pouze vývoz ve smyslu § 66 (ř. 22 daňového přiznání)?

Společnost A dováží zboží z Číny, v celním řízení za ni jedná společnost B v nepřímém zastoupení. Chybou celního doklaranta nebyla zahrnuta jedna faktura v celním prohlášení, ten proto požádal celní úřad o opravu. Celní úřad vystavil platební výměr na DPH z hodnoty neprocleného zboží, příjemcem rozhodnutí je ovšem společnost B jako nepřímý zástupce, ne dovozce zboží. Celní deklarant doměřenou daň zaplatil a přefakturuje ji společnosti A (dovozci). Má ovšem společnost A nárok na odpočet, pokud není příjemcem rozhodnutí u platebního výměru [v souladu s § 73 odst. 1 písm. d) zákona o DPH: ,,Při odpočtu daně při dovozu zboží, není-li plátce povinen postupovat podle § 23 odst. 2 až 4, vyměřenou daň zaplatit a mít daňový doklad."]? Jaký doporučujete postup v těchto případech, pokud by k pochybení došlo i v budoucnu?

Při prodeji zboží v maloobchodě a velkoobchodě je třeba při uplatňování DPH postupovat podle pravidel pro dodání zboží, která vyplývají z příslušných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ). Navrhovanou novelou zákona o DPH , která je součástí daňového balíčku a byla 8. 3. 2017 vrácena Senátem do Poslanecké sněmovny (účinnosti zřejmě nabyde od 1. 7. 2017) jsou navrhovány dílčí změny, které se dotknou také pravidel při uplatňování DPH při prodeji zboží v maloobchodě a velkoobchodě.

Nutnou podmínkou, aby bylo plnění podle zákona o dani z přidané hodnoty předmětem daně, je, že toto plnění musí být poskytnuto za úplatu. To však neplatí u dovozu zboží. Pokud je dovoz zboží uskutečněn s místem plnění v tuzemsku, je předmětem daně vždy, bez ohledu na to, zda je poskytnut za úplatu, či ne.

Cílem předkládaného příspěvku je ujasnit, jaké datum uskutečnění plnění má být uváděno na daňovém dokladu v případě vývozu zboží osvobozeného dle ustanovení § 66 zákona č. 235/2004 Sb., o...

Cílem tohoto příspěvku je stanovit správný DPH režim u zboží propuštěného do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku. V textu se odkazuji na následující právní předpisy v celní oblasti: -...

V první části článku vztahujícímu se ke kontrolám správnosti deklarované celní hodnoty jsme si uvedli základní pravidla pro určení celní hodnoty při propuštění zboží do celního režimu volný oběh. U tohoto celního režimu je celní hodnota základem pro vyměření dovozních cel, a proto je ověřování jejího správného určení součástí i prováděných kontrol po propuštění zboží. Dosud jsme uváděli zejména náklady, které mají vstoupit do celní hodnoty zboží. Dnes si naopak uvedeme i náklady, které, pokud jsou odlišeny od ceny skutečně hrazené zahraničnímu prodávajícímu, do základu pro vyměření cla nevstupují. Zaměříme se i na judikaturu v oblasti celní hodnoty.

Cílem tohoto příspěvku je sjednotit výklad pro aplikaci DPH při vývozu zboží, kdy český výrobce – plátce daně (dále jen „český výrobce“) dodává (prodává zboží) kupujícímu usazenému v jiném...

365/04.04.12 Podmínky pro uplatnění osvobození vývozu zboží od daně z přidané hodnoty Předkládají: Ing. Zuzana Martínková, daňová poradkyně, č. osvědčení 3968, Ing. Stanislav Kryl, daňový poradce, č. osvědčení 3353...