Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 13

V nejnovějších expertních příspěvcích například objasníme institut nespolehlivého plátce, poradíme jak postupovat při úpravě odpočtu DPH u významných oprav nemovitostí nebo k jakým změnám dochází u výpočtu superhrubé mzdy. Nechybí ani aktuální judikatura a odpovědi na dotazy.

V únoru jsme vyvezli zboží do Švýcarska na provedení bezplatné opravy v celním režimu 2100 (dočasný pasivní zušlechťovací styk). Hned v únoru bylo opravené zboží dovezeno zpět (hodnota zpětně dovezeného zboží je dle faktury pro celní účely o cca 700 EUR vyšší než hodnota při vývozu na opravu). Zároveň jsme v této zásilce ze Švýcarska vezli jiné nakoupené zboží a celá zásilka, včetně opraveného zboží, byla v proclena v režimu 4000 (propuštění do volného oběhu). Předpokládám, že vývoz v režimu pasivní zušlechťovací styk nebude v přiznání DPH deklarován. Jak to bude s dovozem opraveného zboží? Je nutné nechat opravit dovozní JSD? Pokud by JSD nebylo nutné opravit, potom by se dovoz opraveného zboží uvedl do řádku č. 7? Jak by to bylo s vykázáním DPH v případě opravy JSD (změna celního režimu na zpětný dovoz po pasivním zušlechťovacím styku)?

Na základě kterého zákona může celní správa v rámci probíhajícího řízení o povolení na základě žádosti subjektu požadovat doplnění podrobnějších údajů z účetnictví společnosti, která je mikro nebo malou účetní jednotkou a v účetní závěrce nevykazuje potřebné údaje? Jedná se např. o potřebu rozčlenění oběžného majetku na zásoby, dlouhodobé či krátkodobé pohledávky, peněžní prostředky nebo podrobnější členění dlouhodobých i krátkodobých závazků. Tyto údaje celní správa potřebuje např. při zpracování finančních analýz v rámci povolení snížení zajištění spotřební daně nebo o upuštění od jeho poskytnutí (vyhláška č. 370/2003 Sb.) při stanovení ukazatelů likvidity, rentability atd. a v účetní závěrce (rozvaha, příloha) tyto podrobnější údaje z účetnictví firmy nemusejí ze zákona vykazovat a většinou ani nevykazují. Zdůrazňuji, že povolovací řízení u celní správy probíhá na základě žádosti firmy. 

Firma ve Švýcarsku nám bude vyrábět přístroj za 60 milionů korun. Platit budeme postupně, nyní jsme obdrželi první fakturu (nikoliv zálohu) na 19 milionů korun. Můžeme DPH přiznat až při převzetí přístroje a jeho proclení nebo máme každou platbu zahrnout zvlášť do DPH a uvést jako dovoz zboží nebo jinak?

Dodáváme zboží do 3. zemí. Máme fakturu za zboží vystavenou v roce 2018, ale potvrzení výstupu zboží dle JSD od Celní správy je až v roku 2019 - do kterého zdaňovacího období budou patřít příjmy? Dle dne vystavení faktury anebo dle faktického dne výstupu zboží z EU? 

Je možné zaslat zboží konečnému příjemci do 3. země a fakturovat to odběrateli do EU? Zajímají mne oba případy, první: konečný příjemce a odběratel je jedna firma druhý: jde o „trojstranný obchod“, konečný příjemce je úplně jiná firma než odběratel. V obou případech necháváme proclít na konečného příjemce a hlásíme do souhrnného hlášení na VAT odběratele kódem 0? 

Publikovali jsme úplné znění zákona č. 80/2019 Sb., změna některých zákonů v oblasti daní a některých dalších zákonů, neboli tzv. daňový balíček.

V únoru jsme vyvezli zboží do Švýcarska na provedení bezplatné opravy v celním režimu 2100 (dočasný pasivní zušlechťovací styk). Hned v únoru bylo opravené zboží dovezeno zpět (hodnota zpětně dovezeného zboží je dle faktury pro celní účely o cca 700 EUR vyšší než hodnota při vývozu na opravu). Zároveň jsme v této zásilce ze Švýcarska vezli jiné nakoupené zboží a celá zásilka, včetně opraveného zboží, byla v proclena v režimu 4000 (propuštění do volného oběhu). Předpokládám, že vývoz v režimu pasivní zušlechťovací styk nebude v přiznání k DPH deklarován. Jak to bude s dovozem opraveného zboží? Je nutné nechat opravit dovozní JSD? Pokud by JSD nebylo nutné opravit, potom by se dovoz opraveného zboží uvedl do řádku č. 7? Jak by to bylo s vykázáním DPH v případě opravy JSD (změna celního režimu na zpětný dovoz po pasivním zušlechťovacím styku)?

Ve verzi DAUC a EXPERT přinášíme aktuální článek v souvislosti s brexitem, a to na téma vývoz zboží a DPH. Dále seznámíme se všemi důležitými body přílohy v účetní závěrce tak, abyste při jejím sestavování měli veškeré potřebné informace. Nechybí ani stručný komentář k aktuální legislativě.

Dlouho očekávaný tzv. daňový balíček se v pátek 15. 3. 2019 dočkal podpisu prezidenta.

O vývozu zboží se z pohledu zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), hovoří v souvislosti s výstupem zboží z území Evropské unie. Avizovaným odchodem Velké Británie z EU se zvýší počet transakcí, které budou muset čeští plátci vykazovat v daňových přiznáních jako vývoz. Dosavadní intrakomunitární dodání do Spojeného království nahradí pravidla platná při dodání do států mimo Evropskou unii. Jak tedy v případě vývozu z pohledu DPH správně postupovat?

Společnost reklamuje u svého dodavatele ze třetí země zboží, které je tomuto dodavateli také odesláno (propuštěno do režimu vývoz). Pro celní účely je vystaven doklad, kde je uvedena cena, daňový doklad však vystaven není. Po obdržení zboží a vyhodnocení reklamace je dodavatelem vystaven dobropis na původní plnění (případně posláno jiné zboží). Je takový vývoz vůbec předmětem daně (tj. byť dojde k vystopení zboží z EU a je vystaveno celní prohlášení), pokud za něj nenáleží úplata?

V následujícím příspěvku aktualizujeme informace o průběhu schvalování tzv. daňového balíčku, rozsáhlé novely daňových a souvisejících zákonů, která bude mít dopady do stěžejních oblastí jako je daň z příjmů, DPH, spotřební daně nebo správa daní.

Našim předplatitelům licence DAUC a EXPERT uveřejňujeme nejnovější příspěvky, ve kterých objasňujeme specifika DPH u letecké přepravy osob a také vám ukážeme, jak lze v praxi využít některé interpretace Národní účetní rady.

V dubnu jsme vyvezli zboží na opravu do USA v celním režimu 2100 (dočasný vývoz v pasivním zušlechťovacím styku) v hodnotě 500 USD. V květnu se zboží z USA vrátilo po neplacené opravě (záruka) ve stejné hodnotě, ve které bylo vyvezeno, a to v režimu 6121 (zpětný dovoz po pasivním zušlechtění). Je správné vykázat v dubnovém přiznání k DPH na ř. 22 hodnotu vyvezeného zboží? Jak se v tomto případě postupuje z hlediska DPH při dovozu zboží zpět z USA do ČR, když nedošlo ke změně hodnoty zboží v USD, ale zároveň došlo již ke změně kurzů? A jak se vypořádat se souvisejícími náklady na dovoz zboží (přeprava apod.), musí být v tuzemsku daněny?

Naši uživatelé s expertní licencí mají nově k dispozici další aktuální články, v nichž se věnujeme tématu investic, odpočtu darů a v oblasti DPH postupu u společníků společnosti a režimu přenesení daňové povinnosti.

Uživatelům s verzí DAUC a EXPERT přinášíme nové příspěvky, které objasňují pravidla DPH u dopravy a souvisejících služeb a také daňové souvislosti náborových a motivačních příspěvků novým zaměstnancům. Informujeme rovněž o dvou novelách a aktuální judikatuře.

Jsme firma, s. r. o., plátci DPH. Celním úřadem nám bylo doměřeno clo za několik případů v roce 2016 a 2018. Jak správně zaúčtovat toto doměřené clo? Jak postupovat ohledně DPH a jak ji zaúčtovat?

V nejnovějších článcích pro naše předplatitele přinášíme aktuální přehled změn v oblasti daně z příjmů právnických osob, které se chystají v tzv. daňovém balíčku. Informujeme také o novinkách v oblasti DPH a připomínáme blížící se termín daně z nemovitostí.

Naše firma si objednala etiketovací stroj v Taiwanu. Dopravu zajišťovala přepravní společnost. Stroj plul z Taiwanu do Hamburku a odtud byl danou společností přepraven k nám do Čech. Bylo vyměřeno clo ve výši 32 003 Kč v základu vyměření cla byla i doprava mimo EU a doprava v EU a na území EU nebyla zahrnuta do výměry cla. Nevím, co vše zahrnout do základu DPH pro výpočet DPH. Cena stroje + veškerá doprava + clo nebo cena stroje + doprava mimo EU + clo a nebo cena stroje + doprava po EU a ČR + clo.