Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 5

Jaký kurz pro účely DPH použít při vývozu zboží do třetí země dle § 66 zákona o DPH, celní kurz daného měsíce nebo kurz ČNB ke dni vystavení daňového dokladu? Jak je tomu v případě dovozu zboží dle § 20 zákona o DPH – použije se celní kurz, nebo kurz ČNB ke dni rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu?

OSVČ, plátce DPH zprostředkovává pro svého objednavatele A (plátce DPH ve Velké Británii) dopravu různého zboží (doprava se koná např. Itálie -->VB, Německo --> ČR atd.). Tuto dopravu objedná u svého přepravce B (někdy je to plátce v ČR, jindy ORD z Německa atd.). Plátce dostane fakturu např. s datem DUZP 25.08. datum vystavení 02.09. Tuto fakturu obdrží a zaplatí ze svého účtu 10.09. - např. zadá platbu 1 000 EUR a z jeho účtu odejde 26 200 Kč. Bez ohledu na zaplacenou částku z účtu musí přepočítat platbu 1000 EUR správným kurzem k DUZP? 1) Může všechny své transakce přepočítávat jednotným kurzem k 1.1. (ale není účetní jednotkou, vede daňovou evidenci) nebo pokaždé jiným denním kurzem k DUZP? Fakturu pro svého objednavatele ve Velké Británii vystavuje bez DPH. 2) Je povinen na faktuře uvést "daň odvede zákazník" pokud je faktura vystavena do VB? 3) Jaké datum DUZP uvede na faktuře – může/musí být uvedeno datum DUZP, kdy se o částce dozvěděl, resp. o skutečné spotřebě, tj. kdy mu faktura od přepravce dorazila nebo na faktuře musí být původní DUZP od přepravce (v tom případě by někdy nemusel stihnout přiznat plnění ve správném měsíci) - jaké ustanovení zákona pro tuto situaci platí? 4) OSVČ s objednavatel A nemá žádnou smlouvu, vše funguje přes e-mail, objednavatel je také spediční firma, a proto neosvobozuje v případě dovozu/vývozu tyto služby, vždy je to zdaněná transakce, resp. v reverse charge. V případě vývozu je to jasné, není zde splněna podmínka vazby na vývozce (OSVČ není přímý dodavatel služby vývozci). V případě dovozu však nemá přístup k žádným dokladům, potvrzením, že by dovozce (dovozce ani nezná, nekomunikuje s ním, komunikuje pouze se spediční firmou z VB) zahrnul cenu dopravu do základu dováženého zboží, a proto daň přiznává – je tento postup správný?

V říjnu 2023 začalo přechodné období, kdy společnosti dovážející do České republiky suroviny a výrobky, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů, budou evidovat a následně oznamovat jejich dovoz. Přechodné období skončí v roce 2025 a od ledna 2026 se k oznamování dovozu vybraných surovin a výrobků přidá ještě povinnost dovozce hradit poplatek.

Česká s. r. o., plátce DPH, sídlo v ČR, nemá stálou provozovnu v jiném členském státě, není registrované k DPH v jiném členském státě. Toto s. r. o. nakupuje od španělského výrobce plátce DPH zboží, které dodává dánskému kupujícímu plátci DPH. Dopravu zboží zajišťuje česká s. r. o. prostřednictvím českého dopravce, který vyjede z ČR, ve Španělsku naloží zboží a dovede do Dánska a fakturuje tuto dopravu na česká s. r. o., které dopravu uhradí. Fakturu na zboží včetně dopravy vystaví česká s. r. o. na dánského kupujícího, a to bez DPH. Podle § 17 ZDPH se jedná o třístranný obchod a česká s. r. o. vystupuje jaké prostřední osoba, kdy tuto vydanou fakturu uvedené v přiznání k DPH na řádku 31 a v souhrnném hlášení s kódem 2, na kontrolní hlášení vliv nemá. Nákup za zboží od španělského výrobce se uvede na řádku 30, na kontrolní hlášení vliv nemá. Je tento postup u výchozí situace v pořádku? Pokud se česká s. r. o. rozhodně určitou část zboží nakoupit přímo od španělského výrobce a dovést do ČR a zde následně prodat velkoobchodně dalším odběratelům usazeným v tuzemsku, prodá jim zboží takto dovezené do ČR a vystaví fakturu se základní 21% sazbou DPH a toto plnění odvede a uvede na řádku 1 v přiznání DPH. Lze nákup takového zboží a fakturu takového zboží ponechat na řádku 30, jak je uvedeno ve výchozí situaci? Španělský výrobce vystavuje fakturu na zboží souhrnně a nerozlišuje kam je zboží určeno. Nebo musí česká s. r. o. rozlišovat tento nákup a vyžádat si samostatný doklad a takový nákup uvést na řádku 3 a 43? Pokud česká s. r. o. nakoupí zboží od španělského výrobce plátce DPH podle výchozí situace, ale odběratelem nebude jiný členský stát a plátce DPH v něm usazený, ale bude to třetí země mimo EU, typicky Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Norsko, a další země mimo EU. V tomto případě zboží u španělského výrobce vyzvedne opět český dopravce a odveze jej do třetí země. Jak se bude správně vystavovat faktura na odběratele? V dotazu Vývoz zboží, které bylo nakoupeno v EU, ID 39591, v obdobné situaci vyplývá, že plnění bude podléhat španělské DPH, nemáme však španělské DIČ, takže bychom měli správně zboží prodat s českou základní 21% sazbou DPH, protože nepodléhá v tomto případě osvobození? Plnění by se uvedlo na řádku 26 v přiznání k DPH a v to v částce bez DPH nebo v částce s DPH? V § 11 odst. 2 ZDPH je uvedeno že pořizovatel takového zboží by neměl nárok na odpočet, což by ale nebyl náš případ, protože dodáváme osobě nepovinné k dani usazené ve třetí zemi, je to tak? Nákup takového zboží v této situaci by se uvedl na řádcích 3 a 43?  

Dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani může být od daně z přidané hodnoty osvobozené. Prodej zboží na dálku bude zpravidla podléhat režimu jednoho správního místa. Pokud se použije zvláštní režim, předchozí uvedené neplatí. Cílem následujícího článku je proto seznámení se s pravidly při prodeji zboží do jiného státu, abychom je následně uměli správně v praxi aplikovat.

Společnost A (CZ DIČ) uzavřela smlouvu se společností B (Německo) na dodávku výrobků konečnému zákazníkovi C do Anglie (3. země). Společnost B nám poskytla pro tento kontrakt jejich CZ DIČ (s tím, že tento plátce je bez sídla a provozovny v tuzemsku). Výrobky budou dodávány přímo z ČR do Anglie. Ve smlouvě není řešen okamžik převodu vlastnictví. Podmínka INCOTERMS je FCA. Nevíme zda dopravu zajistí B nebo C. Nebudeme figurovat ani na vývozním doprovodném dokladu (pokud budeme zajišťovat proclení, tak pravděpodobně pouze jako pověřená osoba). Dle platebních podmínek fakturujeme zálohu několik měsíců před vývozy. Proto už v tuto chvíli řešíme správný postup z pohledu DPH. 1) Jak má vypadat fakturace mezi A a B? 2) Co všechno musíme jako účetní vědět, abychom správně posoudili konkrétní případ? 3) Jak máme posoudit přechod vlastnictví (dodání dle § 13 zákona o DPH) , když není upřesněno ve smlouvě? Prosím o potvrzení nebo vyvrácení našeho názoru, že podmínky INCOTERMS neřeší přechod práva nakládat se zbožím jako vlastník, ale řeší pouze náklady a rizika spojené s dopravou. 

Do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je s účinností od 1. ledna 2024 doplněna část týkající se evidence přeshraničních plateb. S principy a pravidly tohoto zákona nemá nové ustanovení nic společného. Cílem je eliminovat daňové úniky na DPH, které souvisejí s prodejem zboží na dálku. Z tohoto důvodu je tato novela součástí zákona o dani z přidané hodnoty, a proto se jí informativně věnujeme i na portálu DAUČ, byť stěžejní je pro peněžní sektor.

Jsme s.r.o., vedeme účetnictví a jsme měsíční plátce DPH, sídlo v ČR. Nakoupili jsme zboží v EU - v Maďarsku. Následně jsme jej prodali klientovi, který sídlí v Singapuru s tím, že mu jej doručíme do Vietnamu, INCOTERMS CFR. Zboží tedy putovalo z Maďarska do Vietnamu, vůbec nevstoupilo na území ČR. Dopravu z Maďarska do Vietnamu jsme u maďarské firmy objednávali a platili také my. Taktéž máme potvrzení z Maďarské celnice, že zboží opustilo EU. Do jakých řádků v přiznání k DPH máme účtovat? 1) Fakturu vydanou na ř. 22 - vývoz zboží, nebo řádek 26 - ostatní uskutečněná plnění? 2) Fakturu přijatou za zboží ř. 3 a 43 - pořízení zboží z EU? 3) Fakturu za přepravu ř. 5 a 43 - přijetí služby z EU?

Eshop v Česku prodává víno. Pokud si objedná víno soukromá osoba nebo firma z Polska ( malé množství např. 6 lahví, z tohoto eshopu pro svou soukromou spotřebu, zboží mu bude dodáno kurýrní službou. Jaké z této dodávky vína vyplývají povinnosti pro nás jako dodavatele? Musíme hlásit vývoz? Polsko má spotřební daň na víno.

Objednali jsme si od české firmy dovoz zboží ze Švýcarska na Slovensko, dopravce uplatnil osvobození podle § 69 zákona o DPH. Je to správně? Pokud ano, pak tento přijatý doklad nebude uveden na žádném řádku DPH. Je to tak? Nejsme registrováni k DPH na Slovensku. Nejsme dovozce, jsme přepravní služba, která si objednala subdodavatele (jiné přepravní služby), ale dovozce je zákazník, který si u nás přepravu objednal. Bohužel nevím, jestli a jak bylo zaplaceno clo.

Zubní ordinace, s. r. o. (neplátce DPH) nakoupila v roce 2023 režijní materiál a drobný majetek v Polsku od plátce DPH ve výši 370 000 Kč. Musí se v ČR registrovat jako identifikovaná osoba? V Polsku bude vystaven plátcem DPH doklad za nákup materiálu bez DPH a DPH bude odvedeno v ČR? Jak bude postupovat při nákupu materiálu od polského neplátce DPH? 

U společnosti ze třetí země, která je součástí naší skupiny, jsme měli objednané zboží. Bohužel tam při výrobě vznikly problémy a objednávka nemohla být realizována. Dlouhá dodací lhůta a ve finále nedodání objednaného zboží způsobilo narušení našich vztahů se zákazníkem z ČR, který měl od nás (jsme také společnost z ČR) zboží objednané a zboží potřeboval dodat co nejrychleji. U té samé společnosti ze třetí země jsme proto objednali podobné zboží, které bylo hned dostupné. Toto zboží nám bylo dodáno, vyfakturováno a zasláno v této hodnotě i JSD z celního úřadu. Za způsobené problémy se společnost ze třetí země následně rozhodla nám poskytnout slevu ve výši 100 % a vystavila nám opravný daňový doklad v plné výši zaslaného zboží, tzn. že zboží, které budeme zmíněnému zákazníkovi v ČR prodávat, jsme obdrželi zadarmo. Jakým způsobem postupovat z hlediska účetnictví, tzn. jaká bude pořizovací cena zboží, na které byla poskytnuta 100% sleva a jaké bude účtování? Jakým způsobem postupovat z hlediska z DPH, vč. příp. vykázání v přiznání? Jakým způsobem postupovat z hlediska daně z příjmů, daňových/nedaňových nákladů, příp. i vnitropodnikových transakcí?

Pokud chceme prodat nový vůz českému diplomatovi (faktura přímo na fyzickou osobu), který jej následně bude používat na misi v 3. zemi, můžeme osvobodit od DPH podle § 68 odst. 9? Co případně potřebujeme za dokumenty k prokázání osvobození?

Dovezli jsme zboží z Číny. Firma UPS nám zaslala fakturu, kde si účtuje položku Předplacení celního dluhu 350,00 Kč? Kam byste zaúčtovali tuto položku? Jak zaúčtovat, když je na faktuře vyměřené clo? Účtujeme způsobem A. 

Pravidla pro vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží nejsou podrobněji upravena předpisy EU, a proto je má každý členský stát upraven podle vlastních pravidel. V České republice vyplývají pravidla pro vracení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při vývozu zboží z § 84 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“). V následujícím textu jsou nejprve stručně shrnuta základní pravidla pro uplatňování DPH při vývozu zboží do třetích zemí. V další části jsou s využitím příkladů vysvětlena podle aktuálně platného znění § 84 zákona o DPH pravidla pro vracení daně zahraničním fyzickým osobám při vývozu zboží.

Společnost ABC (slovenská firma, která má české DIČ) pořídla zboží za 10 000 EURO od švýcarské firmy. Toto zboží bylo do ČR přivezeno spediční firmou, která zajistila celní řízení a kterou si najala tato slovenská firma. Zboží nepřijelo do ČR ze Švýcarska, ale z Makedonie, kde bylo uskladněno. Jedná se klasický dovoz zboží? Na kterých řádcích přiznání k DPH bude uvedeno a v jaké ceně (dle faktury nebo dle potvrzení z celního řízení)?

Český plátce DPH odebíral v roce 2022 zboží ze 3. země (Velká Británie). Zboží bylo řádně procleno, DPH odvedeno dle jednotlivých JSD. Plátce o zboží účtuje způsobem B. Nyní v květnu 2023 zaslal dodavatel dobropis na obratový bonus za rok 2022. 1. Má tento dobropis nějaký vliv na DPH? Přepokládám, že by musely být známy jednotlivé dodávky, ke kterým se vztahuje bonus včetně výše bonusu k jednotlivým dodávkám. Pak by bylo možné obnovit jednotlivá celní řízení a ponížit tak výpočet cla a tím pádem i odvod DPH? Tento postup by byl ale velmi časově náročný a pracný pro všechny strany, ne-li zcela nemožný. Je proto možné postupovat tak, že pokud bylo z původních dovozů odvedeno vlastně vyšší DPH (z ceny zboží bez slevy z bonusu), je plátce oprávněn, nikoli povinen DPH opravit? 2. Co se týče daně z příjmu - lze klasifikovat původně vyměřené clo (z původních cen bez bonusu) jako chybně vyčíslený náklad, pokud by nedošlo ke znovuotevření celních řízení?

Plátce má podle § 63 odst. 2 zákona o DPH povinnost vykázat (přiznat) vývoz zboží, který je osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně, ke dni jeho uskutečnění. Za den uskutečnění plnění se při dodání zboží do třetí země ve smyslu ustanovení § 66 odst. 3 zákona o DPH považuje den výstupu zboží z území Evropské unie, nicméně v souladu se směrnicí 2006/112/ES o společném systému DPH lze připustit, že na daňový doklad bude jako okamžik uskutečnění plnění uvedeno datum, kdy došlo k dodání zboží podle § 21 zákona o DPH. Mohu tedy fakturu vydanou vykázat v přiznání k DPH, i když ještě nedošlo k výstupu zboží z území EU a zboží je fyzicky stále u nás? Dodací podmínku máme EXW, tzn. že zboží je dáno odběrateli k dispozici u nás na rampě. Odběratel si zatím pro zboží nepřijel. Faktura byla námi již vystavená. 

Společnost A registrovaná k DPH pouze v ČR nakoupí od českého dodavatele B zboží s dodací podmínkou DAP Polsko, tj. zboží je dodáno přímo odběrateli C do Polska. Následně společnost A fakturuje toto dodání zboží odběrateli polskému odběrateli C. Jedná se o zboží, které dle českého zákona o DPH podléhá režimu přenesené daňové povinností. Přepravu tedy zajišťuje v rámci dodací podmínky dodavatel B (první dodavatel) z ČR přímo do PL. Domníváme se, že se jedná o dodání zboží v řetězci (2 po sobě jdoucích dodání stejného zboží). Jak správně postupovat z hlediska DPH? Faktura vystavená od dodavatele B je vystavena na společnost A s českou 21% sazbou DPH. Není uplatněn režim PDP, přestože hodnota dodávky je vyšší než 100 tis. Kč. Dodavatel se odvolává na to, že místo plnění není v ČR. Je to v pořádku? Případně jak by mělo být správně posouzeno z hlediska DPH, a to v rámci fakturace zboží mezi českými společnostmi (českými plátci bez registrace v JČS) a následně fakturace zboží od české společnosti A polskému odběrateli C - je možné na tuto dodávku uplatnit osvobození dle § 64 s potvrzením, že zboží bylo do PL přepraveno?

OSVČ, plátce DPH, objednává zboží z Číny (Alibaba a další). Máme fakturu na nákup zboží, ale bez JSD. Zboží dle dodavatele bylo procleno, ale bylo součástí kontejneru, který obsahoval další objednávky různých firem, takže nám nemůže poskytnou separátně JSD. Daňovým dokladem na uplatnění nároku i odvodu DPH je JSD od celního úřadu, pokud ho nemáme, co máme dělat? Máme DPH pro jistotu odvést? A jak prokázat, že zboží máme proclené?