Dovoz, vývoz zboží a clo - strana 5

Česká firma s.r.o., plátce DPH, kupuje zboží z třetí země (DAP) a dováží do Polska. Odběratelem dle smlouvy je polská firma, která v současné době není plátcem DPH. Na polskou firmu jsme vystavili 3 zálohové faktury: 1. 50% ceny zboží 2. kompenzace nákladů spojených se zajištěním dopravy 3. kompenzace nákladů spojených s uzavřením smlouvy s dodavatelem zboží (letenky do třetí země, administrativní náklady, ubytování, jídlo a ostatní). Mám pochybnosti, zda nemusíme z přijaté úplaty zálohových faktur 2 a 3 odvést DPH nebo v případě, že se jedná o služby spojené z dovozem zboží, použit §69 ZDPH. Děkuji za odpověď.

Česká s. r. o. (plátce DPH) nakoupí zboží v Číně a doveze ho rovnou do Gruzie (zboží se nikdy neobjeví v ČR), kde ho prodá nějaké gruzijské společnosti. Je z hlediska české DPH správně, že nákup ani prodej tohoto zboží neuvedu do českého přiznání k DPH? Pak bychom asi měli řešit, jestli českému plátci DPH náhodou z pohledu Gruzie nevznikne povinnost registrace k DPH (pokud mají) tam (když je místo plnění při prodeji zboží v Gruzii)?

Dvě spediční firmy, plátci DPH, (přepravci), si mezi sebou fakturují úsek přepravy (nákladní doprava) z Hamburku do Prahy. Jedná se o část zahraniční přepravy kontejnerů zboží, která celkově začínala v USA a je pro jinou českou firmu. Je fakturace mezi českými spedicemi osvobozena jako poskytnutí služeb vázaných na dovoz zboží, tzn. že přepravci si budou fakturovat bez DPH?

Česká firma, plátce DPH (registraci k DPH v jiném státě EU nemá), nakupuje od britské firmy službu. Ta spočívá v účasti na testování chemických vzorků, kterého se ve stejný čas účastní přihlášené laboratoře z celého světa. Britský dodavatel dodá zákazníkovi (obvykle laboratoř) chemický vzorek, zákazník jej zanalyzuje a zjištěné výsledky zašle britské firmě. Vzorek je po analýze českou firmou zlikvidován. Britská firma pak potvrdí a vydá zprávu o kvalitě analýzy vzorku. Příslušný materiální vzorek je dovážen z Velké Británie do Německa, kde je ukončen dovoz. Celní formality jsou vyřizovány s německou dceřinnou společností britského dodavatele, německá dcera však nic nefakturuje. Česká firma do celního řízení nijak nevstupuje. Zboží je dále přepraveno do ČR konečnému zákazníkovi, kde ho převezme. Celou přepravu zajišťuje britská strana s dodací podmínkou CPT (přeprava placena až na konkrétní místo v ČR). Britský dodavatel fakturuje přímo české firmě za účast v analýze. Britský dodavatel není samostatně registrován k DPH v žádné zemi EU. Podstata platby spočívá v poskytnutí služby, je však spojena s dodáním potřebného materiálu, bez kterého služba nemůže proběhnout, cena vzorku coby materiálu je zanedbatelná a není samostatně vyčíslena v rámci dané služby. Z pohledu DPH, má český odběratel coby plátce DPH nějakým způsobem samostatně vykazovat v DPH pořízení zboží či přemístění majetku z Německa, resp. může české firmě vzniknout povinnost registrace k DPH v Německu v tomto případě? Nebo postačí v DPH vykázat na řádku 12 přiznání poskytnutí služby osobou povinnou k dani ze třetí země?

Česká společnost vyrobila zboží pro rakouského plátce, rakouská společnost si zboží v ČR vyzvedla a vyvezla přímo Číny. Český plátce fakturuje bez DPH na rakouskou společnost, rakouská společnost fakturuje na čínskou firmu, vývozní doklady jsou vystaveny na rakouskou společnost. Jak má vykázat česká společnost v přiznání k DPH plnění pro rakouského plátce, konkrétně na který řádek uvést, když se jedná o vývoz, ale vývozní JSD je vystaven na rakouského plátce?

Z hlediska zákona o dani z přidané hodnoty je dovozem a vývozem pohyb zboží přes hranice Evropské unie. Zatímco osvobození při vývozu se poslední judikaturou zjednodušilo, u dovozu nastala situace opačná. A stejně protichůdné to je u služeb souvisejících s dovozem a vývozem, kdy příjemcem služby není přímý vývozce nebo dovozce. To, co lze osvobodit ve vztahu k dovozu, nelze osvobodit u vývozu. Detailněji v následujícím textu.

Při dovozu zboží z Číny JSD pro naši společnost vyřizoval zmocněný zástupce UPS. UPS nám vystavil fakturu na DPH za dovážené zboží, kterou jsme uhradili. Po té jsme obdrželi od UPS JSD, kde je uvedeno NEHRAĎTE placeno UPS. Na dovoz zboží se vztahuje reverse charge a vykazuje se na řádcích přiznání č. 7 a 43, ale my jsme DPH již uhradili, pokud jej vykážeme na ř. č. 7, odvedeme ho podruhé. Jak správně vyplnit přiznání k DPH?

Musí firma odvést DPH z dovozu zboží z Číny a nemá nárok na odpočet, když dovozené zboží bylo procleno někde na hranicích EU jako celý kontejner a dodavatel nám neposkytl JSD? V kontejneru bylo více objednávek různých firem. Nemáme JSD na naši fakturovanou část. Chápu správně, že daňovým dokladem na uplatnění nároku na odpočet DPH je JSD od celního úřadu a pokud ho nemám, tak musím DPH odvést? 

Právní předpisy EU pro všechny členské státy sjednocují povinnosti pro ty, kdo vyváží i dováží zboží. Zatímco vývoz vně EU je oproštěn od fiskální zátěže v podobě uvalení cel, tak na dovoz do EU je ve vybraných celních režimech uvaleno dovozní clo a také vzniká povinnost uplatnit DPH z dovezeného zboží. Správné uplatnění celních předpisů při dovozu rozhodne o tom, zda jsou v odpovídající výši vyměřeny veškeré berní povinnosti. Znáte nejdůležitější pojmy a jejich aplikaci u vašich dovozů? Můžete se otestovat…

Naše firma (plátce DPH) prodává zboží skotské firmě. Zboží, ale nepřekročí hranice do třetí země, bude se dodávat do Polska. Nemáme DIČ PL. Bude tento prodej vývoz nebo dodání zboží do EU? Musíme se registrovat k DIČ do PL?

Plátci bylo propuštěno zboží do volného oběhu v červenci 2022. následně se však ukázalo, že zboží mělo být propuštěno jinému plátci (sesterské společnost), kterému bylo zboží prodáno a fakturováno dodavatelem dováženého zboží. Následně bylo u celního úřadu podáno odvolání proti rozhodnutí o propuštění zboží do režimu volný oběh. Celní úřad v srpnu odvolání vyhověl a změnil příjemce dováženého zboží na správný subjekt (onu sesterskou společnost). Jak by měly být obě situace správně zachyceny v daňovém přiznání k DPH v měsíci červenec a srpen u obou plátců? Jsme si vědomi, že povinnost daň odvést má subjekt, jemuž je propuštěno zboží do volného oběhu dle § 23 zákona o DPH. Případně existuje jiné možné řešení, např. využití ustanovení § 13 odst. 4 písm. f)?

Dovozem zboží se pro účely DPH rozumí obecně vstup zboží z třetí země na území Evropské unie. Daň při dovozu zboží se vybírá podle předpisů EU v členském státě, kde byl ukončen příslušný celní režim, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň při dovozu zboží. Od 1. 7. 2021 nabyly účinnosti změny směrnice 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “), a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), kterým se zavedla zejména nová pravidla pro uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování. Tato nová pravidla se promítla do právního řádu České republiky novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) a navazující novelou celního zákona , které byly provedeny zákonem č. 355/2021 Sb. , který nabyl účinnosti od 1. 10. 2021. Touto novelou byla ve vazbě na výše uvedené předpisy EU upravena také pravidla pro uplatňování DPH při dovozu zboží nízké hodnoty. Základní pravidla pro dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku, který je obecně předmětem daně podle příslušných ustanovení zákona o DPH , se přitom nezměnila. V článku jsou nejprve stručně vysvětlena obecná základní pravidla pro uplatňování daně při dovozu zboží a podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží a dále základní principy dvou nových zvláštních režimů, které se týkají dovozu zboží nízké hodnoty, a to zvláštního režimu při dovozu zboží nízké hodnoty a dovozního režimu.

Jsme s.r.o., plátci DPH a koupili jsme zboží na Aliexpressu v hodnotě cca 60 tis., které budeme využívat pro svoji ekonomickou činnost. Dostali jsme ale čínskou fakturu, na které není uvedené žádné DPH. Zboží pak přišlo fyzicky z Polska a tak se ani neuskutečnilo žádné celní řízení. Žádnou další fakturu jsme již neobdrželi. Kam se má tato faktura v přiznání k DPH uvést? Pokud se uvede jako dovoz, nebude vadit, že neproběhlo celní řízení? Pokud by se uvedla jako dodání zboží, chybí zase faktura s DIČ platným v EU. Nebo se nemusí do přiznání uvádět? To se mi popravdě moc nezdá.

Při maximálním zjednodušení lze konstatovat, že EU se snaží podpořit ty, kteří vyváží zboží do třetích zemí, zatímco dovozy do EU jsou zatíženy hned dvojí fiskální zátěží – cly a daní z přidané hodnoty. Při jakémkoli dopravení movitých věcí do EU musíme takový dovoz podrobit testům celního řízení a na ně navazují ještě povinnosti vyplývající ze zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Dopad obou na sebe navazujících fiskálních zátěží dopadá nejenom na dovozce z řad podnikatelských subjektů, nýbrž i na občany dovážející cokoli ze třetí země. Jen si vzpomeňme na návraty z dalekých dovolených (Egypt, Turecko, USA atd.) a rozdělovník přijíždějících cestujících na letišti. V návaznosti na obsah zavazadel musí cestující posoudit, zda dovážené zboží podléhá proclení a vyměření daně z přidané hodnoty. V tomto případě dokonce celní orgány suplují druhou fiskální povinnost a stávají se také subjektem vyměřujícím a inkasujícím DPH z takových dovozů.

Dodavatel nám dodává zboží, které má umístěné v celním skladu ve Francii a sjednává i přepravu (jsme v přímém vztahu tento dodavatel dodává nám). Po obdržení uvádíme toto zboží do volného oběhu. Jakým způsobem máme toto pořízení vlastně vykazovat? Nejsme v situaci, kdy je to pro nás jako pořízení zboží z JČS, tak dovoz? Můžete uvést více příkladů takového souběhu?

Na dobu jednoho roku se od zítřka ruší celní kvóty na veškeré zemědělské a potravinářské produkty dovážené z Ukrajiny do Evropské unie. Jeden rok se také nebude uplatňovat systém vstupních cen a cla pro dovoz ukrajinského ovoce, zeleniny a průmyslových produktů. Úpravu pravidel schválili v květnu ministři zemědělství EU.

Do přiznání k dani z přidané hodnoty na řádek 22 Vývoz zboží dle § 66 se píše hodnota statistická (dle JSD) nebo fakturační (dle daňového dokladu)?

Máme fakturu na zboží ze zahraničí a následně nám došla faktura od DHL, kde je uvedena položka zajištění platby. Má se u této další faktury - položky také provést reverse charge a přičíst k ceně zboží nebo je toto služba, která se neeviduje na řádku 7 v přiznání k DPH? Jak se má správně postupovat?

V úvodu se logicky nelze vyhnout obecným legislativním principům upravujícím problematiku běhu lhůt pro stanovení daně. Základní lhůta pro stanovení daně je tříletá a začíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání, nebo v němž se stala daň splatnou, není-li zde současně povinnost podat daňové přiznání1). Po uplynutí této lhůty již není správce daně oprávněn stanovit daň odchylně od údajů, na základě kterých byla daň stanovena, a to ani v případě, pokud by disponoval silnými důkazními prostředky svědčícími o nesprávnosti stanovené daně (původně vyměřené či doměřené)2). Zahájil-li by správce daně po uplynutí lhůty pro stanovení daně daňovou kontrolu či vyzval daňový subjekt k podání dodatečného daňového přiznání, jednalo by se o nezákonný zásah [v takovém případě lze doporučit podání stížnosti dle § 261 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu (dále jen „DŘ “), následně, v případě neúspěchu i zásahové žaloby].

Dovážíme ze třetích zemí, které nám proclívá spediční firma. Po proclení dostanu doklady v PDF - JSD (kde je napsáno, že není daňovým dokladem), pak celní výměr a xml sestavu, která jsem si myslela, že slouží pro účely DPH. Ale když jsem soubor nahrála do celní správy do tisku rozhodnutí o propuštění do oběhu, tak na dokladu také bylo napsáno, že není daňovým doklad. Tak prosím o info, co tedy je daňovým dokladem pro účely DPH při dovozu. Zákon o DPH § 33 říká, že je to rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, za což já považovala doklad xml souboru.