FKSP, cestovní náhrady - strana 35

Jsme společnost s ručením omezeným, měsíční plátce DPH. Všichni zaměstnanci mají pracovní smlouvu ve znění dělník ve výrobě plastů. Montáž výrobků probíhá po celé republice, v některých případech i v zahraničí. Nikdo ze zaměstnanců nemá smlouvu jako řidič. Při přesunu zaměstnanců na místo montáže dostávají za dobu strávenou cestováním ve své řádné pracovní době (pondělí - pátek pracovní doba 6 -14,30) mzdu placenou průměrnou hodinovou sazbou. Dobu strávenou v automobilu mimo řádnou pracovní dobu zaplacenou nedostávají. Jak postupovat v případě, kdy se přesouvají na místo montáže v sobotu nebo neděli? Tyto dny nespadají do řádné pracovní doby a v automobilu stráví při přesunu třeba 12 hodin. Jak správně počítat mzdu?

Fyzická osoba (pronájem vlastní nemovitosti - zahrnuto ve firmě), plátce DPH, vede PÚ, zapůjčil firmě s r. o. (ten stejný člověk - majitel obou firem) (vede PÚ, zatím není plátce DPH) osobní automobil (fyzická osoba jej má v majetku). Jak to má fyzická osoba vyúčtovat (např. 500 km - cesta na Slovensko) společnosti s r. o., která si automobil půjčila? Jakou sazbu za kilometr si má účtovat? Musí být smlouva o pronájmu automobilu?

Osoba samostatně výdělečně činná, daňová evidence. Prosím o informaci ohledně osoby samostatně výdělečně činné, která podniká v oblasti stěhovacích prací a nákladní autodopravy. Pokud osoba samostatně výdělečně činná použije vlastní nákladní automobil, který nemá zahrnut v majetku firmy, v jaké výši může uplatnit základní náhradu na kilometr na tento nákladní automobil od 1. 1. 2007? Ve kterém předpisu lze tuto informaci zjistit?

Fyzická osoba zaměstnává v pracovním poměru zaměstnance, kteří používají vlastní osobní automobily na služební cesty. Podle nového zákoníku práce se pro určení spotřeby pohonné hmoty použije údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz dle norem Evropských společenství. Prostudoval jsem technické průkazy nových automobilů, ale nevím, kde se ve velkém technickém průkaze najde výše uvedený údaj, max. je uveden odkaz na normu ES nebo EU, nikoliv však konkrétní výše spotřeby. Jak postupovat v tomto případě správně?

Podnikatel, fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, několikrát v měsíci jezdí do Polska nakupovat zboží. Cesta trvá vždy 20 až 24 hodin. Může si uplatnit v nákladech stravné a kapesné za tyto cesty?

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci požívá soukromé vozidlo s pohonem LPG. Nemá však účtenky a nenalezla jsem pokyn MF k vyúčtování spotřeby LPG. Je zde samozřejmě možnost vypracovat spotřebu na BA Natural (dle TP). Setkali jste se již s tímto problémem?

Podnikám podle § 7 zákona o daních z příjmů a vedu daňovou evidenci. Jaké výdaje na stravné při zahraničních cestách do zemí Evropské unie mohu použít v daňových výdajích a podle jakého kurzu? Mohu též uplatnit i výdaje na kapesné (do výše 40 % stravného)? Kterými zákony a paragrafy se v tomto případě náhrady řídí?

Při poskytnutí stravného na pracovní cestě zaměstnance společnosti s ručením omezeným je dle ZP stanovena minimální částka při 5-12 hod. cestě 58 Kč, max. výše není stanovena. Platí tedy jako maximální limit částka stravného jako pro zaměstnance veřejného sektoru, aby nebyla zdaněna u zaměstnance daní z příjmů a vystavena odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Na základě jakého předpisu? Znamená to, že při poskytnutí výše stravného 70 Kč a více při cestě 5-12 hod. částka nad 69 Kč vstupuje na straně zaměstnance jako příjem a povinnost odvodu sociálního a zdravotního pojištění?

Jsem účetní neziskové organizace. V minulých letech jsme členům společnosti propláceli cestovní náhrady na základě nepojmenované smlouvy. Nyní jsou cestovní náhrady v novém zákoníku práce a nevypadá, že by bylo možné je takto proplácet. Jen popř. na základě DPP. Ale nově zde musí být i školení bezpečnosti práce pokud se jezdí automobilem. Můj dotaz tedy zní, jak CP proplácet lidem co nejsou v pracovním poměru?

Zaměstnavatel sjedná dohodu o provedení práce se starobní důchodkyní (nárazové závěrkové práce, účetní práce apod.) od 1. 1. 2007 - 31. 10. 2007 a v dohodě o provedení práce sjedná nárok na cestovní náhrady, které budou poskytovány při splnění zákonem stanovených podmínek a v prokázané výši s odvoláním na § 155 odst. 2 nemusí být v dohodě o provedení práce sjednáno pravidelné pracoviště pro nárok na sjednání cestovních náhrad, ale tento požadavek vyplývá z toho, že u dohody o provedení práce se předpokládá jednorázový pracovní výkon či činnost krátkodobého charakteru, a proto se nepožaduje sjednávat pravidelné pracoviště. Přitom my máme sjednánu dohodu o provedení práce na delší období. Je toto pro stanovení nároku na cestovní náhrady a nesjednání místa pravidelného pracoviště na závadu?

1) Osoba samostatně výdělečně činná, vlastní osobní automobil nezahrnutý do OM. Od září si pořídil další automobil nákladní, zahrnutý do OM, se kterým vyjíždí na asi týdenní práce do Rakouska. Doma zůstává automobil nezahrnutý + manželka. Manželka není nijak podchycena v podnikání, ale jezdí pro podnikatele. Mohla by si uplatnit cestovní náhrady, tj. km+3,80 náhrady za dobu od září do konce roku. K dani silniční jsou registrovány obě vozidla. 2) A ještě ve věci podnikání jezdí bratr podnikatele a to svým automobilem. Tento ale také není nijak podchycen ve vztahu k podnikání. Stačilo by s ním sepsat př. DPP na asi 3 000 Kč za práce řidiče na 1 rok? + náhradu za spotřebovaný benzín na počet ujetých km? On totižto nemůže kvůli nějaké dávce mít příjem, a vyrovnávají se tím, že si navzájem pomáhají.

Fyzická osoba, podnikatel, podniká v kamionové dopravě. Má nárok na stravné?

Je možné proplácet zaměstnancům u podnikatele cestovní náhrady při přijetí do pracovního poměru po dobu 4 let od nástupu do zaměstnání? Uvažujeme o proplácení paušální náhrady cestovních výdajů spojených s cestou do zaměstnání. Pokud ano, tak jaký daňový dopad bude mít vyplácení výše uvedených cestovních náhrad u zaměstnance a zaměstnavatele?

Jsme právnická osoba, družstvo, plátci DPH, vedeme účetnictví. Naši pracovníci jezdí na zahraniční služební cesty. Chceme pro rok 2007 volit tento způsob vyplácení stravného a kapesného: Stravné - při zahraničních cestách poskytovat plné stravné bez krácení - a to i v případě, že bude pracovníkům poskytnuto bezplatně jídlo, které má charakter snídaně, oběda, večeře či jejich kombinací. Kapesné - 40 % zahr. stravného. Bude kapesné a nezkrácené stravné v těchto případech daňovým nákladem družstva a současně nezdanitelným příjmem zaměstnance?

Byl zrušen zákon o cestovních náhradách č. 119/1992 Sb., kde bylo v § 13 kapesné. Nyní je nahrazen § 156 - 189 v zákoníku práce, tam se objevuje kapesné jen u státní sféry, příspěvkových organizací apod. - Hlava III § 180. Znamená to, že v podnikatelské sféře se již kapesné (daňově uznatelné) nemůže poskytnout?

Má zaměstnanec nárok na kapesné ve výši 40 % denní sazby stravného při zahraniční pracovní cestě a může si ho dát zaměstnavatel do nákladů?

Naše firma se sídlem v ČR zaměstnává v trvalém pracovním poměru pracovníka slovenské národnosti, který má trvalý pobyt na území SR. Byl naší firmou vyslán na pracovní montáž v SR a bylo mu povoleno použít vlastní soukromé vozidlo na cestu z místa přechodného ubytování našich pracovníků - tj., z ubytovny na místo pracoviště. Zároveň vozil s sebou i další naše pracovníky. Při těchto cestách neopustil SR a i tankování pohonných hmot probíhalo na území SR. Jak správně postupovat při uplatnění náhrad za použití vlastního vozidla? Zvláště jakou průměrnou cenu pohonných hmot použít? Zda cenu pohonných hmot platnou v ČR nebo SR? Výši náhrady za použití vlastního vozidla zřejmě použijeme dle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.

Jsme základní škola a mateřská škola při zdravotnickém zařízení, na škole není odborová organizace. Musí mít organizace zpracovaný vnitřní předpis a směrnici o poskytování cestovních náhrad? Poskytujeme v souladu s platnou legislativou podle ZP a nařízení vlády č. 564/2006 Sb.

Převzala jsem účetnictví občanského sdružení, které vzniklo v roce 2005. Je to sdružení, které sdružuje závodníky, trenéry a zájemce o cyklistiku. Ve stanovách mají účel činnosti: Umožnit svým členům aktivně provozovat cyklistiku, části členům na profesionálním základě. Členové sdružení se tudíž fyzicky účastní závodů, na které jezdí svými automobily. Za celý rok mají spoustu nákladů na cestovné, startovné, nákupy drezů, atd.. Příjmy mají pouze za členské příspěvky + faktury vystavené - za reklamu a propagaci prezentovaných firem v částce 320 000 Kč. Mohu tyto příjmy zahrnout do hlavní činnosti a uplatnit oproti nim výše jmenované náklady? Pokud je příjem z reklamy hospodářská činnost nemají mít na tuto činnost živnostenský list? Může sdružení proplácet členům sdružení cestovní náhrady na výše jmenované jízdy na závody a dávat si tyto náhrady do nákladů v hlavní činnosti? V jaké výši může poskytovat cestovní náhrady, když jezdí vlastními automobily?

Jsme společnost s ručením omezeným a poskytujeme stravenky SYAS. Od roku 2007 je nová výše cestovních náhrad pro s. r. o., tj. 58 (zrušila se již pro s. r. o. hranice 58 - 69 - ta je jen pro organizační složky státu) a tudíž můžeme do daňově uznatelných nákladů dát 70 % stravného (70 % z 58 - 40,60 Kč). Pokud by jsme dopláceli zaměstnancům víc, bylo by to ze zisku? Náš případ: 90 Kč stravenky SYAS, zaměstnanec platí 42 Kč, zaměstnavatel do uznatelných nákladů 40 Kč, zbylou část 8 Kč ze sociálního fondu zaměstnavatele?