FKSP, cestovní náhrady - strana 5

Lze přispět z FKSP na parkovací kartu zaměstnancům školy? Pokud ano, tak za jakých podmínek? 

Jednatel společnosti využívá firemní automobil pro pracovní účely. Automobil nemá poskytnut k soukromým účelům. Vzhledem k tomu, že v blízkosti sídla firmy není možnost automobil bezpečně přes noc a o víkendech parkovat, parkuje jednatel automobil v místě svého bydliště. Je možné u jednatele sjednat kromě místa výkonu práce v sídle firmy i výkon práce (pravidelné pracoviště) v místě bydliště, aby i jízdy z bydliště do sídla firmy a obráceně byly cestami pracovními, tedy daňově uznatelnými? Musí společnost svému jednateli za parkování firemního automobilu v místě bydliště platit nájemné?

K pracovním cestám realizovaným soukromým vozidlem zaměstnance musí zaměstnavatel za toto vozidlo odvést silniční daň. Jak je to u vozidla externího spolupracovníka, kde firma hradí pouze náklady za dopravu bez stravného - je k tomuto vždy sepsána smlouva o náhradě nákladů na cestu. Za toto vozidlo externího spolupracovníka je firma také povinna odvést silniční daň?

Zaměstnavatel v podnikatelské sféře se rozhodl poskytovat svým zaměstnancům horní hranici stravného pro státní sféru stanovenou příslušnou vyhláškou. Tedy v roce 2021 při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin 108 Kč. Na straně zaměstnance nejsou předmětem daně do tohoto limitu a na straně zaměstnavatele jsou daňově uznatelným výdajem?

Je možné na žádost zaměstnance, vyplácet tuzemské cestovní náhrady (straně a náhradu jízdních výdajů soukromým vozem zaměstnance) v cizí měně? Pokud ano, jaký kurz se pro přepočet na cizí měnu použije? 

Může s. r. o. tvořit fond FKSP ze zisku po zdanění ve chvíli, kdy součet účtů zisků a ztrát minulých let je ještě mínusový? Konkrétně společnost, která začala v roce 2019, měla ztrátu, za rok 2020 už byl zisk, ale ještě nedošlo k placení daně, byla uplatněna ztráta z roku 2019, která je zatím vyšší než ten dosažený zisk. 

Můžeme z FKSP přispět na pronájem obytného vozu jako příspěvek na rekreaci, Jsme střední škola, zřízená ÚSC.

Jsme odštěpný závod německé firmy GmbH. Kolegyně byla na školení a přišla s informací, že v případě vyslání zaměstnanců na služební cestu do naší mateřské firmy (např. na jednání, školení, apod.) jim musí být za tuto služební cestu vyplacena mzda dle německých pravidel, a to přímo naší mateřskou firmou GmbH. Zaměstnanci to pak budou muset složitě zdaňovat v ČR. Bohužel jsem k tomu další informace nedohledala. Jakých pracovních cest se to přesně týká?

Zaměstnanec - rozvozce zboží, k dispozici má rozvozové vozidlo zaměstnavatele. V pracovní smlouvě je sjednáno konkrétní místo výkonu práce, případně pouze město, pracovní doba rovnoměrně rozvržená do 8 hodin denně. V průběhu dne rozváží zboží nejen v místě výkonu práce, ale i do širokého okolí a po rozvozu se vrací do místa výkonu práce a koná další pracovní činnost. Náleží tomuto zaměstnanci cestovní náhrady?

V současné době je stále doporučováno, aby zaměstnanci, pokud je to organizačně možné, pracovali doma. S tím pak nezbytně souvisí otázka, zda zaměstnanci, který vykonává svou práci doma, lze poskytnout příspěvek na stravování, anebo zda mu přísluší stravné.

Směna našich zaměstnanců trvá 8 a půl hodiny. Je běžnou praxí, že po odpracování 5 nebo 6 hodin jsou vysláni zaměstnavatelem a odjíždějí na pracovní cestu v délce trvání více 12 hodin. Mají zaměstnanci v těchto případech nárok na stravenkový paušál a zároveň na stravné?

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady, tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň? 

Pracovník odpracuje v jednom dni směnu od 7-15:30 hod., v 16 hod. nastoupí na pracovní cestu, která trvá do dalšího dne. Je možno mu poskytnout za odpracovanou směnu stravenkový paušál (stravenku) a za dobu, kdy byl na pracovní cestě (delší než 5 hod) stravné? Prosím o uvedení příkladů, kdy má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál (stravenku) a stravné v jeden den. 

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň? 

Dnem 1. 1. 2021 nabyla účinnosti nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. 12. 2020 č. 589/2020 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen „vyhláška č. 589/2020 Sb. “), a stejně tak i vyhláška Ministerstva financí ze dne 4. 12. 2020, o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021, a to pod číslem 510/2020 Sb. (dále jen „vyhláška č. 510/2020 Sb. “) Citovaná vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí současně zrušila vyhlášku č. 358/2019 Sb. , o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a citovaná vyhláška Ministerstva financí vyhlášku č. 310/2019 Sb. , o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020.

Je daňově uznatelné občerstvení jednatele na pracovní cestě, pokud má v jednatelské smlouvě stanoveny cestovní náhrady do výše stanovené pro zaměstnance. Cestovní náhrady si nevyúčtovává, dodává pouze doklady za občerstvení (cca 45 000 Kč ročně). 

Máme zaměstnance, kteří pracují 40 hodin týdně. V sobotu pracovali mimořádně 8 hodin přesčas. Náleží jim vždy za tento přesčas stravné jako při pracovní cestě, tj. za 5-12 hod. nejméně 91 Kč, a zaměstnancům, kteří jsou z jiného města ještě cestovní náhrady? Nebo můžeme místo stravného zvolit stravenky, popř. stravenkový paušál?

Zaměstnanec dostal zálohu 100 EUR 10. 1. 2021. Na pracovní cestu nastoupil 11. 1. a vrátil se 14. 1. Má nárok na 135 EUR za zahraniční stravné. Směrnicí jsme si stanovili jako den uskutečnění účetního případu den, kdy se vrátí ze služební cesty. Vyúčtování služební cesty tedy vyúčtuji kurzem ze dne 14. 1. 2021, tj. 26,19 * 135 = 3535,65 bude zaúčtováno na MD 512/D 333, ale jakým kurzem zúčtuji zálohu v účetnictví? Kurzem ze dne poskytnutí zálohy nebo kurzem vyúčtování? 

Je možné i nadále poskytovat zaměstnanci příspěvek na stravenku z FKSP? Příklad stravenky v hodnotě 80 Kč, z toho 45 Kč příspěvek z FKSP a 35 Kč z nákladů ústavu? A je nutné, aby zaměstnanec měl finanční spoluúčast na stravence?

O paušalizaci cestovních náhrad zaměstnanců při jejich pracovních cestách (tuzemských i zahraničních) se snaží většina jejich zaměstnavatelů. Je to pochopitelné, protože paušalizace vždy znamená zjednodušení poskytování náhrad. Podstatným problémem v této souvislosti však vždy zůstává splnění stanovených podmínek pro tento právní úkon.