FKSP, cestovní náhrady - strana 6

Zákoník práce umožňuje poskytovat zaměstnancům cestovní náhrady formou paušální částky. Využití této možnosti znamená výrazné zjednodušení administrativních činností souvisejících zejména s vyúčtováním cestovních náhrad. Při stanovení paušální částky je však nutno postupovat zcela v souladu s § 182 zákona č. 262/2006 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce ).

Zatím jsem vždy účtovala náklady na jízdné (kromě firemních vozů s knihami jízd) v rámci vyúčtování pracovní cesty na 512. Mám teď doklady od klientky, která využila taxi službu pro cesty po Praze. Místo výkonu práce je Praha. Nejedná se tedy o služební cestu. Lze zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů bez vyúčtování pracovní cesty? Stačilo by případně vypsat tabulku s datumy jízd taxi a účelem cesty - např. vypsat jednotlivá jednání nebo návštěvu pobočky banky apod.? Jako obdobu knihy jízd? DPH neřeším, je neplátce, jen daňovou uznatelnost nákladů. Jedná se o neziskovou organizaci, ale to by asi na odpověď nemělo mít vliv. 

Je možné sjednat více pravidelných pracovišť pro účely cestovních náhrad, např. Jablonec a Liberec s tím, že bude specifikováno, ve kterých dnech v týdnu bude pro zaměstnance rozhodující to které pravidelné pracoviště (např. pondělí a úterý Jablonec a zbývající pracovní dny Liberec? Dva dny pracuje doma a tři dny dojíždí na firmy. 

Jsme spol. s r. o. S našimi zaměstnanci máme v pracovní smlouvě stanoveno jako místo výkonu práce konkrétní adresu naší provozovny (konkrétní ulice + konkrétní obec). Naše společnost aktuálně založila na Slovensku svoji pobočku, organizační složku. Tato organizační složka je již na Slovensku evidována v obchodním rejstříku, je zde zaevidována také k dani z přidané hodnoty. Plánujeme zde na Slovensku postavit admin. budovu, ve které bude sídlo této organizační složky. Z důvodu probíhající stavby a s tím spojených potřebných jednání s dodavateli, stavaři, atd. zvažujeme, že bychom jednoho našeho zaměstnance "české", společnosti (místo výkonu práce viz výše) vyslali např. na dobu jednoho měsíce na Slovensko, aby zde prováděl kontrolu stavby, jednal s dodavateli, atd. Můžete tedy prosím zodpovědět níže uvedené dotazy? 1) Jak bude toto „vyslání“ na Slovensko posuzováno z pohledu cestovních náhrad? Jaké výše náhrad bude zaměstnanci přináležet? Jak budou posuzovány případné „cesty domů“ tohoto zaměstnance? Předpokládáme, že o víkendech bude tento zaměstnanec jezdit do České republiky za rodinou. 2) Ubytování – budou náklady s ubytováním na Slovensku standardně zahrnuty do daňových nákladů? Jak by prosím bylo ev. nahlíženo na situaci, kdyby na Slovensku zaměstnanec bydlel u svého známého, a neměl by tedy doklad o ubytování např. z hotelu? Nebylo by v tomto případě ev. zpochybněno jeho dočasné pracovní působení na Slovensku? 3) Jak by prosím mělo být ev. řešeno zdravotní a sociální pojištění po dobu výkonu práce na Slovensku? Bylo-by ev. třeba zaměstnance zde v České republice odhlásit na Slovensku dočasně přihlásit? 4) Bylo by ev. možné s tímto naším zaměstnancem uzavřít dočasný dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém bychom jako místo výkonu práce sjednali adresu naší org. složky na Slovensku? Není naším úmyslem zaměstnanci jakkoliv odpírat jeho zákonné "cestovní nároky". Bylo-li by však možné, rádi bychom tyto náklady optimalizovali. Z tohoto důvodu uvažujeme, jaké nákladové výhody by přinesl výše uvedený dodatek se změnou výkonu práce. Mohla bych prosím požádat o krátké shrnutí tohoto řešení?  

Existuje možnost, aby zaměstnavatel platil zaměstnanci cestovní náhrady za cestu z trvalého bydliště do sídla firmy?Zaměstnanec pracuje 2-3 dny doma a zbývající dny dojíždí pracovat do firmy. Je možné stanovit v pracovní smlouvě jako pravidelné pracoviště zaměstnance jeho bydliště a pak mu platit cestovní náhrady?

Zaměstnanec si pronajme osobní automobil od přítelkyně, používá ho při pracovních cestách. Může si uplatňovat náhradu za ujeté kilometry a průměrnou spotřebu, stejně jako by byl vlastníkem vozidla on?

Firma (s. r. o.) nakoupí dárkové poukázky v ceně 2 000 Kč/ks, které bude na Vánoce rozdávat svým zaměstnancům. Je možno brát tyto poukázky jako nepeněžní příjem pro zaměstnance a částku 2 000 Kč nezdaňovat podle § 6 odst. 9 písm. g) zákona o dani z příjmu? A dále pokud firma na účtu 428 drží nerozdělený zisk (který si nebude vyplácet), může tyto poukázky účtovat na tento účet, aniž by je zaměstnavatel musel dávat na nedaňový účet 528?

Jak je dnes nutné prokazovat cestovní náhrady? Dříve byl tiskopis "Cestovní příkaz", kde se uváděly údaje o tom, kam se jede, proč, časy, dopravní prostředek a počítaly se podle toho cestovní náhrady. Jak je to dnes - musí být stále cestovní příkaz? Nebo by stačil údaj z elektronické docházky zaměstnance, kde by byl uveden čas, kdy odjel na služební cestu a čas kdy se ze služební cesty vrátil, podle toho by se stanovilo stravné v nejnižší zákonné výši a bylo by to takto dostačující pro obhájení nákladů na stravné jako daňově účinného nákladu zaměstnavatele? Pokud by to takto nestačilo, kde je napsáno, jak se musí cestovné prokazovat pro účely daně z příjmu zaměstnavatele, výpočet podle zákoníku práce nám je znám. 

Do Německa vycestuje provádět elektroinstalace jednatel, který je zároveň zaměstnanec své české s. r. o. (tato firma je plátcem DPH v ČR). S jednatelem pojede pracovat ještě jeden zaměstnanec této české firmy. Nemovitosti na kterých se budou práce (služby) provádět jsou umístěny v Německu (místo plnění by tak mělo být v Německu). Česká s. r. o. jede provádět dvě na sobě nezávislé zakázky, kdy bude za práci fakturovat poprvé německému občanovi, podruhé něměckému plátci DPH (firmě). Jak postupovat v obou případech v rámci daně z příjmů a v rámci DPH? Mj. v jakém režimu fakturovat německému občanovi a naopak firmě-německému plátci DPH? Německému plátci DPH-firmě by se mělo fakturovat nejspíše v rámci reverse charge, co se týká DPH a dále v ČR klasicky odvést českou daň z příjmů ze základu daně? U fakturace občanovi by se nejspíš musela česká s. r. o. poskytující elektroinstalace registrovat v rámci daňového režimu Německa a řešit předmětné zdanění zde? Dále - jak postupovat v rámci zaměstnanecké agendy, tzn. co do cestovních náhrad, dále tzv. dokumentu A1 apod.? Co ještě prosím popř. v rámci shora uvedeného v rámci Německa (EU)/ČR neopomenout co do povinností firmy/zaměstnanců v rámci intencí shora uvedených pracovních cest?

V posledních měsících se stále častěji objevují dotazy týkající se odměňování zaměstnanců při jejich pracovních cestách. Podstatou je nepochopení a nesprávná aplikace § 210 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. V tomto ustanovení je přesně stanoveno, že doba strávená na pracovní cestě, nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště, jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do směny, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí s tím, že jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Na tuzemských i zahraničních pracovních cestách používají zaměstnanci k úhradám nebo k výběru hotovosti z bankomatu poměrně často platební karty, a to jak tzv. firemní platební karty (platební karty vystavené bankou k účtu zaměstnavatele na jméno zaměstnance), tak i své soukromé platební karty, tj. karty vystavené na jméno držitele, který je majitelem účtu. Pokud používají firemní platební karty, tak je při vyúčtování cestovních náhrad vše zpravidla bez problémů. Doporučuji ale vyúčtování cestovních náhrad provést až poté, kdy bude k dispozici výpis z účtu k této kartě. Podrobněji se na téma podíváme níže v článku.

Každý rok pořádáme pro zaměstnance podnikový večírek, letos kvůli koronaviru nahradíme večírek vánočním balíčkem. Jak je to s dodaněním do mzdy zaměstnancům. Nevím, jestli chápu dobře § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů. Je zde uvedeno: "hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného za obdobných podmínek ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance". Je tedy možné na základě toho paragrafu zakoupit zaměstnancům vánoční balíčky ve výši cca 500 Kč (víno, čokoláda, apod.) doklad účtovat na nedaňový účet 528 a zaměstnancům již nedodaňovat? Myslela jsem, že nedodaňuji pouze v případech narozenin od 50 let, odchodu do důchodu apod, ale pak jsem našla § 6 odst. 9 písm. g) a vidím to trochu jinak. 

Zaměstnanec byl vyslán na jednodenní zahraniční pracovní cestu. Při této zahraniční pracovní cestě mu nevznikly žádné výdaje. Stravné bylo vyplaceno z valutové pokladny v EUR. Jaký kurs se použije při zaúčtování účetního případu ve valutové pokladně? Pro přepočet stravného na účet 512 se použije kurz ČNB toho dne, kdy byl zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu nebo pevný měsíční kurs, který účetní jednotka používá? Při účtování na účet 211 se použije pevný měsíční kurs, který účetní jednotka používá?

Společnost s. r. o. si pro plnění svých zakázek sjednává služby u různých OSVČ, které fyzicky tyto sjednané služby potom vykonávají. Je možné, aby tyto OSVČ přefakturovávaly svoje cestovní a ubytovací náklady (spojené s plněním sjednaných zakázek) zadávající s. r. o.? A to i formou samostatné faktury (na faktuře není uvedena současně i vykonaná služba, příp. materiál s ní spojený, ale jenom cestovní náklady). Před mnoha lety jsem se při kontrole na FÚ setkala s názorem, že s. r. o. nemůže platit jízdné či ubytování za jinou osobu než svoje zaměstnance. 

Zákoník práce v § 158 odst. 4 říká, že při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie. Není-li tento údaj v technickém průkazu uveden, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu uvedených. Může si zaměstnavatel stanovit ve své vnitřní směrnici, že všechny průměrné spotřeby bude počítat aritmetickým průměrem bez ohledu na uvedenou normu, a bude cestovní náhrada daňově účinná bez jiných daňových dopadů? 

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Odměna z FKSP se přiznává a vyplácí při přiznání starobního důchodu. (Ne při odchodu do starobního důchodu). Ale odměna od organizace ze mzdových prostředků se vyplácí až při ukončení pracovního poměru po přiznání starobního důchodu. Můžeme si toto upravit vnitřním předpisem, že zaměstnanci bude vyplacena odměna ze mzdových prostředků organizace také při přiznání starobního důchodu, i když nedojde k ukončení pracovního poměru? 

Zaměstnanec byl vyslán na služební cestu v rámci ČR ale s přespáním. Ubytování si vybírají zaměstnanci sami, musí se vejít co limitu na noc. Zaměstnanec předložil doklad na ubytování vystavený Airbnb, kde je uvedeno, že poskytovaletem ubytování je "jméno fyzické osoby a adresa v ČR", dále pak že zaplacením firmě Airbnb Payments, jako inkasnímu agentovi ubytovatele jsou všechny platební povinnosti vůči ubytovali splněné. Dále je na dokladu uvedena cena za ubytování, úklid a servisní poplatek a pak cena uhrazená celkem. Nakonec je na dokladu uvedena firma Airbnb Ireland a její adresa a její evropské DIČ. Zaměstnanec má nárok na proplacení nákladů na ubytování ale úplně nevíme, jak naložit s předloženým dokladem. Máme ho brát jako doklad od ubytovatele, tzn. od fyzické osoby z ČR uvedené na dokladu, neplátce DPH? Nebo se jedná o doklad od Airbnb Ireland, která si na dokladu uvedla své evropské DIČ a použít princip reverse charge.

Společnost s r. o. zaměstnává rodinného příslušníka majitelů na DPP. Je možné tomuto zaměstnanci poskytnout bezúročnou zápůjčku 300 000 Kč dle § 6 odst. 9 pism. v) ZDP? Vztahuje se toto ustanovení i na dohody o provedení práce? Zaměstnanec pobírá odměnu do 10 000 Kč a má podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů.

Zaměstnanec byl vyslán na jednodenní zahraniční pracovní cestu. Při této zahraniční pracovní cestě mu nevznikly žádné výdaje. Stravné bylo vyplaceno z valutové pokladny v EUR. Jaký kurz se použije, při zaúčtování účetního případu ve valutové pokladně? Pro přepočet stravného na účet 512 se použije kurz ČNB toho dne, kdy byl zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu nebo pevný měsíční kurz, který účetní jednotka používá? Při účtování na účet 211 se použije pevný měsíční kurz, který účetní jednotka používá? 

Zaměstnavatel má sídlo v Ostravě a zaměstnanci mají pro účely cestovních náhrad ve smlouvě místo výkonu Ostravu (mají konkrétní adresu). Může zaměstnanec, který bydlí ve Frýdku a jede vlakem na služební cestu do Prahy, mít lístek na vlak Frýdek - Praha a nechat si ho v cestovním příkazu proplatit a uvést zahájení služební cesty Frýdek?